SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Petře: Když někdo řeší nějaký problém a obrátí se na takovéto fórum, které se zabývá většinou svařováním kovů, tak nemůžeš očekávat podrobný návod. Většina přispívajících sděluje své názory na technologický postup a naznačuje směr, kterým by se ubírali oni, kdyby ho sami řešili. Rovněž nemůžeš vinit někoho, kdo vložil prostředky do vývoje techologie a stroje, že nedá návod jak jednodušší přípravek vyrobit svépomocí. To není udržování "kšeftů", ale obchod. Přeji ti aby se ti dále dařilo.

Hmm, super, dík za rady a zkoušku, prubnu si zmáknout klín z teflonu, kus se mi tady válí a zkusím ty folie znovu, ta žehlička s celofánem mě tedy funglovala protože je přes něj vidět a když tak zatlačíte hranou ale nápad pana bobobo s žebrovanou podložkou je na to lepší, zkuste prosím s tím tu Vaši folii jestli to taky jde ať víme více...no na ten vzduch a váleček jsem měla taky málo rukou...se svářením folií jsme se ještě nezabývali.

ne zcela,
Mohl by ještě vysvětlit proč zeditoval příspěvek kde píše o zkoušce doma, v dílně a na stavbě. Pak už to nevypadá jako činnost domácího kutila ale spíš snaha ušetřit (tipnul bych si nějaká akce s odstraněním azbestu). Stavba se musí neprodyšně zabalit což je nejdražší položka. Jinak nic proti úsporám, sám to využívám v maximální míře - podívám se na princip čehosi za co chce dodavatel balík a vyrobím si to sám

k tématu: moje zkušenosti se svařováním jsou takové že je nutné ohřát obě (všechny) spojované plochy na stejnou teplotu, na její výši a přítlaku až tak uplně přesně nezáleží. V polyetylénu se teplem rozkmitají molekuly a když kmitá jeden materiál jinak než druhý nespojí se. Stejné teploty lze dosáhnout jen klínem (zrcátkem) ne proudem vzduchu.

to evik:
" ale nápad pana bobobo s žebrovanou podložkou je na to lepší, zkuste prosím s tím tu Vaši folii jestli to taky jde ať víme více "
a kde to bobobo popisuje ?

Aniž bych to zkoušel celé to žebrování, které někde bobo doporučuje pouze nahrazuje to případné nedokonalé tavení té vrstvičky a ty plošky jen pomáhají té teplotě tím, že materiál skrz ty okraje výstupků naruší tu vrchní vrstvu folie. Ale jak říkám s pomocí klínu ( s přívodem vzduchu přímo před hranu klínu) jak jsem vám napsal takové detaily už nemusíte řešit. Chce to jen cvik a dobře tlačit váleček proti klínu a tím napomoci perfektnímu dotyku folií kolem klínu pro natavení. U těch mašin to samozřejmě řeší ty pomocné válečky co přitlačují folie ke klínu a lisování po natavení už pak obstarávají ty další dva co už jen tu folii slisují tím "extra" tlakem.

Teď už si svaříte jakoukoliv folii i tu skleníkovou (ještě pro Vás raději vyzkouším) a věřím že v pohodě, jen přizpůsobíte teplotu a rychlost natavení dané tlouštce materiálu na kousku vzorku. Já jen tak v rychlosti zkusil spojit bílou neprůhlednou folii co jsou tím omotány palety a nic jsem neprotrhl a spoj ok. A když budete chtít svařit i profilovanou nopovku i tl. 0,5 mm k sobě taky žádný problém, jen musíte použít váleček a klín uměrný velikosti mezer mezi nopy, ale má to smysl jen u nediagonálně tvarovaných nopů folií a pozor nikdy neberte Guttu, jsou to největší šmejdy co se týče kvality tloušťky folie, lítá jim to běžně od 30-100% deklarované tloušťky. V nopech a v ploše mají nestejnou tloušťku a ten materiál už vyrábějí tak tenký, že to nemá smysl použít ani na sokl, hned se to protrhne, jen když zatáhnete za okraj. V době kdy se ještě vyráběla poctivá tloušťka 0,6mm tu folii nešlo běžně roztrhnout, dnes to uděláte jen v prstech.

No nejsem technolog, ale pokud je teflon na povrchu obávám se, že po vytvarování se Vám ta vrstva odloupne díky jejímu napětí co vyvoláte tím tvarováním. Ale ikdyž to uděláte s jakýmkoliv plechem je to pohoda. Ono se sice povrch připálí na ten kov, ale když máte teplotu klínu dostatečnou , tak to i přesto krásně taví a po folii to krásně klouže samo. A když ne tak jen občas ten klín od nánosu očistíte, moc času to nezabere a peněz už vůbec ne

to bourač:

nic v tom nehledej, jen jsem opravil pát gramatických chyb a překlepů. Text zůstal bez změn. Většinou edituji texty až později, mám moc málo času hned jak chci zveřejnit text (často  to píšu s přestávkami celý den) a pak se stane, že už to moc nekontroluji. A pokud tam není změnou slova zcela jinak popsán význam textu, tak takové drobnosti hned neřeším. Nejsme na spisovném portále.

Apropo bourači jaký je rozdíl mezi kutilem a tím co chce ušetřit kde se dá  ?  - takových zručných lidí moc není, a tak pro obyčejný obchod zůstane pořád dost příležitostí. A kdo si může dovolit vše koupit neřeší svépomoc, ale já mám zkušenost, že i právě ti co mají peněz více jsou ještě větší škrti než ti lidé s běžným příjmem, takže tato debata je relativní, na dlouho  a prd řeší....

Až nyní když bobobo napsal kde se píše o tom žebrovaném pásku (příspěvek č.16) =  dle evik žebrovaný pásek tak jsem pochopil o co šlo :-).  Ono podlahových pásku existuje miliony a pravděpodobně je na mysli asi přechodová hliníková lišta s takovým jedmným podlouhlým žílováním.
Ale jak píšu - vše je naprosto zbytečné při použití domácího klínu za pár korun

vlákna čtu dle potřeby klidně i od začátku, má-li to nějakou souvislost pro další vývoj, ale tou změnou popisu od evik mi to prostě hned nedocvaklo, že jde o ten "žebrovaný" podlahový pásek. :-)

Jak se dostanu na stavbu udělám ještě ten opětovný test s běžnou folií na foliovníky (klasický průsvitný rukáv) ať jsou všichni v klidu.

Nicméně budu rád, když mi povrdíte prakticky sami, že postup co jsem zvěřejnil bez nároku na obchodní marži z každého svařeného metru a uspořeného půjčovného za drahé vybavení :-), funguje i u vás naprosto v pohodě v domácích kutilských podmínkách, ale s profi výsledkem co se týče kvality spoje.

Na této strance je potřeba stáhnout katalo technologie svařování horkým vzduchem.Leister

f.zalud napsal(a):

Zdravím,
pokud je ještě tento příspěvek aktuální, tak mám odzkoušeno svářet "folii na foliovák" starou žehličkou. Nastavuji teplotu na bavlnu a žehlím přes obyčejný pečící papír. Je přes něj hezky vidět. Svár - překrytí dělám cca 3 - 4 cm fz

Něco podobného jsme dělali už před 30 lety na vysoké. když jsme potřebovali krycí plachtu na majáles nějak 20 x 15 metrů a v socialistickém prostředí jsme měli k dispozici jen igelitové rukávce, ze kterých se v blízké chemické fabrice v Syntézii Semtín dělaly 50 kg pytle s hnojivem.
Svařovalo se to taky žehličkou a tlakem  na ni, jak oddělovací medium byly shora i zdola obyčejné noviny, podklad byla obyčejná několik metrů dlouhá dřevěná deska - stavební řezivo.

Dnes by stálo za to jako separační médium použít něco jako teflonovou fólii, měla by být v obchodech s polotovary z plastů snadno k sehnání.
Ten papír se do toho igelitu zažere. Dá se sice odstranit po delším namáčení opatrně něčím jak rýžákem, ale pořád tam po papíru zůstane zdrsněný povrch, na který se chytá špína.