SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

alll napsal(a):

vybijecí odpor je ke kondenzatoru potřeba jinak se svařovací drat přilepí  ke svařenci nebo špičce, letovací kondenzatory maji 2 typy kontaktu butto jsou dratove, nebo paskove ty dratove pokud jsou dost tenke tak radoby uhoří jak nic nebo se upalí u tela kondíku.. jinak kondenzator zvyhne počateční zapalovací napětí o nejaky ten volt vyše  a celkově potom svařečka na nižších svařovacích stupních svaří daleko lepe..

Zdravím,
bezva, to je mi jakžtakž jasné, ale jaké asi tak hodnoty použít a kde přesně zapojit? Jsou nějaká úskalí? Něco jsem tu již vyčetl, ale názory se trošku různí. Vývody mám páskové, nýtované. Ten pásek se mi ale moc fest nezdá. Ideální by byl návod od někoho, kdo to úspěšně použil a nějakou dobu to dobře jelo a vydrželo. Určitě vás je více. Jak píši nahoře, provoz bude minimální.
Předem děkuji.
mpcz, 22/08/2012

Honza007 napsal(a):

mpcz napsal(a):

Svářečka má 4 stupně proudu (chcete-li napětí)

At chceme nebo ne na Mig Mag strojich se diky dynamicke charakteristice zdroje nastavuje vzdy Napeti nikoli proud jak byva mnohdy s oblibou mylne uvadeno.

Jsem opravdu velmi vděčen za tuto zásadní informaci, díky velké informační hodnotě tam ten kondenzátor skoro skočí sám.
mpcz, 22/08/2012

Sám jsem na podobném stroji kondenzátor vyzkoušel, zlepšení výkonu je markantní, ale vždy po nějaké době odešel.

Nejde o teplotní odolnost. Jde o to, že napětí za usměrňovačem je složeno ze stejnosměrného napětí daného tím, že to je usměrňovač a střídavého napětí daného "tepavostí" kolísáním tohoto usměrněného napětí. Kondenzátorem za usměrňovačem tak prochází střídavý proud o kmitočtu dvojnásobku usměrněného napětí  a o hodnotě odhadem čtvrtiny odebíraného proudu, tady svařovacího proudu. Běžné elektrolyty nejsou stavěny na tak vysoké proudy, jsou stavěny na vyhlazování zdrojů pro zesilovače a podobně, kde je odebíraný stejnosměrný proud maximálně pár ampérů a střídavý proud přes ně maximálně tak 1 - 2 ampéry.
Takže elektrolyt ve svářečce je zatěžován průchodem střídavého proudu, na který běžný elektrolyt není dimenzován. Zřejmě uvnitř takového elektrolytu dochází k místnímu přehřívání buď hliníkové elektrody nebo nějaké propojky.

Citace: od Martin 25-03-2011 14:03:36

Zdenále, já se přiznám, že jsem na tento problém narazil už velmi dávno, když jsem se pokoušel vylepšit kamarádovo Einhela, ale tenkrát se mi to vyřešit. Když jsem viděl schéma OMI165, bylo mi jasné proč.

Když tady alll psal, že dodal kondíky, tak jsem čekal, kdy bude psát, že mu začaly střílet. Ale jak jsem psal, ona se ta doba života zkrátí asi 40x, takže pokud kondík za ideálních podmínek má životnost 2000 hodin, tak takhle má životnost asi 50 hodin nepřetržitého svařování. Alll prostě nesvařuje, ale píše do fóra, takže se mu to ještě neprojevilo.
Zdenále, kupte za 2 x 25Kč dvě diody, za 500Kč cívku a za 100,- nový kondík, zapojte to, jak je to u té OMI165 a uvidíte, že budete spokojený.

EDIT:

Jestli chcete, tak Vám můžu dát fotky, jak vypadá instalace do Berlan BMIG140. Asi před 4 týdny jsem to dělal známému

mpcz 23/08/2012:

informace na první pohled konkrétní, bohužel má svá úskalí.
1/ kondenzátor je běžný, sehnat se dá, vývody nijak tlusté, cena 150,-, zde problém kupodivu nevidím. Ten se nám ale přesunul na jiné komponenty.
2/ s tou tlumivkou je to horší, nevím, jakou kolega Martin myslel, ale v OMI 165 žádná další není, přesněji řečeno je tam vinutí L2 viz schéma, to je ovšem namotané na stejném jádře jako hlavní tlumivka. Nelze oddělit, totožné řešení tedy použít nemohu.
3/ schéma OMI 165 ukazuje na pomocné diody, ty jsou však kresleny nějakým moderním, zjednodušeným způsobem, kterému moc nerozumím. O vlastních součástkách žádná zmínka.
Potřeboval bych tedy dořešit:
- jakou tlumivku použít, nejlépe nějaký náhradní díl nebo podrobnější specifikaci
- nemá prosím někdo rozkreslený ten usměrňovač ke kondenzátoru vč. typu diod? Sice něco tuším, ale špatné pochopení by mohlo přivodit menší katastrofu, takže raději jistotu
- pan kolega Martin slíbil foto provedení, zatím jsem ho nenašel, ještě pohledám
- za teorie na téma napětí, proud, ohřátí velmi děkuji, raději bych je už uzavřel. Odzkoušené zapojení odsune ty teorie stejně stranou. Něco mi říká, že už jsem blízko vysněného cíle.
- ještě tuším problémy s elektronikou posunu drátu u BIMAXu. Nanaruší se její funkce při zvýšení výstupního napětí po zapojení kondenzátoru?
Děkuji za pomoc.
mpcz, 23/08/2012

Honza007 napsal(a):

At chceme nebo ne na Mig Mag strojich se diky dynamicke charakteristice zdroje nastavuje vzdy Napeti nikoli proud

diky staticke charakteristice

Radim napsal(a):

Já ještě k tomu kondenzátoru.
Pokud se nepoužije speciální kondenzátor, tak řešení není v tom kupovat co největší kondenzátor (kapacitou).
Já bych se pokusil najít technický list kondenzátoru, kde bude uvedeno maximální střídavé napětí nebo aspoň vybíjecí proud a kupoval takový, kde ty hodnoty vycházejí lépe.
Pokud ne, tak bych se snažil kondenzátor poskládat spíš s menších elektrolytů a spíš na vyšší napětí, aby se proudové namáhání rozložilo na víc kondů a případně větších. A celkovou kapacitu použít spíš minimální, která ještě zlepšuje funkci svářečky.
Anebo bych zkusil před kondenzátor předřadit výkonový odpor nějaké malé hodnoty, od oka tak 1 - 5 ohmů. Zase takový, který by nějak výrazně nezhoršil kladný vliv toho kondu, ale na druhé straně který by znatelnou část toho výkonu převzal na sebe.

Zdravím,
děkuji za pomoc, teorii jsme probrali dostatečně, bohužel nás neposunula ani kousek dále. Ověřeno však mám, že ty problémy s kvalitou kondenzátoru se projevují pouze tehdy, když je zapojen na výstup, v podstatě paralelně k hořáku. Toto asi není nejlepší řešení. Jednak pro větší provoz je to obrovské namáhání a po čase dojde k poruše, která je dána především tepelným namáháním. Možná něčím jiným, ale to už je jedno. Není však vyloučeno, že zapojení použiji vzhledem k minimálnímu provozu a komplikaci  s nepřesnou dokumentací k variantě níže popsané.
Dalším řešením je zapojení kondenzátoru, 2. ks diod a tlumivky. To je asi řešení lepší, protože použitý kondenzátor bývá ( ověřeno ) úplně obyčejný, za cca 150 Kč. Nedořešeno mám toto:
- jaká přesně tlumivka, nejlépe něco hotového
- jaké diody
- jak přesně zapojit do BIMAXE 4.165 s ohledem na to, že regulace a pohon motoru posunu jsou nápájeny právě z tohoto usměrňovače, který po úpravě nebude půlvlnný, ale stejnosměrný, víceméně vyhlazený. Také úroveň napětí bude určitě vyšší.  Pokud platí vzorečky z mých mladých let v učení, bude skok docela podstatný a mohl by zapojení regulace rozhodit i poškodit. Má prosím někdo odzkoušeno, že posun bude po usměrnění fungovat?

http://www.svarbazar.cz/phprs/image/bim … ch2_th.jpg

Děkuji za připomínky.

mpcz, 24/08/2012

Editoval mpcz (24-08-2012 09:20:11)

bobobo napsal(a):

Tvá úvaha je správná , řízení je tyristorové , více ti nemusí nikdo napovídat .

Zdravím,
přiznám se, že nevím, která úvaha je správná, které řízení je tyristorové (v mojem BIMAXU tedy určitě ne ), o nápovědu stojím ( pokud se samozřejmě týká problému ).
Předem děkuji.
mpcz, 24/08/2012

Editoval mpcz (24-08-2012 11:52:25)

pa napsal(a):

Napetove by regulace ohrozena nemela byt , protoze se zveda hodnota stredniho napeti , ne spickoveho.
Jestlize by regulace posuvu byla tyristorova , nefungovala by na [ani jen na castecne] vyhlazenem napeti. Pak by bylo nutno bud zaradit mezi usmernovac a vyhlazeni vykonovou diodu dimenzovanou na pruchod svarovaciho proudu , nebo regulaci napajet ze zvlastniho trafa , nebo pouzit jinou regulaci. Nic jineho me nenapadlo.
Praktickou zkusenost s danym problemem nemam.

Zdravím,
no to mě moc neposune, ale každopádně děkuji, vysvětlení vypadá velmi rozumně.
mpcz, 24/08/2012

edit: nemá prosím někdo podrobnější info o regulaci posuvu drátu z BIMAX TELWIN, nejlépe schéma?

Děkuji.

mpcz, 25/08/2012

Editoval mpcz (25-08-2012 13:33:12)

Stačí pouze zapojit paraelně malý usměrnovací můstek , cca 10A , na sekundár svařovacího trafa a tím napájet elektroniku svářečky.Pak si můžete vyhladit svařovací proud dle libosti.Pokud to neuděláte, posuv jede na plno a nelze jej regulovat.

varok napsal(a):

S těmi schématy je to složité. Přímo výrobci vám to určitě nesdělí jen tak na počkání. Navíc bůhví kdo tyhle svářečky vůbec vyrábí. Měly by to být italské svářečky od fy Telwin, ale víte jak to dnes je s těmi značkami. Mohou to vyrábět žlutí a italové si jen něco přihodí, nalepí značku a prodají dále.
Nevím jestli mají všechny svářečky telwin stejnou regulaci, ale ta má má zapojení IO 4049 v provedení SMD.

to VAROK: Dík, no ta elektronika je sice mrňavá, zkusím ji rozkreslit, ale pokud je tam 4049, to jsou, jestli si dobře pamatuji z učení pouze nějaké invertory, tam by nemělo vyhlazení vadit. Co je tam dále ale nevíme, tak to zkusím vybádat a uvidíme.

ZDENÁL napsal(a):

Stačí pouze zapojit paraelně malý usměrnovací můstek , cca 10A , na sekundár svařovacího trafa a tím napájet elektroniku svářečky.Pak si můžete vyhladit svařovací proud dle libosti.Pokud to neuděláte, posuv jede na plno a nelze jej regulovat.

to ZDENÁL: Dík, tak to jsem čekal, pokud je to ověřené, tak je to jasné jako facka. Je to sice komplikace, ale 4 diody nejsou zase tak moc a nemusíme nic dál řešit ....

Honza007 napsal(a):

Proto vezmu hotovou desku třeba  z Omi 165  nebo aek 024  a jsem bez starostí

to HONZA: tím bych si tedy nebyl vůbec jistý...

Všem děkuji.

mpcz, 25/08/2012

Editoval mpcz (25-08-2012 21:21:02)

Honza007 napsal(a):

Proto vezmu hotovou desku třeba  z Omi 165  nebo aek 024  a jsem bez starostí

to HONZA: tím bych si tedy nebyl vůbec jistý...

co se řídící jednotky týká přijde mi jednodušší použít hotovou a osvědčenou věc něž ne mořit s novým řízením.PS: krom toho nejsou drahé