SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Tak jsem se pídil po návodu a už jsem ho asi zlikvidoval. Našel jsem jen prospekt se základními údaji, jako je napájecí napětí, rozměry a hmotnost. Takže co si pamatuju:

P-1 je páječka na zhotovování přeplátovaných spojů, zejména pásových pil, technikou tvrdého pájení. Vpředu je přepínač, kterým se reguluje výkon (teplota) ve třech stupních. Očištěné a odmaštěné konce pilového pásu se s přesahem vloží pod měděné čelisti. Ještě předtím se mezi přeplátované konce vloží vlastní mosazná pájka v podobě tenkého plíšku a zasype tavidlem (boraxem). Právě shánění pájky v podobě tenkých plíšků bylo na používání P-1 to nejhorší. Byly pokusy s pájením pomocí rozklepaných kousků klasické drátové pájky, ale nebylo to nic moc a spoje byly nekvalitní. Pak už jen stačilo spoj stlačit pákou a podržet tak dlouho než došlo k roztavení pájky a spájení pilového pásu. Musí se to vyzkoušet. Snad si to pamatuju dobře. Viděl jsem to naposledy před cca 10-12 lety. Vím jen, že se to moc neujalo, protože nastoupily odporové svářečky na pilové pásy, které poskytují daleko lepší výsledky.

Sloníku, to jsme si nerozuměli. Pájené spoje pásových pil bývají kvalitní. Sám jsem na takových pásech řezal. Trochu je jen problém to zesílení (zdvojení) pásu v oblasti toho přeplátovaného spoje. Když se to špatně zabrousí je hned malér.

Tou nekvalitou spojů jsem měl na mysli spoje pomocí páječky P1 při použití různých náhražkových pájek. Jak jsem zmiňoval, jedná se zejména o různé (špatně) rozklepané kousky mosazných drátů. Tam pak docházelo ke špatnému natavení a zavzlínání pájky ve spoji. Pokud je mi známo, tak při použití výrobcem doporučené pájky ve formě tenkéno plíšku tyto problémy nevznikají a spoj je kvalitní. Jen je otázka, kde takovou pájku sehnat...

lukasi, jestli víte který typ plechu a jaké chemické složení, nebo dokonce znáte i potřebnou tloušťku, tak sem s tím. Asi před měsícem mi totiž po mnoha létech volali z minulého zaměstnání, jestli si nepamatuji, jaký plíšek se při pájení pil používal. A já je musel zklamat, protože si to nepamatuju. Takhle bych jim mohl pomoci.

Jo, s těma fotkama navařovacího soustruhu to bylo hezký. Taky jsem byl napnutej

caute ludia, prave som sa zaregistroval skrz tejto diskusie, som z Bratislavi, narodnost mam madarsku, tak som mal moznost pohrabat sa aj v tamojsich blgoch o tejto problematike. Nasiel som infa ktore mozno vas potesia...mosadzny plech by mal mat hrubku 0,2-0,3mm. Pouzivaju tzv."trumpetovy plech", ktora je dostupna v hudobninach. Dalsi starci preferuju tenke dratiky z tienenia kablov, rovnomerne rozlozene, ale med pri tomto zvarovani  sa nabubla a zvar bude nekvalitna plne dierok. Takze mosadz.
Pre zmenu ja hladam prave pajkovacku pilovych pasov. Ta spomenuta P-1-ka, ake siroke pasi (min.max.) sa snim daju zvarat? Ja som restaurator, a tak potrebujem od cca. 6mm do 20mm siroke pasy zvarat.
Mate niekto na predaj odstavenu a zaprasenu P-1-ku?
D.

sloník napsal(a):

Já také vlastním páječku BP 1 ( asi je to shodný typ).Nevím si však rady jakou použít mosaz. Při všech mých pokusech se mi stalo to, že pás se rozžhavil do běla, ale mosaz kterou jsem použil se neroztekla. jelikož jsem četl  dotaz rád bych věděl zda se dá sehnat mosaz do této páječky a kde rád bychsi ji také zakoupil.Přestože v odpovědi od  admina je uvedeno že spoje nebyly kvalitní já nakto spájených pilách řežu i dost silé kusy tvrdého dřeva a nemohu si stěžovat. Nedočetl jsem se také o tom že po spájení se má pás nechat rozžhavit do červena a tím se spoj popustí.

Jelikož před lety byl problém sehnat svářečku na pilové pásy tak jsem si ji  dělal podle  nějakého  návodu. Nepamatuji si  již, kde jsem ho  tenkrát získal.  Ale princip je stejný  jako u jiných svářeček . Pás se musí přesně zbrousit  vložit pájku  zasypat boraxem a zapnout. Po roztavení stlačit aby se to spojilo. Nechat vychladnout a následně vyžíhat.  Vyžíhání je vlastně to rozžhavení do červena čímž se popustí spoj. Není to, ale jen to  zapnout a nechat  do  červena a tím je hotovo. Osobně jsem to  opakoval zhruba 3-4x za sebou, ale ne již úplně do červena. To se musí prostě vystihnout, není pás jako pás a každý se nesváří stejně. Po vyžíhání se pás přebrousí , aby měl stejnou  tloušťku a odstranily se vyteklé zbytky.

Pokud se pás nevyžíhá tak je spoj tvrdý a zároveň křehký !!!
Jinak jsem používal nějaký stříbrný pásek, který byl asi  1cm široký a zhruba 0,5mm silný z toho se nastříhali plátky podle šířky pásu. Také  jsme používal  tenké mosazné plíšky byly to  někde vodiče z el. motorů. Nevýhoda byla, že to bylo mastné tak se to muselo brousit aby to bylo čisté, ale pájelo se s tím také dobře.

Momentálně jsem získal svářečku  ZP 2.11 tak trénuji spoje bez mosazné pájky.

Jednu ZP 2.11 mam na predaj,je inzerovana  na drevari.sk

Taky jsem robil v práci pro pásmovku na řezání skladů hadrů . Byly to pily bezzubé . Dělali jsme je z metráže . Jak je zde výše napsáno , že se sevře a pak vaří je to nesmysl . Právě že se konce trochu napruží , aby na sebe tlačily . Msplech jsme dávali , jaký jsme sehnali cca 0,5mm . Napsat , že při rozžhavení do běla se neroztaví pájka je nesmysl . Vždy šlo o cvik , pilu nepřepálit . Vlastní svářecí proces je v sekundách a také jsme několikrát popuoštěli . Ale z některých pásů praskaly spoje ať jsme dělali , co dělali . Nyní mám prastarou svářečku doma , na truhlářskou pásmovku .