SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Našel jsem na netu diody za zajímavou cenu.
Jedná se o BYP60A6
Anoda na drátu. (mají i katodu na drátu)
Max. závěrné napětí: 600V
Max. souvislý proud: 60A
Myslíte, že bych z těchto diod postavil usměrňovač min. do 170A?
Mám třeba usměrňovač UDA-160 kde je 20x 20A dioda + 4x 20A dioda pomocná s pomocnou malou tlumivkou a s 2 kondenzátorama 2.2 mF zapojených paralelně, takže 4.4mF a samozřejmě s odporem na vybíjení....
A celé je to do 160A protože diody jsou na velkých chladičích:)
Přemýšlím, že bych ho nestavěl ani z mnoha diod ale třeba jen ze tří těch 60A diod. Takže pracovní diody by byly 4, přičemž jedna pracovní dioda by představovala 3 60A diody zapojené paralelně samozřejmě a jako pomocné diody bych dal 2 diody 60A...
Tlumivku si hodlám udělat sám na základě výpočtů, protože zde na fóru ty usměrňovače ze 400W tlumivky jsou komické, protože tam se píše o indukčnosti max 4mH i u schémat o UDA-160 a přitom já v něm mám podstatně vyšší indučnost tlumivky.
Co si o tom myslíte? Půjdou ty diody vůbec chladit? Neznám ty diody a moc se mi nezdaj...
Zas ale kdybych měl kupovat diody co jsou v UDA-160 tak to je 24X 55kč a to už si rovnou může každej koupit bazarovej celej se vším.
ale o peníze tak nejde...
Offline
Možná by to šlo, ale z vlastní zkušenosti jsem trochu skeptický k dnešním součástkám a jejich udávaným hodnotám. V UDA-160 byly tuším velmi kvalitní alternátorové diody řady KYZ. Mezní parametry, které byly u takovýchto součástek udávány, se většinou v praxi daly dost překročit, aniž by součástka odešla. Dnes je to všechno trošku jiné, takže nevím, já osobně bych koupil bazarový usměrňovač nebo se pokusil sehnat staré diody ČKD 200A, stále se ještě objevují v nabídkách. Byla by to jistota.
Tlumivku (její indukčnost) si vzájemně pletete malou s velkou.
Offline
Zdenek11 ano, v dnešní době je to nanic takhle se vším...
Ale přecejen je ten údaj 60A bez chlazení ne? Myslím bez nějakého efektivnějšího hlazení...
Jinak spíše bych dal 4x diodu 60A jako jednu pracovní...
Nicméně KYZ jsem hledal a prostě z těch z kterých je stavěn usměrňovač v UDA-160 stojí 55kč jedna
našel jsem ale inzerát a pán už odpověděl, že by mi jich poslal kolik jsem si předběžně řekl ale zapoměl jsem na polaritu.
Ono když by byly náhodně s anodou na drátu a s katodou na drátu, tak bych se taky nemusel dopočítat chladičů a hlavně by to vypadalo strašně.
Nabízí diody KYZ 61H a KYZ66H za 10kč jednu.
Kdyby mi poslal 20 s anodou na drátu a 20 s katodou na drátu, tak by to bylo hezké ale to se asi nestane:(
Jinak tlumivku si nepletu. Zde na fóru uváděj jako vhodný ekvivalent tu 400W tlumivku k výbojkám a já v tom usměrňovači UDA-160 potkal tohle:
http://www.nahraj-obrazek.cz/?di=15139022999915
Offline
Ne, ten údaj je s chlazením. Bez chlazení to bude odhadem tak 6-8A.
Hodnota do 4mH je pro filtrační tlumivku, protékanou celým svařovacím proudem. Tzv. malá tlumivka, kterou zřejmě máte na mysli, slouží pro fázový posun a dodání energie z pomocného kondenzátoru. Ta má opravdu indukčnost větší, ale už ne tak podstatnou, jak ta velká.
Provozoval jsem několik let usměrňovač s pěti paralelními čínskými můstky po 50A (tj. teoreticky 250A), ale stejně vydržel vždy jen do rozsahu svářečky 100A, pak odcházel. Až jsem pak sehnal 4 diody ČKD, je léta pokoj.
Ty nabízené KYZ by měly jít bez problému použít, vypadá to na starou poctivou zásobu.
Editoval Zdenek11 (20-01-2014 16:36:10)
Offline
Zdenek11:Taky že jsem byl nadšenej z té zásoby diod za 10kč jedna:)
Ale co ta polarita? při mechanickém zapojování to pak může být problém. Taky třeba u souměrnosti rozmístění diod na chladiči...
Ty 60A se mi stejně moc nezdaj. ty starý poctivý budou stejně nejlepší. Třeba k tomu mému usměrňovači UDA-160 mám vyloženě úctu:)
Jinak s tou tlumivkou mi to je jasné, já si nejspíše dal dohromady 2 různá fóra tady...
Offline
No nic, byly by pak 4 samostatný chladiče vždy asi s 6ti diodama, izolovaně upevněný vzájemně třeba páskama 15x3mm ze sklotextitu. Nebo něco podobnýho. No ale ty chladiče taky budou něco stát. A diody se do nich musí zalisovat, což doma nemusí být zas tak jednoduché. Myslím, že potřebný otvor je 12,4mm (ale nejsem si úplně jistý), lisovat se musí dost přesně axiálně, pomalým tlakem.
Editoval Zdenek11 (20-01-2014 17:23:49)
Offline
Ľudia! Paralelné zapájanie diód, a to je jedno, či staré alebo nové, spôsobí, že prúdy sa nerozdelia rovnomerne na každú diódu. Pre podobné účely sa v minulosti aj u profi zariadení montovali tzv. párované diódy, dokonca sa aj takto predávali. Aj tak sa úplná zhoda nedala zaručiť a bolo odporúčané využívať ich max. súčet prúdov na 90%. Tých 5 mostíkov p. Zdenek11 to má na svedomí zanedbanie tohoto princípu. Pokiaľ je nutné zapájať paralelne, tak je ešte jedná možnosť, zapojiť do série s každou diódou malú rezistenciu v stotinách ohmu. Záleží, aké max. prúdy potečú diódami. Príklad: Imax=60A pri R=0,01 ohm bude úbytok na odpore 0,6V. Ak majú diódy v priepustnom smere napätie napr. 0,65 V a 0,7 V Po pripojení rezistorov budú pri prúde prvou diódou 60A napätie dané súčtom napätí diódy a rezistora tj. 0,65+0,6 = 1,25 V. Cez druhu diódu bude pretekať prúd I= (U-Udiody)/R, tj I= (1,25-0,7)/0,01 =0,55/0,01= 55A. Pri vyšších rezistenciách budú rozdiely menšie, ale zvýšia sa úbytky napätia aj straty. Pri uvedenom príklade bude na jednej dióde strata 1,25*60 = 75 W, ale iba pri max. prúde vo vrchole amplitúdy. Ešte poznámka, uvedené rezistory nekúpite v obchode, ale je možné použiť napr. kúsky nerezových zvarovacích drôtov alebo elektród.
Editoval senior (20-01-2014 21:26:03)
Offline
kúpiť diodový mostík pre CO 2 ako som použil ja asi niečo podobné tomuto
http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.p … mka008.jpg
Editoval cechuldo (20-01-2014 23:40:16)
Offline
Jenomže seniore žiješ asi dávnou min ulostí . Teorie je sice pravdivá , ale nehledě na ni usměrňovače z paralelně zapojených diod fungují . Je fakt , že většinou z bolševických řad .
Offline
bobobo napsal(a):
Jenomže seniore žiješ asi dávnou min ulostí . Teorie je sice pravdivá , ale nehledě na ni usměrňovače z paralelně zapojených diod fungují . Je fakt , že většinou z bolševických řad .
Bobobo, tak trochu si protirečíš. Z boľševických časov znamená tiež retro. Ale k veci Musíš uznať, že dynamický odpor diód je veľmi nízky. Ak je prah vodivosti v priepustnom smere napäťovo odlíšny. tak dynamické odpory rovnomerné rozdelenie prúdov nezabezpečia. Svojho času som mal na to vytvorený jednoduchý prípravok, ktorý v spojení s osciloskopom dokázal VA charakteristiky porovnávať a tak párovať.
Offline
Já všechno uznávám , ale praxe prokázala , že to funguje . A já jsem člověk praxe , ne teorie . Bez teorie nejde nalézt závada , ale opravdu některé věci se v praxi od teorie liší .
Offline
Do usměrňovačů typu UDA se diody nikdy nepárovaly a stovky jich jedou dodnes. Ty staré české diody jsou kvalitní, mají malý rozptyl parametrů, velké rezervy a v praxi to opravdu funguje, jak píše bobobo. Na druhou stranu je fakt, že ty dnešní made in china bych si alespoň orientačně přeměřil.
Offline
Zdenek11: Přesně! Usměrňovač UDA-160 je z 20 diod KYZ74 A 79 + 4 X 79 jako pomocné v obvodu s tlumivkou co přidává napětí na prázdno.. Mám třeba jedno trapné trafo co má údal o rozsahu proudu 40A - 170A ale realita bude tak možná lehce přes 150A jako max Svařovací proud. A třeba napětí na prázdno má být 48V ale to nemá ani při max, svařovacím proudu! max je 43,5V - 44V
Tlumivka napětí na prázdno zvedne o nějakých 20V, takže napětí na prázdno mám s tím trafem při cca 85A 63V a světe divse ale E-B121 2.5mm se zapaluje s citem v rukách snad stejně dobře jako s nějakým invertorem a elektorda se ani nepřilepí ani neprská:)
Navíc usměrňovač UDA-160 má tak nadimenzovaný chladiče diod, že se diody prakticky přehřát ani nedají:)
Offline
To věřím, nad 60V naprázdno se už s bazickými elektrodami svařovat dá, jenom nechápu, když už máte jeden UDA, proč chcete stavět druhý?
Offline
Když jsem dělal kdysi usměrňovač, tak jsem u paralelně zapojených diod vřadil vyrovnávací odpory velmi malé hodnoty, navinuté z Cu drátu 1,5mm2.
Offline
Někteří je dělali z kousku Fe drátu, prý to stačí.
Offline
Pokud diody paralelně, tak hlavně na společný chladič, tak, aby se teplotně ovlivňovaly, protože čím vyšší teplota, tím menší úbytek napětí. (Aby nenarůstala asymetrie.) Dále je dobré dávat k sobě diody nejen podle typu, ale i stejné série, použít stejně dlouhé vývody.
Dříve se opravdu dávaly přizpůsobující odpory k diodám a bipolárním transistorům, dnes se stačí podívat na jakoukoliv fotku vnitřku invertoru zde na svarforu. Podobné odpory by se hledaly dost špatně jak u diod tak i transistorů řízených polem.
Offline
„… aby dával min 170A… …. přičemž jedna pracovní dioda by představovala 3 60A diody zapojené paralelně…“
To je určitě málo, tak 4x60A, taky počítejte s přetížením, např. při přilepení elektrody, přeci jenom mají ty diody vývod o průměru 1,3mm.
Tady bych šel do mostu pro CO, jak radí cechuldo, ale bude potřeba chlazení.
Bytelné a levné 200A diody ČKD, s originálními chladiči bez nuceného chlazení to zvládnou, ale zaberou hodně místa a váha je taky dost podstatná, a proto do můstku se 4 diodami bych nešel (pouze v případě dvojitého sekundáru a 2 diod).
Editoval pt.kbely (21-01-2014 13:11:21)
Offline
U svého usměrňovače mám 4 diody ČKD 200A, ale původní chladiče jsem nepoužil - ty moje mají tak 1/4 chladicí plochy originálů a jsou za běžného provozu navzdory všem výpočtům o dost chladnější, než jak je zahřáté trafo a filtrační tlumivka.
Offline
Já potřeboval rychlé diody do invertoru tak jsem obědnal UFB200FA20P Dual 200V 2x120A
25x38mm ... používá je například Lorch .
http://www.vishay.com/docs/94087/94087.pdf
Offline
Zdenek11 napsal(a):
U svého usměrňovače mám 4 diody ČKD 200A, ale původní chladiče jsem nepoužil - ty moje mají tak 1/4 chladicí plochy originálů a jsou za běžného provozu navzdory všem výpočtům o dost chladnější, než jak je zahřáté trafo a filtrační tlumivka.
Jen to měděné lano musí odvést hodně tepla.
Offline
pt.kbely napsal(a):
Dříve se opravdu dávaly přizpůsobující odpory k diodám a bipolárním transistorům, dnes se stačí podívat na jakoukoliv fotku vnitřku invertoru zde na svarforu. Podobné odpory by se hledaly dost špatně jak u diod tak i transistorů řízených polem.
Odhaduji, že neexistence těchto vyrovnávacích odporů dneska vytváří jakési určité kurvítko.
Staré teslácké diody jsem neproměřoval, nicméně možná nebyl problém s jejich zapojováním paralelně bez vyrovnávacích odporů proto, že už ve svém pouzdru určité" vyrovnávací odpory" obsahují. Neboli tehdy ještě nebyly metody propojování uvnitř výkonové součástky a vytváření vodivé cesty v křemíku dopravující proud k vlastníí aktivní oblasti PN polovodiče tak dokonalé, takže tam byl poměrně velký ( na těch 20 A maximálního proudu ) ohmický sériový odpor, na kterém vznikalo to přizpůsobující napětí.
Editoval Radim (25-01-2014 05:37:49)
Offline
No, já jsem se s tím jako kutil specielně nezabýval, ale když vezmu starou ČKD diodu na 50A (šedozelená, předchůdce modré řady) tak má přívod měděným lanem silným jako malíček. Dnešní polovodiče na stejné nebo i vyšší proudy mají přívody tenčí než sirka. Takže ten vyrovnávací odpor bych spíše hledal tady. Taky čistota dnešních polovodičů (křemíku) je vyšší a proto lze čekat i menší rozdíly.
Paralelní řazení je spojeno s rizikem, ale na druhé straně kolikrát ani není jiné volby. Protože pokud je potřeba vyrobit součástka na vyšší frekvence, musí mít malé rozměry aktivní části a je jedno jestli je to aktivní nebo pasivní prvek (např. attenuátor, pokud má být frekvenčně nezávislý – malá ploška s napařenými odpory a velký chladič).
Takže např. IGBT s velkým přechodem má sice vyšší proud, ale nedá se použít na vysoké frekvence, proto nezbude, než dát třeba dva paralelně.
Offline
Já jsem měl na mysli hlavně přechodové odpory kontaktů uvnitř součástky. Ostatně pokud se porovnají grafy saturačních napětí starých a současných diod ve velkých mezních proudech, ten vliv sériového odporu starších výrobků tam je vidět. (Podobné to je třeba i u výkonových tranzistorů.) Pokrok ve výrobě elektronických součástek spočíval i v tom, že se ty sériové odpory výkonových součástek , při vysokých průchozích proudech zbytečně produkující ztrátový výkon, postupně zmenšovaly. Nicméně je jasné, že hlavní důvod, proč se ty staré diody mohly řadit paralelně bez přidaných vyrovnávacích odporů, je jejich předimenzování, respektive na dnešní zvyklosti podstřelení mezních parametrů. U diody s nepříznivým saturačním napětím zafungoval ten sériový odpor jako jakýsi omezovač a i když dioda měla překročené mezní parametry vývinu ztrátového tepla, prostě to vydržela.
Co se týká například IGBT nebo MOSfetů s velkým výkonem a rychlým spínáním, nebo i kvalitních výkonových bipolárních tranzistorů, jejich čip bývá velice často už přímo dělaný jako množství paralelně spojených součástek s mnohem menším proudem.
Editoval Radim (25-01-2014 11:21:13)
Offline
ked uz je rec o tych diodach, mam postaveny invertor, a kedze narychlo som potreboval preskusat ci to ide zapojil som na vystup 2+2 KYW31-150 samozrejme na chladič, podla katalogu jedna zvladne 25A stredny prud, 43 RMS, pri testoch na kontaktom sa mi vitiahol drotik z prudoveho trafka a samozrejme na vystup to tlacilo co sa dalo, ampermeter za roh, zo siete to potiahlo 25A, autotrafo zacalo burcat ako dive...rychlo som zhodil istič, odpojim usmernovac, vyskusam striedač OK, premeram usmernovac a diody tiez OK a este dlho som to testoval len s tymi 4 diodami a bez problemu to drzi, nakoniec som na spodnu vetvu pridal este jednu takze mam 3+2, stara kvalita drzi
Editoval Edison (25-01-2014 14:13:33)
Offline
Stránky: 1 2