SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
![]() |
Nejste přihlášen(a)
Ahoj.
Chtěl bych si udělat trochu přehled.
Jak se aktuálně pohybuje hodinová sazba sváření nerezi metodou TIG?(počítám i s formováním kořene svaru a přípravami před svářením- očištění, stehování, ucpávky...)
Kolik si člověk může rozumně účtovat?
Díky.
Offline
Tolik, kolik ti daj. A musíš rozlišovat, jestli svařuješ jadernou elektrárnu, nebo jen bránu v plotě, protože majitel je línej za pár let drhnout rezavý jakly a znova to natírat.
Offline
Tohle téma tu bylo probíráno už hodněkrát. Jak moc jsi už hledal?
Je totiž obvyklé, že nově příchozí rovnou zadají dotaz, aniž by nejdřív pár hodin hledali.
Není totiž vůbec jednoduché stanovit nějakou sazbu. Slušně se dají vyčíslit režijní náklady při práci v dílně. Nasčítáním nákladů na všechny energie, na údržbu, na plyny, na opravy zařizení, na odpisy, na platy, na přídavné materiály, na režie, na kontrolu, na daně na zisk atd.
Horší je započítání i variabilních případných nákladů na cestování, na dopravu osob i materiálů a zařízení.
Po započítání všeho zmíněného zjistíš, že nejsi schopen stanovit pevnou sazbu, ale budeš muset jít vždy formou dobře formulované písemné smlouvy s dohodnutou základní cenou.
Firmy se při kalkulacích obvykle pohybují v poměrech 40 % ceny materiálů + 60 % všechny ostatní náklady. Proto třeba při převažujícím svařování metodou TIG se tzv. hodinové sazby pohybují u větších firem mezi 700 až 1200 Kč/hod.
Offline
nebo taky 10 - 20 % ceny materiálů a zbytek ostatní náklady. Čím dražším stroj a čím lepší modernější pracoviště v nějaké nové moderní nebo velké hale, tím menší podíl má v ceně materiál.
Offline
jirkati: Díky za zprávu, šikovné info.
BTW: Hledal jsem než jsem téma vytvářel.... hledat asi neumím, nebo neznám ty správná klíčová slova.
Offline
Ono to hledání zde není zrovna super .
Offline
Rádim Nemám pocit, že by se do ceny zohledňovala hodnota dílny. Každému je jedno kde to vaříš a čím to vaříš.
Offline
Pat - když si pořizuješ na podnikání dílnu, tak její cenu musíš do nákladů promítnout. Když si na podnikání pořizuješ stroje, jejich cenu taky musíš promítnout, atd. Nemůžeš přece podnikat aniž bys současně splácel všechna pasiva. I kdybys všechno pořizoval ze svých vlastních peněz "za hotové" tak se ti ta investice musí nutně v nějakém časovém horizontu vrátit. Jinak totiž nemá podnikání smysl.
Triviální příklad:
Pořídíš si svářečku za 100 000 Kč. Její životnost plánuješ na 5 let. Pravidelný servis a revize svářečky 4 000 Kč ročně
Dohromady 120 000 Kč, to znamená že jen ta svářečka ti musí vydělat "na sebe" 24 000 Kč ročně. Když ji využiješ 600 hod./rok (ato je skutečně hodně) tak jen svářečka ti každou hodinu sežere 40 Kč. Když si budeš chtít vydělat 50 000Kč/měs. tak s daní potřebuješí 840 000 Kč ročně, to je cca 460 Kč/hod., k tomu 40 Kč/hod za svářečku a jsi bez jakýchkoli dalších nákladů na 500 Kč/hod. A co ostatní náklady - přídavné materiály, plyny, elektřina, případné cestování atd.
Editoval jirkati (16-03-2025 20:17:53)
Offline
Přesně tak.
To je důvod, proč se v praxi občas udržují staré provozy, kde se hala nechává jen s minimální údržbou dožít, kde se neinvestuje do odsávání a další ochrany prostředí, kde není nic nového. Protože tam při výpočtu nákladů vyjde režie na 1 minutu práce třeba 5 korun, zatímco v nové hale s novými stroji a perfektním pracovním prostředím třeba 500 na minutu.
A když staré stroje ve staré dílně a s těmi lidmi, co tam pracují, technicky a jakostně na to svařování stačí, tak je volba jasná, kde se to nechá udělat.
Offline
Ono je to jinak. Cena je smluvní. T.j. taková, za jakou je zákazník ochoten za poptávanou službu zaplatit. Většinou v porovnání s cenou kterou nabízí konkurence. Pak je to o tom, jestli jsem schopen nový výkonnější, nebo spolehlivější stroj využít tak, abych se i při započtení ostatních nákladů do ceny vešel. Poku by měla být cena podstatně vyšší, tak za to musí něco být (na př. bych tomu co cenu sjednává, jako provizi postavil dům). Takže spíš jako píše Pat.
Offline
Já tedy nevím proč by měl zákaznik platit to ,že jsem si koupil novou svářečku a nebo platím nesmyslný pronájem dílny. Já když kupoval nějaký stroj, tak vždy pro to, co do budoucna přinese. Když jdu na cenovou nabídku, nikoho nezajímaji moje náklady. Zákaznik si vybere podle ceny a potom se zajíma o nějaké dřívější realizace. Možná proto je práce ,že nejde stihnout a je třeba odmítat. No každý to hod děláme posvém. asi před deseti léty jsem si koupil svářečku za 120 tisíc ale byl jsem kopito a učil jsem se .Dneska je zaplacená a za deset let se to dá trochu naučit. Tak že bych měl zlevnit?
Offline
Takhle to jde dlouhodobě dělat v kocourkově a u nás. Dokud bude víc práce než lze realizovat a dokud bude naše práce cenově podhodnocena vzhledem k světu (čti Německu).
jirkati s Radimem ti píší jak cenu stanovíš vzhledem k podnikání (náklady-přijmy), Famáter vzhledem k obchodování (chceš prodat).
Zákazník ti nikdy neplatí za to že máš novou dílnu, ale za to co díky té nové dílně dokážeš pro něj, pokud mu to za to stojí. Mnohdy to není jen o produktu co z té dílny vyjde, ale třeba i o důvěře jakou v zákazníkovi zbudíš aby si u tebe dílo objednal.
Offline
tak tak.
Je cena nákladová a cena smluvní.
Nákladová je ekonomické minimum, smluvní cena nesmí být nižší než nákladová. A když se dosáhne výrazně vyšší smluvní ceny než nákladové, je to ona politiky toužebně vyhlížená ona práce "s vysokou přidanou hodnotou". Která podnikateli přináší vysokou marži a zisk, který podnikatel, firma může použít buď k dalšímu technickému rozvoji firmy anebo k zvyšování mezd zaměstnancům.
Ovšem když budu od té firmy něco kupovat, tak bych si přál, aby ta cena byla co nejvíc nákladová a co nejméně ta smluvní.
Editoval Radim (17-03-2025 18:54:46)
Offline
Je to už zase trochu jinde ale co. Existuje jen jedna cena To je ta za kterou mou službu výrobek prodám. A pak jsou náklady- ale to není cena- to je součet všech nákladových položek na provedení služby, výrobku V tom je i podíl na vývoj, marketing. opisy investic vč. svářečky. Pokud přijdu s něčím novým, o co se mohou všichni potrhat, tak si mohu dovolit cenu natáhnout co mě dovolí rychleji rozpustit náklady na vývoj uvedení na trh a p. Až to přestane být hit, tak půjde cena dolů- protože se zvýší konkurence. Co se týká takové činnosti jako svářečské práce, tak tam je nutné si nejdřív udělat "jméno" Pak už bude práce chodit sama a také za vyšší cenu. Nikomu nebude nic platné, že bude mít svářečku za 250tis, když sváry budou jako nablité a soused sice s Berlanem odvádí perfektní práci.
Offline
To toho pate moc nevíš . Nebo jsi získal základy zdarma . To je u nás ta věc . Po převratu se do vlastnictví za pár kaček dostal do rukou pár lidí majetek státu . Jenomže jiný již nebude . A vo vo vo tomtoje . Vem si třeba elektrárny , kdyby zmizely i dnes , 35! let po rozkradení , bolševické elektrárny , tak svítíme loučemi ATDATDATD .......
Offline
Bobobo - No nevím, ale rád se nechám poučit. Asi na tom budeš lépe. Ja jsem peníze vydělal jako zvukař. Potom se trochu otočila doba a tak jsem si za aparaturu postavil garáž o 300m2 a koupil vybavení. Teď už moc nedělám. Mám ještě nějaké nemovitosti a tak je pronajímám. Jinak chodím do práce a vyvařuji ve fabrice vstřikoformy. To kvuli důchodu. Jako OSVČ bych asi zaplakal. Doma už si svařuji jen tak pro zábavu.
Offline
NO JÓ tys byl co zvukař zaměstnanec ..... :rolleys
Offline
Asi placenej USAID .
Offline
Nevím o čem to píšeš Já to dělal před listopadem 1989 pod krajským kultůrním střediskem Ostrava. Tehdy zvukaře vedli jako sborový zpěv. No a potom OSVČ.
Offline
Co dodat ...
Offline
Co dodat? Za kolik tiguješ, měl bych tu a tam drobnější zakázky.
Argon dodám, hodíš do auta jen aparát a dráty a jedeš.
Platba na ruku.
Offline
Keď som potreboval pozvárať špeciálne napájačky na mieru s krytom, oslovil som veľkú firmu, strednú firmu, garážovú firmu a živnostníka. Veľká firma cca 70 eur, stredná 54 eur, 25 eur garážová a živnostník 40 eur... Bez papiera živnostník za 30, garáž za 20 eur...
Offline