SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

ZDENÁL napsal(a):

Jaký je průměr přídavného drátu?

Průměr drátu je 1 - 1,1 mm, nevím přesně.

Otupení cca 2 mm. Ano, po nastehování to pak vybrousím řezným kotoučem a bod napojení vybrušuju do ztracena, poté ještě mírně zabrousím (pro jistotu) pilkou. U toho výletu drátu - snažím se mít co nejmenší, když to pak rozkývu, tak se většinou dostanu spíš na kraje, zatím nemám ještě tak stabilní (vyvařené) ruce. Je možné ten kořen při PF dělat jen vytáčením zápěstí (jako např. při stupačce na kouťáku) nebo vyloženě by se mělo celkovým rozkyvem? Je v tom vůbec rozdíl? Takže když zvětším výlet, tak by se to nemuselo tak hluboko provařit? Bojím se totiž toho, že když zvětším výlet, tak mi to ruce neutáhnou a půjde to do stran, nicméně to určitě zkusím.

A byla by rada i na ten začátek bodování? (Další věc, se kterou zápasím je, že se při bodování netrefím přímo na začátek plechu, takže se mi bodovaný svar posune cca 1-2 mm od začátku. Co byste poradili s tímto? Jak držet hořák a kde začít?)

Ano, to "bodování" je stehování před svařováním. Abych odpověděl na vaše otázky. Dělám kurz na CO2 v jedné nejmenované svařečské škole, ale z "určitých důvodů" prostě hledám rady a pomoc ještě tady... Ne, nevím, ten prů/výlet drátu mi nic neříká, hledal jsem to až potom tady na svar-foru, o co vůbec jde. Můžete mi to, prosím, vysvětlit? Instruktor mi říká, ať to tam při svařování kořene "cpu co nejvíc dovnitř", z toho jsem pochopil, že bych měl hořák tlačit co nejblíž k svařovanému místu (kořeni), odhaduju, že když zvýším průlet drátu, tak svářečka zvýší množství přidávného materiálu, ale nevím to jistě. Množství ochranného plynu je nastaveno dle pravidel svařečské školy, na to "sahat" nesmíme, vím však, že by se měl pohybovat mezi 10-12 litry. Označení svařovací masky neznám, viditelnost masky mám nastaveno skoro na max., abych na to pořádně viděl. Intenzita zabarvení? Netuším.

Chci svařovat pořádně, chci se to naučit, abych si našel práci jako svářeč. Studoval jsem ekonomický obor, pracoval jsem zatím téměř vždy jako obchodní zástupce, svářečku jsem do nastoupení do kurzu v životě nedržel v ruce. Bohužel doba je zlá a člověk se musí otáčet, jak to jde. Takže padla volba na svářečský kurz. Baví mě to, chci to dělat a chci to dělat pořádně.

Editoval litpout (15-06-2013 22:52:07)

Takže postupně:
Výlet drátu z průvlaku (někdo říká ze špičky) je ideálně 10 x průměr svařovacího drátu. Nastavení velikosti svařovacího proudu pro drát 1 mm mezi 100 až cca 120 A, nejlépe podle sluchu na "jemné šustění". Hubici držet skoro kolmo k podélné ose sváru, max. záklon tak 15 st.
Pro zvládnutí polohy PF obecně platí jednoduchý fígl - postupně si zvedat plech. Např. 30 st, pak 45 st, a tak postupovat po zvládnutí až do svislice.
Ještě je ale potřeba si uvědomit, jakou úroveň svařovacích zkoušek vlastně děláte. To má totiž velice úzkou vazbu na případné profesionální uplatnění jako svářeč. Pokud je to Základní kurz na metodu MAG podle normy ČSN 050705 tak se ptejte kolegů v okolí, co s takovou zkouškou vlastně svařují. Pokud děláte kurz podle normy EN 287-1 pak máte větší šanci. Pořád si ale uvědomujte, že dokud nevyvaříte aspoň metrák drátu, tak si nebudete dostatečně jistý. Svařování není jen spojení dvou a více kusů materiálu dohromady. Svařování je především znalost, jak ty materiály svařit a jistota , že to dokážu.

jirkati napsal(a):

Ještě je ale potřeba si uvědomit, jakou úroveň svařovacích zkoušek vlastně děláte. To má totiž velice úzkou vazbu na případné profesionální uplatnění jako svářeč. Pokud je to Základní kurz na metodu MAG podle normy ČSN 050705 tak se ptejte kolegů v okolí, co s takovou zkouškou vlastně svařují. Pokud děláte kurz podle normy EN 287-1 pak máte větší šanci. Pořád si ale uvědomujte, že dokud nevyvaříte aspoň metrák drátu, tak si nebudete dostatečně jistý. Svařování není jen spojení dvou a více kusů materiálu dohromady. Svařování je především znalost, jak ty materiály svařit a jistota , že to dokážu.

Dělám už EN 287-1. Dělám to jako rekvalifikaci při ÚP, první jsem udělal ZK a po jeho absolvování jsem se přihlásil na EN 287-1, tzv. "úřední svářeč". Ano, možná někdo namítne, že na EN 287-1 by měl jít člověk už s praxí, ale měl jsem pro to dva důležité důvody, proč to udělat hned za sebou: 1.) v nabídkách práce na svářeče v mém kraji je z 85% podmínkou EN 287-1; 2.) ÚP s danou školou již končí smlouvu o spolupráci (vypršela platnost výběrového řízení či co) a na další kurz bych musel dojíždět již celkem daleko od mého bydliště.

Jinak to o tom průletu drátu jsem buď ve výuce neslyšel (což si nemyslím) nebo nám to neřekli (což je asi pravděpodobnější). Tak moc děkuju za vysvětlení.

Vím, že s praxí se to všechno naučím, ale mně jde o to hlavně zvládnout nervy při zkoušce a být si skutečně jistý, že to udělám kvalitně. V den zkoušky ZK jsem byl víc nervózní (u zmiňovaného V svaru) než v den vlastní maturity. U ZK se daly ještě (podle mě) přivřít oči nad nedokonalostí zkušebního vzoru, u zkoušky EN 287-1 by to mělo být ale už přísnější nebo se pletu? Vím, že tam jde hlavně o RTG zkoušku a další deformační zkoušku (lámavosti?), ale přeci jen i estetický vzhled se bude hodnotit a komisař mě za to může podusit...

jirkati napsal(a):

Pro zvládnutí polohy PF obecně platí jednoduchý fígl - postupně si zvedat plech. Např. 30 st, pak 45 st, a tak postupovat po zvládnutí až do svislice.

Tak o tomto nám neříkal nikdo nic, rovnou máme vařit svislici. Možná by to bylo fakt jednodušší a šlo by to zvládnout líp... :-/

Přidáte radu ještě ohledně toho stehování před svařováním? :-)

Hmm, nám se osvědčilo při P BW PF provedení cca 1cm stehu v horní části vzorku, či použití klem které se potom odlomí.Hořák skoro kolmo jak píše p.Jirkati, opřít se někde loktem a hořák držet lehce oběma rukama.Vyzkoušejte si na nečisto postup, zda máte hořák volný a o něco vám nedrhne.Postupovat klidně, vláčně jako pod vlivem, ne křečovitě a trhaně, stejnoměrně jako robot, doporučuji si třeba počítat nebo si ze začátku i zpívat.Ne výt, na pracovišti má být veselo, ne?Tím částečně vyloučíte tu nervositu, zejména při napojování ve vrstvách.My používáme při t8-10 drát 08 a před zkouškou vyměňujem kontakt.špičky.Vzorek kolmo, mě se při náklonech hůře odhadovalo natavení hran.A platí to co doporučuje p.Bourač a ostatní pánové,vařit, vařit, vařit...u mě jednou guláš, potom plechy, sem tam trubky, no a na polévky z pytlíku jsem už docela přebornice....hi    Přeji Vám úspěšné absolvování zkoušky.

Jo kde jsou ty casy kdy jsem po vyuceni vyvaril za den krabici elektrod a pak i za tyden klubo dratu ( a to i neco jeste bez zalk kurzu) .Ale k veci  pokud jste absolvoval zakl kurz mel by jste jiz zakladni nazvoslovi jako je treba vylet dratu znat!!! Bez toho se vam bude tezko radit. Pokud by jste mel v profilu uvedeno bydliste pak by vam tu mozna nekdo poskytl i osobni radu.

Honza007 napsal(a):

Ale k veci  pokud jste absolvoval zakl kurz mel by jste jiz zakladni nazvoslovi jako je treba vylet dratu znat!!! Bez toho se vam bude tezko radit. Pokud by jste mel v profilu uvedeno bydliste pak by vam tu mozna nekdo poskytl i osobni radu.

Ano, máte pravdu, měl bych to znát, ale jak už jsem řekl výše, bohužel jsme toto buď neprobírali a nebo jsem to prostě přeslechl, obě možnosti jsou reálné. Již jsem kontaktoval jednoho člena, který se pohybuje blízko mého bydliště, tak třeba dojde i na osobní radu. :-) Díky.

Už jsem tu rady ohledně svaření tupého svaru v poloze PF pro úřední zkoušku svařeče dával několikrát, dalo by se to vyhledat, ale budiž.Takže: mezera na začátku 3mm, na konci 3,5-4mm.Napojení kořenové housenky je vždy nutno bezpodmínečně upravit nabroušením řezným kotoučem nebo napilováním plátkem strojní pily-to v krajním případě, použití brusky je lepší.

Proud okolo 110A pro plech 10-12mm, drát průměr 1mm.Průměr 1,2mm je pro zkušenější svařeče.Tady je ale potřeba, aby člověk pochopil ovládání stroje na kterém pracuje. Každá mašina vaři jinak, chce jinak nastavit napětí, tlumivku atd.Takže zkusit napětí od 17,5-18,5V.Při menším napětí je nebezpečí neprovaření kořene.Větší napětí udělá širší lázeň a je lepší možnost kontroly průvaru-hrany se odtavují,dělá se tzv.hruška.Posuv ale musí být i nadále plynulý-drát nesmí uhořívat do špičky.Je to prostě o přesném nastavení a hlavně citu!Dneska prostě kurz za měsíc a někdy ani to ne udělá z člověka EN svařeče, ale to je hrozně krátká doba.Dřívější způsob kdy člověk udělal základní kurz a pak opravdu svařoval a seznámil se s technologií a potom byl připuštěn k úřednímu kurzu a zkoušce, to bylo pro zvládnutí práce svářeče mnohem lepší.
Jinak ke zkoušce EN-287-1-je důležité plné provaření svaru, ale převýšení je jak z kořene, tak z krycí vrstvy hodnoceno mírnějším stupněm C.To znamená, že už při šířce kořene 5-6mm, může být maximální převýšení kořene 4mm, což je opravdu dost.Krycí vrstva o šířce 20mm pak rovněž 4mm.U svaru pak nastává další vada a to strmý přechod svaru do základního materiálu a ten se také u zkoušky nehodnotí stejně jako úhlová deformace.Ideální je ale převýšení z obou stran 2mm.Na závěr ještě pár fotek svarů metodou 135

kořen svaru s napojením v poloze PF

Krycí vrstva svaru v poloze PF

Kořen svaru potrubí v poloze PH

Krycí vrstva potrubí v poloze PH

Editoval ŽOS (16-06-2013 19:57:06)