SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

jedná se nerezovou elektrodu, myslím označení EB421.  Zapínala se do kleští uprostřed. Protože nerez má větší měrný odpor, se elektroda více zahřívá. Aby se nepřehřála vařilo se kousek z jednoho konce pak se otočila a tak dál.

Dakujem, páni. (neni omlacena :-) ) Takze mi je k nicomu.

Editoval lupex (Včera 16:28:54)

Taky tady ještě pár těch nerezových elektrod s uchycením uprostřed mám. Nesvařuje se s nimi ani dnes špatně.
Kdyby kolega lupex nebyl tak daleko, tak bych jich pár vzal. Takhle je to mimo okruh působnosti .

Bobobo, když jsem se před mnoha léty ještě živil prací rukou, tak jsem pracoval na montážích v energetice i chemickém průmyslu jako svářeč. Než jsem si jako asi jeden z úplně prvních v republice na montáži v chemické firmě v ošklivém západním Německu udělal jejich státní zkoušku na TIG na nerezové i černé oceli, tak se ty elektrody s upínáním za střed na nerezových materiálech u nás používaly běžně i na malých tloušťkách. Dokonce v Syrii v chemičce v Homsu se svařovala nerezová potrubí o rozměru 219 x 6 mm právě těmi elektrodami a bez úkosu a na RTG zkoušky. Takže dokonalé ovládnutí byla nutnost. Zajímavé pak bylo dodržovat předepsaný postup u tlakových potrubí s tl. až 18 mm. Tam si totiž předepsali J sváry s tím, že kořenová vrstva se svařovala TIGem, zbytek elektrodami. A musím říct, že argonem na formování kořene se tam rozhodně nešetřilo.