SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
To Edison. Železoprach znáša sýtenie cca 1,6T ale ako píše pt.kbely straty sú pri 50 kH a AC indukcii 50 mT okolo 500 mW/cm3. Pri vyšších indukciách rastu geometrickým radom. Pozri si toto: http://www.pmec.cz/data/pear12_98.pdf , kde máš oi aj praktické tabuľky čo sa týka strát. Možno by pomohlo použiť KOOL Mµ alebo MPP.
Editoval senior (24-01-2014 10:04:12)
Offline
Pokud tedy nevíte přesně materiál, pak se v podstatě max sycení nedá přesně určit, ale 0,85T by neměl být problém.
Invertor p. Skřivánka jsem na foto viděl, postavil, přikotlil na 160A a přidal CO. Taky neznám materiál jader. Na aukru jsem koupil krabici jader, použil jsem E70 na trafo a na tlumivku železo-prachový toroid tuším zeleno-červený, feritové toroidy na filtry a trafa. Protože jsem musel zvětšit průřez vodiče tlumivky, vešlo se mi tam jen 5 závitů lankem, tlumivka je jen lehce ohřátá, protože vinutí je dobře chlazené, šel jsem na 10A/mm2. (při použití EE je potřeba snížit, hůře se chladí). Svářečka s touto tlumivkou svářela dobře, ale oblouk pískal.
Protože jsem potřeboval MAG (CO) přidal jsem ještě výstupní kapacitu a za ní jsem dal klasické železné jádro s velkou indukčností. Výstupní kapacita se při sváření MMA (elektrodou) odpojuje, druhá železná tlumivka zůstává. Oblouk s ní již nepíská.
Atishajn má pravdu, ty měniče jsou jiné a ty tlumivky nejdou porovnávat. Je třeba si uvědomit, že u toho jednočinného je ta tlumivka dost zatížena, během jednoho cyklu musí v první polovině naakumulovat půlku výkonu svářečky a v druhé polovině ji vydat. (V praxi se ale bude pochopitelně vlivem regulace doba akumulace zkracovat a doba výdeje prodlužovat.) Proto akumulační tlumivka.
Ještě jsem se divil, proč jste použil zrovna SG3525, obvykle se dává na polomost nebo celomot.
Offline
tohle by taky i me zajimalo jak si vyrobit obdobu gamastar.. možna by se dala použít ktc 1500-1900M jen z minimalnimi upravami..
Offline
Atishajn, asi špatně rozumím otázce: „Ja sa ta opytam ma tu tlmivku , ze preco ju pri MMA mas obidenu ?“
Já žádnou tlumivku nemám obejitou. Pouze v režimu MAG připínám mezi tlumivku železo-prachovou a železnou z EI plechů elyty pro stabilitu napětí. Bez výstupní tlumivky by kondenzátory likvidovaly oblouk, a pokud má oblouk snahu zhasnout (klesá proud), tak se tlumivka chová jako zdroj v sérii s hlavním zdrojem a obě napětí se sečtou, toto zvýšené napětí se snaží udržet oblouk.
Offline
takze mozem tu moju tlmivku nechat aj na tom jenom jadre co ma prierez 216mm2? ked to sytenie je tych 0,85T
atishajn-12uH to mate tu hodnotu overenu alebo ako? ja som pocital pre zvlnenie 15 % zo 100A, 100A preto lebo dvaapolka mi uplne stači na take domace zvaranie
Editoval Edison (24-01-2014 18:35:45)
Offline
Tady je taky úprava Gamy: http://www.vaelektronik.cz/bastl/zdroje.html#gama160
Je to ale předělaný jako zdroj napětí, bez podavače.
Offline
Edizon, pořád opakuji, zapomeńte na sycení (pokud se opravdu jedná o železo-prachové jádro), důležitější jsou ztráty, to jádro tady funguje jako indukční vařič. Pokud jde teplota jádra nahoru, jak líčíte, tak je nutné ho vyměnit.
Editoval pt.kbely (24-01-2014 19:08:58)
Offline
Edizon, v tom původním měniči 1,5kW bylo z těch 3 toroidů sestaveno jedno jádro, nebo tam byly tři napěťové obvody? Protože pokud počítám tak u vás to dělá 25Vx100A=2,5kW.
Dále hodně záleží na topologii měniče a na frekvenci.
Jen pro příklad:
trafo s obyčejnými plechy : sycení 1T - hysterezní ztráty a ztráty vířivými proudy na přijatelné úrovni, zkreslení 50 Hz sinusovky na sek. taky přijatelné, pokud se začne více sytit jádro, začne se zkreslovat sinusovka na sekundáru a příkon neodpovídá výstupnímu výkonu, začínají být neúnosné ztráty z přesycení jádra. Jádro je přesycený -dalším zvyšováním intenzity magnetického pole se magnetická indukce se již nezvýší. Takže je tady důležité sledovat, aby nedošlo k přesycení.
Pokud tedy necháme bezpečné sycení 1T a budeme zvyšovat frekvenci, jádro nebude přesycené, ale bude hřát více, protože porostou ztráty vířivými proudy. Bude nutné vyměnit jádro, pokud bude stejný materiál plechů, tak plechy musí být tenčí a bude se měnit poměr železo/izolace.
Podobně je to i u železo-prachů a feritů. Pokud bude feritové trafo na nízké frekvenci a sycení 0,5T, nebude přesycené a teplota bude přijatelná. Pokud zvedneme frekvenci a budeme mít sycení rovněž 0,5T, tak sice jádro přesycené nebude, ale budou neúnosné ztráty vířivými proudy a ty nás donutí dát sycení třeba na 0,1T a při dalším zvyšování frekvence ještě o dost méně. Čili v tomto případě je v podstatě nemožné se přiblížit max sycení a je potřeba se věnovat ztrátám.
Pro filtrační tlumivky, kde vyšší frekvence má nižší energii, je tedy důležité počítat s max sycením a pro akumulační tlumivky, kde vyšší frekvence je dominatní, jsou důležité ztráty.
Editoval pt.kbely (25-01-2014 10:59:05)
Offline
atishajn napsal(a):
pt.kleby ale nie tak agresivne na ucna Edisona !!! ta gama sa da prerobit na napetovy zdroj , ale nie na zvaranie MAG , nie je na to dimenzovana G166 ...
Kdo je tady agresivní ??? Zatím jen tento tvůj příspěvek.
Edit: příspěvek vedle zmizel,..
Editoval JARDA V (25-01-2014 12:22:47)
Offline
ale noo chlapi teraz sa tu snad nechcete chytat za slovicka...
k tym jadram je to z UPSky 1.5kW, tie tri tlmivky boli zvlast zapojene neviem ako, teraz som si spomenul ze jedna bola vypalena, zhoreny lak a scernaty plosak pod nou, ten menič bol zrejme plny most lebo som z primaru vitiahol iba medeny pasik s dvomi vyvodmi
a teraz jak tam pozeram prave to jadro kde bolo to vynutie vypalene mam ja v tlmivke ale si nemyslim ze by ta teplota bola az taka zeby poskodila strukturu, či?
este co som nenapisal, raz som v srtote rozobral neviem jaky zrdoj, boli tam filtracie 10m 100V 2 krat a dve velke toroidne tlmivky vynute 2*1,3mm asi 30 zavitov, stiahol som to dole, a stocil 6*1,3mm a dal som tusim 9-8z ma to cca 22uH to jadro je v plastovom obale, prierez cca 2,7cm2, skusil som to aj s tym a hreje sa to menej, samozrejme cakal som kym to teplo prejde cez ten obal
Offline
Nevím, čím jsem atishajna tak popudil. Jestli jsem byl na Edisona agresivní, tak se mu omlouvám, mým záměrem bylo na příkladu ukázat, že není dobré se držet pouze údaje, kdy dojde přesycení materiálu. Bohužel jinak to nedovedu. Pokud má někdo jiný názor bylo by dobré mě poopravit nebo doplnit a to jak pro mě (abych nežil v bludech), nebo Edisona ale i pro jiné případné čtenáře. Já se zlobit nebudu, od toho ty diskuze jsou a nemůžu vědět všechno, klidně se můžu mýlit.
Offline
chlapi dufam ze moja posledna otazka, v invertore bude vetrak 120x120 trvale zapnuty, čidla teploty budu tri, dve na IGBT, kazde ma svoj chladič a jedno cidlo na usmernovac, zaujima ma pri asi akej teplote by sa mala aktivovať tepelna ochrana, vtedy nech mi zasvieti ledka a do riadiiaceho IO pride impulz ktory vypne vystupi
Offline
pt.kbely napsal(a):
Nevím, čím jsem atishajna tak popudil. Jestli jsem byl na Edisona agresivní, tak se mu omlouvám, mým záměrem bylo na příkladu ukázat, že není dobré se držet pouze údaje, kdy dojde přesycení materiálu. Bohužel jinak to nedovedu. Pokud má někdo jiný názor bylo by dobré mě poopravit nebo doplnit a to jak pro mě (abych nežil v bludech), nebo Edisona ale i pro jiné případné čtenáře. Já se zlobit nebudu, od toho ty diskuze jsou a nemůžu vědět všechno, klidně se můžu mýlit.
Myslím, že jsem ho popudil já, příspěvkem č. 169. Je mi líto, že se urazil, ale nemá proč. Třeba se vrátí ......
Offline
Polovodiče mám na 60°C, trafa a tlumivku 80°C. Ale vypíná mi pouze teplota hlavního trafa.
Nepočítal jsem to, dal jsem jako p. Skřivánek.
Pokud se to počítá, je potřeba vědět proud tranzistory, spočítat jeho ztráty, podle proudu určit max povolenou teplotu jádra tranzistoru a přes tepelný odpor pouzdra, izolační podložky a chladiče při daném proudu vzduchu spočítat teplotu chladiče (je tedy potřeba znát katalogové údaje i chladiče). Jako chladič mám 5mm silnou duralovou desku a na ní jsou další duralové konstrukční prvky, tak se hřeje odhadem rukou na max 45°C.
Je třeba taky zohlednit, jak rychle narůstá teplota a jaké zpoždění budou mít ty čidla.
Pro teplotu trafa je důležitý materiál feritu (Curierova teplota např materiálu Pramet- H22 je pouze 100°C u modernějších materiálů je několikrát vyšší), dále izolace a materiál vinutí, dříve se vyrábělo jednou lakované a nebo dvakrát lakované (dalo se to poznat mikrometrem), teplota by se dala zjistit jen v katalogu výrobce. Výrobci traf většinou udávají teplotní třídy - tabulka je např http://www.trasfor.sk/documents/Teplotnitridy.pdf
Je dobré si ale uvědomit, že s vyšší teplotou se zkracuje životnost, protože dráty se při změně teploty roztahují a vzniklé tření může časem poškodit izolaci.
Editoval pt.kbely (27-01-2014 23:27:28)
Offline
fuhá ja sa snazim ten invertor spravit z toho co nahjdem okolo seba kedze som nechcel davat IGBT pararelne 2+2 kvoli stratam pretoze cez silikonovu podlozku mi bolo odporucane ist na max 35W a ja mam cca 70W tak som sa rozhodol pre kazdy IGBT zvlast chladič a kazdy ma pri sebe tu resetovacu diodu na podlozke. Viem ze by lepsie boli na snimanie teploty trebars trandy v TO220 ze sa primontuju na chladič a ,,prevadza´´ to teplotu na ubytok, tusim to tam spadne aj o 200mV, lenze nerobil som s tym takze som sa rozhodol pre 10k termistory pararelne, nieje to najlepsie riesenie ale mam to odskusane zatial do ide dobre, este na nich vyrobit nejake puzdra s ktore sa primontuju na chladiče. Dve na IGBT a jedno na tu partiu diod ktore su zatazovane plnym prudom. To trafo by ma nenapadlo ze by trebalo teplotne ustrazit, material mam H27. Mam tu potom z nejakych PSU zrejme bimetalove ochrany meral som a zapinaju pri 90°C takze jednu primontujem na trafo a vystup s nej nejak ,,zladim´´ s operakom co sa stara o teplotu. Ked uz sme pri trafe, kedze to vyslo velmi natesno moja kostra je tvorena sekundarom, 6z Cu paskom, na tom je niekolko ,,zavitov´´ trafopapiera napusteneho nejakou sračkou....a na tom je 6x19z 0,5mm drot stoceny na lanko, aby konce vinutia neutiekli fixoval som ich tenkou bavlnenou snurkou k ostatku vinutia, potom tenka izolacia a zase 6*19z a na tom vrchna izolacia, vypalil som dve 2,5ky na max prud co som mal uz Ameter s rozsahom 80A za roh..najteplejsie boly diody, potom IGBT, tlmivka a tak trafo. Upozornujem vsetko to slo bez vetraku iba tak poukladane na stole. To trafo kedze nema kostricku, som planoval do niečoho zaliat ale do čoho? to tepelne čislo zrejme pripevnit na vinutie.
Offline
Ventilátor tomu hodně pomůže, materiál H27 neznám, (Simens má N27).
Jako izolaci mezi vrstvy závitů primáru jsem použil: teflonová páska (je měkká a nedře)a 1 závit silikonové podložky na pečení (černá fólie asi 0,2mm ze skelných vláken se silikonem) a opět vrstva teflonu.
Sekudár je v silikonové bužírce (nesehnal jsem textilní bužírku).
Termistor jsem dal mezi kostřičku (z pertinaxu) a 1. vrstvu vinutí, na chladič jsem použil šroubovací termistor. Každý termistor jsem dal na vlastní vstup, tranzistory jako čidla se dají dát paralelně, ale u termistorů mi to je divný. Asi bych radši zkombinoval termistor s termostatem.
Do čeho zalít to vinutí nevím.
Offline
samozrejme ze planujem to preskusat ci sa neprerazi, len mi ide o to aby primar nevyskočil von pretoze tam nemam kostricku
Offline
To čidlo na vinutí bude mít asi špatný přestup tepla z vinutí a nucený odtah vzduchu ho bude dost ochlazovat, bylo by lepší ho dát mezi vrstvy vinutí, protože dát přes něj tepelnou izolaci nebo nějaký kryt by nebylo to pravé. Při rychlosti 3m/s se odvede zhruba 3x více tepelné energie z povrchu toho čidla.
Psal jsem, že neznám H27, že Siemens má N27 je jasný, ale co je ten H27, nejedná se o překlep v příspěvku #176?
Offline
ten pripad poznam kedy je cidlo ofukovane a snimanie teploty v prdely...dakujem za opravu, je to material N27
Offline
Tak vyvoj ide pomaličky dalej
prikladam par fotiek, na prvej fotke je vstupna cast, poistka, varistor, filter, softstart, mostik a elyty a male trafko pre napajanie riadenia
dalsia foto je riadenie, ano nato ze to má až antistick sa to moze niekomu zdat trocha dost zlozite, mozno by ste mali aj jednoduchsie riesenia ale aj aj sa učim IO upne napravo su 4 OZ pre tepelne cidla, bola moznost pouzit aj jeden OZ a ako snimace teploty 4 tranzistory na ktorych sa snima Ube, ale kedze pri testovani na nepajke mi to nejak blblo tak narychlo som sa rozhodol pre taketo ,,rozmernejsie´´ riesenie
ani som si neuvedomil ze pri rozmiestnovani suciastok v EAGLE som ako tak vyrobil dokonale kurvitko...vlavo dole stabilizator s malim chladicom a dva elity okolo neho, ale zas ten stabilizator tak horuci nie je, ale riešenie to nie je spravne
tlmivka
Offline
dakujem za pochvalu ten toroid je v plastovom obale, takze odretie laku na vodičoch nehrozi
Offline
Zdravím,
vzhledem k tomu, že máte všichni nějakou zkušenost se stavbou invertoru, chtěl bych se zeptat, jaká je ekonomika stavby,
na kolik včetně odpracovaných hodin /neberu to ,že to někoho baví/ a náklady na materiál vyjde funkční spolehlivý invertor?
Doufám,že mezi Vámi není moc rybářů....
Díky.
Offline
Ekonomika je podle mně dobrá, pokud se povede invertor rozběhat bez zničení dražších součástek. A pokud se na místa těch dražších součástek použijí šuplíkové zásoby anebo nějaké starší nakoupené coby v dnešních konstrukcích už nepoužívané nebo z rozprodeje skladu zkrachované firmy či z rozprodeje přebytků firmy či jinak podobně levně. A potom pokud konstrukce nebude kostovaná, takže bude po x let provozování stále spolehlivá.
Offline
Radim napsal(a):
Ekonomika je podle mně dobrá, pokud se povede invertor rozběhat bez zničení dražších součástek. A pokud se na místa těch dražších součástek použijí šuplíkové zásoby anebo nějaké starší nakoupené coby v dnešních konstrukcích už nepoužívané nebo z rozprodeje skladu zkrachované firmy či z rozprodeje přebytků firmy či jinak podobně levně. A potom pokud konstrukce nebude kostovaná, takže bude po x let provozování stále spolehlivá.
Jestli je to tak výhodné, postav alespoň dva, jeden pro mě.
Offline
Jako bastl mu to chodilo, je tedy slušná šance, že se to povede. Zatím to vypadá slušně. On to ale nedělá proto, že by to bylo levnější než koupit starší hotový, ale protože musí něco vyrobit do školy a současně získá vědomosti. I kupovaný invertor se po 5 letech může porouchat, pak svůj invertor snáze opraví a pak by mohl být ekonomicky v plusu.
Offline