SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

A co tak varit primo oholenym  CYKY 1,5 - slo by to na pozink?

Tak znas to - nechci byt prukopnikem slepych ulicek.. :-)

PavelKa napsal(a):

....
Mohl by tedy být TIG se „Silicone Bronze“ či uváděnými pájkami (CuSn6 atd) adekvátní alternativou k tvrdému pájení s autogenem (propanbutan+kyslík)? ...jde mi primárně o to, zda bude ta pájka zatékat a půjde tak např. zasunout do sebe a spájet dvě trubky a nebo např. kovový plátek vyfrézovaný do tvaru loga na rám kola, aniž by se deformovaly hrany toho loga. nebo u TIGU nehledě na použitou pájku vždy vznikne jen housenka podél spoje jako při klasickém TIG svařování a hrana se tak deformuje?

Není to ekvivalent, pájka nezatéká.
Je to v podstatě náhrada za vaření, když se ty materiály vařit nedaj (špatně svařitelné oceli, nestejnorodé materiály, nedostatečný výkon svářečky, která neroztaví základní materiál, .... )
Co jsem zapomněl?

Je zde řeč o alternativě k MIG pájení pozinkovaných a pohliníkovaných plechů bronzovými přídavnými materiály, funguje to ale i pro nepovlakované materiály.
Přídavný materiál je nejčastěji CuSi3, pro náročnější aplikace CuAl8, případně i CuAl8Ni2.
CuSi3 má teplotu tavení 965-1035°C.
CuAl8 má teplotu tavení 1030-1040°C.
Teplota tavení přídavného materiálu je tedy ca. 500°C pod teplotou tavení oceli. Spoj tedy není tavný, ale pájený, vzniká difuzí. A jde to i TIGem.
Lázeň zatéká, samozřejmě nemá takovou kapilaritu, jak mosazné nebo stříbrné pájky, ale zatéká. Lépe CuAl8. Čím užší rozsah tavení, tím lepší tekutost, naopak čím širší, tím lepší pro vyplnění mezery. 
Tak to klidně zkuste, není to slepá ulička, jen ten TIG hořák používáte spíš jako nahřívací a ne pro natavení základního materiálu. Když budete mít nahřátý základní materiál přes těch 1000°C, ale pod teplotou jeho tavení, odtavíte přídavný materiál a držíte lázeň tekutou. Difuze jde s časem, ale samozřejmě ne do nekonečna.
Pokud jde o použití elektrikářských drátů pro svařování, tak ty nepoužívat na nic. Těžko budou z dezoxidované mědi a kyslíkatá měď bude vždy pórovat. To, že se někdy, někde, někomu, něco povedlo není důvod dávat to jako radu, že to funguje.

Kamarád stavěl cyklistické rámy, klasicky do mufen. To, že pájka zatéká, to pro mě znamená, že když tu mufnu ohřeje a přiloží pájku na jedné straně, tak mu na druhé straně vyleze. To pájení TIGem neudělá.
Taky jsem testoval jeho stříbrnou pájku s TIGem. Nejde to, chvíli nic a pak se to odpaří. Stříbrná pájka není čisté stříbro, ale stříbro s mosazí, v mosazi je zinek a ten dělá neplechu.

No právě , pájka takovou teplotu nikdy nesnese . Však i když autogenem přehřeješ mosaz , tak vylítá . TIGem můžeš jedině ohřát díly , ale nesmíš se dostat do pájky .

bobobo napsal(a):

No právě , pájka takovou teplotu nikdy nesnese . Však i když autogenem přehřeješ mosaz , tak vylítá . TIGem můžeš jedině ohřát díly , ale nesmíš se dostat do pájky .

Silikon bronz je speciální pájka pro TIG. A ještě je jeden podobnej. Jeden z nich určitě mám.
Ale taky mám jednu Supru od Castolinu. Přemýšlím i o ní.

Edit - jmenuje se Xuper 680 S, ne Supra

Editoval pafik1605 (19-02-2025 18:32:58)

Já občas tigem pájím CuSi3, CuSn6 i CuAl8 tady je ale potřeba Ac. Jde to i mědí. Celý fór je v tom, že se ocel nesmí tavit. Obloukem se nejde před lázní, ale ta se jakoby obloukem "tlačí" zkrátka se obloukem nenatavuje základní materiál. Je třeba si to hodně zkoušet.  Pokud si dáš malý proud, tak instiktivně budeš zkracovat oblouk a "pájka" daleko nezaběhne. Proto oblouk delší Někdy je dobré použít i puls. Při pájení bronzí dochází k menším deformacím než kdyby se to svařilo. Musí se to odzkoušet.