SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
![]() |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den. Neví někdo, jaký je rozdíl v nerezi 1.4841 a 1.4845 (17255)? Kdysi jsme používali tu 41 a měla tendence praskat ve svarech a jeho okoli po nějaké době provozu kotle, ... Tak mě zajima, co je lepsi z hlediska svařitelnosti a cyklické teplotní námahy. Děkuji
Editoval honzas1 (15-02-2025 11:22:52)
Offline
Takže nejdřív několik dotazů:
1, Jakou metodou jste austenitickou ocel 1.4841 svařovali?
2. Jaký přídavný materiál jste používali?
3. jak jste ošetřili sváry hned po zavaření, dokud jsou sváry ještě hodně teplé?
4, Jaký formovací plyn pro ochranu kořene jste používali?
Svařování austenitických ocelí má svá pravidla, která nelze očůrat.
Offline
Metoda je mig s čistým argonem, přídavný material zjistím zítra. Sváry se po zavaření nijak neosetrovaly. Formovací plyn se taktéž nepoužívá. Bylo by to poměrně komplikovane. Je to patvar, ne roura. Pak jsme stejnym způsobem vařili 1.4335 a tam jsem problem s praskanim nezaznamenal. Proto řeším rozdily mezi těmi nerezy-svaritelnost a nachylnost k praskání... zatím děkuji
Offline
jirkati napsal(a):
Takže nejdřív několik dotazů:
1, Jakou metodou jste austenitickou ocel 1.4841 svařovali?
2. Jaký přídavný materiál jste používali?
3. jak jste ošetřili sváry hned po zavaření, dokud jsou sváry ještě hodně teplé?
4, Jaký formovací plyn pro ochranu kořene jste používali?
Svařování austenitických ocelí má svá pravidla, která nelze očůrat.
Já bych se ještě i zeptal v jakém prostředí to zařízení pracuje. (jaké atmosféře je vystaveno - oxidační, karburační, nitridační a za jakých teplot?... )
Offline
Porovnání obou ocelí je třeba tady: https://www.makeitfrom.com/compare/EN-1 … less-Steel
Trochu výraznější rozdíl je v obsahu křemíku.
Dají se tady vyhledat i jiné rozdíly, https://www.makeitfrom.com/compare/EN-1 … less-Steel atd.
Editoval Zdenek11 (16-02-2025 13:09:51)
Offline
Frank napsal(a):
jirkati napsal(a):
Takže nejdřív několik dotazů:
1, Jakou metodou jste austenitickou ocel 1.4841 svařovali?
2. Jaký přídavný materiál jste používali?
3. jak jste ošetřili sváry hned po zavaření, dokud jsou sváry ještě hodně teplé?
4, Jaký formovací plyn pro ochranu kořene jste používali?
Svařování austenitických ocelí má svá pravidla, která nelze očůrat.Já bych se ještě i zeptal v jakém prostředí to zařízení pracuje. (jaké atmosféře je vystaveno - oxidační, karburační, nitridační a za jakých teplot?... )
Je součástí kotle v místě pod horakem pro dopravu paliva... Vrchni cast je teplotně zatěžována, zároveň chlazená vzduchem. Může se zde objevit síra,chlor.
Offline
málem bych založil stejné vlákno
Mám polská krbová kamna (cca 10 let)
Kamna mají nad topeništěm deflektor, originál jakási litina.
Po dvou sezonách deflektor odešel do věčných lovišť.
Válel se mi pod ponkem kus plechu 10mm - 316L.
Z tohoto plechu jsem vytvořil nový deflektor, navařil úchyty elektrodou (6130, 6330? už si nepamatuju)
Po 8 letech provozu je můj deflektor stále stejný, nekroutí se nekoroduje.
V topeništi je dole rošt, opět polská litina. Originál vydržel také cca 2 sezony, poté se prohnul a stal se nefunkčním.
Pod ponkem se mi povalují kanálové mříže s oky cca 40x40mm. Tedy co dva roky z této mříže dělám nový rošt.
Není to optimální ale rošt této velikosti s cenou min. 2tisíceKč/ks kupovat nehodlám. Beztak není na trhu.
Plech 316l momentálně nemám k dispozici. Mám 304 (10mm)
Až překonám vrozenou lenost vyrobím rošt z této 304. Jsem zvědav na jak dlouho.
Offline
honzas1 napsal(a):
Frank napsal(a):
jirkati napsal(a):
Takže nejdřív několik dotazů:
1, Jakou metodou jste austenitickou ocel 1.4841 svařovali?
2. Jaký přídavný materiál jste používali?
3. jak jste ošetřili sváry hned po zavaření, dokud jsou sváry ještě hodně teplé?
4, Jaký formovací plyn pro ochranu kořene jste používali?
Svařování austenitických ocelí má svá pravidla, která nelze očůrat.Já bych se ještě i zeptal v jakém prostředí to zařízení pracuje. (jaké atmosféře je vystaveno - oxidační, karburační, nitridační a za jakých teplot?... )
Je součástí kotle v místě pod horakem pro dopravu paliva... Vrchni cast je teplotně zatěžována, zároveň chlazená vzduchem. Může se zde objevit síra,chlor.
Tak to by neměl být až takový problém, co se týče praskání. Ta ocel,pokud se nemýlím je podle US AWS AISI 310, teplotně velmi odolná a ta by měla určité procento síry i chloru v okolním prostředí zvládnout, tedy zejména za nižších teplot. Předpokládám, že jste svařovali přídavným ER 310
Offline
Frank napsal(a):
honzas1 napsal(a):
Frank napsal(a):
Já bych se ještě i zeptal v jakém prostředí to zařízení pracuje. (jaké atmosféře je vystaveno - oxidační, karburační, nitridační a za jakých teplot?... )Je součástí kotle v místě pod horakem pro dopravu paliva... Vrchni cast je teplotně zatěžována, zároveň chlazená vzduchem. Může se zde objevit síra,chlor.
Tak to by neměl být až takový problém, co se týče praskání. Ta ocel,pokud se nemýlím je podle US AWS AISI 310, teplotně velmi odolná a ta by měla určité procento síry i chloru v okolním prostředí zvládnout, tedy zejména za nižších teplot. Předpokládám, že jste svařovali přídavným ER 310
V tech us normach je solidni salát. Jak píšete, 310 nebo 310S by to melo být. 310L je zase spíš chemická nerez jako 316. Zitra ověřím přídavný materiál.
Offline
Honzas1 - zkus odpovědět na mé původní dotazy. Všechny mají nějakou souvislost s tebou popsaným problémem. A ještě "drobnost" - fotografie místa, kde k poruchovému stavu dochází, často ukáže na konstrukční nebo technologický problém daného místa.
Offline
Co je to karburační atmosfera ? díky
Offline
bobobo napsal(a):
Co je to karburační atmosfera ? díky
Tak se označuje atmosféra (prostředí - míněno uzavřený prostor) kde je přebytek nespálených uhlíkových částic. Obvykle přebytek CO, Oxidu uhelnatého. Takové prostředí za vysokých teplot přispívá silně k nauhličení materiálu - zejména Fe a Cr.
Offline
jirkati napsal(a):
Honzas1 - zkus odpovědět na mé původní dotazy. Všechny mají nějakou souvislost s tebou popsaným problémem. A ještě "drobnost" - fotografie místa, kde k poruchovému stavu dochází, často ukáže na konstrukční nebo technologický problém daného místa.
Drat je ok autrod 310 . Je zajimave, ze s nerezi 1.4335 jsem praskani nezaznamenal, ale u te 4845 problemy byly. Mozna to bylo zpusobeno technologickym postupem, případně by na to mohlo mit vliv chemicke složení ?
Nejde mi vlozit fotka. Jsou tam nejake svary na tupo a kout okolo skruzence.
Offline
honzas1 napsal(a):
jirkati napsal(a):
Honzas1 - zkus odpovědět na mé původní dotazy. Všechny mají nějakou souvislost s tebou popsaným problémem. A ještě "drobnost" - fotografie místa, kde k poruchovému stavu dochází, často ukáže na konstrukční nebo technologický problém daného místa.
Drat je ok autrod 310 . Je zajimave, ze s nerezi 1.4335 jsem praskani nezaznamenal, ale u te 4845 problemy byly. Mozna to bylo zpusobeno technologickym postupem, případně by na to mohlo mit vliv chemicke složení ?
Nejde mi vlozit fotka. Jsou tam nejake svary na tupo a kout okolo skruzence.
Nahoře na liště - Moje obrázky - atd.
Offline
honzas1 - Obě tyto oceli mají prakticky shodné chem. složení - typoval bych to spíš na technologický postup. My jsme s 310 hodně pracovali a pokud se někdy projevily praskliny, tak z přehřátí svarové lázně, nebo nedodržování interpass teploty. My jsme tedy svařovali pouze TIG metodou součásti ventilů sestávající z trubky o průměru 150 a tl. stěny cca 20mm a speciální příruby.
Offline
Frank napsal(a):
honzas1 - Obě tyto oceli mají prakticky shodné chem. složení - typoval bych to spíš na technologický postup. My jsme s 310 hodně pracovali a pokud se někdy projevily praskliny, tak z přehřátí svarové lázně, nebo nedodržování interpass teploty. My jsme tedy svařovali pouze TIG metodou součásti ventilů sestávající z trubky o průměru 150 a tl. stěny cca 20mm a speciální příruby.
Premyslel jsem, jestli to nemuze zpusobit svarovani bez predehrevu nebo naopak prehrati materialu. Jinak snazim se zorientovat v tech normach a je to docela zmatek. U tech aisi je to pokazde jinak.. 310/310S/314... Obcas na me vyskoci ze 310 a 314 je jedno a to same. Ma to bych každopádně zaruvzdorna nerez a zjistili jsme, ze nam dodavatel dodaval 310L nag a to je snad chemicka nerez a ne žárovka... Jinak tloustka materialu je 6mm.. jaky prumer vhodne pouzivat pro tuto tloustku?
Offline
honzas1 napsal(a):
Frank napsal(a):
honzas1 - Obě tyto oceli mají prakticky shodné chem. složení - typoval bych to spíš na technologický postup. My jsme s 310 hodně pracovali a pokud se někdy projevily praskliny, tak z přehřátí svarové lázně, nebo nedodržování interpass teploty. My jsme tedy svařovali pouze TIG metodou součásti ventilů sestávající z trubky o průměru 150 a tl. stěny cca 20mm a speciální příruby.
Premyslel jsem, jestli to nemuze zpusobit svarovani bez predehrevu nebo naopak prehrati materialu. Jinak snazim se zorientovat v tech normach a je to docela zmatek. U tech aisi je to pokazde jinak.. 310/310S/314... Obcas na me vyskoci ze 310 a 314 je jedno a to same. Ma to bych každopádně zaruvzdorna nerez a zjistili jsme, ze nam dodavatel dodaval 310L nag a to je snad chemicka nerez a ne žárovka... Jinak tloustka materialu je 6mm.. jaky prumer vhodne pouzivat pro tuto tloustku?
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … 037333.jpg
To by ale až takový bordel v tom být neměl. Tedy já už jsem 12 roků v penzi a nemám takový přehled co se děje dnes ... Asi je nutné kupovat u spolehlivých firem atestovaný materiál a takové záměny by se dít neměly. Tady jsou všechny ty druhy porovnané a chem. složení se liší podle doplňkových písmen v obsahu uhlíku a křemíku a tím i vlastnosti. Tady je popis a doporučení:
https://www.sandmeyersteel.com/wp-conte … -Sheet.pdf
Co se týče svařování, spíše bych ty praskliny typoval na přehřátí materiálu... Škoda, že ta fotka není detailnější, kde by byla detailně vidět prasklina.
Offline
Svařování MIG s čistým argonem má řadu problémů. Čistý Ar dává u metody MIG "studený" oblouk, to pak vyžaduje nastavení hodně vysoký svařovací proud. Potom i malé nedodržení správného výletu drátu má velký vliv na rovnoměrnost množství vloženého tepla a možné místní přehřátí. To je hlavní důvod k tomu, že v dokumentaci k drátu je doporučený ochranný plyn M12, případně M13. Dalším problémem je šetření na nesprávném místě nepoužíváním formovacího plynu na kořen sváru. Ta chlupatina, která pak na kořenu vzniká může přispívat k místnímu přehřátí sváru se všemi důsledky. Případná oprava prasklin, nebo dokonce reklamace jsou pak mnohem dražší, než cena formovacího plynu. Jen upozorním, že jako formovací plyn je možné použít levný dusík. Kromě toho existují i další možnosti ochrany kořene.
Offline
jirkati - Naprosto souhlasím. Svařovat nerez v čistém Ar není vhodné řešení. Rovněž bych doporučoval směsný plyn Ar98%/O22%. Ještě bych doplnil: Já bych doporučil použití Flux core 310! Tedy pokud by nevadila vyšší cena drátu, která by ovšem mohla být kompenzována tím, že jako ochranný plyn lze použít čisté CO2.
https://www.midalloy.com/wp-content/upl … -14-AP.pdf
Editoval Frank (20-02-2025 00:17:44)
Offline