SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
OK, chápu tlaky na bezpečnost, cenu, lepší chlazení atd. Ale typ konstrukce trafa (vinutí) má vliv na charakteristiku (tvrdost) trafa, viz můj odkaz výše. Potom s vinutím vedle sebe budou měkčí, což asi není pro MIG/MAG ideální. Tam má být přeci tvrdý zdroj. To že jsou asi měkčí souvisí s "vyšším" napětím naprázdno a "velkým" poklesem napětí při zátěži u levných MIG/MAG mašin, což tady někde bylo kritizováno. Řeší to potom výrobci složitější konstrukcí elektroniky, řízenými můstky, nebo třeba speciální konstrukcí tlumivek (OMI165)?
Ví někdo, jakou konstrukci traf mají ty staré poctivé mašiny?
Jak tvrdý má být tvrdý zdroj MIG/MAG?
PS: nebo jsem se svými úvahami mimo...
Offline
Píšete to asi správně, ale jak vám tady někdo psal, tak trafa měkké tedy rozptylové mívají většinou plechy tvaru II, L apod., kdy jsou použity dvě cívky. Na jedné je jen primár a na druhé sekundár. U těch levných COček je takové trafo jako jste psal běžné a jsou hodně měkké. Na prázdno mají třeba i 40V a při svařování klesne na nějakých 25V, plus mínus. Chovají se podobně jako trafa svářeček MMA, tedy pro svařování obalovanou elektrodou. Poctivé trafo by mělo mít napětí naprázdno stejné jako je svařovací.
Offline
tomvec napsal(a):
OK, chápu tlaky na bezpečnost, cenu, lepší chlazení atd. Ale typ konstrukce trafa (vinutí) má vliv na charakteristiku (tvrdost) trafa, viz můj odkaz výše. Potom s vinutím vedle sebe budou měkčí, což asi není pro MIG/MAG ideální. Tam má být přeci tvrdý zdroj. To že jsou asi měkčí souvisí s "vyšším" napětím naprázdno a "velkým" poklesem napětí při zátěži u levných MIG/MAG mašin, což tady někde bylo kritizováno. Řeší to potom výrobci složitější konstrukcí elektroniky, řízenými můstky, nebo třeba speciální konstrukcí tlumivek (OMI165)?
Ví někdo, jakou konstrukci traf mají ty staré poctivé mašiny?
Jak tvrdý má být tvrdý zdroj MIG/MAG?
PS: nebo jsem se svými úvahami mimo...
Ano mimo.
Protože střídavý proud ve vinutí primáru vytvoří elektromagneticé pole to v závislosti na kvalitě a provedení plechů způsobí elektromagnetický tok uvnitř jádra, vyrobí se pole a naindukuje napětí na sekundádu. A to pole je tím silnější, čím blíž je jádru. Tedy pokud je sekundár blíž u jádra, tak je trafo TVRDŠÍ. Pokud jsou obě vinutí NA JEDNOM SLOUPKU, NENÍ TO MĚKKÉ TRAFO.
Napsáno laicky od laika pro laika, ale na pochopení to snad stačí.
Offline
Vaše přednáška o obecné funkci trafa je v pořádku. Kvalita a provedení plechů má jistě vliv na účinnost trafa (ztráty v železe), ale asi ne nijak významný vliv na tvrdost zdroje. To je dáno uspořádáním vinutí (viz odkaz).
Citace: A to pole je tím silnější, čím blíž je jádru. Ano, nejblíže jádru je to pokud jsou vinutí na sobě (souosá) kde primár je pod sekundárem a ne běžně vyráběná trafa, kde jsou vinutí vedle sebe.
Pokud je vinutí na prostředním sloupku ze tří (kde krajní mají poloviční průřez než prostřední), je to trafo plášťové (viz odkaz).
Pokud má trafo dva sloupky se stejným průřezem a samozřejmě vinutí na obou sloupcích je to transformátor jádrový (viz odkaz). Na jednom sloupku může být primár, na druhém sekundár, potom to bude asi dost měkké a v praxi se to možná používalo za dob krále Klacka. V současné době se spíš používají transformátory s děleným vinutím (na každém sloupku je půl primáru a půl sekundáru).
Nicméně u obou variant provedení (plášťové, jádrové) je tvrdost trafa dána umístěním vinutí.
Což je v souladu s mým odkazem na literaturu a transformátorech a trafo s konstrukcí ala OMI165 je trafo měkké, i kdyz ne tak měkké jako trafo s rozptylovými plechy mezi primárem a sekundárem (viz odkaz).
Editoval tomvec (24-02-2013 16:04:57)
Offline
Co jsem viděl hodně rozebraných svářeček, tak právě to jádrové, které má dva sloupky a na každém je cívka se používalo na svářečky pro elektrody běžně. Myslím si, že dnes se to nedělá ze dvou důvodů. Asi to bude dražší na výrobu a za druhé by nešlo udělat menší rozměry, se kterými dnes výrobci závodí, kdo udělá menší svářečku. Potom jsou ale parametry takových svářeček na nic a po pár minutách to vypne tepelná ochrana. Podle mě je úplně jedno, jestli když jsou obě vinutí na společném sloupku, jestli jsou na sobě, nebo oddělené přepážkou a každé zvlášť. Navíc ty oddělené vinutí jsou bezpečnější proti zkratu mezi primárem a sekundárem.
Offline
Pro MMA je jádrové trafo ideální, protože tam je potřeba měkký zdroj, a to jádrové trafo s primárem a sekundárem zvlášť určitě bude. Poloha vinutí "na sobě" a "vedle sebe" nebo "s přepážkou" má určitě podstatný vliv (viz odkaz). Co se týká chlazení, bezpečnosti a výrobních nákladů, určitě budou vinutí vedle sebe výhodnější.
Offline
Když je primár a sekundár na sobě, tak je trafo nejtvrdší. Tvrdší už může být jen když se primár a sekundár rozdělí na víc sekcí, ty jsou navinuty na sobě a prostřídány. Jako se to někdy dělá na feritových výkonových trafech. Když je primár a sekundár vedle sebe na jednom sloupku, je to trafo o něco méně tvrdší.
Tvrdost trafa by potom měla ovlivňovat jednak geometrie , vlastní tvar cívek a magnetického obvodu. Potom taky kvalita použitých transformátorových plechů a dokonalost jejich složení.
Třeba jsou dneska používané transformátorové plechy znatelně kvalitnější než dříve a jsou poskládané - slisované mnohem víc, takže na Cočko dneska stačí primár a sekundár vedle sebe.
Offline
Ano, ale když si spočítáte, kolik by stálo kvalitní trafo, hodně tvrdé, navinuté mědí a kolik stojí ty malé vinuté hliníkem, ty co jsou v těch malých hobby mašinkách.
Offline
Závěrem tedy nejspíš bude, že vzhledem k pokrokům ve výpočtu konstrukce trafa, kvalitě použitých materiálů a zpracovaní lze vyrobit pro svařování metodou MIG/MAG dostatečně tvrdé trafo i s vinutím vedle sebe. Howg.
Offline
Takto by to povedal manager ked to chce predat, v skutocnosti: Podarilo sa na odj..ť tolko materilalu ze to este ako tak chodi, a mame na tom 98% zisk.
Offline
-lze na hraní vyrobit-
Offline
Že by to odjebali v Omicronu třeba u OMI165, když má stejnou koncepci trafa? Ta ale není moc levná a šmejd to taky nebude.
Offline
Nevím, co tady pořád řešíte?
Offline
Vztah mezi teorií a praxí.
Offline
ze se do toho pletu .... myslim ze omi 165 ma celomedene vinuti coz je asi take trochu rozdil takze bych to nehazel do stejneho pytle .... sic to bude souviset spis s lepsim zatezovatelem ...
Offline