SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Položit blok na bok a krátkými svary eldou na studené vaření litiny postupně vyvařit. Hodně to teče, proto blok položený. A krátké sváry napřeskáčku. Před vařením prasklinu opatrně vybrousit a i okolí očistit, ale to by měla být samozřejmost. Vyboulenou stěnu upatrně přes špalíček doklepnout. Po zabroušení dotmelit. Pokud zůstane pór, nevadí, zatáhne se. Ta stěna kromě vody fakt nic nedrží, voda není natlakovaná.
Teď mě to čeká zase na mém, opět zapomenutá voda.

autocross - nekončí náhodou ta jedna trhlina až pod tou rukavicí na obrázku?
Hlavně se nesnaž o nějaké broušení jako přípravu pro svár. Naúkosovat to bruskou můžeš, ale pak je nutná frézka. Pokud to chceš dělat sám, tak si to napřed nacvič na nějakém starém kusu litiny. Litina má totiž nižší bod tavení než ocel a hned teče. Nezapomeň každou trhlinu ukončit dírkou, je to velmi důležité.
Svařování TIG Al bronzem je nádherná technologie, ale musí se to skutečně umět. Totéž platí i pro bronzovou elektrodu.
Samozřejmě existují i jiné technologie na daný účel, např. destičkování s použitím kvalitního lepidla na kov, ale to už se pak pohybujeme v jiných cenových relacích.
Pokud to není nezbytné, tak se nějakému rovnání těch vytlačených částí vyhni. Uvědom si mechanismus, jakým k roztržení došlo. Byl to velice pomalý tlak za studena až do překonání pevnosti ve střihu ve stěně. Pro úředstavu - zkus ohýbat dřevěnou tyčku pomalu a rychle a porovnej ten rozdíl.

Jde to srovnat. Stěna je slabá a je to tvárné.
Edit: bylo by dobré vyndat vložky, aspoň dáš nové gumičky. Za tou ruplou stěnou bude hromada rzi a vodního kamene, za ta léta tam toho bude hodně. Jen je třeba dát pozor, ať ti to nenapadá do klikové skříně.

Editoval zahajskej (03-03-2021 20:01:12)

Ještě je vhodné kvůli pnutí začít vařit vždy směrem k volnému prostoru nebo místu s menší tuhostí. Pokud je prasklina z materiálu až k okraji, vaří se od středu směrem k okraji. Když je prasklina po celé šířce až k oboum okrajům, vaří se střídavě od středu praskliny k oběma koncům. Je-li naopak prasklina pouze v materiálu, jako v uvedeném případě, tak se na obou koncích praskliny navrtají již zmíněné dírky a dále se postupuje střídavě od okrajů praskliny ke středu, tedy k onomu volnému prostoru, kde je potencionální prostor ke smrštění. Pokud se jede z jedné strany ke druhé (i když s přestávkami tak jako tak), tak dochází k neuvěřitelnému pnutí a možným dalším prasklinám. Jole.

Editoval jole (04-03-2021 12:53:51)

bourač napsal(a):

jestli se to lehce zavírá jen poklepem rukojetí dláta, tak praskliny pokračují uvnitř bloku mnohem dál než se jeví při pohledu zvenku bloku.

Souhlasím.
A jestli  to  bylo  prasklé  hodně dlouho a za přítomnosti  vlhkosti,  nerozšířila ty praskliny a neroztrhala to  náhodou  koroze? Rez  má  větší  objem  než  původní  kov.

Dawe napsal(a):

Frank napsal(a):

Tak, když vydrží na prasklém výfuku, proč by neměl vydržet zde? Vždyť tady se jedná o minimální rozdíly teplot. Ale jasně, každý má volbu. Já tedy vážně na tento způsob nedám dopustit.

Vyfuk a blok to je zasadni rozdil v charakteru tepelne roztaznosti. Litina bloku ma minimalni taznost, zatimco tenky plech vyfuku ji bude mit znatelne vyssi. Takze pri ohrevu se litinovy blok "nafukuje" jako balonek, uzavira nadelane ukosy a tim vytlacuje objem bronzu smerem ven, vznika viceosa napjatost na hranici toho pajeneho spoje a ten s termalni unavou (pocet cyklu, ani amplituda nemusi byt moc vysoka, staci par desitek stupnu) praska na hranicich na smyk. Protoze mu ta litina nic jineho nedovoli. Ten vyfuk zdaleka tolik nestresuje takovy pajeny spoj, nejsou na hranach ukosy ktere by ho tlacily ven a ani objemove to neni rovnocenne. Ja na to prisel praxi prave na motorech a take turbinovych litych skrini, nicmene je mi jasne ze slepe ulicky si kazdy muze chtit proslapat sam.

Píšete mi zde bludy, pane kolego! Jednak se nejedná o výfukovou trubku, nýbrž manifold z šedé litiny svařený Al bronzem.( asi jste to video výše neviděl) Tam jsou rozdíly teplot ve stovkách stupňů, neni-liž pravda. A kolik je rozdíl teplot u bloku válce? A potom elasticita bronzu je daleko větší, než když tu litinu svaříte nikelitkou. Tady máte literaturu ke studiu. Já to mám ověřené praxí.
https://amesweb.info/Materials/Youngs-M … -Iron.aspx

https://www.google.com/search?client=fi … +al+bronze


https://www.engineeringtoolbox.com/youn … d_773.html

https://www.wieland-diversified.com/blo … questions/

Já vám zde přeložím část, která je podstatná a nutno ji znát při posuzování svařování dvou materiálů jako je Litina a Al Bronze.


Dvě slitiny, které jsou velmi vhodné pro svařování různých kovů, jsou WWW-A2 BRONZE WELD hliníkový bronz (AWS A5.7 / ER CuAl-A2) a WWW SIL-WELD křemíkový bronz (AWS A5.7 / ER CuSi-A). WWW PHOS-C-WELD a WWW COPP-WELD lze také použít pro určité odlišné kovové kombinace, ale nejsou tak univerzální jako slitiny křemíku nebo hliníku a bronzu.

WWW-A2 BRONZE WELD je silnější ze čtyř slitin. Má mírně vyšší tepelnou vodivost a mírně nižší koeficient tepelné roztažnosti než WWW SIL-WELD. Všechny slitiny mědi mají dobrou odolnost proti korozi.

Dawe napsal(a):

Frank> ja se tu nebudu dohadovat, ja zadny problem k reseni nemam. Pokud si myslis ze to jsou bludy, tak prosim. Mne to nevadi. Prispel jsem tedy mozna bludem, ale at si z toho kazdy vezme co chce.

No já jen, že vy odpovídáte na něco co jsem vůbec neporovnával. Já jsem svařil prasklý litinový výfukový svod Al Bronzem, tak nějak jak je uvedeno na videu v prvním příspěvku. Vy zde píšete o tenkostěnné asi ocelové výf. trubce. Navíc ten litinová blok má minimální teplotní změny ,  studený, třeba 15°C horký rozhodně ne víc než 100°C. Takže kde je podle vás větší problém s tepelnou roztažností.? Ten manifold má 15°C studený a rozpálený má třeba 600°C, možná i víc.

jirkati napsal(a):

Pánové, k čemu to lehké podráždění? .... A ani zde mu nedokážeme poradit, protože někdo preferuje TIG, jiný MMA a staří mistři by to třeba svařovali plamenem s pístním kroužkem jako přídavným materiálem.

Máš recht, já například bych se na to vys..l .

jirkati napsal(a):

Pánové, k čemu to lehké podráždění? Autocross si to stejně udělá podle svého, protože dobře ví, že žádná rada mu předem nezaručí úspěch. Navíc, jen on ví jak je schopen svařovat něco komplikovanějšího. On taky ví, že ty trhliny mohou pokračovat i bez viditelného projevu a že až odvrtá konec kterékoli tak stejně musí do těch dírek kouknout jestli tam byl skutečně konec. Zrovna tak jistě ví, že spáru vůbec nemusí natloukat zpět, protože stačí to před heftováním přitlačit a nechat steh vychladnout. To jsou triviálnosti, které mu nemusíme radit.
Ve skutečnosti tady jde spíše o výběr správné metody svařování. A ani zde mu nedokážeme poradit, protože někdo preferuje TIG, jiný MMA a staří mistři by to třeba svařovali plamenem s pístním kroužkem jako přídavným materiálem.

V podstatě souhlas. Tak samozřejmě sem dáváme své návrhy, které jsou realizovatelné podle možností druhé strany. Jinak ta trhlina je opravdu dost veliká a měl bych obavy o celkovou deformaci bloku. Přece jen to vnesené teplo a pnutí budou dost značné. Chtělo by to dělat postupně a zbytečně nepřehřívat, ať už použije dotyčný jakoukoliv metodu. Na spolehlivé určení prasklin i těch micro, je dobrý PT test. To odvrtání na koncích je nutnost. Ale i tak může dojít k netěsnostem. Pokud jsou nepatrné, jak už zde někdo poznamenal, Ty se utěsní samy. Ty větší, existují různé přípravky na utěsnění... Svařovat to plamenem? No, to nevím, je to dosti velký a masivní odlitek.

Chlapi, pokud by jste ten blok viděli na vlastní oči, nebylo by tolik příspěvků, zbytečných. Zde jde čistě jen o to, aby netekla ven voda. Nic víc, nic míň. Tento blok je bohužel tak konstruován, je to jeho slabina....tenká stěna a za ní hodně vody. Teplota max.kousek přes 100 stupňů, a to jen tehdy, pokud by vzal traktor do orby. To se voda v něm dokáže vařit. Jinak jezdí většinou studené, protože málokdo má funkční termostat, nebo roletu před chladičem. Takže ať se použije na opravu cokoli, MMA, TIG, či lepidlo, bude to dobré. Do další zapomenuté vody v mrazech.

autocross napsal(a):

....
pafik: proč?

Protože jsem to nikdy nedělal, neumím to a začít se učit na něčem, na čem záleží, je blbost.

Ono oklepat obalenou elektrodu, určenou pro obloukové svařování není úplně  nejlepší nápad, protože právě v tom obalu se nachází většinou nejvíce přísad, ovlivňujících speciální vlastnosti pro daný účel spoje.