SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování


Chcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat !


Navštivte také:      SVAR INFO
Reklama na SVARFORUM

Nejste přihlášen(a)

SVARINFO - magazín o praktickém svařování


#26 14-08-2019 22:48:52

Carls
Člen
Registrovaný: 16-03-2019
Příspěvky: 322

Re: Zdarec čím se kdysi vyvařovali auta

Jo suřík to byla věc a k tomu hliník nebo elektron? a byly bouchací kuličky :-)
Suříkova barva a plumbinol byly opravdu dobrý barvy drželi a nerezlo to  nedávno sem předělával kus plotu a sloupky byly natřený plumbinolem i po 33 letech držel a nezrezli jen někde kam se dostala sůl z vozovky

Offline

 

#27 15-08-2019 10:53:13

zahajskej
Člen
Registrovaný: 07-01-2015
Příspěvky: 291

Re: Zdarec čím se kdysi vyvařovali auta

Práškový šuřík se dá sehnat i dnes, stačí juknout do inzerce. Namíchat třeba s Luxolem a může se aplikovat. Dají se zde sehnat i barvy, které obsahují oxidy olova, v lodních obchodech, ale je otázka, co to vůbec obsahuje, když je barva třeba řecké produkce, tj.z EU.
Auto neopravovat jen nouzově kvůli STK, protože se pak už nebude opravovat pořádně nikdy. Udělat hned načisto a pořádně. To COčko výše uvedené z inzerce jsem stejné použil na kompletní vyvaření tráboše. Dobré, jen je to hrozně těžká obluda, kór s velkou flaškou, na tahání kolem dokola auta. A 400V zásuvka také není všude.

Offline

 

#28 15-08-2019 15:24:29

pepa1
Člen
Registrovaný: 13-08-2019
Příspěvky: 6

Re: Zdarec čím se kdysi vyvařovali auta

Chlapi dik za rady tet jsem prijel z miny dovcy koukam na ty inzeraty co jste mi tu postly a pujdu koupit tu svařecku novou dam do toho 10 000 a uvidim a pracovat z jednou rukou se da mam aspon funkcni dva prsty na leve ruce (je to na trvalo)tak se to da človek si musí nějak poradit.

Offline

 

#29 16-08-2019 20:46:32

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4459

Re: Zdarec čím se kdysi vyvařovali auta

senior napsal(a):

Radime. Ten plumbinol, to bola hotová tekutá farba na okamžité použitie. Okrem tejto farby sa používal minium, česky suřik, kysličník olovnáto-olovičitý Pb3O4 ako práškový pigment. Pokiaľ si pamätám, tak sa ako farba vytváral zmiešaním s fermežou. Pamätám sa, to bolo tuším v r. 1965 že na rampe pred skladom bolo voľne dostupné otvorené vrece veľkosti 50kg cementu a každý kto to potreboval si zobral. Potom vznikla veľká aféra, keď v Maďarsku špekulanti pomiešali s mletou paprikou, tu nasáčkovali a predávali na trhu. Zvýšilo to hmotnosť aj zvýraznilo farbu. Odvtedy sa už v RVHP práškový minium nepredával.

No  suříkové  barvy se používaly spíš na ocelové konstrukce a podobné  věci, které  nebyly trvale ve vodě. Používaly se olejové, fermežové a syntetické pojiva ( modifikované alkydové pryskyřice) , protože v těchto  pojivech  bylo olovo  z  takového pigmentu  aktivní. Ve velmi  malém  množství  se olovo z pigmentu  do těch pojiv rozpouštělo  ve formě olovnatých  mýdel a migrovalo  tam na povrch  kovu, kde vytvořilo  velmi slabou  ochrannou  vrstvu. Vodou a podobně se to olovo z  barvy postupně vymývalo a z pigmentu  se tak muselo dodávat další. Antikorozní účinek  pak  skončil, když  došlo olovo z pigmentu.
Suřík  se právě ve vlhkém a mokrém prostředí  vymýval příliš rychle,  suboxid olova v syntetickém pojivu, což  byl  ten Plumbinol, právě optimálně.
Jinak za socíku  se hotových barev  s plumbinolem a hlavně suříkem  vyráběla celá  řada.
S moderními pojivy, jako  jsou třeba epoxidy nebo polyuretany olovnaté pigmenty moc nefungují, protože se tam  neobjevuje ona migrace olova v pojivu a tím  ona ochranná  vrstvička olova přímo  na kovu pod barvou.
Klasikou na ocelové konstrukce je dneska pořád onen  suřík  namíchaný  do  fermeže, ale aby to byla plnohodnotná  barva, musí  se po  namíchání (  ve správném poměru)  ta směs ještě umlít , třeba v kulovém  mlýnku a nechat  nějakou dobu,  tak 14 dní, takzvaně "dojít"

Editoval Radim (25-08-2019 18:03:35)

Offline

 

#30 19-08-2019 15:32:54

Wehrner
Člen
Registrovaný: 16-05-2007
Příspěvky: 53

Re: Zdarec čím se kdysi vyvařovali auta

S výše uvedeným příspěvkem bych si dovolil celkem zásadněji nesouhlasit a významně ho zpřesnit.

Předně: Je nutné si uvědomit, že použití oxidů olova coby antikorozní ochrany, je defacto chemická pasivace povrchu oceli.

Antikorozní ochrana suříkového nátěru totiž principielně vychází z chemické afinity oxidu olovnato-olovičitého k železu.
Kde suříkový, velmi jemný, prášek ve styku s oxidy železa, tedy rzí, ale také s železem samotným vytváří reakcí sloučeniny - olovnatany, železité a železnaté, které jsou právě ve VODĚ NEROZPUSTNÉ. :-)
Samotné pojivo v této reakci nehraje zásadně žádnou roli a zajišťuje pouze penetraci povrchu a co nejlepší vzájemný kontakt obou reagentů. Z tohoto důvodu se také jako nejvhodnější používala fermež pro základní nátěr, neboť takový nátěr byl dostatečně řídký právě k důkladné penetraci povrchu a zároveň velmi pomalu zasychal, což zajišťovalo i dostatečný čas nutný k proběhnutí chemické reakce.
Zmiňovaná "moderní" pojiva jako epoxid, nebo polyurethan apod. fungovat nemohou, právě z výše uvedeného, neboť příliš rychle zasychají (vytvrzují) a mají i nevhodnou konzistenci k důkladné penetraci do materiálu, antikorozivní prostředek tak zůstane bez užitku zafixován v pojivu a bez účinného kontaktu s chráněným materiálem.

Dále, hojné používání používání dvojmocného oxidu olova do barev s protikorozním účinkem, mělo spíš prostější a praktický důvod ten, že oxid olovnatý je nažloutlý a neovlivňuje tudíž tak zásadně požadovaný odstín barev, narozdíl od sytě oranžového suříku, nemá ovšem tak výrazný účinek.

Plumbinol pak co si matně vybavuji, tak měl právě červenohnědý odstín (suříková složka) a byl - opět - na olejové bázi, čili potvrzení výše uvedeného. Nevím však s jistotou, zda-li se dělalo více odstínů, ale to je celkem nepodstatné, jeho výhodou bylo především to, že se jednalo o hotový vrchní nátěr bez potřeby základovky a samozřejmě nutnosti doma něco míchat.

Tady naváži na tu zmínku suříkovou barvu mlet v kulovém mlýnu. Tento nysmysl pramení zřejmě z negativní vlastnosti suříkové barvy, že tuto nelze prakticky dlouhodobě skladovat. Neboť, jedná se o suspenzi velmi jemného práškového pigmentu a při delším skladování je nesmírně obtížné pak tento sedimentovaný pigment opět rozmíchat. To objasňuje i to, proč se suříkovka neprodávala již namixovaná a jako hotová základovka v plechovce, ale stále jen jako prášek. A to i přesto, že suříkový prášek byl velice populární u mládeže k výrobě známých bouchacích kuliček, které soudruhy hodně, ale hodně rozčilovaly.

Použití pod vodou taky nepředstavuje zásadní problém a ve spoustě zemí s menší mírou civilizace, ale třeba i v USA yikes) se některé, hlavně menší a soukromé lodě natírají právě suříkovým základem zvenku i zevnitř vesele dál. V USA není tuším prodej olověných barev pro toto použití ani omezen, stejně tak mají i vojska vyjímku a můžou - pokud chtějí - používat tuto ochranu.

Jak již bylo zmíněno, olovnatany jsou ve vodě nerozpustné, ale problém představuje voda s obsahem některých chlórných sloučenin a nebo slabších kyselin , pak tato ochrana selhává, neboť v tomto prostředí dochází k rozpouštění olovnatanů. To byl v minulosti hlavní problém olověného potrubí v kombinaci s chlorovanou pitnou vodou...

Závěrem jenom podotknu, že antikorozní ochrana oceli s použitím pigmentu na bázi olova nebyla doposud v účinnosti a jednoduchosti překonaná, neboť moderní přípravky povětšinou na bázi fosforečnanů a fosfátů nemají ani zdaleka takový účinek. Mnohdy je použití odrezovače (20% kyselina fosforečná s lihem), nebo barvy s jeho obsahem spíše na škodu, neboť neopláchlé zbytky kyseliny zůstávají nezreagované na povrchu materiálu a negativně ovlivňují pH apod.

Editoval Wehrner (20-08-2019 11:24:45)

Offline

 

Zápatí

O SvarFóru + Pravidla

Powered by PunBB

SVARFORUM diskusní fórum o svářečkách, svářečích a svařování kovů i plastů.
Ze skupiny SVARWEB - portál vašeho svařování.   2005 Notice: Use of undefined constant Y - assumed 'Y' in /DISK2/WWW/svarforum.cz/www/forum/footer.php on line 139  -  2024


Doporučujeme:  Dětské montérky a maskáče