SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Jak jsem si prohlédl schéma směrování svarů na profilu, tak bych svar č.1 a svar č.2 provedl stejným směrem s předchozím předehnutím svařence o předpokládaný úhel smrštění, protože při odlišném směru těchto dvou svarů dojde k deformaci do vrtule. Na horní pásnici bude svár táhnout doprava a na spodní doleva. A vrtule se potom těžko srovnává. Pokud nebude nosník po zavaření kořene v rovině (malé nebo velké předehnutí), může se potom změnou směru výplňového sváru dosáhnout roviny.Jole.
Editoval jole (28-10-2012 15:30:05)
Offline
tomape napsal(a):
Vař to vžy naproti sobě. Když se ohne, tak to vezmi proti tomu autogenem (ohřívej v místě s jakoby kratší stranou, tj kam se to ohýbá.
Nechci dělat odborníka, ale ohřev se musí udělat právě na opačné straně, to znamená ohřívat "jakoby delší stranu", protože ta se po ochlazení smrští a tím se zkrátí a vyrovná předchozí nerovnost. V případě tvého postupu by došlo po schladnutí ještě k většímu ohnutí. Bohužel, fyzika má své zákony.Jole.
Offline
Honza007 napsal(a):
Pokud vse udelate spravne nosnost svareneho profilu se nebude lisit od profilu z jednoho kusu.
to:Kirkmen tak uplne to hloupost neni takhle jsme je bezne spojovali (a neco jich bylo) dokonce to tak vyzadoval statik. vystuha ma smysl na spodni pasnici nahore je zbytecna(pokud nepujde o dynamicke zatezovani v ruznych smerech coz v tomto pripade asi nebude) a protoze se na spodni pasnici ktera je namahana predevsim tahem nedala vystuha dat(treba kvuli kocce tak se vystuzoval krcek ktery je take namahany dole tahem nahore tlakem a v celem prurezu ohybem (zjednoduseno).
Ale k veci to se takhle dost tezko vysvetluje ale neni problem to zavarit rovne.V zasade je treba jak jsem uz tady psal nejdrive vse vyukosovat a pak nejlepe dat na tri kozy ktere budete mit v rovine polozit spojem na prostredni kozu a srovnat si svarenec do roviny a pak vzdy naproti sobe za staleho kontrolovani radne nastehovat1,5-2 cm stehy.Pokud to budete mit rovne a ze vsech stran nastehovano tak uz mate z pulky vyhrano.A pak to uz jen postupne stridave ze vsech stran zavarite.Klidne bych to i predvedl ale nevim odkud jste.
Bohužel hloupost to je, to že jste jich tolik spojili nic neznamená, já vím, že takhle chybně se I profily často vyztužují a co se týče statika, tak to je smutné, že ten to neví. Nezlobte se na mně, ale to proč se vyztuhují pásnice není dole tah a nahoře tlak, to kdyby tak bylo, nemuseli by být tak silné. Pásnice jsou namáhány především na ohyb a to ve svém vyšším profilu, protože stojina I se po zatížení má tendenci zkroutit a položit na bok (i když je na krajích upevněná) a pásnice tomu krutu zabrání.
Podobné názory jako máte vy, jsme měl i já, ale ing.Rotter, když jsem dělal sv. technologa mi je vyvrátil, je autorem několika mostů.
Offline
JARDA V napsal(a):
kirkmen napsal(a):
...ale ing.Rotter, když jsem dělal sv. technologa mi je vyvrátil...
To je tento pán? Doc. Ing. Rotter Tomáš CSc.
Ano myslím, že ano. Tehdá nám ukazoval projekt na tento most http://www.casopisstavebnictvi.cz/most- … _A2588_I33 . Chodil dělat přednášky do SVV Praha, kde jsem si udělal sv. technologa.
Offline
Kirkmene mohu se vás zeptat jako laik, jak bych tedy měl postupovat při svařování I-profilu - tak, abych alespoň teoreticky dosáhl co nejlepšího výsledku spojení zmíněného íčka ?
/ návrh postupu kladení jednotlivých svarů (první příspěvek) jsem zvolil opravdu zcela intuitivně - tedy pravděpodobně chybně, zajímaly by mně i další aspekty které by bylo dobré dodržet / raďa
Offline
Já jsem nereagoval na váš příspěvek, ale na podle mého špatnou radu pana Honzy co se týče přeplátování.
Jinak pokud nemáte zkušenosti s velikostí deformace při svařování, tak si můžete vypomoci nějakou silnou výztuhou, kterou zafixujete pásnice. První svar by měla být svařena stojina, nejlépe X svar, jak tu psali již jiní. Po vychladnutí a odstranění výztuh V svarem zavařit pásnice, střídavě měnit strany, aby deformace byli mezi sebou eliminovány. Svary by měli mít minimální převýšení bez zápalů.
Myslím, že dobrý postup popsal i pan Jirkati. Těch možností je více. Podle mého první svařit tu stojinu a fixovat pásnice.
Offline
Ano odpovědi pana jirkati a bobobo + některé další, považuju za kvalitní, a chtěl bych podle nich postupovat, - kirkmene i za váš návod na postup děkuju , znovu se ukázalo že není důležitá jen kvalita samostatného svaru, ale že je stejně důležitý i technologický postup aby se tak co nejvíce zamazilo deformacím(i když zcela je eliminovat asi nejde).
Ke svařování v mém případě dojde už pravděpodobně až po zimě , tak sem dám potom vědět jaký byl výsledek.
Všem děkuju za názory raďa
Offline
kirkmen napsal(a):
to kdyby tak bylo, nemuseli by být tak silné. Pásnice jsou namáhány především na ohyb a to ve svém vyšším profilu, .
důkaz kirkmenova tvrzení
NP traverza I 500, moje práce, ale síly které to způsobily umím jen odhadnout
Offline
zdar
Neviem ako vy, ale ja mam presne takeho sefa co z obycajnej veci robi take az 10 nasobne zosilenia ako je potrebne, ja by som to jednoducho (a urcite to bude silnesie a presnejsie ako vsetky doteraz navrhnute riesenia) do stredu dajte jeden kus 3m a na oboch koncoch dovarte kusy 1m co pojdu do stien, tym padom to zatazenie bude na zvaroch uplne ine ako ked bude jeden zvar v strede a aj rovinnost pojazdu bude v prevaznej miere nevyrazna aj ked sa vam to zdeformuje lebo to bude krive cca 0,7m od steny co vam uz celkovu rovinnost velmi neskresli.
Tot moj nazor :-)
Offline
Pro Marek37 - mám pocit, že toto bylo již popsáno v příspěvku č. 7 ze 26.10. v 18,24.
Offline
jirkati napsal(a):
Pro Marek37 - mám pocit, že toto bylo již popsáno v příspěvku č. 7 ze 26.10. v 18,24.
Ano ovšem, jenže ve zmiňovaném příspěvku nebyla zmínka o radiusovém přechodu styku podélného a kolmých svarů, což jsem si dovolil nákresem a popisem doplnit. Chtěl jsem pouze upozornit na to, že pouhé napojení na zub (na ostro), bez plynulého přechodu může nosnost svaru podstatně negativně ovlivnit proto jsem taky napsal - SPRÁVNÉ
Editoval Marek37 (29-10-2012 22:51:19)
Offline
Už asi budu vypadat jako šťoura, ale nechápu Markovo řešení. Jaký význam má svar v nulovém vláknu nosníku ? Je to jen o pracnosti a pevnost spoje to vůbec neovlivní, odkazuji na různé mostní a jeřábové nosníky, které právě v tomto nulovém vlákně mají odlehčení nebo na revize mostů, kde v nulovém vlákně se ojedinělé prolezlé otvory nemusejí opravovat (svařovat). Navíc víte jak obtížné bude správně svařit ty rádiusové svary ? Pokud je svar proveden správně, normální rovný svislý svar je naprosto postačující.
To pokud chci strávit s tím více práce a mít více jistoty, vezmu si k srdci radu pana peter35, kde svary budou opravdu méně namáhány.
Bourač, děkuji za doplnění obrázkem
Editoval kirkmen (30-10-2012 06:15:31)
Offline
peter35 napsal(a):
zdar
Neviem ako vy, ale ja mam presne takeho sefa co z obycajnej veci robi take az 10 nasobne zosilenia ako je potrebne, ja by som to jednoducho (a urcite to bude silnesie a presnejsie ako vsetky doteraz navrhnute riesenia) do stredu dajte jeden kus 3m a na oboch koncoch dovarte kusy 1m co pojdu do stien, tym padom to zatazenie bude na zvaroch uplne ine ako ked bude jeden zvar v strede a aj rovinnost pojazdu bude v prevaznej miere nevyrazna aj ked sa vam to zdeformuje lebo to bude krive cca 0,7m od steny co vam uz celkovu rovinnost velmi neskresli.
Tot moj nazor :-)
v jednoduchosti je sila tohle by me nenapadlo take reseni.
Offline
Jj v tom ma Kirkmen pravdu .
OT:Pakrat jsme delali stropni nosniky z I profilu 500 podelne rozpaleneho a pak presazeneho a spojeneho a pak z toho vznikl I profil 720 s odlehcenim.
Offline
Jde o to, že se nosnost profilu kolmým svarem nenaruší v celém průřezu v jednom místě, ale ve dvou vzdálených místech zhruba jen o polovinu. Rádiusy potom zajistí, aby se síly působící na kolmý svar a jeho přechod do podélného svaru plynule rozložili a právě proto, že je podélný svar v nulovém bodě, tak nosnost profilu neovlivní.
Řešení sice komplikované, náročnější na čas a zručnost, zato ale s jistotou.
Offline
Zdravím , abych nezakládal další téma optam se tu .Potřebuji na IPE160 o délce 1100mm přivařit přírubu o TL 30mm a rozměru 200*150mm (materiál s235JR) jde o velikost svaru když budu vycházet z TL IPE kde pásnice mají 7,4mm a stojna 5mm a *0,7 tak na pásnice vychazí a5,2 a na stojnu a3,5 nebo se muže udělat větší svar bez velkého porušení pevnosti IPE ?(vlivem vneseného tepla ) svářet budu MMA
Děkuji Majk
Offline
Pro uvedenou řadu materiálů je úvaha o velikosti svárů správná. Jediným problémem může být případné předepsané zatížení svárů mezi profilem a přírubou. Vneseného tepla bych se v tomto provedení nebál pokud to nechcete svařovat na jednu housenku elektrodou 5 mm a větší.
Offline
Elektrody použiji OK48.00 průměr 2,5mm ...... nosnost jednoho IPEcka je cca 650kg jsou na buňky do regálu
byl by velký rozdíl v pevnosti udělat sváry na stoupačku ? respektive stojnu IPE přivařit na stoupačku .
Offline
Pokud je svár zavařený tak, aby na něm nebyly vruby a pokud se použijí dobře vysušené elektrody, tak není žádný rozdíl v jeho pevnosti při svařování ve vynucených polohách. Stačí dbát na dobré natavení kořenové hrany a úspěch je skoro zaručený.
Offline