SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ty 2 Ws není zas tak málo, je to vztažený k jednomu nabití, tedy u trafa na 50Hz a dvojčinného usměrňovače  je to už 100x tedy 200Ws,  u jednočinného měniče na 50kHz nebo dokonce dvojčinného je to už jiný, ale taky to není tak, že 50 000 a 100 000x, protože to neumožní časová konstanta obvodu tau. Hlavní přínos ale není zvýšení proudu, ale stabilizace napětí.
U MMA není potřeba stabilizovat napětí, proud se stabilizuje tlumivkou. U MIG/MAG odbočkové je zvětší části stabilita daná konkrétní odbočkou. U invertoru je pak přínos v tom, že nemusí být příliš rychlé a složité řízení.

Zvýšení proudu na odbočkových svářečkách je možné za určitých podmínek.

Pokud se přidá řádově 100uF, nic  se nepozná, protože tyto kondenzátory mají obvykle dost vysoký odpor, tak proud kondenzátorem je oproti svářecímu zanedbatelný, ale na primárním proudu trafa je možno vidět zvlnění (pouze pokud je připojena uměla zátěž, při svařování to není poznat, protože se proud dost mění), frekvence je závislá na indukčnosti trafa a kapacity kondenzátoru – rezonanční kmitočet.

Pokud se přidá řádově 1 000uF, tak se svářecí proud trochu sníží, je to dané tím, že tyto kondenzátory už mají nižší odpor, kapacita je větší, takže proud kondenzátorem narůstá. Na primárním proudu trafa je vidět silné zvlnění, na svařovacím proudu tato frekvence vidět nebude, protože proud je stabilizovaný výstupní tlumivkou.

Pokud se přidá řádově 10 000uF, tak svářecí proud začne růst, ale jen pokud trafo nejede na plno.
Frekvenčně je to tak cca od 3 harmoniky, tedy 1 obrovský pulz na půlperiodu, pokud není ta špička nějak tlumená, a kondenzátor je kvalitní, tak dost přes 100A.

To trafo naplno – musí být ještě indukčnost, čili impedance která při rezonanci  s C klesne. Trafo ve zkratu má už minimální indukčnost, proto se z něj kapacitou už více proudu nevydoluje.
To je důvod, proč se zvýší proud na některé odbočce na nižších stupních a na vyšších, kde klesla indukčnost trafa už ne.

Koukám, že je zde hodně zkušených elektrikářů a elektroniků, proto využiji tuto příležitost a optám se. V garážovém dvoře se dohadujeme, zda-li starší typ elektroměru ( ten rotační s rotujícím kroužkem ) má nějakou spotřebu i když za ním není žádný odběr. Jedná se o podružné elektroměry v garážovém dvoře v počtu asi 100ks a zvažujeme jejich odpojení kvůli snížení nákladů. Dá se tedy říci, že elektroměr bez odběru spotřebovává energii a v jaké výši? Jedná se o jednofázové elektroměry. Děkuji Jole.

Editoval jole (12-11-2022 09:58:48)

jean napsal(a):

U tých klasických elektromechanických sa udávala vlastná spotreba podľa typu až do 30W

To by ten elektromer riadne topil. Ono je to skôr o presnosti merania činného výkonu či spotreby. V konštrukcii meráka veľmi záleží na presnosti mechanického zoradenia o.i. aj vzájomnej polohy napäťovej a prúdovej cievky. Prípadná nepresnosť spôsobí, že aj časť jaloviny môže byť prístrojom vyhodnotená ako spotreba.

Běžný jednofázový elektromechanický elektroměr (Křižík Prešov) mívá vlastní činnou spotřebu kolem 2W. U starých typů (kolem 50 let stáří a starší) může být vyšší, až asi do 5W. Důležitý je způsob měření. Pokud se nepoužije wattmetr, ale měření odebíraného proudu, získáme vynásobením proudu a napětí součet činného a jalového příkonu, který je vyšší a může být až asi do 10VA. Ten ovšem správný elektroměr nezapočítává a tudíž za něj v maloodběru neplatíme. Vlastní odběr elektroměru není jím samým započítáván - náklady provozu hradí prodávající, čili obvykle dodavatel elektřiny. Je tedy v jeho zájmu, aby spotřeba byla co nejmenší. Pro třífázový elektroměr platí obdobné hodnoty vynásobené třemi, protože používá tři stejné, správně umístěné systémy obdobné jednofázovému přístroji.

Ve Vašem případě lze uvažovat, že sto přístrojů bude mít vlastní spotřebu denně asi 5kWh. To ovšem nejsou všechny ztráty, které zaznamená úřední elektroměr a nebudou jako dílčí spotřeba zaznamenány na podružných přístrojích. Každý elektroměr měří podle napětí, které je na jeho vstupních svorkách. V areálu 100 garáží bude délka vedení poměrně velká a na něm bude po zatížení vždy nějaký úbytek napětí. Vezmeme-li teoretický příklad, že bude na úředním elměru napětí 230V a na podružném 220V, tak při odebíraném proudu 10A a úbytku na vedení 10V, bude na podružném přístroji zaznamenán odběr 2,2kWh a na úředním 2,3kWh, tedy rozdíl 0,1kWh. Dále je třeba uvažovat, že tyto klasické přístroje mají nějakou chybu měření, která by měla být u nových nebo nově cejchovaných max. plusminus 2%. Dlouhá léta používané necejchované (nebo s prošlým cejchem - platnost ověření obvykle 10 let) mohou mít chybu větší, nebo také neměřit vůbec. Bylo by vhodné provést kontrolu stáří elektroměrů a jejich stav - zda všechny měří  a jak staré mají ověření. S ohledem na jejich vlastnosti by se vyplatila jejich výměna za moderní elektronické (statické, digitální), které mají výrazně menší vlastní spotřebu, vyšší přesnost a větší citlivost.

Z výše uvedeného vyplývá jediná možnost, jak správně rozúčtovat spotřebu mezi podružné odběratele. Porovnat spotřebu naměřenou úředně se součtem spotřeb podružných a vypočítat koeficient, kterým se přepočítají jednotlivé odběry tak, aby se získala suma potřebná k uhrazení spotřeby dodavateli. Z hlediska legislativy ale nelze při tomto rozpočítávání vytvářet zisk, protože vlastník úředního elektroměru by musel mít licenci na prodej elektřiny!

S tímto problémem se setkávají nejen majitelé garáží, ale též chataři s obdobně elektrifikovanými objekty v chatových osadách a také nájemci prostor v průmyslových objektech a nájemci prodejních prostor v obchodních centrech.

Za mnoho let vlastní elektrotechnické praxe jsem se s těmito odběry setkal mnohokrát a obvykle bývají dohady při každém vyúčtování. Základem úspěchu je, že všichni musí mít elektroměry, které měří. Jinak ten, kdo ho nemá, platí všechny rozdíly, ztráty a chyby měření sám.  Někteří šetřílci a chytráci odmítají pochopit fyzikální základy problému a nechtějí platit ztráty. Takovým jedincům je nejlépe poradit, ať si pořídí vlastní úřední měření. Poté, co zjistí, co to bude stát, obvykle ztichnou.

Děkuji za přínosné odpovědi (hlavně VašekP), které mi přinesly jasno a tímto ukončuji toto téma. Jole.

Varoku, u elektroměru je to trochu jinak, i když se netočí (není žádný odběr), je u něj trvale připojená napěťová cívka. Když se začne odebírat nějaký proud, jde i proudovou cívkou v elektroměru a dík vířivým proudům v kotoučku se začne kotouček otáčet.

Ty nemůžeš o elektronice nic myslet !!!! Nic o ní nevíš !! On to je motorek .

Kdyz uz se to motorove tema nakouslo, je to (principem) "obycejny" asynchronni s kotvou nakratko nebo je tam jeste nejaky jiny trik? Dik

Ještě je nezbytný v elektroměru permanentní magnet, ten díky vířivým proudům brzdí kotouček, aby se neroztočil do vysokých otáček jak motorek.

Radim napsal(a):

Ono  spotřeby elektroměru  budou pravděpodobně dvě. Jedna při  nulovém  odběru zřejmě nezávislá  na odběru  a druhá  závislá  na odebíraném  proudu a při  maximálním  proudu  to  budou  desítky watt,  protože elektroměr při  maximálním  odebíraném  proudu zaznamenatelně hřeje.

Ano, spotřeby jsou dvě, již popsaná spotřeba napěťové cívky, která je stálá a nemění se s odběrem a spotřeba proudové cívky, která je plně závislá na odběru. Pro elektroměry se jmenovitým proudem 5 - 20A a 10 - 40A  je při zátěži 10A spotřeba proudové cívky 0,2 až 0,5W.

Daleko větší problém bude právě u malých spotřeb v řádu jednotek Wattů. Klasický elektromechanický elektroměr neumí zaznamenat menší spotřebu a je dokonce dáno normou pro cejchování elektroměrů, že nemusí zaznamenat odběr až do 40W. To je jeden z důvodů, proč distributoři velice rychle po nástupu digitálních přístrojů je začali osazovat. Jejich citlivost je 2W. Takže přesně naopak, trvalé malé odběry na jednotlivých podružných elektroměrech (např. napájení zabezpečovacích zařízení) na nich nebude zaznamenáno. Ovšem úřední elektroměr bude součet těchto spotřeb zaznamenávat i klasický ale nejspíše bude již elektronický - digitální.

Vysvětleno zjednodušeně, jinak by se na dané téma dala napsat kniha. Magnet brání vyšším otáčkám, než odpovídají odběru. Přesné dobrzdění elektroměru bez odběru zajišťuje plíškový jazýček umístěný na hřídelce kotoučku v okamžiku, kdy se kryje s dalším jazýčkem, který je namontován na jádru napěťové cívky. V tom okamžiku by měl být v okénku vidět kotouček v místě s barevným označením a musí zůstat stát.

O seřizování elektroměrů tady psát asi nebudeme. Na téma elektroměrů napsal ing. Cyril Macháček* tři knihy. Jsou sice starší, ale o klasických elektroměrech se v nich dozví čtenář vše, od konstrukce přes seřizování až po způsoby instalace a vhodnost použití. Na seřizování je třeba vybavení a znalosti, které málokdo má. Jakýkoliv zásah přesnost obvykle zhorší, seřizovací prvky, kterých je více, se navzájem ovlivňují.

(*)Cyril Macháček byl československý elektrotechnik (narozen 1912 v Přerově, zemřel tragicky 1959) , který napsal mnoho knih týkajících se elektrických instalací, uzemnění a již zmíněné o elektroměrech - k tomu byl velice dobře kvalifikován, pracoval několik let v cejchovně elektroměrů. Knihy vycházely ještě po jeho smrti a celkem bylo přes 90 vydání. Ve svých knihách propagoval použití tří a pěti vodičových instalací a používání napěťových chráničů. Také asi jako první v české elektrotechnické literatuře popisuje chránič proudový a doporučuje jeho zavedení do používání. Jeho odkaz došel bohužel k realisaci až po skoro 40 létech.

P.S. Moje znalosti jsou podpořeny nejen literaturou, ale též letitou praxí. Mám ale ve zvyku své příspěvky upravovat s ohledem na čtenáře. Pokud zde napíši několikastránkový materiál, málokdo ho bude číst.

Pekny:). Cim to mas rizeny.

Cos pouzil za snimace teploty?

Editoval davidma (05-12-2022 17:40:27)

Nechceš se pochlubit s kódem?

DS18B20 máš na jedný 1-wire sběrnici nebo na dvou?

Pro tenhle snímač mám taky napsanou malou knihovnu. Nejvíc mi ale motalo hlavu vyhledání více různých 1-wire zařízení (jejich ROM adres) na jedné sběrnici. I s docela detailním popisem algoritmu mi implementace chvilku zabrala.