SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Zdravim Vas, podla mojich zistenych info od skusenych zvaracov ma po zvarani s argon mix zvar lepsiu krystalicku skladbu a menej uhlika nez pri zvarani s cistym co2.
O kolko su tym padom zvary s Argonmix pevnejsie ?
O kolko menej uhlika ma zvar s argonmix oproti zvaraniu s cistym co2?
Je pravda ze kvoli vyssiemu podielu uhlika v kryst.mriezke po zvarani s cistym co2 je v priemysle zavedeme zvaranie s argonmix ,dokonca ciste co2 je v priemysle zakazane?
Ake rozdiel nieje priepastny ,pojdem do CO2.
Budem stym zvarat napravy a ide mi to o co najodolnejsi zvar , na krasne mi az tolko nejde, aj s cistym co2 su premna pekne zvary.Samozrejme idealne to je prevarit elektrodou,ale kvoli tenkym mayerialom sa nie vzdy sa pouzit MMA.
Na nete som nasiel iba porovanie zmesi Ar + 8%CO2 v.s Ar + 18%CO2.
Vysledok premna +- rovnaky.Ide mi naozaj o funkcnost a pevnost zvaru.
Editoval Juraj123 (15-12-2024 00:46:19)
Offline
Dnešní moderní mašiny umí pěkné sváry i s čistým CO2. Mix má hlavně menší závar do hloubky, čím méně CO2, tím menší průvar. Mix méně prská kuličky, ale zase je dražší a méně vydrží.
Offline
Pokud svařuješ obyčejnou nelegovanou ocel není rozdíl v pevnosti mezi čistým CO2 a MIXEM nijak velký. Hlavně pokud je materiál rezavý, špinavý, okujený či jinak znečištěný prská to stejně, drží to stejně, ale utratíš za plyn zhruba desetkrát víc.
Offline
Ale je, záleží na přídavném materiálu. Řekne se SG2, nebo G3Si1, ale...
Kvalitnější produkt má certifikaci G 42 4 M / G 42 4 C. Tzn. min. mez kluzu 420 MPa a houževnatost min. do -40°C ať se svařuje v M21 nebo C1.
Laciný má G 42 3 M / G 38 2 C, tzn. ve směsi min. mez kluzu 420 MPa, ale houževnatost už jen min. do -30°C a v ceočku už jen 380 MPa a -20°C.
Takže bych se díval spíš do materiálových listů výrobců, než gůglit, co jedna paní povídala. Tady třeba Böhler EMK 6, to je poměděný TOP drát G 42 4 M / G 42 4 C:
ZDENÁL napsal(a):
Pokud svařuješ obyčejnou nelegovanou ocel není rozdíl v pevnosti mezi čistým CO2 a MIXEM nijak velký. Hlavně pokud je materiál rezavý, špinavý, okujený či jinak znečištěný prská to stejně, drží to stejně, ale utratíš za plyn zhruba desetkrát víc.
Editoval JardaK (15-12-2024 17:38:30)
Offline
Tak po pár létech zase obdobné téma.
Kdyby šlo jen o přídavné materiály, tak má JardaK stoprocentní pravdu. Jenže přídavný materiál - jeho vlastnosti - jsou jen částí vytvoření kvalitního sváru. A že svařování pod CO2 a směsí Ar + CO2, případně ještě složitější směsí není totéž ukáže pouhý pohled na statické i dynamické charakteristiky na samotném oblouku. Proč asi nelze při svařování pod CO2 svařovat sprchovým procesem a dokonce pořádně ani pulzním obloukem? Kromě toho je ještě na oblouku pod CO2 vyšší napětí, což vždycky způsobuje rozstřik. Proč asi je při automatizovaném (robotizovaném) svařování bez výjimky používán směsný plyn? Je to proto, že operativní vlastnosti - celého svařovacího procesu - jsou mnohem lépe využitelné. Dokonce v celé řadě odvětví je zakázáno použití CO2 jako ochranného plynu, protože takové sváry dostatečně nezaručují vnitřní čistotu ani stabilní mechanické vlastnosti.
Při domácím hobby svařování asi nebudou vysoké nároky na kvalitu ani jakost svárů. Proto svařování pod CO2, jako nejlevnější, asi vyhoví.
Bohužel jsem nedávno viděl havarovaný svár na po domácku svařené poloose na pidi traktoru VARI. Majitel mi nedovolil si rozlomený svár plný nečistot vyfotit, protože se bude "hojit" na soukromém opraváři, který mu prý tvrdil, že ho to přežije. Asi opravářovi připadal hodně neduživý.
Editoval jirkati (15-12-2024 18:49:12)
Offline
Tak domaci kutilovia vedia sprasit kde co....ale horsie je ked takto pracuje zvarac v praci..
U nas na karoseriach jedine mix.
S tou cenou by som to az tak neprezival ked nejdem vo velkom.
U nas v servise jedna flasa vystaci na rok.
Na tvrdu pajku potom Argon.
Ten sa mina trosku rychlejsie....
Offline
To by mě docela zajímalo, jak to kolem té poloosy dopadlo.
Offline
MIX a ARGON ubývají stejně rychle.
Offline
Radime, mohl bych se jak majitele piditraktoru VARI tak onoho "svářeče" zeptat, ale nechci do toho zasahovat. Oba by si nakonec ze mně udělali nárazník, tu zkušenost už z jiného případu mám. Proto to sleduju jen zpovzdálí.
A jen pro pobavení - ten svářeč tvrdí, že to svařoval zadarmo a bez záruky, majitel VARI zase říká, že předaná flaška whisky za cca 1200 Kč byla dohodnutá odměna.
Offline
V pořádku, to při takových případech bývá. Taky mám podobné zkušenosti.
Editoval Radim (17-12-2024 06:27:48)
Offline
Opět napíši to smazané , majiteli zbydou oči pro pláč . Nakonec bych tvrdil , že jsem žádnou flašku nedostal .
Offline
I když dělám zdarma a bez záruky je vždy dobré se k reklamaci postavit čelem a pokusit se o nápravu. Alespon pro zachování dobrých mezilidských vztahů.
Offline
jirkati napsal(a):
Tak po pár létech zase obdobné téma.
Kdyby šlo jen o přídavné materiály, tak má JardaK stoprocentní pravdu. Jenže přídavný materiál - jeho vlastnosti - jsou jen částí vytvoření kvalitního sváru. A že svařování pod CO2 a směsí Ar + CO2, případně ještě složitější směsí není totéž ukáže pouhý pohled na statické i dynamické charakteristiky na samotném oblouku. Proč asi nelze při svařování pod CO2 svařovat sprchovým procesem a dokonce pořádně ani pulzním obloukem? Kromě toho je ještě na oblouku pod CO2 vyšší napětí, což vždycky způsobuje rozstřik. Proč asi je při automatizovaném (robotizovaném) svařování bez výjimky používán směsný plyn? Je to proto, že operativní vlastnosti - celého svařovacího procesu - jsou mnohem lépe využitelné. Dokonce v celé řadě odvětví je zakázáno použití CO2 jako ochranného plynu, protože takové sváry dostatečně nezaručují vnitřní čistotu ani stabilní mechanické vlastnosti.
Při domácím hobby svařování asi nebudou vysoké nároky na kvalitu ani jakost svárů. Proto svařování pod CO2, jako nejlevnější, asi vyhoví.
Bohužel jsem nedávno viděl havarovaný svár na po domácku svařené poloose na pidi traktoru VARI. Majitel mi nedovolil si rozlomený svár plný nečistot vyfotit, protože se bude "hojit" na soukromém opraváři, který mu prý tvrdil, že ho to přežije. Asi opravářovi připadal hodně neduživý.
Souhlas Jirkati! Ono i přes to všechno je na mnoha velmi důležitých spojích použití MAG/MIG metody zakázáno vůbec. Prostě nikdy nezaručuje čistotu a nepřítomnost vměsků ve svarovém spoji, nehledě na mírnou odlišnost chem. složení, díky vyhoření některých legur během procesu. Zažil jsem to ve firmě, kde jsme vyráběli součásti pro Nuklear plants, NAVY, NASA, kde tato metody byla vyloučena a vůbec všude, kde záleží na dokonalém zajištění kvality sváru. Ale to už jsme mimo téma.
Offline
Hlavně je třeba umět a znát meze, které v daných podmínkách a nenaslibovat a nerozvrtat něco nad tyto meze.
Offline
V příběhu mi drhne ta flaška jako dohodnutá odměna. Spíš to bylo tak, že dílo bylo udělané zdarma a štastný majitel opraveného stroje z radosti dal flašku.
Tak jako tak bych se k problému postavil čelem a spoj převařil a odnesl si poznatek, že za dobrotu na žebrotu, zde ke špatným vztahům. A špatný vztahy jsou větší problém než nějaká flaška.
Offline
Stránky: 1