SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

PavelK napsal(a):

Přispěju se svou troškou do mlýna, Dvanáct let topím dřevem (buk, dub, jasan....) v kotlíku, který jsem svařil z
elektrodami EB 121 z obyčejného černého plechu koupeného ve Feroně. Vnitřek tl.5mm. venek 3mm.
Zatím bez problémů, nějakou korozi jsem ještě neobjevil. Dřevo sušené dva a více let, polena d. 50cm.
Okruh uzavřený, asi 1,2 baru. Ahoj.

Je to sice uz dost stare, ale mozna by to mohlo nekoho zajimat. Zalezi na spusobu spalovani. Pokud vam v kotli drevo prohoriva a plamen jde smerem nahoru, tak vydrzi celkem dlouho. Problem nastava az kdyz chcete vysokou ucinost, kdy se drevo v kotli zplynuje a plamen hori prez trysku kolmo dolu (kotle na drevoplyn Atmos) Tam uz je to dost choulostivy na nizkoteplotni korozi a dehtování. Takový kotel se musi provozovat na maximalni vykon, jinak je do 6 let kaput

Editoval vkalina (14-05-2010 15:34:55)

No moc casu uz ti nezbyva, to neni vymysl, ale vlastni zkusenost. Kotel Atmos 25G, mi vydrzel tech tvejch 7 let. Ted mam 25GS a je pravda ze je o 100 kg tezsi nez jeho predchudce. Ja jsem korozi taky nepozoroval, kotlove teleso bylo na prvni pohled OK, ale kourovod u roztapeci klapky zacal tyc. Materialu tam bylo hafo, ale jaksi dost porezniho. Zavaril jsem to a za mesic to teklo vedle. Dnes mam akumulaci a vypada to mnohem lip. Topim na plny vykon, zadnej popel a nejsem otrok kotelny

Jo jo, komin jsem musel taky postavit novej. Ten puvodni dehtoval az beda.

Já ti to nevymlouvam, kotel na uhlí mi taky vydrzel dlouho, Docela mě to překvapilo, že dehet ze dřeva je agresivnější než z hnědýho uhlí. Samozřejmě mi to tenkrát řikali, že provozovat to bez nádrží je hovadina. Já tomu tenkrát taky nevěřil a říkal si, že jsou všichni nějak moc chytrý a chtěj na mě vyvařit. Holt si to každej musí vyzkoušet na vlastní kůži, sice to stojí pak mnohem víc, ale nejsem o nic lepší. Dneska když do něčeho takovýho jdu, hledám informace kde se dá a trvá mi tak rok než se rozhoupu. Jinat na TZB-INFO je k tomu celkem slušná diskuse http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=11& … mp;start=0

Dovolte mi se vyjádřit k tématu, které je mým povoláním i druhým zaměstnáním (protože kotle na dřevo do nerezu spravuji).
Klasický teplovodní kotel, není problém vyrábět z materiálu 17240, povolená provozní teplota tohoto materiálu je 300 st. C. Při chlazených plochách vodou je max. povrchová teplota mat. 200 st. C, takže zde problém není. Jediným problémem s rozdílnou teplotní roztažností je navařit na nerez plech, nějaký pomocný pásek, nebo držák z obyčejného materiálu (který bude samozřejmě dostatečně teplotně zatížený) a ten je schopen nerezový plech roztrhnout. Austenitické oceli mají mez kluzu sice menši než obyčejná ocel (např. 11375 -235 Mpa a 17240 tuším nějakých 170 MPa), ovšem po několikerém překročení meze kluzu, dochází u těchto ocelí k výraznému zpevnění a ztrátě houževnatosti a pak následnému prasknutí. K tomuto ovšem dojde především u ohybů nerezového materiálu. Ve volných plochách je toto riziko podstatně menší.
Co se týče použití v kombinaci z obyčejným materiálem, není problém pokud se dodrží určité zásady. Pro efektivnost se nejvíce používá metoda MAG, ovšem tato metoda při použití přechodových materiálů silně kvalitou zaostává za MMA a TIG. Proto je nezbytně nutné při MAG nepoužívat přechodový drát 309 !!! Ten sice odpovídá podle teorie, ale výsledek je katastrofa. Svár po namíchání má zhruba stejné chem. složení, ale mechanické hodnoty svaru jsou špatné. Nechali jsme si udělat lámací zkoušky ve VUZ (protože jsme měli s tímto drátem pořád problémy) a výsledek byl příšerný, provařit kořen u kouťáku nemožné, laicky řečeno - nechce se to vůbec s obyčejným mat. namíchat. Takže závary minimální a pevnost také špatná. Při MMA a TIG, tento problém nenastává. Osvědčil se nám drát 307 (kromě ekvivalentu od Esabu- je v něm moc uhlíku), spojení je bezproblematické a navíc je tento drát i po namíchání stále houževnatý a k praskání nedochází. Ono totiž je další otázkou, zda spoj je nutno koncipovan jako nerezový, když je stejně spoj mezi nerez a rez a obyčejná ocel stejně zrezne. Konzultoval jsem toto i např. s technologem modřanských strojíren, kde s úspěchem používají spoje obyč. + nerez pomocí obyčejného nízkouhlíkového drátu (elektrody). Pokud tedy navrhnete kotel tak, aby spoje byli mimo korozní napadení, můžete s úspěchem spoj vyřešit i nízkouhlíkovým přídavným materiálem (obsah C tak pod 0.05, v případě 17240, klidně 0,08 to je její obsah C). Podotýkám, že toto řešení je možné uplatnit jen u vodou chlazených částí, při teplotách nad 350 st. C, hrozí difundování uhlíku do nerezu a možné MKK a nebo použít mat. 17248, který je stabilizovaný.
A co jsem si přečetl začátek vlákna, tak u kotlů se zplynování opravdu záleží na teplotě vratné vody (min 60 st. C) a suchém palivu (max. 20% vlhkost). Nicméně i tak je životnost kotlů na dřevo se zplynováním cca 9 let v průměru.

Editoval kirkmen (25-10-2010 07:46:14)