SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Aj tak - ak vezmeme do úvahy maximálnu hodnotu prúdu - to je hodnota priebehu špička-špička. Teda jedna kladná a jedna záporná polvlna. Jedna polvlna je teda jedna polovica maximálnej hodnoty a táto jedna polovica ide cez jednu sadu diód. Druhá polvlna, t.j. druhá polovica ide cez druhú sadu diód, ak teda máme 2A max., cez jednu sadu stále potečie len 1A.
Nepresvedčíš ma o opaku, postav si usmerňovač, záťaž, meraj úbytky a podľa toho vypočítaš tečúci prúd.

No vidíš, právě sis sám dokázal, jak nevíš o co jde. Žádný usměrňovač si stavět momentálně nebudu, už jsem jich za život postavil tolik různých na proudy řádu jednotek A až po stovky A, že moc dobře vím jak to funguje a také vím, že provozovat polovodiče až do mezních hodnot způsobuje několikanásobně vyšší poruchovost a při dnešních cenách polovodičů je šetřením na hodně nesprávném místě.

   Umax (Uš-š) = Ueff x 1,414 , obdobný vztah se stejnou konstantou platí pro proud.
   

   Dále si dovolím upozornit, že je třeba také zohlednit katalogové údaje výrobců, ne všichni v dnešní době ctí pravidla nám známá z katalogů TESLA a už vůbec nevyrábějí součástky s takovou rezervou hodnot.

Ano, máš pravdu, že pro sinusové průběhy Uš-š = 2 x Umax. Tato hodnota je potřebná při určení jaké součástky použít při konstrukci s ohledem na jejich maximální dovolené provozní napětí.

Ještě doplním, že druhá odmocnina ze 2 je zaokrouhleně 1,414, na více desetinných míst nemá v tomto případě cenu počítat.

VašekP napsal(a):

No vidíš, právě sis sám dokázal, jak nevíš o co jde. Žádný usměrňovač si stavět momentálně nebudu, už jsem jich za život postavil tolik různých na proudy řádu jednotek A až po stovky A, že moc dobře vím jak to funguje a také vím, že provozovat polovodiče až do mezních hodnot způsobuje několikanásobně vyšší poruchovost a při dnešních cenách polovodičů je šetřením na hodně nesprávném místě.

   Umax (Uš-š) = Ueff x 1,414 , obdobný vztah se stejnou konstantou platí pro proud.
   

   Dále si dovolím upozornit, že je třeba také zohlednit katalogové údaje výrobců, ne všichni v dnešní době ctí pravidla nám známá z katalogů TESLA a už vůbec nevyrábějí součástky s takovou rezervou hodnot.

Nejde o to, aby si prevádzkoval polovodiče do medzných hodnôt, všetci dobre vieme, že tie katalógové hodnoty sú hodne nadnesené, keď tesla udávala 2A, tak skutočne zvládla aj 4, kdežto u týchto china výrobcov je 1A reálne 0,8A. Ide ale o princíp, maximálna hodnota je hodnota špičiek jednej periódy, čili kladnej a zápornej polvlny. Ak rozdelíme jednu periódu na kladné a záporné polvlny, vždy to bude len 1/2 Umax (Imax, vieme, že priebeh prúdu aj napätia je rovnaký, akurát s fázovým posunom). Ak teda máme v mostíku 1A diódy, môžeme odoberať za mostíkom 2A. Bavíme sa na teoretickej ideálnej úrovni, vylučujeme úbytky, straty a katalógové hodnoty.

pt.kbely napsal(a):

Ušpička –špička.

Příklad:  230VAC (ze zásuvky)
Uef=230V
Umax=230x√2=325V
Ušš= Umax*2=650V

A z katalogu mě pak zajímají jen ty, s  Umax=1000V.

pt.kbely napsal(a):

Ano, taky bych v případě 230V použil 1000V diody, protože cena mezi  800V a 1000V diodami je v podstatě stejná.
Druhá věc je, že ani 1000V diody nemusí stačit. K napětí zdroje se přičte napětí naindukované na indukčnosti vedení v případě přerušení odebíraného proudu aj. Dále se v síti vyskytují dost vysoké špičky. Už je to dost dlouho, tak 10 až 20 roků, se mi dostala do ruky tabulka počtu napěťových špiček v síti naměřených během 24hodin.
500V bylo několik tisíc, asi desítky 1000V, zhruba tři 2000V a jeden dokonce 5000V.
Myslím, že to bylo uvedeno v AR, a měřil to buď Tetscom nebo EZÚ. Proto je dobré dát před usměrňovač ještě filtr a varistor nebo rychlejší transily.

Napäťových špičiek v sieti by som sa v tomto prípade neobával.Skôr by som sa bál špičiek ktoré by mohli
vzniknúť na indukčnosti tlmivky.Použil by som paralelne zapojenú diodu za usmerňovačom pred tlmivkou t.zv.nulovú diodu.Anóda na mínus,katóda na plus.

Ten invertor je dosť prepracovaná univerzálna mašina, stavbu by som doporučoval iba skutočné zdatnému technikovi, ktorý aj podrobne pozná funkciu každého obvodu. Tiež musí byť dostatočne zdatný v remeselných úkonoch a mal možnosť si zaobstarať všetky súčiastky. Vyznať sa vo všetkom uvedenom je dôležité, lebo pri amatérskej stavbe bude s pravdepodobnosťou hraničiacou s istotou nutné niečo nahradiť, zmeniť, upraviť atd, atd. Asi sa nikomu nepodarí urobiť presnú kópiu, ako je to v sériovej výrobe.

Pochopitelně mají distribuční dodavatelé taky svoje limity. Někdy by se hodilo mít v síti 250V. Před 40 roky bylo běžné, že večer, když každý zapnul pár žárovek, napětí kleslo na 180V a každý, kdo se chtěl dívat na televizi, měl stabilizátor s rozptylkami nebo napětí doháněl autotrafem.
Těmi špičkami v síti jsem nemyslel dlouhodobé zvýšení napětí, ani zvýšení špičkového napětí harmonickým zkreslením (např. 2. a 3. harmonická), zde by filtry stejně nebyly účinné a varistor nebo transil by neměl šanci takové přetížení ustát, ale úzké špičky 10kHz až  10MHz. I když diody nepatří mezi elektrostaticky citlivá zařízení a snesou malý závěrný proud a kapacita diod s větším přechodem (výkonem) tyto špičky sníží, protože je toto napětí dost měkké. Přesto i Číňani dávají na zařízení, které mají usměrňovač na 230V filtr (snižuje rušení i ze zařízení ven) a dost často i varistor (napájecí adapter pro notebook, zdroj v monitoru, zdroj PC aj.). A přesto se ještě doporučuje použít pro tuto elektroniku zásuvku s filtrem a přepěťovou ochranou.  Pochopitelně vím, že prodlužovačka s varistorem bez tepelné ochrany v plastové krabici je jako objednávka hasičů. I distribuční firmy doporučují vybavit domácnost 3 stupňovou přepěťovou ochranou, ale není to nic levného, proto to končí obvykle pouze tím posledním stupněm.

Se 145V to bazický elektrody musí zapalovat jedna báseň a oblouk by se mněl dát vytáhnout s tímto napětím delší než 2 cm. Před každým svářením to chce oklepnout elektrodu o izolované železo tak, aby elektroda měla hned kontakt.

Pokud je při tomto napětí krátký a nestabilní oblouk, mohla by být příliš malá indukčnost výstupní tlumivky, nebo by mohla být přesycená.
I s polovičním napětím se musí s bazickými elektrodami vařit dobře, jen se bude oblouk vytahovat při 80A míň, tak 1cm.

Jen se pro jistotu zeptám: neteče přes ten zdvojovač celý svářecí proud?

Mám zato , že proud zdvojovačem (ztrojovačem.. x-násobičem ) je dán kondy . Sám této vlastnosti občas využívám pro přítah elmagnetu , kdy mám pro přitažení vysoké napětí na kondu a to po vybití elytu spadne na běžné provozní .

Nevím, jak má cechuldo zapojen tento zdvojovač, ale v roce 1980 jsem o prázdninách postavil svářečku. Před elektroměrem jsme měli 15A jistič (jednalo se o nějaký předchůdce JIK), a chtěl jsem, aby svářečka dávala 160A, musel jsem jít do velkého převodového poměru 380/45. Protože při malých proudech (do 80A)se špatně zapalovala elektroda, zvýšil jsem napětí takto.

Kondenzátory 280uF jsou Tesly, svitkové, určené pro motory do sítě o napětí 110V/50Hz.
Při tomto zapojení je vlastně výsledná kapacit obvodu 280uF (jde o serio-paralelní kombinaci).
Celkové napětí na vstupu do kondenzátorů je Uc=2*U= 2*45=90V
Celková impedance kondenzátorů je Z=1/(2*pi*f*C)
I=Uc/Z=90*2*3,14*50*280/1000000=7,9A
Proud do zkratu (při odpojeném silovém obvodu) je cca 7,9A , do vzdálenosti cca 5mm se dal udržet stabilní oblouk, proud byl lehce přes 5A.
Při sváření se proud pomocným zdrojem pohybuje v rozmezí 6A-12A, velikost tohoto proudu je závislá na nastavení svařovacího proudu. Vyšší hodnota proudu je daná rezonancí (hlavně C a indukčnost trafa, protože L2 je už ve stejnosměrném obvodu). Tlumivka L2 je z plechů cca 100W trafa.
Pokusy jsem zjistil, že aby byl pozorovatelný rozdíl při zvýšení napětí, je třeba, aby při svařování pomocný zdroj dával min 5A, radši více. Bylo potřeba přidat tlumivku L2, protože s L1 pomocný zdroj bez silového obvodu neudržel oblouk.
Tyristory pro mě byly v té době nedostupné, proto jsem použil diody (ČKD), svářečka je dodnes funkční, když klesly ceny tyristorů na aukru, tak jsem je tam dal místo diod.
Jak říká hrmil, při svařování držet kratší oblouk, i když svářečka zvládne delší, a nic se nemá přehánět, platí i pro velikost indukčnosti tlumivky, pokud je větší, stabilita oblouku jde nahoru, ale dynamické vlastnosti jdou dolů.

Senior má pravdu, je vidět, že ho jen tak neopiju rohlíkem, jsou to bipolární elektrolyty TC546. Ještě jsem se spletl v hodnotě, jsou to 250uF/150V. Přeci je to už pár let, co jsem dělal rekonstrukci a dal tam tyristory.  Tyto kondenzátory se dělaly až do 320uF. Kdysi, když Praha přecházela ze 110V na 220V tak byly v bazaru Myslíkárně za babku.

Tady se pro ně našlo místo.


Jen jako odstrašující případ foto - s barvami jsem si zas tak hlavu nepáral, asi 2m odstřižek jsem našel někde u výkopu, tak proč ho tam nedat. Ano tenkrát se s mědí do sběrny nechodilo. Původně jsem použil na izolaci textilní izolační pásku, ale při rekonstrukci jsem ji sundal, spoje dotáhl a dal smršťovačlu, ty žluto zelený lana ale zůstaly. Proč jsem tam dal ten odpor s tou diodou (u tyristoru vpravo ale fakt netuším).

Jen poznámka, ty kondenzátory slouží nejen jako omezovač proudu, ale hlavně pro oddělení obvodu. I když by se sehnaly, tak se to doporučit nedá, protože jednak nebyly určeny na trvalou zátěž a dnes by byly staré přes 50let, tedy nejlepší léta za sebou.
Pomocný zdroj se dá vyrobit z trafa, to se dá dát na nezatíženou 3. fázi (v případě použití motu by mohlo přibýt hezkých pár ampér) a proudové omezení se dá udělat tlumivkou v neusměrněné části, nebo jde vyrobit jednoduchý pulzní zdroj ze zdroje na PC, tenkrát tolik možností nebylo a já jsem si toho z kapesného moc dovolit nemohl, ani aukro tehdy nebylo. Otec žádný kutilský koutek neměl, takže jsem začínal od nuly.
Dřív, když tam nebyly tyristory, byla svářečka regulována na hrubo přepínáním 220V a 380V a jemně tlumivkou (se sedmi odbočkami, v osmé poloze pakeťáku nebyla tlumivka zapojena) v primáru, to mělo tu výhodu, že napětí naprázdno na výstupu při přepínání neměnilo.

Vypadá to, že tady je ještě nedávno měli za 48kč:  http://www.elektroodbyttp.cz/tesla--tc- … -rozbehovy
Tyto kondenzátory ve vyšší napěťové třídě (typ TC544 a TC547)  zde ještě prodávají, ale za podstatně jinou cenu.

Nebo tady by se taky ještě něco našlo, např TC 546 150V - 160µF:
  http://www.avelektronik.cz/katalog_deta … talog=1675

katalog TC544, TC546 a TC547 je zde:  http://katalogy.ic.cz/TC544.html

Editoval pt.kbely (14-01-2014 20:11:21)

bobobo napsal(a):

Jo tyhle elyty pěkně vybuchnou . Jsou opravdu určeny jen pro pár sekund chodu při rozběhu motoru !

V tomto zapojení by mohli vydržať.
1. Sú to bipolary, aj keď iba rozbehové
2. Zaťaženie je minimálne, ak sa nezvára, prúdy netečú, ak je zapálený oblúk, prúdy tečú, ale napätie je nízke
3. Pri domácom amatérskom využití bude zaťažovací činiteľ nízky
Treba uvážiť, že boli dimenzované pre rozbeh motorov tj. s plným napätím a aj dosť vysokým prúdom
Ja keby som išiel dačo robiť, tak použijem iné riešenie. Buď samostatný zdroj 90Vx8A alebo obmedzovanie prúdu tlmivkou. Podľa výkonu hlavného zdroja podľa dostupných súčiastok, najmä plechov.

Editoval senior (15-01-2014 07:48:17)