SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Máte nějak zjištěno, zda je materiál příruby vůbec svařitelný? Pokud je u takových odlitků požadována vyšší pevnost je materiál silně dotovaný Cu a je pak téměř nebo zcela nesvařitelný. Pak je všechna snaha marná. Takže nejdříve zjistit materiál a jeho svařitelnost a její podmínky (předehřev, temperování při svařování, dohřev).
Offline
Boduj s pridavnym materialem, jeste bych tam vybrousil male Vcko pro svar. Dale bych doporucil prid. mat. AlSi5 nebo AlSi 12.
Editoval Szabitch (02-10-2012 21:27:25)
Offline
zistit zlozenie materialu v domacich podmienkach asi nemozne asi ako chciet od niekoho aby to zistil na dialku :-)
bodovanie s pridavkom to iste.
Priruba v podstate drzi len na cele semering ziadne nosne namahanie. Ak by bola moznost zvarit to ale bol by potrebny ohrev asi by sa skrutila a to je nepripustne.
Farba materialu je seda matna.
Vdaka za kazdu radu a poucenie.
Offline
Dobrý večer,
Složení materiálu lze zjistit (alespoň přibližně) i z velmi malého kousku, třeba úlomku do 1/2 mm. A ten jde poslat třeba i poštou, třeba v plastovém sáčku nebo jen přilepený lepicí páskou na papír. Pokud by to bylo potřeba, kontaktujte mne mailu kmjec@volny.cz. Tom
Offline
SO 545 napsal(a):
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c05426.jpg
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c05425.jpg
je to priruba semeringu klukoveho hriadela hrubka materialu cca 2 -5mm
zvarane /alebo skor skusene zvarat/ pod argonom 4.8 elektroda cisty wolfram pridavny material ziaden.
pri zheftovani to okamzite praskne.vdaka za kazdu radu a poucenie.
Já bych v tomto případě preferoval pájení. Tyto věci bývají silně nasáklé uhlovodíky a TIG svařování prostě není to ono. Termálním rozkladem těch uhlovodíků teplotou el. oblouku vzniká mj. vodík a ten způsobuje porositu a křehkost spoje. Zkusil bych autogen (oxy-acetylen) s mírným přebytkem C2H2. Použít tento příd. drát a postupovat podle návodu zde. http://www.welco.sk/katalog/welco-1414-c
Offline
...spájkovanie hliníka a všetkých bežných hliníkových zliatin...
...Zvyšky tavidla netreba odstraňovať...
Tyto dvě skutečnosti mě nabádají k velké ostražitosti. Začnu od druhé. Pokud zbytky tavidla není nutno odstraňovat, tak se bude jednat o nekorozívní tavidlo dle DIN EN 1045 FL 20 / DIN 8511 F-LH2.
Tedy tavidlo, které funguje jen na čistém hliníku a nízkolegovaném hliníku s max. součtem příměsí 0,5%. Což vylučuje první skutečnost ...a všetkých bežných hliníkových zliatin...
A to je beztak nesmysl, protože běžné hliníkové slitiny jsou třeba i AlMg3, AlMg5 a další a ty nejde AlSi12 pájkou pájet ani s tavidlem dle DIN EN 1045 FL 10 / DIN 8511 F-LH1.
Třeba takové tavidlo Fontargen F 400 M, které funguje až do 3% příměsí, teoreticky zvládne AlMg2,5, prakticky to ale nezvládne páječ, protože teplota tavení pájky se bude lišit od teploty tavení základního materiálu jen asi o 15°C. Takže se pájka ve skutečnosti rozlije na již zborceném, tedy zničeném dílu.
Ale k věci:
1) je to vůbec slitina hliníku? Není to nějaká zinkohliníková nebo hořčíková?
2) pokud je to opravdu slitina hliníku, předehřejte celý díl (celý!, ne lokálně) na 200°C a svařte s přídavným materiálem AlSi5. Pokud to neklapne, zapomeňte na to.
Frank napsal(a):
SO 545 napsal(a):
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c05426.jpg
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c05425.jpg
je to priruba semeringu klukoveho hriadela hrubka materialu cca 2 -5mm
zvarane /alebo skor skusene zvarat/ pod argonom 4.8 elektroda cisty wolfram pridavny material ziaden.
pri zheftovani to okamzite praskne.vdaka za kazdu radu a poucenie.Já bych v tomto případě preferoval pájení. Tyto věci bývají silně nasáklé uhlovodíky a TIG svařování prostě není to ono. Termálním rozkladem těch uhlovodíků teplotou el. oblouku vzniká mj. vodík a ten způsobuje porositu a křehkost spoje. Zkusil bych autogen (oxy-acetylen) s mírným přebytkem C2H2. Použít tento příd. drát a postupovat podle návodu zde. http://www.welco.sk/katalog/welco-1414-c
Offline
vdaka za kazdy prispevok.
mechanik sa rozhodol pre novy diel a asi v tomto pripade jedina rozumna volba.
Offline
JardaK napsal(a):
Ale k věci:
1) je to vůbec slitina hliníku? Není to nějaká zinkohliníková nebo hořčíková?
To samozřejmě předpokládám. V případě, že by to byla zinko-hliník. slitina. lze použít měkké pájení.
Něco jako HTS 2000, http://www.aluminumrepair.com/more_info.asp Myslím, že takovou pájku v tom katalogu Welco má. Ostatně, mohl by to být vůbec nejlepší způsob takovéto opravy. Bez rizika zborcení, pokud pan kolega nemá dostatečnou zkušenost s pájením Al slitin plamenem.
JardaK napsal(a):
2) pokud je to opravdu slitina hliníku, předehřejte celý díl (celý!, ne lokálně) na 200°C a svařte s přídavným materiálem AlSi5. Pokud to neklapne, zapomeňte na to.
No, ale to je poněkud povýšenecká rada. Těch možností je přece víc. Viz výše. Jde o to díl zachránit a ne na první pokus s TIGem, pokud nevyjde, tak vyhodit. Osobně jsem zkoušel pájení mnoha obdobných dílů pájkami AlSi12 s tavidlem uvnitř a výsledek předčil TIG svařování. Samozřejmě jde o to, jaké má svařeč zkušenosti s pájením plamenem. Netvrdím, že je to universální návod, ale typ na experiment v daném případě, což mám vyzkoušeno. (Samozřejmě, pokud je to Al-Si slitina, což v daném případě bývá.) Já tedy nevím, ale viděl jste prosím někdy dekl na simmmering vyrobený z AlMg slitin, jak kdesi zmiňujete? Já tedy nikoliv.
Editoval Frank (03-10-2012 19:07:36)
Offline
Potvrzuji příspěvek pana FRANKA. Opravovali jsme píst do vt.lisu, po bodu Tigem jasná zn.slitina, použita pájka Welco 1450 a okraj plunžru po obrobení drží. I když mě ale ten první bod připadá jako by to byl odlitek z hořčíku, pak by se vám ten bod úplně vydrolil, zkuste do toho druhého praštit, zdravím....
Offline
uz v podstate neslo o nic tak som to este skusil. vysledok po opatovnom zvarani bez pridavneho materialu na 130A a po okartacovani vyhoreneho bordelu to uz neprasklo. zvar pekne tiekol a dosahoval slusny lesk. nedam zato ruku do ohna ale mam jeden blok motora z horcika a farba tejto liatiny je podobna.
na druhu stranu suciastky takehoto charakteru zvarat nema zmysel. /ale ked ludia spekuluju a setria hmmm/ ich presnost je prvorada pri zvarani to je viac menej nepodarok.
cena noveho dielu 240e.
Offline
1) Na zinkohliníkovou slitinu samozřejmě lze použít měkkou pájku, ale je třeba počítat s výrazně nižší pevností.
2) Povýšenecká rada to není.
-WIG drátem AlSi5 je metoda s nejpravděpodobnějším úspěchem a přitom nejnižšími náklady
-pokud to neklapně, lze vybrousit a zkusit to pájení
-pokud to bude naopak, tzn. neklapne pájení, tak bude pozdější svařování prakticky vyloučeno
-nezmiňuji, že dekl je vyroben z AlMg slitin, jen jsem upozornil, že údaje v materiálovém listu k té pájce jsou velká blamáž. Jasně totiž tvrdí, že pájka je vhodná pro
všechny běžné slitiny hliníku, a to AlMg jsou.
-pájení slitinou AlSi12 s tavidlem dává opravdu výborné výsledky, je ale třeba uvědomit si jednu důležitou věc: WIG spoj slitinou AlSi5 má minimálně 15% tažnost,
zatímco spoj pájený plamenem a slitinou AlSi12 má maximálně 5%. Když se pájí na běžnou pájecí mezeru ca. 0,2 mm trubky chlazení zasunuté do sebe, tak to stačí.
Ale výplň vybroušené trhliny u tuhého odlitku, kde veškeré pnutí zůstane ve svaru, to může být trochu málo.
-nezmiňuji, že jsem viděl dekl na simmmering vyrobený z AlMg slitin. Ale ani bych si netroufal tvrdit, že když jsem něco neviděl, tak to neexistuje (obecně, ne jen
tento konkrétní dekl).
Offline
JardaK napsal(a):
1) Na zinkohliníkovou slitinu samozřejmě lze použít měkkou pájku, ale je třeba počítat s výrazně nižší pevností.
2) Povýšenecká rada to není.
-WIG drátem AlSi5 je metoda s nejpravděpodobnějším úspěchem a přitom nejnižšími náklady
-pokud to neklapně, lze vybrousit a zkusit to pájení
-pokud to bude naopak, tzn. neklapne pájení, tak bude pozdější svařování prakticky vyloučeno
-nezmiňuji, že dekl je vyroben z AlMg slitin, jen jsem upozornil, že údaje v materiálovém listu k té pájce jsou velká blamáž. Jasně totiž tvrdí, že pájka je vhodná pro
všechny běžné slitiny hliníku, a to AlMg jsou.
-pájení slitinou AlSi12 s tavidlem dává opravdu výborné výsledky, je ale třeba uvědomit si jednu důležitou věc: WIG spoj slitinou AlSi5 má minimálně 15% tažnost,
zatímco spoj pájený plamenem a slitinou AlSi12 má maximálně 5%. Když se pájí na běžnou pájecí mezeru ca. 0,2 mm trubky chlazení zasunuté do sebe, tak to stačí.
Ale výplň vybroušené trhliny u tuhého odlitku, kde veškeré pnutí zůstane ve svaru, to může být trochu málo.
-nezmiňuji, že jsem viděl dekl na simmmering vyrobený z AlMg slitin. Ale ani bych si netroufal tvrdit, že když jsem něco neviděl, tak to neexistuje (obecně, ne jen
tento konkrétní dekl).
Pane Jardo K. Sorry, OK, trochu jsem tomu napoprvé neporozuměl. Já měl za to, že se bavíme konkrétně o tom deklu. Ono tímto způsobem komunikace k takovým nedorozuměním často dochází, takže se omlouvám. Samozřejmě máte pravdu s těmi parametry tažností, což u toho deklu na simmering není podle mého soudu rozhodující. Kdyby šlo třeba o prasklý rám kola a spoj na tupo, tak bych si nedovolil doporučit, co jsem doporučoval pro ten dekl... Já vím, že jste odborník na slovo vzatý a vážím si vašich komentářů zde, aby nedošlo k mýlce.
Vycházel jsem z toho, že tyto odlitky se vyrábí obvykle ze slitiny Al-Si s obsahem Si okolo 10% tzn. podeutektické – dobře slévatelné.
Editoval Frank (04-10-2012 15:52:53)
Offline
Jak zde již napsali moji předchůdci, vědět, co se budu pokoušet svařovat a potom se teprve skutečně pokoušet je asi lepší cesta, než rovnou zkoušet, co to udělá. Zvláště u slitin lehkých, barevných a drahých kovů je často snaha o jejich rozlišení podle vzhledu nebo jiných viditelných vlastností předem odsouzena k nezdaru. Rozlišit slitinu Al/Cu od Al/Mg/Si a někdy Zn/Al okem nebo hmatem či podle tvrdosti jde těžko nebo to nejde vůbec. Doufám, že to admin nevyhodnotí jako reklamu, ale zvláště v takovýchto případech je tu i pro občasné použití každému dostupná metoda, kterou můžu nabídnout. Postačí mi zaslání velmi malého úlomku (třeba 0,5×0,5×0,5 mm nebo i o něco menšího, případně trochu pilin), což výrobku neublíží a v dopisní obálce trvá poště tak den dva. A další den můžete mít složení, případně přibližné přiřazení k existujícím slitinám doma elektronickou poštou. Malý výdaj na poštu a analýzu může zachránit nejen výrobek, ale třeba i spoustu práce, času a přídavného materiálu, což jsou rozhodně také nezanedbatelné položky. Tak zvažte a napište. A držím palce při krásné práci, jako je svařování. Tom
PS: pokud by admin příspěvek vyhodnotil jako vážné porušení zákazu reklamy, omlouvám se a ať jej klidně smaže. Zároveň bych ale v takovém případě chtěl poprosit o info, jak uveřejnit skutečnou reklamu za odpovídajících podmínek. Děkuji. TomK
Offline
TomK, Ako sa určuje zloženie z takého malého úlomku? Nepotrebujem to v praxi, lebo okrem bežných konštrukčných ocelí určite nič doma lepiť nebudem (zvárať je silné slovo), ale zaujíma ma to.
Offline
100% vyvrtej na konci prasklin malé dirky- které ale musíš zavařit (ukončíš plasklinky-pnutí)
Offline
jean napsal(a):
Ako sa určuje zloženie z takého malého úlomku?
tipuji že kolega TomK má přístup k nějakému spektrometru
http://cs.wikipedia.org/wiki/Atomov%C3% … ktrometrie
Offline
Aha, spektrometrickú metódu poznám, ale netušil som, že sa to používa aj v tomto obore. Ďakujem.
Offline
jean napsal(a):
TomK, Ako sa určuje zloženie z takého malého úlomku? Nepotrebujem to v praxi, lebo okrem bežných konštrukčných ocelí určite nič doma lepiť nebudem (zvárať je silné slovo), ale zaujíma ma to.
Ahoj,
Pracuju metodou rentgenové fluorescenční mikrospektrometrie, takže mohu prvkově analyzovat i docela malé úlomky. Více třeba www.mikroanalytika.cz. Je to podobné, jako elektronová mikroskopie s mikrosondou, jen nepotřebuje nutně vakuum a tudíž vzorky nemusí být suché a netěkavé, a má trochu větší citlivost na těžší prvky. Zas na druhou stranu nemůže jít do tak malých vzorků, ale to v běžném životě moc nevadí.
Funguje to dobře a použití se najde i ve svařování nebo recyklaci surovin, jak ostatně plyne z diskuse výše...
Tom
Offline
Tome, kde pracuješ? Tyhle zařízení jsou totiž pekelně drahý....
Offline
tomape napsal(a):
Tome, kde pracuješ? Tyhle zařízení jsou totiž pekelně drahý....
Ahoj. Pracuju sice na matfyzu v laborce (Mössbauerovy spektroskopie), ale tohle je moje soukromá aktivita. Skoro 20 let jsem se tím zpola živil v jedné státní laborce, tak teď jsem se udělal částečně pro sebe. Přístroj jsem sehnal vyřazený nefunkční a zařídil jsem si repasi. A na další přístroje mám spadeno. Když si člověk pohlídá něco z druhé ruky, je to asi jako nové auto (a na auta já zrovna nejsem). Není to zadarmo, to rozhodně ne, ale "pekelně drahý" bych to nenazval a splátky leccos vyřeší. Co by člověk pro svoje potěšení a radost neudělal .
Zdravím, přeju do nového roku krásné svary a pevnou ruku.
Tom
Offline
Tktj, Já to bral podle ceny laboratorních přístrojů.. Vím, že elektronový mikroskopy drahý jsou a tohle je dst podobný.........
Offline
Pre mna to bolo jedno aj druhe. Urcite by som to nefinalizoval na 8valec od VW odkial to pochadza.
Ale ludia vedia prist z kde cim a obcas im to nejde vyhovorit.
Offline
Hmm, tato poslední informace zásadně mění situaci a odhady, díl je z hořčíku a jde běžně opravit Tigem, něco jako kartery u motorových pil, jen ten přídavnej matroš je trošku finančně mastnější...hi
Offline