SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

tušil jsem to a  trochu se asi i bál takové odpovědi. Tak to vytáhnu invertor a půjčím centrálu...  ale moc mi dělá radost kolegiální snaha o vzájemnou pomoc a výměnu názorů na celém foru, bez invektiv a zbytečností.  Velice děkuji.jk

Ještě malé doplnění. Ty tyčky jsou původně určeny pro TIG. Autogenem však je návar proveditelný bez problémů. Tvrdost návaru je asi 45 - 50 HRC.  Po navaření nic tepelně neupravovat, nechat pomalu vychladnout, potom vybrousit ostří a to je vše.

Kobaltové slitiny se kromě řady dalších aplikací používají např. i pro dřevonástroje. Tedy pochopil jsem správně, že se jedná o štípačku dřeva? Spíše ale pro extrémně zatěžované nástroje, na nůž do domácí štípačky je to trochu luxus. Kobaltové slitiny stojí přes 2000,- Kč/kg a nevím, kdo by sehnal pár drátů, spíš kilo až pět. Takže to bych asi vyloučil.
Pokud jde o WIG dráty, problém je obsah křemíku, ten by u drátů na plamen neměl přesáhnout ca. 0,2% a u WIG drátů bývá ca. od 0,6% a to pak pění a pění.
Navíc ne každý drát, byť s tak velmi malým obsahem křemíku, bude mít dostatečnou smáčivost se základním materiálem při použití autogenu.
To platí i pro oklepanou elektrodu. Navíc elektrodu sice oklepat lze, ale zůstává ten požadavek na nízký křemík a to u návarových elektrod je problém, naopak jsou některé typy legovány zvýšeným obsahem křemíku. Druhý problém je, že hodně dodavatelů vyrábí tzv. syntetické elektrody. Jádro je legováno méně, pro řadu podobných elektrod je společné jádro a rozdíly se řeší dolegováním z obalu. Elektrody s plně legovaným jádrem najdete spíše u dražších výrobců a zejména mezi typy pro návar hran a pro nástrojové oceli. Pro plošné návary levnější technologie dolegování z obalu obvykle stačí.
Pokud máte možnost použít elektrodovou svářečku, bude asi elektroda nejlepší možnost.
Pokud ne, stojí za zkoušku jeden pokus. Zkusit někde sehnat CrMo dráty na plamen pro svařování žárupevných ocelí, např. na ČSN 15 121 nebo 15 128. Já Vám v tom asi nepomůžu, dodávají se málo, takže malé množství na zkoušku prakticky není a prodejní balení např. Böhler DCMS má 25 kg. Takže zkusit třeba kotlářské firmy, jejich svářecí školy atd.
Tyto slitiny, pokud se jako obvykle po svaření nevyžíhají, klidně dosáhnou 30-35 HRc. Samozřejmě, není to moc, ale pořád podstatně víc, než by měl obyčejný drát. A pokud se nejedná o nějakou velmi vytíženo profi štípačku, mohlo by to stačit.
Ale pokud je to profi stroj a ještě dost vytížený, no tak Vám nezbývá nic, než ten kobalt, např. UTP A CELSIT 712 SN.

Já osobně (v domácích podmínkách) bych volil návar elektrodou. Je to to nejsnažší, co v domácích podmínkách jsi schopen udělat. Pak to opatrně po kouskách vybrousit flexou (bacha na modré náběhy)- musíš brousit po kouskách a s přestávkama, abys to nepřehřál!

Jirok následně píše, že vytáhne invertor, takže pro něj elektroda není problémem!

jedna elektroda průměru 2,5mm (dur 600) stojí okolo 8Kč.

Jirokovi přeju hodně štěstí!

Radim napsal(a):

Půjčoven nářadí je u nás poměrně dost.  Centrála a k tomu třeba i invertor by neměl být problém.
Akorát se bude muset počítat s kaucí a s časem na dopravu a s ujetými kilometry.

Tak já nevím, soudím podle situace.

http://www.1a-pujcovna.cz/cenik.html

http://www.pujcovnaskutec.cz/elektrocentraly.htm

Když se kouknu na ceny půjčoven, kdy na půl dne musí zaplatit kolem 250kč, na den 450 a kauci 7 000, tak se mi jeví mnohem pohodlnější použít autogen, koupit jednu tyčku Stellitu za ca. 200kč a autogenem, který mám po ruce provést návar. Navíc tímto materiálem lze dosáhnout naprosto precizního provedení. Otázka je zda je možné koupit příd. dráty jednotlivě. Jak psal p. JardaK, tak tam je to asi problém. Škoda, že jsme tak daleko. Já bych to panu kolegovi klidně poslal odtud zdarma, otázkou je poštovné. Firma, kde jsem pracoval, vyřazovala asi 35Kg. Stellitu ø 5mm X 920 mm dlouhé tyčinky. Prachsprostě to vyhodili do odpadu mezi obyčejné ocelové špony. Tak jsem zachránil několik Kg. Bohužel, není to ale Stellite 12, nýbrž Stellite 6, kde lze dosáhnout menší tvrdost návaru, asi 45 HRC.
Navíc, docela se přikláním k názoru p. JardaK s těmi CrMo dráty na plamen. To by byla podstatně levnější záležitost s horším výsledkem. Záleží na jaký účel to má sloužit.

Editoval Frank (16-03-2013 18:37:47)

Hlavni je ze to dobre dopadlo .Jen na okraj v mem zamestnani se drive navarovali formy tam se tenkrat pouzival jakysi prasek ktery se nanasel specialnim horakem na natavenou formu.

Cementace na na 100% nebyla ale optám se kolegy co to dělal

evik napsal(a):

Hmm, práškové navařování, spec. hořák kyslík acetylen NPK1, příd.matroš ve formě prášku, použití rotační plochy, vačky, hrany forem, teď se to dělá i plazmou, zdravím

Přesně tak. Už se tady o tom dokonce diskutovalo. http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=1273