SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ještě mám jednu otázku, nepochybně zase hloupou když jsem elektrikář :-) ale...
Kdysi (před patnácti lety na učňáku) jsme dělali s kamarádem jeho svářečku (jen trafo), to staré ho mimo jiné kopalo, proto jsem mu spojil jeden konec vinutí (kleště) s kostrou. Tím nebylo výstupní napětí ve vzduchu ale stále stejné proti zemi, tím se všechno vyřešilo. Ale to je let. Tady jsem četl, že není vhodné spojovat sekundár s PEN vodičem, prý kvůli svařovacím proudům, aby někde nezničily PEN vodiče. Nenašel jsem tu ale bližší vysvětlení.. nám to fungovalo. Než budu dělat krabici, to bude měsíc, ale stejně bych jeden konec vinutí spojil s nulou (před usměrňovačem). Co myslíte Vy. Děkuju.

ty zemnící kleště bych nepodceňoval, i já coby dlouholetý svařeč (nechci napsat zkušený ) často zapomenu
- bastlím nějakej svařenec, při otáčení do jiné polohy kleště odepnu a už je zapomenu připnout...

Vidíte, taková hloupost a mě to nenapadlo :-) děkuju. To bych určitě nerad.
Ne, myslel jsem skutečně PEN. Řadu let se sice dělají, ale ve starých budovách se často nepředělávají.. tak to máme u rodičů na zahradě taky.
Jinak, s tím nakreslením schématu nevidím nic špatně. Ano, zvláštně určitě ano.

hanusatko napsal(a):

Jinak, s tím nakreslením schématu nevidím nic špatně.

No pokud uzemníte sekundární vývod trafa a připojíte pak svorku z usměrňovače na svařovaný předmět, který je taky uzemněný (vodárna, kotel nebo cokoliv jiného), zkratuje se dioda v můstku v usměrňovači.

Tak jsem o víkendu zkoušel. Nedělal jsem to klasické zapojení ale nakonec jen přidal deset závitů lakovaným drátem, přidal diodu (KY719) na malém chladiči, kondenzátor 2200uF/200V, tlumivku 400W, a po několika zkoušení jsem přidal i varistor a vybíjecí rezistory v sérii dvakrát 2k0/5W, kond se po vypnutí vybije za necelých 30 sekund. Trafo má stř. výstup jen 45V, to víte za ty peníze.. po přidání deseti otáček vinutí a součástek měl výstup asi 85V ss, ale jak se trafo hřálo, raději jsem tu namotanou 1.5mm se zž izolací odmotal a namotal lakovaný drát (původně primár z MOTu), pak měl výstup kolem 77V ss. Při sváření tekl diodou proud od 4,5 do 7,5A. Nepřidával jsem k ní ten rezistor, protože jsem měl na zkoušení tři kusy diod, tak buď a nebo. Vydržela a nehřála se. Diody čkd se ani nezahřály, chladiče měly tak 35 až 40°C tak je to fajn. Rutilky fungovaly výborně, snad na ťuknutí :-) ty bazické byly o malinko horší, ale vaří to celkem plynule.
http://jhst.rajce.idnes.cz/nastenka

hanusatko napsal(a):

Rutilky fungovaly výborně, snad na ťuknutí :-) ty bazické byly o malinko horší, ale vaří to celkem plynule.
http://jhst.rajce.idnes.cz/nastenka

Já když nepřipojím pomocný vinutí tak mi rutilový svařujou dobře, na prázdno to dává 67 V. Bazický ale ne ty potřebují víc voltů, na 95V se zapalujou stejně dobře jako rutilky. Taky záleží na výrobci, ty nejlevnější čínský za korunu jedna chytaj i svařujou hůř ale třeba EVB 50 stejně snadno jako rutilový.

Bomba jakou to dělá barevnou kresbu kolem svaru. Asi jak proudí argon.

Jako kapacita je zde použita parazitní kapacita, vysoké napětí je zde dosaženo tím, že vlivem rezonance je na primáru trafa podstatně vyšší napětí než je napájecí (a k napětí na sek se přičtou ještě špičky). Pokud se ale zatíží sekundár, tak se rezonance rozladí a napětí spadne. Výboj do vzduchu (sršení) nebo v jiskřišti, je podstatně jiná zátěž, než vinutí dalšího trafa. Zatímco vinutí představuje trvalou zátěž, jiskřiště má zpočátku poměrně vysoký odpor, takže napětí rychle stoupá a po zapálení sice napětí klesne, ale do dalšího průchodu nulou se oblouk udrží a pak se to opakuje.
Zvýšit napětí jde zvýšením počtu závitů na sek, ale pracovní izolace lakovaných vodičů je 20V, takže aby nesršely závity, bylo by nutné zvýšit izolaci vinutí, např. nějakou izolační zalévací hmotou.

Aha tedy prilis velke napeti, maly proud a presyceni jadra. Zkousel jsem i pripojit primar druheho trafa pres jiskriste aby byla jistota ze tam proud proteka a je to stejne.
Tedy asi resenim bude jiny zdroj VN, nasobic napeti, kondenzator a jiskriste? Na videjich z youtube takovy ionizator u svarecky funguje. S motem nebo necim podobnym se mi blbnout nechce.

Editoval samb (17-02-2015 18:57:31)

Jasne zkusim to usmernit, za zkousku stoji. Je to pro pokusy pomerne dost bezpecny zdroj.

Dotknout se po usměrnění, bude z toho slučnej paralyzér. ) Ale stále lepší než MOT.

Tady to řeší stejně jak radíte http://danyk.cz/zdroj20kv.html tak by mohlo fungovat. Zkusím tyhle diody http://www.gme.cz/dioda-dd1000-p223-133 snad bude dost rychlá, 150 ns je asi o řád výš než maximální frekvence 555 obvodu.

Rezonanční trafo si žije vlastním životem, mám tam cívku se 350ti závity a oblouk přeskočí asi centimetr a dá se natáhnout několikanásobně dál. Další cívku sekundáru jsem navinul s 500ti závity ale dá o dost nižší napětí zato proud odebírá dvojnásobný. Nějak nejde vyladit rezonance. Radši vyzkoušený zapojení neměnit, už jsem ze začátku odpálil dva mosfety než to začalo fungovat spolehlivě.

Zvýšit napětí není potřeba, zpočátku jsem zkoušel různý počty závitů jen tak co to udělá, zdroj fungoval špatně. Problém byl jinde, v pájecí pastě, byla částečně vodivá a na oscilátoru se to projevilo až nakonec shořel a s ním i výkonová část. Po zapájení plošňáku kalafunou fungovalo vše přesně dle návodu. Je to opravdu obvod vyladěný na určitý parametry, jinak nefunguje.

Kapacitní vazba, o tý jsem taky uvažoval ale nevím jakou by to potřebovalo tlumivku aby se zabránilo vyzkratování HF přes vinutí trafa. Do cca 10-ti závitů na feritu pro ten proud nepředstavuje překážku, prochází jako by to byl vodič. A o moc více jich ze svářecího vodiče nenamotám. Tak myslím že napětí se do kleští trafa vůbec nedostane. Chce to naindukovat do vodiče.

No uvidíme, zkusím usměrnit a jiskřiště + kondenzátor asi namotat z vlastní alobalu a folie jak to dělá Danyk u některých tesláků. Ty vydrží. Dá se s tím experimentovat bez investice peněz do toho.

Je jen zajímavé , ale nebude chodit , je tam chyba , 109 . Prostě vše číst celé .....