SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dobrý den,
pěkné zařízení, původní brzdu drátu tvořil gumový pruh podlepený filcem. Dnes je možné naradit unašeč cívky drátu bez brzdy, unašečem s brzdou.
S pozdravem Zdeště

Dobrý den killer,
máte pravdu moc jich není.
Na PP 315 není co opravovat a případná oprava nedělá potíže je to práce jako každá jiná.
Elektronika na tomto stroji sice mnohé odradí, ale v zásadě je radost ji opravovat.
PP 315 každého svářeče vždy překvapí svými vlastnostmi.
S pozdravem Zdeště

Ako masina ked je OK tak sa nechyta ani Froniuska, Ale je to uz starina a furt sa v nej posere nejaky integrac z rodiny MH co stoji 20korun. Suhlasim stym ze je tam velmi komplikovana elektronika, ale v zhladom k dobe v ktorej bola "IN" a podmienkam, konstrukteri inu moznost nemali nakolko mikroelektronika nebola zdaleka na takej urovni ako dnes a aby to nemali ani nahodou jednoduche tak si este museli pomoct stym co sa v tej patrocnici vyrabalo resp. co bolo k mani v RVHP. Takze obdiv co ti borci dokazali vycarovat z veci na odpis co v RVHP boli.

Editoval fofo (22-03-2011 21:52:36)

Neodpostím si komentář, i když je trošku mimo.

Nevyrábím a ani jsem nikdy nevyráběl svářečky, ale jiná elektronická zařízení.
Už je to pěkně dávno, co jsem na školení servisních techniků vysvětloval princip činnosti zařízení a jak jej skutečně opravovat. Nyní už školím servisní techniky na "výměnáře", protože cena elektroniky hodně klesla, zatímco cena lidské práce naopak vzrostla.
Je prostě jenodušší a levnější poslat na servis výměnáře s náklady 270Kč na hodinu, aby za 30 minut vyměnil desku za 600Kč, než posílat školeného servisního technika s hodinovými náklady 450Kč, aby dvě hodiny vyměňoval součástku za 50Kč.

Osobně nemám příliš velký obdiv ke starým strojům a jsem velice potěšen, když někdo nahradí starou mašinu něčím novějším.

Není to jen ve vztahu opravář-výměnář , ale bohužel i prodavač a podavač . Chápu , že výměnář ani nemusí být z oboru , nakonec totiž i jen některý elektrotechnik je schopen něco opravit , stejně jako některý automechanik zkončí na výměně kol . Já bych výměnu za nové bral , ale to "nové" by mělo mít podobnou návratnost , jako stroje minulé . Nese to i doba-výchova . Když si nějaký řemeslník po válce sestavoval dílenské vybyvení , tak by hoani ve snu nenapdlo , že by se měl některý z nové kupovaných strojů zaplatit do dvou let , kterého stavu se dnes již někteří "podnikatelé" dožadují . Pobíhal jsem třeba v Rakouku po horách za Innsbruckem a co tam ještě řádí malých traktůrků , odhaduji těsně poválečné výroby a třeba pila s jedním! listem , kde maník řeže v otevřené konstrukci pod přístřeškem , dořeže 3 trámky , hodí na uato a jede s ni mi dopryč a mezitím vyleze jaho nejspíš manželka a dohlíží na pilu sama .

Tak Rakušáci jsou kapitola sama pro sebe, na nářadí a nástrojích šetří, kde se dá. Není neobvyklé vidět v Rakousku řemeslníka s vrtačkou starou padesát let a taky s nejlevnějším šrtoem někde z OBI, za pár desítek Euro.

Jinak samozřejmě u všech výrobků statisticky podloženo, jak dlouho průměrně vydrží a co se na nich asi tak nejvíce se.e. ISO je ISO

Pane Štěpánku,
koukám, že pro Vás oprava svářeček není jen koníček, ale hlavní náplní života. Držím palce, ať se daří!

Dobrý den tomík6910,
na www.svarecky.com je PP 315 popsána.
Udimig 315 je také dobré zařízení.
Opravy svářeček těchto typů nesou žádný oříšek. Můj příspěvek byl na adresu servisních techniků, kteří nemají odvahu jít do těchto starších zařízení. Chtěl jsem je jen povzbudit.
S pozdravem Zdeště

killer napsal(a):

Zdravím,
dovolím si nesouhlasit, pro nás mladé servisáky je toto španělská vesnice a bude to jen a jen lepší, staré stroje mizí a vrtání se v relátkách, výměny tranzistorů, hledání pomocí osciloskopů se dnes již už moc nenosí. Rychlost a tím pádem i menší náklady na opravu, v tom je budoucnost. A pro mne je velký rozdíl, pokud hledám závadu v mašině, která je prosetá deskami a dráty, že by se v tom ztratil i technik z BEZ Bratislavy :-D nebo ve stroji kde je dobrý přístup a je tam jen trafo, tlumivka,plyn. ventil,usměrňovač,stykač a regulátor. V jednoduchosti je síla.

Dobrý den kolego killer,
dovolil jsem si ocitovat Váš výše uvedený příspěvek , zde píšete o sobě jako mladém servisákovi, nakonec se kroutíte, že jste revizák. Tak co bečíte, že tu cítíte výsměch - bodejť by ne!
Sám se k práci nemáte, ambice také nemáte, tak jste se nabifloval normy a máte vystaráno.
Běžte do sebe a neděste tu okolí množstvím drátů a desek ve svářečce, běžte, naostřete si tužku a pište své protokoly a nemlžte skutečnoti.
A tentokrát! jsem se nenechal unést, ale reguji na ......... .
S pozdravem Zdeště
P.S.
Prošel jsem si všechny Vaše příspěvky a myslím, že by Vás Vaši zaměstnavatelé B+H, měli více zaměstnat a ubrat na prémiích.

Editoval zdeště (25-03-2011 06:15:30)

zdeště napsal(a):

...

Svoji původní reakci jsem po přečtení smazal.

Přeji všem hezké dopoledne.

Editoval Martin (25-03-2011 07:54:37)

Martin napsal(a):

Neodpostím si komentář, i když je trošku mimo.

Nevyrábím a ani jsem nikdy nevyráběl svářečky, ale jiná elektronická zařízení.
Už je to pěkně dávno, co jsem na školení servisních techniků vysvětloval princip činnosti zařízení a jak jej skutečně opravovat. Nyní už školím servisní techniky na "výměnáře", protože cena elektroniky hodně klesla, zatímco cena lidské práce naopak vzrostla.
Je prostě jenodušší a levnější poslat na servis výměnáře s náklady 270Kč na hodinu, aby za 30 minut vyměnil desku za 600Kč, než posílat školeného servisního technika s hodinovými náklady 450Kč, aby dvě hodiny vyměňoval součástku za 50Kč.

Osobně nemám příliš velký obdiv ke starým strojům a jsem velice potěšen, když někdo nahradí starou mašinu něčím novějším.

Taky si neodpustím komentář.
Pokud ve firmě budou plánovat opravy vadných strojů identifikací a výměnou každého vadného relátka, tranzistůrku či jiné součástky dražší než 2 koruny, musí na identifikaci každé takové vadné součástky a její výměnu vypracovat předpis. Dohromady potom bude ten servisní manuál strašlivá bichle či digitálně obrovský soubor se spoustou stránek, který by bylo hodně drahé vůbec vytvořit, přeložit do příslušných jazyků zemí, kde provozují servisy a vůbec takovou dokumentaci udržovat, zahrnovat do ní výrobní a další změny.  Navíc, pokud pustí mezi servisáky takový podrobný manuál, mohou  na svém webu rovnou zveřejnit komentované detailní elektronické zapojení svého stroje a bude to pro konkurenci úplně totéž.
Tak se prostě vytypuje 5 - 10 elektronických či elektromechanických funkčních celků jako hlavní náhradní díly povinné pro každý servis , z toho valná část funguje jako černé skříňky, které znají jen ve výrobním závodě , zpracuje se na ně přehledný jednoduchý servisní manuál a servis , který potom dokáže zajistit každý nízkokvalifikovaný výměnkář od USA po Indii, je na světě.

Editoval Radim (26-03-2011 08:56:26)

Dobrý den,
celá diskuze původně vznikla z toho, že jedno staré zařízení je technicky zajímavé, vlastnosti má výborné a šlo oto, že se tu někteří vyjádřili, že je to poruchové zařízení a oprava je velmi složitá.
Já tomu rozumí tak, že někdo se živí výrobou knedlíků, jiný kope fotbal no a někteří jsou opraváři.
Vše je biznis.
Jen nerozumím, proč když někdo dělá výborné knedlíky, někdo ve fotbale vede, proč opraváři řeší že je ve svářečce mnoho drátů či nějaká relé nebo řídící jednotky- a že to je problém!!!
Souhlasím s kolegou Radimem, u nejmodernější techniky je nemožné do určitých celků dělat zásahy. Od toho je tu výrobce, je to jeho duševní vlastnictví a záleží jen na něm, zda někomu svěří servis svých zařízení či ne.
Ze zkušenosti mohu zodpovědně říci, že 40% servisu je mechanika, 20% elektrotechnika, 10% elektronika, 20% doprava, 10% neznalost obsluhy. Nejde samozřejmě o ivertorové zdroje!!
Pěkný den přeje Zdeště

Editoval zdeště (26-03-2011 12:13:29)