SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jestli nemáš prakticky žádné zkušenosti se svařováním, kup obyčejné rutilové elektrody průměr 2 , sežeň někde hromadu starších kusů materiálů tak 2 - 4 mm silných a nejdřív si na tom cvič zapalování oblouku a svařování - vlastní vedení oblouku. Vlastní postup najdeš ve svářečských učebnicích a i tady na webu se to mnohokrát probíralo.   Elekrody vyber někde ze spodnější cenové úrovně, ale ne ty úplně nejlevnější, protože s takovými se špatně pracuje. Drahé jsou zase na učení škoda. Pro zaučování je bezpodmínečně nutné mít všechny spoje ve svářečce a na káblech očištěné a utažené a materiál v místě zemnění i svařování pečlivě obroušený až na čistý kov. Takže pokud ta svářečka ležela někde déle, otevřít ji a ty spoje vyčistit a dotáhnout. Taky je dobré vidět , co vlastně to uvnitř je, je pak větší představa, co to dělá, když se s tím pracuje.
Pokud se ti nepovede po řekněme nějaké desítce hodin a elektrod uspokojivě nacvičit zapálení a vedení oblouku, bude pravděpodobně nejlepší svářečku prodat, protože z důvodu dosažení co nejnižší ceny takového "bazmeku"  je napětí svářečky na spodní použitelné hranici a svařovací vlastnosti jsou mizerné. Pokud budeš chtít svařovat, budeš potom muset jít do nějakého invertoru s vyšším svařovacím napětím a lepšími charakteristikami. Zásah do svářečky za účelem zvýšení svařovacího napětí se snad u takové silně vykostované svářečky snad ani nevyplatí.

Tloušťku svařovaného  materiálu neřeš, protože pro takové to základní nenáročné "lepení" na věcech, co dům dal svaříš obvykle všechno tak od 2 mm tloušťky výš  a pokud bude třeba nějaké důkladné nosné svary nebo speciální materiál, stejně budeš potřebovat profi svářeče. Mezi výkonem svářečky a tloušťkou materiálu je pro amatérské lepení velice volný vztah. S  touhle svářečkou bude mít smysl používat zřejmě jen elektrody dvojky. S 2.5 elektrodami se bude furt čekat , až svářečka vychladne a 1,6 elektrody jsou zase dost drahé.
Naopak těsný vztah je mezi průměrem a druhem elektrody a zvoleným svařovacím proudem. Neboli selským rozumem potřebuješ ohřát ten kov, co lítá z elektrody na materiál, právě tak akorát. Aby byl dostatečně teplý a slil se tak s materiálem, ale aby nebyl příliš teplý a v tom oblouku tak nevyhořel i přes ochranné plyny z obalu elektrody.  Pro jakýsi takýsi svar  by mělo stačit nadstavení doporučeného svařovacího proudu uvedeného na krabici s elektrodami na svářečce, pro úplně optimální svar je třeba zkouškami doladit svařovací proud na konkrétní svářečce, konkrétní elekrodě a konkrétní svařovací pozici s přesností na pár procent.

Editoval Radim (17-07-2013 09:08:31)

jde o úplně stejnou svářečku http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2012051401

tak vařit s tim de v pohodě mam tam 2mm rutilku a něco přes 60A. akorát zrovna čekám až vychladne xd je to šílený dvě elektrody a 15 min čekání xd. musím vymyslet nějaký chlazení xd

Všelijakých ventilátorů je v prodejnách i ve šrotu plno. Při troše štěstí se vhodný sežene zadarmo anebo z výprodeje za pár korun.

Už svařuji od 60 let a pořád mě to baví. Svařovací proud je možné lehko vypočítat! Počítá se 40A na každý mm průměru. Není to úplně přesné, ale pro základní orientaci to stačí. Zrovna rutilové elektrody mohou mít méně, dobře tečou a svařovat je možné i střídavým proudem, tedy transformátorem bez usměrnění. Ono samotné usměrnění není žádná výhoda. Důležité ale je mít svářečku, kde napětí naprázdno (bez sváření) je vyšší než 50 V. Zpravidla u nižšího se špatně oblouk zapaluje a udržuje. Na toto téma jsem psal už před 5 roky. Přečti si článek z 15.3.2009 (Transformátor RTB-3 a usměrňovač UDA-160.) Tam uvádím vliv usměrnění!