SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Problém je v tom, že mosazná pájka má teplotu tavení kolem 900°C a taková teplota už nerez dost degraduje. Navíc ohřev na takovou teplotu trvá dlouho, vytváří se oxidy chrómu a tavidlo ztrácí účinnost.
Ideální na nerez je 55 % Ag pájka dolegovaná malým obsahem cínu. Např. Fontargen AF 314 (obalená tavidlem) má rozsah tavení 630-660°C, optimální pracovní teplota 650°C a na CrNi ocelích typu 18/8 (klasické potravinářské typy, např. 17 240, 1.4301) má maximální barevnou shodu.
Často se nerez pájí i levnějšímy typy 40-45% stříbra s malým obsahem cínu (Fontargen AF 320 (670°C), Fontargen AF 340 (690°C). Pokud by to byl spoj nerez-nerez, tak nic proti tomu. Rozdíl pracovních teplot je ještě zanedbatelný, malinko žlutější barva obvykle tolik nevadí. Ale u cínem legovaných pájek klesá u obsahu stříbra pod 50% tažnost až na polovinu, což by u kombinace různých materiálu vzhledem k různé roztažnosti vadit mohlo. A pájky bez cínu, např. 44% Fontargen AF 311, která má vysokou tažnost a pevnost, mají min. o 50°C vyšší pracovní teplotu (zde 730°C).   
K pevnosti:
Pevnost standardní mosazné pájky je ca. od 350 N/mm2.
Doporučená AF 314 330-430 N/mm2 .
další typy AF 320 a AF 340 350-430 N/mm2, AF 311 400-480 N/mm2.   
Takže neplatí, že stříbrná pájka je méně pevná, než mosazná. Tedy pokud by se nejednalo o speciální Ni legované mosazné pájky s pevností i přes 600  N/mm2.
Posílám odkaz na katalog pájek:
http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … targen.pdf

A co třeba pájení stříbrnou pájkou s příměsí kadmia?

AG 302: Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24?

Mimochodem, musí se při použití pájek s kadmiem dávat pozor při pájení na vdechnutí? Nebo je to pouze o následném použíti, např. nevhodné pro potravinářské účely.

Díky.

Zdenek11 napsal(a):

......Složení samotných holých pájecích tyček odpovídá uvedenému složení pro kadmiové tvrdé pájky. Pozor: Obsahuje kadmium. Při pájení vznikají páry obsahující kysličník kademnatý, je nutno zohlednit věty R 49 a R 48/23/25 ("Může vyvolat rakovinu při vdechování" a "Toxický: při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví"). Doporučujeme svým zákazníkům přejít na bezkadmiové tvrdé pájky a poradíme jim při výběru vhodné pájky z široké palety bezkadmiových pájek.....

Citováno odkud prosím? Nepodařilo se mi najít.
Potřebuji nějakou univerzální pájku na stavbu parního kotle a byla mi doporučena buď  AG 302 (Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24) nebo AG 102 (Ag 56, Cu 22, Zn 17, Sn 5). Nicméně ta bezkadmiová má evidentně o něco vyšší pracovní teplotu.

Ideální, ale zároveň nejdražší, je pro pájení nerezu AG 103 (L-Ag55Sn). Z bezkadmiových pájek má nejnižší pájecí teplotu (650°C), na nerezových ocelích typu 18/8 maximální barevnou shodu a má vysoku tažnost (25%).
Jako ekonomická alternativa se používá AG 104 (L-Ag45Sn). Pájecí teplota je 670°C, ale poloviční tažnost (12%). Sn v pájkách totiž tažnost výrazně snižuje, ale u výše uvedené 55% pájky se to už neprojeví.
Z kadmiových pájek má výborné vlastnosti AG 304 (L-Ag40 Cd). Pájecí teplota 610°C. Tažnost 25%. Kadmium je problém při odpařování, tzn. přehřátí ca. přes 800°C a zcela upřímně, takto pájku s pájecí teplotou 610°C a počátkem tavení 595°C ohřeje jen naprostý ignorant.
Ale např. v potravinářském průmyslu a všude tam, kde by mohlo přijít do styku s něčím, co se dostává do těla, je zakázáno tak jako tak. Nepochopitelně i na řadě dalších míst, víme dobře, jak jsou někteří zelenější než je zdrávo...
Ještě jedna technická poznámka: Pájky s obsahem Sn nebo Cd jsou určeny pro provozní teploty do 200°C. Mluvíte o parním kotli, jaká teplota bude na spoji? A tlak?
Stříbrné pájky bez Cd a Sn jsou určeny do provozní teploty 300°C. Pro nerez se bavme o AG 203 (L-Ag44). Pájecí teplota 730°C, tavení od 675°C, 25% tažnost.
Informace o max. provozní teplotě nevypovídají o zatížitelnosti za této teploty. Pokud se jí budete blížit, je třeba spoj dostatečně dimenzovat - přeplátovaný, mufna atd.

Jinak pro info: http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … targen.pdf

ty pajky s tim kadmiem, je to nebezpecne pro vdechnuti?

Ty spoje vážně dost hrůza. To je spíš nalepené naž pájené.
1) většina lidí používá pojem "cín" pro všechny měkké pájky. Pro nerez je třeba cín s ca. 4% stříbra. Např. Fontargen A 611.
2) tavidlo musí být vhodné na nerez, běžná kyselina pro klempíře na zinkované okapy nestačí. Např. Fontargen F 600 S15
3) pokud možno, tak nepřímý ohřev, tzn. z druhé strany plechu, než je spoj. Při přímém ohřevu to příliš oxiduje a tavidlo se pálí.
    Pokud to jinak nejde, tak natřít, ohřívat, průběžně natírat

Co je to za fotku?
A314 je také pájka na nerez od Fontargenu. Je to ale tvrdá pájka - 55% stříbra.
Jinak to pájení ve většině případů zase až taková věda není, pokud je materiál pájitelný plamenem.
1) správná pájka a tavidlo
2) správný ohřev, tzn. takový, kterým se dosáhne v krátké době pájecí teploty - dlouhý ohřev znamená velkou oxidaci a/nebo spálení tavidla
3) přidávat pájku na pájené plochy až když mají pájecí teplotu. To by člověk nevěřil, kolik lidí je schopno honit kuličky pájky po relativně studeném povrchu

Na tenké rovné plechy by to kladívko mohlo stačit, ale na silnější a navíc tvarované, kde bude mezi pájeným místem a kladívkem malá styčná plocha to bude problém.
Nepřímým ohřevem jsem myslel např. ohřívat  z druhé strany, zespodu, atd. ale tady to asi bude problém.
Takže natřít pájenou plochu tavidlem, neutrálním nebo trochu redukčním plamenem rovnou do toho, před přidáním pájky přikápnou tavidlo, aby se vypláchlo to opálené a oxidy nasycené staré a nechat zatéct pájku.

přeji hezký den, mám dotaz máme letované anticorové plechy cca 0,8mm k sobě a v místě letování se objevuje rez. Dělal to klempíř a po letování to poctivě oplachoval a stejně se objevuje rez. nemáte někdo radu jak a čím to zastavit? stejnou reakci jsem viděl po svařování elektrodou kde jse to neobrousilo tak byl rez. předem děkuji za případnou radu

je to venku jsou to plechy pod tašky s přesahem do okapu, bylo to nouzové řešení při výměně střechy. A plechy se jen opláchli vodou, je to cca rok od montáže, jsem si myslel, že to nebudu natírat, ale teď fakt nevím?

Tipnul bych, že to chce pasivaci
http://svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=2909&p=2

Sám jsem pájel nerezové plechy mosaznou pájkou s drátem potaženým tavidlem z ŽAZu , ale žádná sláva . Ale právě vyrobit uzavřenou nádobu-u mne plovák prostě nešlo , vnitřní tlak vždycky ten nerez trochu trhl . Bylo vidět už při pájení . Jiné specielní pájky jsem neměl k dispozici .