SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím fachmany na foru . Obrátil se na mne můj známý , zda neznám dnešní technologie černění a hlavně moderní výbavu . O tom v podstatě nic nevím . Je zde někdo s reálnou praxí a nepořizoval si někdo v blízké minulosti technologii ? Teoretici a jáslyšelisti neubírat prostor na foru . Šlo by o délky tak do 1m a průměru do 200mm .
Offline
veci na vetrovku som robil podla tohoto, neviem ale odkial som si to ulozil...
Na drobných součástkách (co se vejdou do malé sklenice) mám vyzkoušeno: 1 obj. díl
jakéhokoliv Sava a v něm rozpustit půl obj. dílu louhu. Začne se to při míchání pěkně zahřívat,
vařit, smrdět a až bude louh rozpuštěný můžete tam něco šoupnout. Trvá to trošku dýl než při vaření v
klasické lázni, ale výsledek je úplně stejný jako u brunigalu. Možná, když to někdo bude ještě zahřívat
na vařiči, trošku tomu pomůže. Jen malé upozornění, je z toho vážně děsnej smrad ...holt Savo není parfém
oplachovat tak 20 minut vodou a pak nakonzervovat olejem
Tak jsem tu lázeň vyzkoušel a dá se říci, že s úspěchem.
Jen jsem ji použil na dvakrát.
Když první přestala šumnět, namíchal jsem druhou.
2 x ponor po cca 15. minutách.
Offline
Možná by chtělo ještě doplnit, jaké jsou požadavky na načerněný dílec, myslím tím, jestli se jedná pouze o dekorativní účely nebo je požadavkem korozní odolnost a když ano, tak jaká? No a podle toho navrhnout buď kyselé černění, alkalické, galvanický pozink s černou pasivací, případně je možno i KTL (katoforéza).
Offline
He , he . Asi to bude trochu neodborné . Sám jsem na požadavek na funkčnost černění ještě nenarazil . Je na to nějaká norma ? Jedná se o černění ze strojní výroby , hřídele , různé frézované díly atp . Rozepiš se japo , prosím .
Offline
vzhledem k zadání ti to asi bude naprd ale já jsem osobně černil drobné součástky (100mm) ohřátím do třešňového žáru a ponořením do vyjetého oleje, čím černější olej tím černější výsledek, postup jsem odkoukal v kalírně Narex. (cca r. 1970) Litinové díly při tomto postupu získají hnědou barvu.
Offline
Vzhledem k např. broušeným hřídelím nebude nějaké ohřívání možné . Určitě půjde o studenocestní technologii .
Offline
Já jsem to dělal v horkém roztoku dusitanu podle "Receptáře elektrotechnika", který kdysi dávno vyšel. Toto téma se tu už probíralo a přitom jsem zjistil že se dá koupit i hotová směs, myslím že to dodávala firma ve Varnsdorfu (asi něco po TOSu)
Offline
Offline
Pokud půjde o broušené hřídele, tak se dá vyloučit kataforéza a černý pozic, protože se mění rozměry, navíc ten černý pozink není moc otěruvzdorný, stačí koupit šrouby s touto úpravou a vyzkoušet.
Alkalické černění – brunigal-s zde je provozní teplota cca 135°C, zhruba 10min. Je to dost silná směs hydroxidů, rozežere to i PET láhev, hydroskopická, roztok musí být min 0,8kg na 1l vody. Pokud je koncentrace malá, roztok se vaří při teplotě nižší než pracovní. Při teplotách pod 120°C k černění nedochází, a při teplotách vyšších než 140°C se začíná objevovat zbarvení do hněda. Použití na více legovanou ocel je problematické, a pokud se černí svařené díly i elektrodami na nízkolegované materiály, bude to strakaté, sváry budou hnědé, musí se dávat pozor, aby se do lázně nedostávala měď, protože ta se pak nanáší na ocelové díly a bude to strakaté. Pokud tedy bude podezření, že materiál obsahuje křemík, je vhodné upravit povrch v 10 % kyselině fluorovodíkové.
Alkalické černění – brunigal-n, teplota a čas stejný, ale jde černit i materiál letovaný pájkami s větším množstvím mědi. Lázeň vydrží déle a dá se renegerovat.
Není to moc odolné vůči korozi, chce to rychle omýt, vysušit a alespoň naolejovat nebo použít přípravky pro vytěsnění vody, syté černé barvy se docílí až po naolejování.
Offline
Z popisu ode mne je zřejmé , že potřebuji něco trochu "průmyslovějšího" . Zajímá mne i ta "varná" vana . Použitý materiál atd . Určitě děkuji za podněty tímto směrem . Odkaz na příručku , technologický popis ? Normu ?
Offline
Pokusně mi fungovalo elektrolýzou za studena v 3M louhu. Je to dost pomalý a hodně ten louh smrdí.
Offline
Pokud se má jednat o "průmyslovější" použití, navíc černění tak velkých dílů, tak bych to doporučoval dělat někde v kooperaci.
K černění za studena je potřeba 7 lázní, aby tam vlezla metr dlouhá součást, tak musí mít lázně i patřičný objem a tady potom narůstají problémy s prostorem, výrobou a hlavně likvidací lázní.
A takové ty malé černící sady, je tu i odkaz, tak to je opravdu jen na velmi, velmi malé věci, navíc korozní odolnost u takového černění je nula a vzhled taky nic moc - vlastní zkušenost.
Tady jsou nějaké odkazy na teplé a studené černění i s videem.
http://www.mdg-servis.cz/Technologie-cerneni/3253.html
http://www.czub.cz/cz/catalog/300-nezbr … rneni.aspx
Offline
Zkus se zeptat v galvanovnách .
Ptej se na manganatý fosfát, ten se zároveň používá i na záběh strojních součástí nebo na galvanický pozink plus na to černý chromát nebo rovnou na černý zinek.
Offline
Ano , japo , to jsou RADY , děkuji .
Offline
Není zač, jsem rád, že jsem ti byl nápomocen svou radou.
Offline
To bobobo: Keďže som sa istý čas venoval zbrojarine, čiernenie som vykonával celkom pravidelne. Pri zbraniach sa využívajú v zásade 2 technológie a to kyslý a zásaditý spôsob. Aj zbrojovky na celom streleckom svete požívajú tieto overené metódy, ktoré nie sú až také jednoduché, ale spoľahlivé. Používajú sa sice aj rôzne vypaľovacie laky, najmä na krátke zbrane, ale najkvalitnejšie počiernenie sa dosahuje kyslým studeným spôsobom. V zbrojarskej brandži sa tomu hovorí hnedenie alebo brunirovanie. Potup je následovný: Zbraň sa musí dokonale odmastiť a potom už nechytať holou rukou. Je možné naklepnúť do otvorov drevené kolíky, ale je dobré aby neboli otvory hermeticky uzavreté, aby nedošlo k prípadnému vystreleniu štupľa vplyvom teploty pri varení. Po odmastení sa pomocou tampónu premet natiera roztokom zv. "hnedenka" a to tak, aby bol celý predmet rovnomerne zmáčaný, ale nie tak, aby sa tvorili kvapky, ktoré by stekali po kove. Takto natretý predmet sa nechá hrdzavieť cca 8 až 12 hod. Čas je potrebné vyskúšať, podľa toho aké prostredie pre hrdzavenie vytvoríme. Ja som to robil tak, že som hlavne brokovej zbrane zavesil v kúpeľní nad vaňu, do ktorej som napúšťal teplú vodu. Po stanovenom čase sa predmet nechá vyvariť v čistej alebo lepšie destilovanej vode, asi 10 min. Po vyvárení sa vykoná kartačovanie jemným drôteným kartáčom, najlepšie kotúčom, ale dá sa aj ručným, len je to pracne. Tento postup sa opakuje 4 až 5x. Po poslednom procese sa premet natrie ľanovým olejom a po ďalších 2-3 hodinách sa utrie a nakonzervuje zbrojným konzervačným prostriedkom.
Je to síce starý zbrojársky spôsob, ale je najkvalitnejší, odolný ošuchávaniu, pretože sa vytvára tvrdý amalgam. Nevýhoda je pracnosť a čas. Čo sa týka roztoku zv. "hnedenka", bolo by vhodné si to obstarať priamo v zbrojovke, prípadne sa dá aj vyrobiť, ale sú problémy s chemikáliami, najmä s chloridom ortutnatým (sublimat), ktorý je evidovaný ako zvlášť nebezpečný jed.
Jednoduchší spôsob černenia je použiť hotovy prípravok na zásadité čiernenie, svojho času sa v ČSSR vyrábal aj používal pod názvom "BRUNIGAL" Je to vlastne zmes 85% NaOH; 10% NaNO3 a 5% NaNO2. Roztok: 1,6 kg brunigalu na 1 liter H2O. Rozto je tekutý až pri teplote nad 100°C. Proces černenia sa vykonáva pri cca 145°C. Pozor: predmety sa musia vkladať do lázne zaručene suché, inakšie hrozí vyprsknutie horúceho luhového roztoku.
Týmto spôsobom sa nedajú čierniť spájkované predmety, a ak obsahujú diely z neželezných kovov.
Editoval senior (08-02-2015 13:36:58)
Offline