SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Hlavně nedělej ZK kurz. Ten je naprosto k ničemu ať je jakýkoliv...

No,pokud si to platíte tak bych požadovala nejběžnější EN ISO 9606 135 P BW FM1 S s8,0 PF ss nb, pokud to na SPŠ neuměj, jděte jinam, místo ZK bych si hupsla sousedovi do garáže a ty lováky bych ušetřila,ZK je na nic....co je to za školu, všude  to dělaj zadara...

Jestliže absolvování ZK v současné době neposkytuje absolventovi možnost svařovat(mimo nedůležitých nenosných svárů) je vůbec jeho existence podložená potřebami trhu?Neklesl tak kurz na úroveň zaškolení?
O přílivu "kvalifikovaných pracovních sil" si myslím své(na čt2 je o jejich pracovních schopnostech zrovínka dokument) a tomu co ti naši pitomci věrni odkazu "Vency Kořalky"vymýšlejí se vůbec nedivím.....

No, nejrozšířenější a pro firmy nejpoužívanější je metoda 135 Mig-Mag, tzn. pro Vaše potřeby na brigádu nejvhodnější.V kursu Vás naučí kromě teorie a obsluhy sv.stroje hlavně praxi, jsou to zkoušky na práci a zároveň podmínka aby jste to mohl dělat a dostanete na to doklad že jste normou požadovaný standart splnil.To je stejné pro ZK i EN. Jen je různá platnost toho dokladu.ZK platí v ČR na nenáročné a nenosné svar.spoje, tzn.ani na zábradlí ne, EN je mezinárodní doklad.Rozhodněte si sám co je pro firmy a pro Vás přínosnější.Samo že je zkouška pro EN přísnějc vyhodnocována, zdravím

petrbow napsal(a):

Potřeboval bych takový kurz, abych v mém okolí našel brigádu a abych si sám mohl svařit cokoli budu chtít.

To pak je "kompletní svářečské vzdělání"-počítejte že bude stát pěkný balík a cokoli budete chtít pořádně svaříte až tak po metráku zkaženého materiálu.Myslet si že kurz z vás udělá hotového svářeče je zcestné a mylné

Ano, je to nedořešené - firmy chtějí zkoušky dle EN, ale  ZK obecně je pouze k tomu, aby svářeč mohl svařovat do konce života, pokud si každé 2roky dojde na zkoušky z bezpečnosti a za 5 let (3 roky nad 50 let)dojde k doktorovi pro razítko. Každý certifikát EN má omezenou platnost, no a potom nemáte oprávnění nic svařovat ani u sebe v garáži. To je dáno vyhláškou MV 87/2000 Sb. (požární bezpečnost při svařování). No a pak se dovíte že normy NEJSOU právně závazné, ale Vyhlášky JSOU právně závazné. Takže pokud způsobíte při svařování nějakou škodu a máte propadlou EN, nebo nemáte na ZK proškolení bezpečnosti  - pojišťovna nic nehradí. Vítejte v ČR.

varok napsal(a):

Všechno to je jen o praxi. Ve svářecí škole vám všechno vysvětlí a naučí jen základy, i když to budou třeba úřední zkoušky. Musíte trénovat. Lepší máte asi tu metodu 135, tedy podomácku řečeno COčko. 111 tedy obalovaná elektroda se dnes už moc nepoužívá, spíše někde v průmyslu s potrubím, nějaké mostní konstrukce apod. Já teď pracuji ve firmě, kde se svařuje potrubí TIGem na dílně a v terénu taky, ale některé větší věci 111kou.
Myslet si, že přijdete ze svářecí školy a budete umět svařit úplně všechno, tak to jste hodně naivní.

OVŠEM MUSÍ SI VYBRAT ŠKOLU KDE MU TO VYSVĚTLÍ, já když sem dělal svářečák tehdy před 23 lety na učňáku tehdy mě to bavilo a tak sem se snažil jak teorii (ta teda mě moc do hlavy nešla..) ale byl tam starý pan mistr už tehdy důchodce na výpomoc, zůstal doma sám a potřeboval kolem sebe živo a tak šel "krotit" učně a tento PAN MISTR když viděl jak mě to zajímá a baví tak jestli se chci naučit tak si mám pořídit nějaké trafo (nejlíp to nebo to..) a tady máš karton kyseléch elektrod a doma se uč, svářečku sme doma potřebovali tak sme s otcem koupili na doporučení JS90 a tu mám dodnes už sice jenom jako náhradní stroj mám WTU no ale chtěl sem říci že prostě svařovat elektrodou sem se naučil aby samochvála nesmrděla tak řekněme jenom "dobře" naučil sem se svařovat tím trafákem těma kyselicama a pak všechno ostatní už byla naprostá chůze jistoty, po letech sem si chtěl udělat svářečák na ten oné MIG-MAG (takzvaně na to céóčko) né že bych to potřeboval ale byl sem nezaměstnaný a chtěl sem nějak využít čas a na pracáku mě právě nabídnuli ten kurz a hlavně zadarmo! tak jo to beru jdu do toho, tam kde sem předtím pracoval tak mě to chlapi nastavili a tady zmáčkni čudlík a takhle jeď a ono to svařuje, ale pořád mě to zajímalo a chtěl sem tomu přijít na kloub jak to u této metody vlastně funguje tak sem udělal to co tady všichni radíte šel sem do té svářečské školy průběh byl takový že v teorii bylo probíráno znovu to co už sem věděl vzal jsem si sebou sešit se zápisky z toho učňáku že si nové poznatky k tomu céóčku napíšu do tohoto sešitu a bude jakoby pokračování, teorie svařování, svařování elektrodou a pak nově mig-mag, teorii o oceli jejím složení a možnostech spojování a prostě takové ty "teorie" sem měl už napsány a tak sem v lavici jen tak seděl a poslouchal pan instruktor mě velice napomenul že musím si to psát abych to věděl, já nato že tyto věci už mám napsány deset let zde -ukázal sem mu sešit, NÉÉ to si musíte psát!! tak dobrá teda budu si to psát, počmáral sem tedy druhou půlku sešitu tím samým co už tam bylo ale tak si říkám aspoň si to zopáknu a třeba se dovím ještě víc nebo něco nového.. no to sem ještě nebyl na praxi ta proběhla následovně řekl bych opačným stylem svařili sme nějaké sváry, šlo mě to hned, v bývalé práci sem to dělal a samotná práce s tímto zařízením je opravdu jednoduchá zmáčkne se čudlík a vede se svarová lázeň ale to nejduležitější jako je nastavení svařovacích parametrů tak to mě zasáhl blesk z čistého nebe, na moji otázku jak se to šteluje?  mě instruktor celkem jako seřval že jsem debil z pracáku a NATO KU..A NESAHEJ TO UŽ JE SEŘÍZENO, zustal sem tak zaskočen přímo spařen opařen uvařen že sem neměl ani sílu ani chuť oponovat nebo situaci nějak vysvětlit, nebýt toho že sem kurz měl přes ten pracák zadarmo a při porušení kázně bych to zaplatil tak sem to býval ani nedodělal, takže znám sice procento uhlíku svařitelné oceli a že sváry jsou spoje nerozebiratelné, mám to totiž napsáno v sešitě dvakrát, ale neumím si nastavit mašinu, tak mi to svařování znechutili že nebýt nové práce kde sem dělal na údržbě a jako jediný sem tam měl svářečák na elektrodu, všichni právě měli to posrané céóčko (se kterým sem to bohužel já neustále neuměl) a tak polámané věci museli nosit ke svářečce a elektrodou ani neuměli znali jenom mačkat čudlík a drát jede, tak já sem si vzal svářečku na rameno k materiálu třeba na samý vršek komínu a vždycky mě donutili si udělat přezkoušení jinak bych to nechal propadnout a na celé svařování se vyprdnul jak sem byl znechucen no až dnes po letech kdy mě to svařování elektrodou kdy následuje obrábění a tam je jakákoliv i drobná chybička vidět tak že si koupim to céóčko, (myslim jako domu né do práce tam už mašina je) a tak že když to budu mět doma tak snad se to nějak naučím tak jako tehdy tím trafem, koupil sem WLSP 315 z roku 1974 přečetl sem si návod k obsluze této ne-li zlaté tak aspoň pozlacené mašinky a znovu mě to svařování začalo bavit to je tak jednoduché až to neni možné co stačilo místo té idiotské odpovědi NATO NESAHEJ... že když drát kope do materiálu tak ubrat proud (přísuv drátu) nebo přidat napětí a když drát naopak uhořívá a kape po kapkách že buď přidat proud nebo ubrat napětí, dřív sem právě myslel že naopak že je to jako u elektrody že když ukapává tak je moc proudu a je potřeba ubrat, mašinu sem tak rozhasil na ultimo a bylo po ptákách proto sem šel do kurzu a ejhle ono to dopadlo jinak, toliko můj osobní příběh dnes už si to přiznávám mám základní kurz-y už se za ně nestydím už to umím, pro moje domácí svařování mi to stačí ale pokud zaměstnavatel má požadavek na vyšší kvalifikaci tak mě bohužel nemůže zaměstnat, takže asi tak