SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Aleš: já používám Chlorid železitý, ten se po použití může dát zpátky do nějaké láhve. Mám jednu s novým chloridem a jednu na použitý, který používám několikrát. U té kysleliny s peroxidem je to tak, že se prý musí použitá směs prostě nějak zlikvidovat, do láhve už to nejde vrátit, protože ten chemický proces probíhá neustále. Já osobně jsem to nikdy nepoužíval, ale četl jsem to v nějakém časopisu.

varok napsal(a):

U té kysleliny s peroxidem je to tak, že se prý musí použitá směs prostě nějak zlikvidovat, do láhve už to nejde vrátit, protože ten chemický proces probíhá neustále. Já osobně jsem to nikdy nepoužíval, ale četl jsem to v nějakém časopisu.

Přesně tak. Peroxid vodíku je hodně nestabilní, katalyticky ho na kyslík a vodu rozkládají třeba ionty kovů. Už jak se smísí peroxid s kyselinou, musí se směs hned spotřebovat, protože rozklad peroxidu už začíná ionty železa, které bývají jako příměs v technické kyselině chlorovodíkové. A ionty mědi uvolněné při leptání tím tuplem. Za nějakou hodinu, podle teploty, je po peroxidu. Jedině že by se to snad zamrazilo....

Ono tou kyselinou je to víc agresivní (záleží na namíchání).Jde to ale dobře oběma způsoby.
Co se týče výroby dps doma,tak je to hlavně o rychlosti .Člověk si může vyrobit dps kdy potřebuje (pokud mu moc nezáleží na kvalitě) a nemusí čekat až na vyrobení.
DPS nažehlováním se dají dělat i SMD tenké spoje.Je potřeba mít vychytaný postup (použitý materiály,tiskárna,hustota tisku a nažehlení).Jde to dobře.

Editoval Sender (01-07-2017 11:53:28)

Na superrychlé prototypy jsem si poslední dobou oblíbil univerzální desky s otvory v rastru - z Číny za hubičku. Zapojení pak někdy rozeberu, pokud to byl jen pokus na ověření něčeho, a nebo ponechám a jen vestavím do nějaké krabičky a pod.

Chlorid železitý je sice bezpečný, ale pro změnu všechno neuvěřitelně zašpiní, je dražší, pomalejší (hlavně když už je trochu použitý), nemá takovou kapacitu a na desku není vidět. Já jsem nakonec přišel na lepší recepturu a postup s HCl a peroxidem, kdy jsem nepřidával vůbec žádnou vodu, prostě jsem desku hodil do koncentrované cca 30% HCl a stranou od desky jsem do nádoby přidal pár kapek 30% peroxidu a opatrně zamíchal. Díky vysoké koncentraci HCl to běží doslova s několika kapkami peroxidu a jeho nízký obsah jednak umožní roztok uchovat (i tak pro jistotu s netěsným uzávěrem) a i když se peroxid rozloží, tak vzniklou vodou se tolik nenaředí a příště jde po přidání nových několika kapek peroxidu pokračovat. Lze tak zreagovat téměř veškerou HCl a kapacita roztoku při tomto způsobu používání je obrovská. Množstvím přikapávaného peroxidu lze nastavit rychlost reakce přesně tak, aby leptání probíhalo rychle, ale aby se přitom téměř netvořily bubliny. Chce to ale větší nádobu, kde bude místo na přimíchání peroxidu. Při kápnutí přímo na desku to zašumí a zmizí vše kromě sklolaminátu.

Mě snad nejlíp vyhovuje tisk laserovkou v rozlišení 1200x1200 na fólii(je to spíš papír) GES.Přenese se vše a je to hned.Záleží na nažehlení a gramáži při tisku.Nažehlovací papíry prodávají taky číňani,ale zatím je nemám odzkoušený.
Nemá někdo odzkoušenej cuprexid z číny?

mot > To bude určitě pan Zdeněk Štěpánek s nickem  "zdeště"  (www.svarecky.com).

Na vývodové součástky na zkoušení já klidně vezmu kus kartonu z krabice a rozstříhám vhodný plechovkový plech a pájecí plošky prostě kousky plechovkového plechu do kartonu vytvořím. Při troše šikovnosti to jde velmi snadno, plechem do U se karton prořízne a na druhé straně zahne a drží to. A ten karton v suchém prostředí i docela dobře izoluje. Ten karton má jednu velkou výhodu, schéma se na něho prostě nakreslí se součástkami v reálné velikosti a plíšky se potom už jen otrocky dávají a propojují pistolovou páječkou drátkem podle toho nákresu.
Nebo kdysi, jak ještě sehnat kuprextit byl hodně velký problém, ještě někteří autoři dělali spoje ze sedlářských průchozích nýtků. Já jsem je tehdy sháněl, ale za socíku ani ty nýtky nebyly dobře k sehnání, sehnal jsem je až o hodně později, když už to nebylo aktuální.
Teď ale mám sáček těch nýtků doma, kdyby bylo třeba udělat nějaký jednoduchý spoj do vlhčího nebo venkovního prostředí třeba do svářečky, můžu vzít destičku třeba jen kuprextitu bez mědi třeba z  nějakého zkaženého plošňáku nebo jakoukoliv jinou z teplotně odolného izolačního materiálu, vyvrtat cca dvojkou vrtákem dírky a pájet na tyto nýtky.

Editoval Radim (03-07-2017 09:10:21)

Vymen špičku. Kedy si ju menil naposledy?

Spicku jsem vymenil, chvilku to fungovalo a pak zase takhle... Mrknu jeste na ty kontaky...

Na doske mas asi 30A rele co spina prud do trafa ked zmacknes tlacidlo na horaku. Prever ci ti neostava vysiet to rele. Bud ostavaju spojene kontakty zlepene, alebo je zle tlacidlo alebo kabel od tlacidla horaku k tomu rele.

Koukal jsem na to rele, pohledove vypada v pohode (oznaceni jqx-29f-a), ale z desky nejde vytahnout... je tam nejak prichycene? Nebo jak rikas zapecene a musim to vymenit? Rukojet jsem rozebral a tam se zda byt vse hezky ciste a tak jak ma byt. Diky

Hanz , to rele ide von lahko . je to prispájkované 4bodoch ... nezvikne sa to rele zlepovat kontaktmi , ale opália sa a cvaká a nespína trafo ...