SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Mapp je propin čili dnes propyn. Vyšší uhlovodík v řadě po acetylenu, metylacetylen. C3H4  Izomerizuje s 1,2propandienem, takže by se měl vyskytovat ve směsi  metylacetylenu a 1,2propoandienu. Vře při teplotě cca -23 st C, 1,2 propandien při teplotě tuším -12 st C.
Pokud se u nás prodává v malých nádobách, tak asi není nijak zakázaný třeba zelenými předpisy a kdo si ho objedná, může ho dostat ve velkém balení. když si to zaplatí. Předpokládám, že na rozdíl od acetylénu se dá skladovat stlačený jako kapalina v bombách podobně jako PB.

m.evil napsal(a):

Ten MAPP vyzerá zaujímavo.
Problém je ale v tom , že u nás sa predáva len v malých nádobách do ručných horákov.
Je to nejakých 380 gramov náplne .
Bolo by super , ak by sa to dalo použiť ako náhrada acetylénu spolu s kyslíkom.
Občas potrebujem niečo nahriať no PB na to nestačí.

Tak ten MAPP jako náhrada acetylenu, co se týče bezpečnosti je OK. Ale jinak kyslík - acetylen plamen dosahuje 3200°C a ten MAPP - kyslík 2950. S propanem jen asi 2880°C... Na nahřívání, pájení i svařování je to dostatečné, ale na svařování oceli se mi to nejevilo super. Tam je acetylen nenahraditelný, neboť spaliny obsahují daleko menší podíl vodních par.

Radim - Já nevím, ale nemýlíte se? MAPP Gas sám nemá chem. vzorec, především je to směs čtyř  H/C.
jestli jste četl ten odkaz, co jsem dal výše, tak tam je to vcelku srozumitelně vysvětleno.

https://www.differencebetween.com/diffe … d-propane/

MAPP je pojmenován podle směsi čtyř uhlovodíků. Není tam uveden poměr H/C té směsi.

Methyl Vzorec CH3

Acetylen Vzorec: C2H2
 
Propadien Vzorec: C3H4

Propan Vzorec: C₃H₈

Radim - No, já jsem o tom až takto podrobně dosud nebádal, ani to takto z hlavy nemám nastudováno, spíše jsem s ním, acetylenem a propanem několik let pracoval a chtěl zde uvést praktické poznatky - mohu tudíž z praxe porovnat MAPP s acetylenem. Takže můj osobní názor - není to až tak dramatický rozdíl při nahřívání mezi použitím MAPP a propanem. Vzhlem k ceně propanu, která je asi 3x nižší, než MAPP!!! MAPP je levnější, ale hlavně bezpečnější, než acetylen, zejména při ohřevu obrovských předmětů... Když kouknu do Wikipedie, tak co tam uvádějí, bych potvrdil. - (zkrácený užitečný překlad):

Originální plyn MAPP lze použít v kombinaci s kyslíkem pro zahřívání, pájení, pájení a dokonce i svařování, protože má vysokou teplotu plamene 2925°C (5300°F) v kyslíku. Ačkoli má acetylen vyšší teplotu plamene (3160°C, 5720°F), MAPP má tu výhodu, že během přepravy nevyžaduje ředění ani speciální náplně nádob, což umožňuje přepravu většího objemu topného plynu při stejné dané hmotnosti, a při používání je mnohem bezpečnější. Plamen MAPP/kyslík není zcela vhodný pro svařování oceli, kvůli vysoké koncentraci vodíku v plameni – vyšší než acetylen, ale nižší než kterýkoli z ostatních ropných palivových plynů. Vodík proniká do roztavené oceli a činí svary křehkými. MAPP/kyslík byl s výhodou používán při řezání pod vodou, které vyžaduje vysoké tlaky plynu (pod takovými tlaky se acetylen může explozivně rozkládat, takže jeho použití je nebezpečné...
Složení dodávaného plynu se značně měnilo, přičemž plyny dodávané různými přebalovači/prodejci se v kterémkoli okamžiku měnily, stejně jako obecné složení se v průběhu času měnilo, ale typické složení pro původní plyn může být:
methylacetylen ( propin) 48 %, propadien 23 %, propan 27 %. Pro pozdější Dow/Petromont plyn propin 30%, propadien 14%, propylen 43%, propan 7%, C4H10 ( isobutan , butan ) 6 % může být typičtější.
Více podrobností zde: 
https://en.wikipedia.org/wiki/MAPP_gas

To Radim - hezky popsáno, ale v tom chemickém rozboru nevidím z hlediska svařování smysl.
MAPP byl koncipován jako "náhrada" acetylénu. Čas a praxe ukázaly jeho možnosti využití na ohřev a řezání kovů. Velké množství v plamenu chemicky vznikající vodní páry brání použití ke svařování. Kolem svarové lázně je vlastně ochranná atmosféra spalin. Vodík - i z vodní páry - je nepřítelem svařování, protože přímo způsobuje kromě pórů také vodíkovou praskavost. Každý zná nutnost sušení obalovaných elektrod.

Tak pro svářeče při vlastním svařování taky nemá smysl informace, že se třeba titan anebo složky celulózy z obalu v oblouku snadno ionizují a vytvářejí kolem svaru ochrannou atmosféru. Pro svářeče v okamžiku svaru je podstatné hlavně to, že to svařuje a jak dobře.
U acetylenu velkou teplotu plamene přináší energie trojné vazby.  Platí nejdřív formální rovnice že acetylen se rozloží na uhlík a vodík a přitom se uvolní dost značné množství  vazební energie.
C2H2 -> 2C + H2 plus vazební energie
Ta by měla, co jsem kdysi viděl v nějakých tabulkách, dosahovat až poloviny celkového spalného tepla reakce
2C + H2 -> 2 CO2  + H2O  plus spalné teplo vodíku a uhlíku
Neboli při spalování acetylénu by se na jeho uhlík a vodík mělo uvolnit až 1,5 x větší množství energie než při spalování alkanů, třeba propanu nebo butanu. Protože tam je ta vazební energie zanedbatelná nebo dokonce mírně minusové, co si pamatuji, činí nějak nižší  jednotky procent na spalné teplo uhlíku a vodíku obsažené v tom plynu.  Proto má acetylen s kyslíkem teplotu plamene takovou a propan s kyslíkem zase jinou.
Vysoké vazební teplo trojné vazby v acetylenu způsobuje vedle jiných faktorů taky nestabilitu acetylenu při vyšších tlacích.  Mikroteplo uvolněné nějakým náhodným rozkladem pár molekul acetylenu při vyšším tlaku iniciuje další rozpad molekul acetylenu v blízkém okolí a tak se rozjede řetězová reakce, kde se rozpadne všechen acetylen uvnitř v láhvi. Objem se přitom teoreticky nemění, protože určitý objem acetylenu se rozpadne na úplně stejný objem vodíku plus zanedbatelný objem tuhých sazí uhlíku.  Ale rozkladem trojné vazby v molekulách acetylenu se uvolní velké množství energie, které ohřeje zplodiny rozkladu acetylenu a tím podstatně zvýší tlak v láhvi, takže se roztrhne. Výpočtem, kde by se vzalo vazebné teplo trojné vazby acetylenu a měrná tepla toho vodíku, sazí a náplně láhve by se potom dalo spočítat, na jakou teplotu ten rozklad acetylenu vnitřek láhve ohřeje a tudíž jaký asi maximální tlak by tam asi mohl nastat.

Co se týká používání metylacetylenu neboli propinu ke svařování, na spoustu věcí  se nemusí čekat, až "čas a praxe" prokáže, že tomu tak je. Stačí sednout jen k papíru, nemusí to být ani k počítači a spočítat si to.
u acetylenu je vazební energie trojné vazby  na dvě molekuly oxidu uhličitého a jednu molekulu vodní páry
C2H2  -> 2 CO2  + H2O 
U etinu  stejná vazební energie jedné trojné vazby připadá na v poměru 3:5 větší objem spalin a v poměru 106:168 na větší hmotnost spalin.
C3H4 -> 3 CO2  + 2H2O
Neboli ten přídavek energie  z vazebné energie trojné vazby se u etinu příslušně rozředí a potom logicky teplota plamene vychází výrazně nižší. Ale pořád vyšší než třeba u propanu.
Totéž u ovlivnění svaru vodíkem z vodní páry.  U acetylenu je v ideálních spalinách plamene s kyslíkem objemový poměr oxidu uhličitého ku vodní páře 2:1, u etinu je jen 3:2 a u propanu je 3:4.
Takže se nemusí čekat, až spousta svářečů na vlastní kůži a na vlastní peníze prokáže, že tomu tak je. Stačí si to dopředu spočítat a potom ještě případně ověřit na nějakých jednoduchých  zkouškách.

Editoval Radim (23-01-2024 08:06:13)

Pro domácí jeden odkaz:
http://www.proferplyn.cz/?m=6
Toto mě jednou zaujalo. Protože plamenem jen pájím natvrdo  propan kyslíkem tak jsem usoudil, že to je pro mne zbytečné. Tak jsem ani nezjistil jestli je to skutečně dostupné. Jinak pro chlaďaře je MAPP vynikající. Dosahují potřebné teploty na tvrdé pájení i bez kyslíku.

Vidíš na mém příkladu co dělá staroba.

Také mě to připadlo také divné. Já jsem se o tom dověděl náhodou. Syn vyrábí luky a majitel této firmy je (nebo byl?) jeho zákazník. Tak se jednou o tom zmínil.

pěkná souprava. Vezmeš a jdeš.

Radim napsal(a):

případně ověřit na nějakých jednoduchých  zkouškách.

musím se přidat ke kritikům Radime
ty plyny o kterých je řeč jsou obvykle nedostupné, když už tak 50l láhev a to si nikdo na nějakou zkoušku jen tak nekoupí.

Kdysi se zde řešil ten Chemtan. Doputovala ke mě 10kg láhev obdobná co je do ní plněn PB a taky propan do ještěrek. Cenu si nepamatuji. Zkoušel jsem s tím řezat železo, topilo to trochu víc než PB ale nijak extremě. Uplně stejného výsledku můžu dosáhnout nastavením většího nahřívacího plamene.
Přidat Bary nebo větší trysku, trysky větších průměrů mají i hubici větší vnitřní průměr = větší plamen.