SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Potrřeboval bych poradit jakou elektodou přivařit silnostěnnou nerezovou trubku k litinovému odlitku. Ten už je vydřený a návar litinou se mi zdá nevhodný. Jestli to vůbec jde?
Offline
franišek napsal(a):
Potrřeboval bych poradit jakou elektodou přivařit silnostěnnou nerezovou trubku k litinovému odlitku. Ten už je vydřený a návar litinou se mi zdá nevhodný. Jestli to vůbec jde?
Oč se jedná? Jestli ta vydřená litinová část sloužila jako kluzné ložisko, bylo by vhodnější jiné řešení, než navařit kus nerez trubky. Ale nevím, upřesněte prosím.
Offline
Franku jde o repasi čerpadla s vrtulovým oběžným kolem. http://www.cerpadla.cz/produkty.php?idp … e=SUBMOLTA neco takového. Uvnitř je taková napodobenina Labyrintu který chrání uložení ložisek před hrubými nečistotami. (namotání hader a všeho co se v kanalizaci najde)
Offline
Svařit litinu s nerezem lze provést buď celý svár nikelit elektrodou, nebo lépe by bylo navařit měkkou nikelitkou (99%Ni) mezivrstvu na litinu a potom dovařit nerez elektrodami např. E-308 -16, E-309 -16. Toto řešení je lepší zejména při provádění multivrstvých svarů. Každopádně počítejte s velkým pnutím a možným praskáním. Svařovat za studena, krátkými svary na přeskáčku, bez předehřevu.
Offline
Franku, to s tou mezivrstvou má v tomto případě obrovské riziko trhlin za tepla. Pokud uděláte mezivrstvu přídavným materiálem na bázi niklu, tak i následný spoj musí být materiálem na bázi niklu, v žádném případě ne na bázi železa, tzn. běžnými nerez typy nebo přechodovými typy.
Konkrétně tento případ se řeší elektrodami E NiCrFe-3, tzn. třeba UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, FOX Nibas 70/20 apod.. Buď na jednu operaci, protože svarový kov na bázi niklu je překážkou pro difuzi uhlíku z litiny do svaru, nebo pokud to jde, tak lépe s tím plátováním, ideálně dvě vrstvy naplátovat na litinu a pak spojovací svar.
Frank napsal(a):
Svařit litinu s nerezem lze provést buď celý svár nikelit elektrodou, nebo lépe by bylo navařit měkkou nikelitkou (99%Ni) mezivrstvu na litinu a potom dovařit nerez elektrodami např. E-308 -16, E-309 -16. Toto řešení je lepší zejména při provádění multivrstvých svarů. Každopádně počítejte s velkým pnutím a možným praskáním. Svařovat za studena, krátkými svary na přeskáčku, bez předehřevu.
Offline
JardaK napsal(a):
Franku, to s tou mezivrstvou má v tomto případě obrovské riziko trhlin za tepla. Pokud uděláte mezivrstvu přídavným materiálem na bázi niklu, tak i následný spoj musí být materiálem na bázi niklu, v žádném případě ne na bázi železa, tzn. běžnými nerez typy nebo přechodovými typy.
Konkrétně tento případ se řeší elektrodami E NiCrFe-3, tzn. třeba UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, FOX Nibas 70/20 apod.. Buď na jednu operaci, protože svarový kov na bázi niklu je překážkou pro difuzi uhlíku z litiny do svaru, nebo pokud to jde, tak lépe s tím plátováním, ideálně dvě vrstvy naplátovat na litinu a pak spojovací svar.
Problém při svařování materiálů s vysokým obsahem uhlíku (zejména litina) na nerezové oceli, je vysoká afinita uhlíku k chromu. Chrom v nerezové oceli a vysoké % uhlíku v litině mají velmi vysokou afinitu k sobě při vyšších teplotách. Co se stane je, že se tvoří na bázi uhlíku a chromu karbid chromu. To je velmi tvrdý, křehký materiál. Tomu se zabrání navaření mezivrstvy niklu. Svařovat potom nerez s tou mezivrstvou niklu na litině není zase tolik problematické obyčejnou nerez elektrodou.
Toto jsme aplikovali na mnoha výrobcích. Např. sedla některých těsnících ploch ventilů, kde docházelo ke styku obsahu látky uvnitř s venkovním prostředím. Takovým typickým příkladem byly nerez ventily z odlévané oceli CF8M, což odpovídá AISI 316, kde se těsnící komora pro ucpávku navářela čistým niklem, elektrodou E-Ni1. Nevidím důvod proč by toto byl zásadní problém. To je doporučení z praxe.
Uznávám, že existují lepší metody, např. vámi doporučený E NiCrFe-3. Já se rozmýšlel, doporučit jsem chtěl klidně i Monel E NiCu-7, místo těch běžných nerezek, což by bylo lepší, ale beru v úvahu dostupnost takovýchto elektrod. Rovněž takový spoj lze provést TIGem, možná i MIGem, za použití příd. mat. Al bronz ER CuAl-A2. To by bylo z hlediska elasticity spoje a pnutí vůbec nejlepší.
Editoval Frank (28-02-2013 12:17:08)
Offline
Ta metoda s E NiCrFe-3 je ověřená, proto to doporučení. A elektrody jsou běžně dostupné, i když samozřejmě dražší.
Ale svařovat obyčejnou nerez elektrodou, tzn. na Fe bázi do materiálu na Ni bázi, to je opravdu vysoké riziko trhlin za tepla.
Frank napsal(a):
JardaK napsal(a):
Franku, to s tou mezivrstvou má v tomto případě obrovské riziko trhlin za tepla. Pokud uděláte mezivrstvu přídavným materiálem na bázi niklu, tak i následný spoj musí být materiálem na bázi niklu, v žádném případě ne na bázi železa, tzn. běžnými nerez typy nebo přechodovými typy.
Konkrétně tento případ se řeší elektrodami E NiCrFe-3, tzn. třeba UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, FOX Nibas 70/20 apod.. Buď na jednu operaci, protože svarový kov na bázi niklu je překážkou pro difuzi uhlíku z litiny do svaru, nebo pokud to jde, tak lépe s tím plátováním, ideálně dvě vrstvy naplátovat na litinu a pak spojovací svar.Problém při svařování materiálů s vysokým obsahem uhlíku (zejména litina) na nerezové oceli, je vysoká afinita uhlíku k chromu. Chrom v nerezové oceli a vysoké % uhlíku v litině mají velmi vysokou afinitu k sobě při vyšších teplotách. Co se stane je, že se tvoří na bázi uhlíku a chromu karbid chromu. To je velmi tvrdý, křehký materiál. Tomu se zabrání navaření mezivrstvy niklu. Svařovat potom nerez s tou mezivrstvou niklu na litině není zase tolik problematické obyčejnou nerez elektrodou.
Toto jsme aplikovali na mnoha výrobcích. Např. sedla některých těsnících ploch ventilů, kde docházelo ke styku obsahu látky uvnitř s venkovním prostředím. Takovým typickým příkladem byly nerez ventily z odlévané oceli CF8M, což odpovídá AISI 316, kde se těsnící komora pro ucpávku navářela čistým niklem, elektrodou E-Ni1. Nevidím důvod proč by toto byl zásadní problém. To je doporučení z praxe.
Uznávám, že existují lepší metody, např. vámi doporučený E NiCrFe-3. Já se rozmýšlel, doporučit jsem chtěl klidně i Monel E NiCu-7, místo těch běžných nerezek, což by bylo lepší, ale beru v úvahu dostupnost takovýchto elektrod. Rovněž takový spoj lze provést TIGem, možná i MIGem, za použití příd. mat. Al bronz ER CuAl-A2. To by bylo z hlediska elasticity spoje a pnutí vůbec nejlepší.
Offline
JardaK napsal(a):
Ta metoda s E NiCrFe-3 je ověřená, proto to doporučení. A elektrody jsou běžně dostupné, i když samozřejmě dražší.
Ale svařovat obyčejnou nerez elektrodou, tzn. na Fe bázi do materiálu na Ni bázi, to je opravdu vysoké riziko trhlin za tepla.
Ale ano, vždyť to nepopírám. OK, když není problém se sháněním speciálních elektrod, je to bezesporu tak nejlepší. Věřte nebo ne, tady v USA ty speciální elektrody v běžném obchodě dostupné nejsou. Co z praxe vím, je, že pokud naváříte na běžnou nerez elektrodou čistý Ni, není veliký problém, pokud se svařuje za studena. (myslím nepřehřát, mezi vrstvami počkat na ochlazení) Vážně jsme ty Packing Chambers a i některá sedla šoupátek ventilů, navářeli čistým niklem na běžné nerezy a po opracování to šlo na PT a praskliny tam nebyly. Problém byl pokud se to dělalo TIGem. Vzhledem k výši vneseného tepla při této metodě. Tam praskliny vznikaly.
Offline
Moment, asi si nerozumíme. Samozřejmě není problém navařovat na běžnou nerez čistý nikl. Problém je do toho niklu svařovat běžnou nerezovou elektrodou. To se musí zase tím niklem.
Třeba ten výše uvedený případ. Naplátujete na litinu dvě vrstvy NiCrFe-3 a pak to opět NiCrFe-3 přivaříte k nerez oceli. Správný postup, žádný problém.
Ale když naplátujete NiCrFe-3 a spoj byste pak chtěl udělat třeba klasickou přechodovou 307 nebo 309L, tak to už problém je.
Konkrétně jsem se setkal s jední průšvihem, právě u litiny. Zákazník chtěl ušetřit, jednalo se o vícevrstvý svar a určitě by tam padla krabička niklových elektrod, ne-li víc. Tak s nimi udělal jen první vrstvu a zbytek že vyvaří normální EB 121, přece tam nebude dávat drahý přídavný materiál, když to má už napolštářované. Jak to dopadlo, je snad jasné.
Prostě niklovými slitinami lze vařit do čehokoliv, ale do niklových slitin zase jen niklovými slitinami.
Frank napsal(a):
JardaK napsal(a):
Ta metoda s E NiCrFe-3 je ověřená, proto to doporučení. A elektrody jsou běžně dostupné, i když samozřejmě dražší.
Ale svařovat obyčejnou nerez elektrodou, tzn. na Fe bázi do materiálu na Ni bázi, to je opravdu vysoké riziko trhlin za tepla.Ale ano, vždyť to nepopírám. OK, když není problém se sháněním speciálních elektrod, je to bezesporu tak nejlepší. Věřte nebo ne, tady v USA ty speciální elektrody v běžném obchodě dostupné nejsou. Co z praxe vím, je, že pokud naváříte na běžnou nerez elektrodou čistý Ni, není veliký problém, pokud se svařuje za studena. (myslím nepřehřát, mezi vrstvami počkat na ochlazení) Vážně jsme ty Packing Chambers a i některá sedla šoupátek ventilů, navářeli čistým niklem na běžné nerezy a po opracování to šlo na PT a praskliny tam nebyly. Problém byl pokud se to dělalo TIGem. Vzhledem k výši vneseného tepla při této metodě. Tam praskliny vznikaly.
Offline
JardaK napsal(a):
Prostě niklovými slitinami lze vařit do čehokoliv, ale do niklových slitin zase jen niklovými slitinami.
Ale proč? To nedává logiku. Můžete popsat co je v tom za rozdíl? Co vznikne za problém, když vaříte niklem do nerezu, nebo naopak nerezem do niklu? Tohle mi vážně nějak uniklo.
Ještě pro přesnost bych doplnil: Jedná se mi popsat rozdíl mezi vařením čistým Ni do nerezu řady 300 a naopak nerezem do čistého niklu.
Editoval Frank (28-02-2013 14:54:47)
Offline
Teorii už jsem dávno zapoměl, zkusím to někde vyštrachat. Ale důsledky si pamatuji přesně, jak jsem psal, jsou to trhliny za tepla.
Frank napsal(a):
JardaK napsal(a):
Prostě niklovými slitinami lze vařit do čehokoliv, ale do niklových slitin zase jen niklovými slitinami.
Ale proč? To nedává logiku. Můžete popsat co je v tom za rozdíl? Co vznikne za problém, když vaříte niklem do nerezu, nebo naopak nerezem do niklu? Tohle mi vážně nějak uniklo.
Ještě pro přesnost bych doplnil: Jedná se mi popsat rozdíl mezi vařením čistým Ni do nerezu řady 300 a naopak nerezem do čistého niklu.
Offline
JardaK napsal(a):
Teorii už jsem dávno zapoměl, zkusím to někde vyštrachat. Ale důsledky si pamatuji přesně, jak jsem psal, jsou to trhliny za tepla.
Frank napsal(a):
JardaK napsal(a):
Prostě niklovými slitinami lze vařit do čehokoliv, ale do niklových slitin zase jen niklovými slitinami.
Ale proč? To nedává logiku. Můžete popsat co je v tom za rozdíl? Co vznikne za problém, když vaříte niklem do nerezu, nebo naopak nerezem do niklu? Tohle mi vážně nějak uniklo.
Ještě pro přesnost bych doplnil: Jedná se mi popsat rozdíl mezi vařením čistým Ni do nerezu řady 300 a naopak nerezem do čistého niklu.
OK, možná, že něco podobného potkalo i mně - já mám na to zapomínání větší právo, jsem už 67letý důchodce. Ale pravdu máte, ty trhliny za tepla vznikají i ve vámi udávaném případě, když dojde k přehřátí materiálu.
Offline
Díky chlapi a jsem hned o neco chytřejší. Moc to vysvětlení pomohlo. Vaše hádka a péče o můj problém je nádherná ikdyž je to jen fuška a zařízení na sračky.
Offline
Ještě by se tu měl nějaký odborník na tribotechniku ozvat s názorem na vhodnost použití nerezové trubky v kombinaci s pravděpodobně litinovou vrtulí k čerpání "sraček" jak psal franišek. Pokud je to skutečně jen pro tento účel bez jakéhokoliv tepelného zatížení při provozu, pak by ani taková verze opravy nebyla úplně špatná. Spoj těchto dvou skutečně různorodých materiálů provést PM na bázi niklu a nebude co dalekosáhle odborně řešit.
Offline
franišek napsal(a):
... Moc to vysvětlení pomohlo. Vaše hádka ....
Ale oni se nehádají, oni si spolu krásně notují a doplňují se.
Offline
jj zajímavé, vlastně je to celé vo h.vně franišku nezapoměň si vzít masku, dle mých zkušeností, teplem od oblouku se uvolní množství smradu
Offline
Pro Jirkatiho: Tribo je mazivo tedy olejařina, dost pakárna. Jinak tělo toho čerpadla je z litina a jelikoš se část poškodila tak sem ji nahradil nerezem. Ta vrtule je taky nerez. Bys to musel vidět.
Bourači ze sváření už moc smradu není ale příprava svárových ploch to je o zdraví. Vše co se do toho mtr. zažere sse uvolní při broušení flexou a pak se toho pěkně nadýcháš. A když jde něco z čističky na soustruh nebo horizontku tak do 12 hodin se úplně pokazí řezné prostředí
Editoval franišek (02-03-2013 15:24:32)
Offline
Franišku, dovolím si doplnit dvě definice:
Tribologie - nauka zabývající se výzkumem tření a opotřebování povrchu látek
Tribotechnika - zkoumá opotřebení při tření
A protože právě u vrtulových čerpadel se kombinuje celá řada nepříznivých faktorů působících na materiály čerpadla, včetně řady druhů tření, proto je dobré zkoumat i odolnost zúčasněných materiálů z těchto pohledů.
Offline