SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, potřeboval bych poradit s následujícím technickým řešením, potřebuji "nějak" spojit nerez trubičku s vnějším průměrem 3mm s měděnou rtubičkou vnější průměr 4 až 6mm. trubičky bych zasunul do sebe a spoj nějak svařil. V provozu potom bude spoj zatížen teplotou cca 250 stupňů a tlakem kapaliny nárazově. Dá se to nějak vyřešit? Předem Vám děkuji za nápady.
Offline
nocarret napsal(a):
Zdravím, potřeboval bych poradit s následujícím technickým řešením, potřebuji "nějak" spojit nerez trubičku s vnějším průměrem 3mm s měděnou rtubičkou vnější průměr 4 až 6mm. trubičky bych zasunul do sebe a spoj nějak svařil. V provozu potom bude spoj zatížen teplotou cca 250 stupňů a tlakem kapaliny nárazově. Dá se to nějak vyřešit? Předem Vám děkuji za nápady.
Pokud jsem něco takového dělal v amatérských podmínkách, používal jsem autogen a stříbrnou pájku o složení 30% Cu, 60% Ag, 5% Zn, 5% Sn. Tady v USA je prodávána už obalená tavidlem. Při použití neobalené pájky je nutné použít tavidlo a nerez při pájení nepřehřát, jinak se vytvoří na jeho povrchu vrstva oxidů niklu a chromu, které tavidlo těžko rozpouští a spoj nelze provést. Při průměrech, které uvádíte by bylo vhodnější než autogen použít hořák kyslík - vodík, popřípadě kyslík - propan.
Offline
Děkuji za informaci, já nejsem svářeč, potřeboval jsem vědět zda lze tento spoj vůbec provést eventuelně jak. Teď mám návod, zkusím někde poshánět uvedené ingredience a naučím se to.
Offline
Ta stříbrná pájka, jak píše Frank, je nejlepší varianta v amatérských podmínkách, jenže ne pro pracovní teplotu 250°C. Chce použít slitiny bez cínu (Sn).
Ideální na nerez a heterogenní spoje (nízká pracovní teplota, výborná smáčivost, kapilarita, vysoká tažnost, max. barevná shoda na nerez 18/8) je sice Ag 55 Sn, tzn. např. Fontargen AF 314. Jenže tady je pracovní teplota spoje 250°C a Sn legované stříbrné pájky lze použít jen do 200°. Bezcínové pájky pak obvykle do 300°C.
Takže např. Fontargen AF 311 nebo UTP 3044 M. Obě jsou obalené tavidlem. Další možností je WIG svařování drátem UTP A 80 M (tzv. monel), ale doma bych to pájel.
A 311 (holá) / AF 311 (obalená tavidlem)
DIN EN 1044 AG 203
DIN 8513 L-Ag44
EN ISO 3677 B-Ag44CuZn-675/735
Ag 44% Zn 26% Cu zákl.
675-735°C rozsah tavení
730°C pracovní teplota
400-480 MPa pevnost
25% tažnost
Dobře tekoucí a smáčivá pájka s výborným překlenutím mezery (vhodné pro tupé spoje) pro kapilární pájení ocelí, temperované litiny, mědi, slitin mědi, niklu, slitin niklu. Výroba aparátů, jemná mechanika, lodní a letecké díly, potravinářský průmysl, mlýny, pivovary, teploty do 300°C, chlazení do -200°C. Odolnost mořské vodě, schváleno Marinenorm VG 81245 díl 3, pájení měděných instalací dle DVGW-prac. listu GW2.
Offline
JardaK napsal(a):
Ta stříbrná pájka, jak píše Frank, je nejlepší varianta v amatérských podmínkách, jenže ne pro pracovní teplotu 250°C. Chce použít slitiny bez cínu (Sn).
Ideální na nerez a heterogenní spoje (nízká pracovní teplota, výborná smáčivost, kapilarita, vysoká tažnost, max. barevná shoda na nerez 18/8) je sice Ag 55 Sn, tzn. např. Fontargen AF 314. Jenže tady je pracovní teplota spoje 250°C a Sn legované stříbrné pájky lze použít jen do 200°. Bezcínové pájky pak obvykle do 300°C.
Takže např. Fontargen AF 311 nebo UTP 3044 M. Obě jsou obalené tavidlem. Další možností je WIG svařování drátem UTP A 80 M (tzv. monel), ale doma bych to pájel.
Správná poznámka k té teplotě. Na tomto příkladu vidím jak je ošidné používání dvou soustav Amerika - Evropa. Já automaticky, zvyklý zde v USA používat teploty ve Fahrenheitech, jsem nad údajem 250 stupňů mávnul rukou a viděl poměrně nevýznamnou teplotu, která je po přepočtu do Celsia cca 121°C.
Takže ano, pokud je údaj "250" v Celsiích je to tak jak uvádíte vy.
Jinak k tomu TIG (WIG) a možnosti použít Monel. To mne samozřejmě rovněž napadlo, ale pro vysokou teplotu tání NiCu7 = 1315 až 1350 °C a nižší teplotu tání Cu = 1 084,62 °C, jsem toto řešení zavrhl.
Offline
Budu pouze opakovat již řečené, ale zrovna nedávno jsem pájel nerez 17 241 s mědí a pak i jinou nerez neznámé kvality. Používal jsem autogen PB + O2. Pájka byla od Choboly... teď z hlavy nevim přesne typ, každopádně měla okolo 45 % Ag a byla s kadmiem. Obalená tavidlem. Pracovalo se s tim výborně. Zatékavost dokonalá. Důležité bylo mít mezi pájenými předměty spáru cca 0,1 mm. Do úzké to nezateče a je z toho koutový spoj, v tlusté spáře se neudrží meniskus. Osvědčilo se mi na pájené plochy udělat několik důlků důlčíkem a když potom díly dáte k sobě tak to zaručí spáru tak akorát. Nejlepší postup byl takový, že se pájené díly poskládají. Na pájené místo se dá kousek pájky i s tavidlem. Pak se do toho celého chvíli praží obyč PB hořákem. Rozpustí se tavidlo. Po chvíli začnete spoj přejíždět PB autogenem. Olizujete i pájku, ale zahříváte i spoj. Při spávném postupu se najednou pájka roztaví a když je spára dobře prohřátá, tak pájka v mžiku zateče. Rád bych varoval před praženim autogenu od začátku do pájky. Velice rychle ji roztavíte, ale ona nemá šanci zatéct do spáry v chladném materiálu. Pokud do toho pražíte dál ve snaze zatečení pájky, tak roztavená pájka po chvilce oxiduje, mění se její složení a přestává fungovat.
Offline
Tak, tak, správné postřehy. Jen bych pro amatérské použití vynechal ty pájky s kadmiem. Na jednu stranu je kolem nich zbytečně moc poprasku, kadmium je sice škodlivé, ale snižuje pracovní teplotu, zlepšuje smáčivost, mechanické vlastnosti a při správném použití není zase až tak velkou hrozbou. Na druhé straně zdůrazňuji při správném použití. Obecně se nesmí používat v potravinářském průmyslu a ve výrobcích s potravinami souvisejícímí. Největší nebezpečí kadmia je při jeho odpařování. Např. skvělá pájka je Ag40Cd, tedy např. obalená Fontargen AF 306. Ocel, litina, nerez, měď a slitiny, nikl a slitiny, tvrdokovy, kombinace různých materiálů, vysoká pevnost, vysoká tažnost, nízká pracovní teplota atd. atd. Jenže právě v amatérských podmínkách, kdy to páječ nemá zase až tak v ruce, tak to prostě smaží a smaží, třetina pájky pomalu shoří, druhá se odpaří, zbytek možná vleze do mezery - no a dýchat zplodiny kadmia je pěkná zadělávka na rakovinu.
Takže domů radši, i když je dražší, např. Ag45Sn (Fontargen AF 320), Ag55Sn (Fontargen AF 314), pro spoje vyšší pevnosti a tupé spoje Ag 44 (Fontargen AF 311) atd.
Jinak zmíněný Chobola prodává i Böhlera a Fontargen je jeden z jeho výrobních závodů. Takže dostupnost dobrá.
jarmil napsal(a):
Budu pouze opakovat již řečené, ale zrovna nedávno jsem pájel nerez 17 241 s mědí a pak i jinou nerez neznámé kvality. Používal jsem autogen PB + O2. Pájka byla od Choboly... teď z hlavy nevim přesne typ, každopádně měla okolo 45 % Ag a byla s kadmiem. Obalená tavidlem. Pracovalo se s tim výborně. Zatékavost dokonalá. Důležité bylo mít mezi pájenými předměty spáru cca 0,1 mm. Do úzké to nezateče a je z toho koutový spoj, v tlusté spáře se neudrží meniskus. Osvědčilo se mi na pájené plochy udělat několik důlků důlčíkem a když potom díly dáte k sobě tak to zaručí spáru tak akorát. Nejlepší postup byl takový, že se pájené díly poskládají. Na pájené místo se dá kousek pájky i s tavidlem. Pak se do toho celého chvíli praží obyč PB hořákem. Rozpustí se tavidlo. Po chvíli začnete spoj přejíždět PB autogenem. Olizujete i pájku, ale zahříváte i spoj. Při spávném postupu se najednou pájka roztaví a když je spára dobře prohřátá, tak pájka v mžiku zateče. Rád bych varoval před praženim autogenu od začátku do pájky. Velice rychle ji roztavíte, ale ona nemá šanci zatéct do spáry v chladném materiálu. Pokud do toho pražíte dál ve snaze zatečení pájky, tak roztavená pájka po chvilce oxiduje, mění se její složení a přestává fungovat.
Offline
Ještě bych zde zmínil - ten spoj nerez s mědí lze provádět velmi dobře TIG metodou pomocí přídavného materiálu Al bronz (AWS A5.7 ER CuAl-A2) Sám jsem to vyzkoušel a jde to perfekt.
Tedy pro původní řešení tenkých trubiček, jak zde bylo uvedeno na začátku, bych zůstal u těch stříbrných pájek, ale na větší věci to je OK.
Kontaktoval jsem s dotazem i našeho dodavatele příd materiálů Wisconsin Wire Works Inc a ti mi potvrdili, že je to řešení a mnoho dalších navíc je zde:
http://www.wisconsinwireworks.com/dissimilar_metals.htm
Tady je dokonce překlad do češtiny:
http://translate.google.com/translate?h … 26hs%3D8qe
Offline
Franku, díky za postřehy - řeším problém praskání heterogenního spoje nerez-měď, tloušťka 4, resp. 2mm. Jde o v podstatě přeplátovaný spoj a v části u nerezi dochází k častému praskání - viditelnému jen po provedení penetrační zkoušky, jsou to mikrodírky, ale jsou tam.
Zkusil by někdo odhadnout jinou příčinu, než je problém s vnášeným teplem?
Může se koef.tep.roztažnosti výrazně lišit u různých nerezí?
Používáme klasický TIG(GTAW) DC, zatím v Ar, zkusíme asi He, jestli to nebude lepší. Drát je cca 0,2Si 0,2Sn 0,2Mn zbytek Cu(z hlavy).
Offline
jaczub napsal(a):
Franku, díky za postřehy - řeším problém praskání heterogenního spoje nerez-měď, tloušťka 4, resp. 2mm. Jde o v podstatě přeplátovaný spoj a v části u nerezi dochází k častému praskání - viditelnému jen po provedení penetrační zkoušky, jsou to mikrodírky, ale jsou tam.
Zkusil by někdo odhadnout jinou příčinu, než je problém s vnášeným teplem?
Může se koef.tep.roztažnosti výrazně lišit u různých nerezí?
Používáme klasický TIG(GTAW) DC, zatím v Ar, zkusíme asi He, jestli to nebude lepší. Drát je cca 0,2Si 0,2Sn 0,2Mn zbytek Cu(z hlavy).
Při použití vámi popsaného příd. mat. může docházet v místě spoje s nerezí ke vzniku křehkých složek a možná i prasklinkám. Řešilo se to zde:
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=1032
Pokud jsem se informoval a sám i vyzkoušel, dobře to jde s Al bronzem ER CuAl-A2. Složení:
Cu Al Fe Si Others
Balance 8.50-11.0 0.75-1.50 0.10 max. 0.50 max. inc Tin (cín)
Pokud se podíváte na doporučení firmy, jež vyrábí příd dráty, dopručují použití ER CuAl-A2 pro dissimilar spoj Cu - nerez.
Pročtěte si odkazy pokud čtete v angličtině, originál je zde a přikádám i český překlad, který je ale poněkud nedokonalý a já nemám čas to překládat dopodrobna celé.
http://www.wisconsinwireworks.com/dissimilar_metals.htm
http://translate.google.com/translate?h … 26hs%3D8qe
Logika použít Al bronz spočívá v tom, že přítomnost Al ve slitině zabraňuje do jisté míry vzniku křehkých složek, které vznikají ve spoji při použití čisté Cu. Do jaké míry je otázka a chce to prakticky vyzkoušet jak pevnostně, tak včetně toho PT testu.
Offline
Výborné výsledky jsou s monelem, např. UTP A 80 M. Jen s tím se jedná o plnohodnotný svarový spoj.
U bronzů jde vždy jen o pájení (není nataven základní materiál, spoj je difuzní). Anebo se základní materiál přeci jen nataví, pěkně promíchá s přídavným a pak to vede k trhlinkám a pórům.
http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … litiny.pdf
Offline
JardaK napsal(a):
Výborné výsledky jsou s monelem, např. UTP A 80 M. Jen s tím se jedná o plnohodnotný svarový spoj.
U bronzů jde vždy jen o pájení (není nataven základní materiál, spoj je difuzní). Anebo se základní materiál přeci jen nataví, pěkně promíchá s přídavným a pak to vede k trhlinkám a pórům.
http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … litiny.pdf
To vám věřím, ale rozdíl od vás, nevidím jako jediný plnohodnotný svar. spoj Cu-nerez pouze s použitím monelu. Pokud jste četl ten odkaz od Wiskonsin Wire Works, jasně tam uvádějí, že při použití Al bronzu v kombinaci Cu-nerez, se jedná o svarový spoj, kdy dojde k natavení obou základních materiálů.
K pórům při svařování mědi dochází zejména proto, že se do tavné lázně dostane kyslík. Např. při špatném pokrytí inertní atmosférou, nebo z povrchu svařovaných dílů kontaminovaných olejem apod. K trhlinkám dochází z jiného důvodu než k pórům. Ono v tomto případě jde zejména o to, omezit tvorbu křehkých složek Cu s komponenty slitiny nerez (zejména Ni a Cr). Toho je docíleno v případě Al bronzu (a vlastně i monelu) obsahem aluminia, které navíc zjemňuje krystalickou strukturu tuhnoucí tavné lázně, čímž je příznivě ovlivněna elasticita spoje. Takže tvorba křehkých intermetalických fází je buď výrazě omezena, ne-li zcela vyloučena. Intermetalické fáze způsobují výrazné snížení plastických a pevnostních vlastností svarového kovu a jsou hlavní příčinou praskání spoje.
Vznikají reakcí některých kovů mezi sebou při dlouhotrvající vysoké teplotě, takže je nutno použít co nejmenší vnesené teplo a dodržet interpass teplotu.
K trhlinkám dochází tedy při velkém rozdílu tepelné roztažnosti jak obou základních (dissimilárních) materiálů, tak přídavného drátu, zejména v kombinaci se vznikem zmíněných intermetalických reakcí a tím zmenšené plasticitě svarového kovu.
Základní materiály máme v daném případě měď, jejíž teplotní roztažnost je 17 mm/m/oC. Druhým zákl. mat. je 304 nerez, kde tep. roz. je 17.2 mm/m/oC. Tep. roztažnost Al bronzu jako příd. mat. je 13.6 mm/m/oC. Ještě uvedu tep. rozt. monelu - 16.7 mm/m/oC. Takže tady problém nevidím.
Není lepší důkaz, než provést praktický experiment. Takže jsem vzal kus nerez trubky mat. 304 a kus měděné trubky, použil jsem výše jmenovaný příd. mat. Al bronz AWS A5.7/ER CuAl-A2 pro jeden pokus a monel AWS 5.14 ERNiCu-7 pro pokus druhý. K disposici jsem měl TIG mašinu MILLER DYNASTY 350 a provedl svár. Monelem i Al bronzem výsledek velmi dobrý, vizuálně bez pórů a prasklin.
Potom jsem sváry vybrousil a vyleštil a provedl PT test a ani tam nebyly defekty. Žádné póry, žádné prasklinky. Pouze jediný defekt v ukončení sváru - kráter vytvořený smrštěním materiálu při rychlém ukončením sváru. Což byla moje chyba. Čili tento experiment dokazuje tvrzení výrobce Al bronz drátu, že je tento způsob vhodný pro svarový spoj Cu-nerez. Nevidím téměř žádný rozdíl mezi použitím monelu a Al bronzu. Při použití monelu je tendence k mírnému podpalování hrany u mědi, zřejmě způsobené vyšší teplotou tání monelu.
Pořídil jsem i foto, pokud by byl zájem mohu poslat
Offline
2 Frank, ak by slo poslat foto urcite zaujem je. Inak klobuk dole pred Vami, ste velmi ochotny a aj vdaka vam (Jirkati, JardaK, admin a dalsi...) som tu nasiel mnozstvo zrozumitelne podanych informacii. Vela veci z teorie okolo zvarania a spajkovania je sice dohladatelnych na internete, ale nie vzdy je to jednoduche "prežuť" a pochopit. Dakujem.
Editoval semancko (29-12-2009 17:11:39)
Offline
semancko napsal(a):
2 Frank, ak by slo poslat foto urcite zaujem je. Inak klobuk dole pred Vami, ste velmi ochotny a aj vdaka vam (Jirkati, JardaK, admin a dalsi...) som tu nasiel mnozstvo zrozumitelne podanych informacii. Vela veci z teorie okolo zvarania a spajkovania je sice dohladatelnych na internete, ale nie vzdy je to jednoduche "prežuť" a pochopit. Dakujem.
Offline
Dnes jsem zkoušel vařit k sobě dvě CU trubky a vždy sem jednu z nich propálil.Může mi někdo poradit nějaký fígl při kterém by se mi to už nestávalo?
Offline
to A.Wontor ... a ako a cim si to robil ??
Offline
Jestli jsi to varil TIGem a maš tu možnost, dej si delší pulz. Lepe se ti bude ovládat lázeň
Offline
A.Wontor napsal(a):
Dnes jsem zkoušel vařit k sobě dvě CU trubky a vždy sem jednu z nich propálil.Může mi někdo poradit nějaký fígl při kterém by se mi to už nestávalo?
No, ono svařování měděných trubiček na tupo je dosti obtížný úkon. Je to o tréningu a praxi. Také o možnostech svářečky ap. Chce to regulační pedál a maximální koordinovanost. Ale proč to proboha nepájíte? Je spousta pájek tvrdých i měkkých, vhodných pro pájení mědi a slitin Cu... To pájení je daleko jednodušší způsob a většinou ho zvládne i začátečník.
Offline
přátelé, znovu se na Vás po roce obracím se stejným dotazem. Zjistili jsme provozem, že teplota spoje nepřesáhne při provozu 150 stupňů Celsia. Zakoupil jsem plynovou pájku od Dremela, půjde s ní ten spoj trubiček provést? Eventuelně našel by se někdo kdo by mi poskytl malý kousek příslušné pájky? Bylo mi nabídnuto pouze celé balení x kg vážící, ale to nevím co bych s tím dělal. Velice děkuji a všechny zdravím.
Offline
Navštivte CHobolu v Brně a tam dostanete koupit pájku jakou chcete i po jednotlivých kusech
Offline
to je pro mě bohužel poněkud z ruky, jsem ze severu čech, je na něj kontakt nebo nějaký eshop? děkuju...google pomohl, ale o pájkách tam není ani slovo
Editoval nocarret (10-12-2010 18:02:16)
Offline
Chlaďaři používají 40% stříbrnou pájku obalenou tavidlem a tou už jde i nerez dobře. Zkuste nějakého v okolí, nebo obchod s materiálem pro chlaďaře a instalatéry. Jen při dnešní ceně stříbra počítejte tak s 200,- Kč za 50 cm tyčku.
Offline