SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pokud máte možnost vyrobit kotel z materiálu 17 240 (někdy nazývaný AKC) vyrobte ho celý. Nebo ho celý vyrobte z kvalitního žáruvzdorného plechu (tř. 15). Kombinovat plechy ze 17 s obyčejnými materiály je trochu problém. Nerezy obecně mají zhruba poloviční tepelnou vodivost a ještě k tomu dvojnásobnou tepelnou roztažnost. Kombinované sváry jsou možné jen na tlustostěnných uzavřených profilech - např. trubky - kde se ale stejně použijí ke spojení přechodové spojovací přídavné materiály. Při opakovaných ohřevech nad 100 st. je u tlouštěk kombinovaných materiálu do 10 mm pravděpodobnost popraskání MAG svárů asi 50 %, TIG asi 10 %!

Já si nejsem zcela jist vhodností použití toho austenitu ( AKC ). Prakticky to vyzkoušené nemám, ale myslím, že při spalování uhlí se uvolňuje síra a ta  bude difundovat do toho materiálu. Vlivem obsahu niklu nejsou odolné
v prostředí se sirnými plyny – reakcí vzniká NiS popř. eutektikum NiS-Ni s teplotou tání
650°C.

Wero napsal(a):

Já topím senem tak síru nemám. Jinak mám možnost i půjčit si tig ale nevím jak bych s ním vařil vnitřní sváry (blbá pozice a mig-mag tam dostanu ale nemám chlazený hořák, který je pro nerez drát prý potřeba) šel by třeba obyč. drát pod argonem? Mám 190 Iskravar.

Tím TIGem by to bylo nejlepší. Nebál bych se ani té kombinace austenit. nerez - uhlík. ocel. Když použijete na přechod dráty ER 309, neměl by při střídavých teplotách okolo 100°C být problém. Svařovat tak, aby nedošlo k přehřátí materiálu.
Ale dle mého soudu by to šlo dobře i MMA. V tom případě použijte na přechodový svár elektrody E 309-16. Troufnu si tvrdit, že MMA to půjde lépe než MIGem a máte po starostech s hořákem ap.

http://products.esab.com/Templates/T041.asp?id=139651 nešel by nějaký takový ? 


OK Autrod 309L

Teď  jen kde ho sehnat pár kilo  max 5   a bude vyhovovar argon 406 ?

Editoval Wero (19-12-2008 18:17:30)

Při čtení tohoto vlákna mě napadá dost specifický dotaz jaksi trosku mimo mísu. Představte si kogenerační jednotku na bioplyn (zážehový 4-dobý motor, spalující bioplyn z čov), v této KGJ jdou spaliny z motoru prez turbo do spalinového výměníku a pak přez tlumič do pryč. Problém vzniká právě v tom spalinovém výměníku, protože konstuktéři, ve snaze zajistit co nejdokonalejší využití tepla, udělali výměník tak neštastně, že se silně zanáší a kondenzuje v něm kapalina. Konkrétně náš bioplyn má silný obsah síry (od 4 do8%), což je podle výrobce moc. V kondenzované kapalině je tedy zřejmý obsah H2SO4. Minulý týden jsem jeden tento výměník celý musel plasmou rozpárat (tekly trubky v trubkovnici) a všechny trubky a obě trubkovnice jsme měnili za nové. Vzhledem k zanášení a kondenzaci, jsme zvolili trubky větší světlosti a tím pádem menší počet za cenu snížení účinností celého výměníku. Můj dotaz zní: jakou jakost trubek použít (aby to bylo reálně ke koupení v rozumném kalibru neco okolo 40/2, trubky jsou švové) a jaký přídavný materiál zvolit (metoda TIG), aby to celé bylo odolnější té naší prokleté síře. Podotýkám že celý výměník je nerez. Čeká nás velmi brzo druhý kus a zajímalo by mě, zda materiál zvolený mým šéfem je vhodný. Dále když už jsem se tak rozkecal, mě napadá ještě druhý dotaz. V práci provozujeme tzv. trikantační odstředivku jejíž animované schéma je zde:  http://www.flottweg.com/video/tricanter_ani.html  (pro pochopení podstaty). Náš problém spočívá v tom, že vstupní surovina je dost abrazivní (obsahuje dost často písek) a vnitřní šnek se velmi rychle opotřebuje. Naši údržbáři vyzkoušeli už hodně různých tvrdonávarů, nicméně s originál novým šnekem od firmy flottweg se to nemůže rovnat ani omylem co do trvanlivosti. Opět je tento šnek a vůbec všechny dílce jsou nerezové a já se ptám čím to navařovat aby to mělo dobrou odolnost proti abrazi (tvrdonávar nemusí být nerezový).

Editoval magi (20-12-2008 00:56:31)

magi: Nejsem na bioplyn přímo odborník, ale bioplyn se běžně zbavuje síry, která tam je ve formě sirovodíku, přidáváním malého množství vzduchu, kde kyslík sirovodík zoxiduje na tuhou síru, která se tam někde usadí. Bioplyn se takhle má upravovat poměrně běžně. Zkuste tedy hledat, jak u vás toto zavést a snížit tím nějak zásadně ten obsah síry.

Radim napsal(a):

magi: Nejsem na bioplyn přímo odborník, ale bioplyn se běžně zbavuje síry, která tam je ve formě sirovodíku, přidáváním malého množství vzduchu, kde kyslík sirovodík zoxiduje na tuhou síru, která se tam někde usadí. Bioplyn se takhle má upravovat poměrně běžně. Zkuste tedy hledat, jak u vás toto zavést a snížit tím nějak zásadně ten obsah síry.

Tuto technologii jsme rok zkoušeli, konkrétně přesne tohle zařízení   http://www.kh-kinetic.cz/home/pdf/DESULPHAIR.pdf   Bohužel u nás na našem bioplynu to absolutně nefunguje. Autor patentu na toto zařízení tvrdí, že jsme vysoko nad limitem. Tohle dokáže odstraňovat síru do 4% a my jsme 4-8%.

V tom případě bych souhlasil s Frankem, ale myslím, že než 316 L bych volil 316Ti. Dle starých norem 17 353 nebo podle nové normy 1.4571 nebo 1.4573

Editoval Petr (21-12-2008 15:27:33)

Petr napsal(a):

V tom případě bych souhlasil s Frankem, ale myslím, že než 316 L bych volil 316Ti. Dle starých norem 17 353 nebo podle nové normy 1.4571

Ano, to souhlasí. Ta ocel stabilizovná Ti je pro teploty až přes 800°C. Já se domníval, že pro výše popsaný případ by byla dostačující 316-L. My ji používáme pro výrobu zařízení ropných rafinérií, kde procento síry bývá cca 4%.

Jinak ty parametry 316Ti jsou zde:

316Ti

Another variation of 316 is available. This variation is 316Ti. Stainless steel 316Ti contains a small amount of titanium. Titanium content is typically only around 0.5%. The titanium atoms stabilise the structure of the 316 at temperatures over 800°C. This prevents carbide precipitation from the grain boundaries and protects the metal from corrosion. The main advantage of 316Ti is that it can be held at higher temperatures for a longer period without sensitisation (precipitation) occurring. 316Ti retains physical and mechanical properties similar to standard grades of 316.

Přispěju se svou troškou do mlýna, Dvanáct let topím dřevem (buk, dub, jasan....) v kotlíku, který jsem svařil z
elektrodami EB 121 z obyčejného černého plechu koupeného ve Feroně. Vnitřek tl.5mm. venek 3mm.
Zatím bez problémů, nějakou korozi jsem ještě neobjevil. Dřevo sušené dva a více let, polena d. 50cm.
Okruh uzavřený, asi 1,2 baru. Ahoj.

Editoval PavelK (23-12-2008 20:43:16)

A není AKC náhodou 17 255
Přídavný materiál je tedy 25Cr 20Ni, tj. 310. Např. Thermanit CSi.