SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Měl bych prosím ještě dotaz ohledně antisticku a startu invertoru.
V současném stavu při přilepení elektrody spadne napětí na cca 2V, ale proud je 100-120A, což se mi zdá hodně. Vím jak ubrat, ale nastane problém se startem. Proste se invertor nezapne, protože antistick nemá zpětnou vazbu z výstupu. Teď to mám nastavený kompromisně aby se to ještě rozeběhlo, ale není to ono, když při přilepení vadne elektroda.
Co s tím? Dát tam startovací tlačítko? Ale kdo by to pořád mačkal po každém přilepení. Nebo nějaký časáček který by to po pár vteřinách nahazoval automaticky?
Je to nejspíš způsobený tím že jsem použil primitivní antistick. Mám upravené tohle zapojení: http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2012050301
Asi to mám špatně nějak celkově. Při vypnutí na napětový zdroj, mi napětová vazba vypne rychleji než hlavní kondenzátory a do výstupu vletí špice takřka plného napětí.
Jak se tyhle problémy řeší v praxi? Je mi jasný že profíkům to řeší mikroprocesor, ale co tam mám dát já?
Offline
***Asi to mám špatně nějak celkově. Při vypnutí na napětový zdroj, mi napětová vazba vypne rychleji než hlavní kondenzátory a do výstupu vletí špice takřka plného napětí.
Jak se tyhle problémy řeší v praxi? Je mi jasný že profíkům to řeší mikroprocesor, ale co tam mám dát já?***
Nevím, jak to řeší profíci, ale já jsem to vyřešil, pomocí TL7705, ta součástka se jmenuje ve volném překladu hlídací pes (dělá se na různé napětí, používá se to např na restartování procesoru při poklesu napětí), má vstupy, na jeden jsem sloučil přehřátí a jeden napěťový vstup 5V mi hlídá vypnutí. Při vypnutí dojde k poklesu napětí napájení řízení (velikost je snížena napěťovým děličem na 5V + rezerva) tím se překlopí výstupy TL7705 a to mi zablokuje Skřivánkův invertor (musí jít o blokaci, ne vypnutí napájení řízení invertoru). Řešení by se určitě našlo více.
Offline
Ty stavy při zapínání a vypínání je potřeba ošetřit, nebo se jím přizpůsobit, např před vypnutím zdroje nejprve odpojit spotřebič.
Taky nemám ošetřeno to, že se nemůže invertor zapnout do zátěže (sovstart), stačilo by tam dát buď časové zpoždění, nebo hlídat napětí na cívce relé sovstartu a pomocí optronu blokovat invertor. Na druhou stranu tím, že tam mám antistick a napájecí proud invertoru při aktivovaném antisticku je nula nula nic, tak by ten odpor mohl přežít start do zkratu (při startu je antistick aktivován, protože výstupní napětí je nulové, a navíc SG3525 má svůj vlastní sovstart, daný 10uF kondenzátorem).
*** Měl bych prosím ještě dotaz ohledně antisticku a startu invertoru.
V současném stavu při přilepení elektrody spadne napětí na cca 2V, ale proud je 100-120A, což se mi zdá hodně. Vím jak ubrat, ale nastane problém se startem. Proste se invertor nezapne, protože antistick nemá zpětnou vazbu z výstupu. Teď to mám nastavený kompromisně aby se to ještě rozeběhlo, ale není to ono, když při přilepení vadne elektroda.
Co s tím? Dát tam startovací tlačítko? Ale kdo by to pořád mačkal po každém přilepení. Nebo nějaký časáček který by to po pár vteřinách nahazoval automaticky?***
Tomu nějak nerozumím, proud je 100-120A s antistickem nebo bez něj? Musí být použito vhodné řešení, aby invertor startoval sám.
***Antistick nemá zpětnou vazbu z výstupu? *** To se mi nějak nezdá, pokud pracuje na principu kontroly poklesu svařovacího napětí pod určitou mez, tak je to potřeba nastavit tak, aby proud pouze omezil např na 10A, ne ho úplně stopl. Tady bez konkrétního zapojení se těžko radí. Předpokládám, že v http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2012050301 R3 10k má zajistit právě ten minimální proud. Pokud to je dále zapojený na potenciometr nastavení proudu, tak záleží na hodnotě toho potenciometru a je možný, že bude potřeba snížit hodnotu R3.
Pan Skřivánek použil trochu jiné řešení, porovnával výstupní napětí (snížené děličem a omezené zenerkou s úbytkem napětí na diodě, právě hodnota napětí na diodě odpovídala nenulové hodnotě svařovacího proudu a proto když zmizí zkrat, napětí na výstupu vzroste a dostane se nad limit antisticku.
Offline
Zamezení zvýšení napětí na výstupu při vypnutí se dá udělat různě, více nebo méně čistě. Jde jen o to, že část obvodů ještě jede a část přestala správně fungovat, protože je její napájení mimo pracovní rozsah. Ty budiče jako IR2153 nebo SG3525 mají v sobě zabudovanou ochranu výkonových tranzistorů a při podpětí vypnou, ale výrobci se snaží, aby jejich výrobky byly co nejuniverzálnější, a šly použít např v měniči z 12V na 230V, nebo nějaký obvod z 9V baterky, proto je tato ochrana posazena dost nízko. (okolo 8V)
Pokud se tedy vezme napětí 18V pro napájení buzení a z něj se vyrobí napětí pro část řízení např 5V pomocí předřadného odporu nebo odporového děliče, při vypínání dojde k poklesu napětí např na ½, SG3525 ještě jede, ale 5V obvody na 2,5V už ne.
Záleží na konkrétní situaci, někdy stačí obvody rozdělit např diodou a za ni dát větší kondenzátor, použít nízkopříkonové komparátory (nejsou složené z bipolárních tranzistorů, ale z tranzistorů řízených polem).
Další a lepší možnost je vyrobit 5V z 18V pomocí malého měniče nebo alespoň lineárního regulátoru např 7805, těm stačí obvykle napájecí napětí o 2V vyšší než výstupní. Takže pokud poklesne 18V na 7V, invertor už nejede, ale obvody na 5V mají ještě plné napětí.
Pokud má budič řídící nebo poruchové vstupy, tak je možné i jak jsem naznačil v příspěvku výše, využít vstup budiče a invertor zablokovat, pomocí klopného obvodu (je potřeba aby tam byla nějaká hystereze, a nerozkmitalo se to.
Offline
Děkuji za rozsáhlé odborné rady.
Antistick z odkazu mám až po optočleny identický. Jen jsem změnil hodnoty odporů, aby mi nic netopilo. Mám tam 8V zenreku, takže zavírá pod cca 10V. Za optočleny to mám jinak. Možná jsem špatně pochopil autora článku, ale připadá mi že v klidovém provozním stavu, přemostí krajní vývody potenciometru sepnutým tranzistorem optočlenu. Tak jsem to udělal po svém. V klidovém stavu sepnuto, v poruchovém rozepnuto. Jak jen to skloubit s Danykovým zapojením. Dal jsem oba výstupy optočlenů v sérii mezi spodní vývod potenciometru a minus zdroje. Vím že to není ideální. Nic jednoduššího mě nenapadlo. Tranzistor hotstartu je samozřejmě přemostěn odporem. Účinnost nic moc proto těch 100A 2V při max vytočeném potenciometru. Prve jsem nad tím mávl rukou je to jen 200w, nicméně elektrodě to neprospívá. Bez antisticku mi nestačí rozsah ampérmetru. Tak jsem se snažil o zlepšení a přes přidaný tranzistor a odporový dělič pouštím omezující napětí na jezdec potenciometru. Funguje to pěkně, invertor to vypne. Šlo by to i vycitovat na děliči, aby stále něco teklo, ale invertor z vypnutého stavu nezapnu.
Teď mě při psaní napadá, že mi to asi ovlivňovalo, když jsem to měl při oživování puštěný přes žárovky.
A když přidám startovací tlačítko, vyřeším rozběh při zapnutí, dál už by se to mělo resetovat samo a můžu to zapnout i do zátěže (sic to nemá praktické využití).
Špici při vypnutí zkusím potlačit tou diodou s větším kondenzátorem.
Offline
No v tom zapojeni sa vyuziva to ze pri zvarani je na obluku 20V, tak ze pokial je tam tolko voltov optoclen IO1 je zopnuty a odpor 10k vyradeny (hodnotu odporu si urci tak aby pri nom tiekol rozumny prud elektrodov 10-20A) pri poklese pod 10V za zaradi odpor a prud klesne na nastavenu hodnotu. Otazka je na aky min prud mozes ty ist aby ti to neskapalo.
Editoval Atlan (12-02-2015 14:41:57)
Offline
chlapi pozeram dost sa tu rozoberali merania na vašich masinach, moja otazka len tak som skusil čeknuť prudy môjmu, tak pri 100A na vystupe mam na vstupe 17A, merane jak TRMS merakom tak aj ručičkovym s elmag systemom, vystupny vykon je nejakych dajme tomu 2400W, prikon vstupu je az 3,9kVA, premyslam straty to byt nemozu, zeby az talko jaloviny? ci mam zrejme moc velku filtračku? ide mi o to ze vy tu mate o cosi mensie prudy
Offline
17A ze sítě při 100A na výstupu by bylo opravdu moc. Invertor by měl mít cos fí téměř 1. Na vstupu je sice velká kapacita, ale diody způsobí to, že se nabíjí pouze na vrcholu sinusovky (kousek před vrcholem až po vrchol), tedy max proud teče skoro při max napětí.
Bylo při měření při zátěži na výstupu opravdu jen 24V, nekleslo při zátěži napětí v zásuvce? Ta indukčnost filtru by měla být skoro zanedbatelná - je tam jen pár závitů, navíc se magnetické toky u proudově kompenzované tlumivky odčítají, tak fázový posun neudělá. Leda by byly přehozené směry vinutí, ale pak by se musel běžný feritový toroid přiměřené velikosti při takovém proudu bez vzduchové mezery přesytit, takže by stejně indukčnost klesla. Ono to jde jednoduše zkusit, zkratovat vstupní filtr a měřit to ještě jednou. Já jsem naměřil na výstupu 100A, 25V na vstupu 11,9A, 224V.
Při měření jsem svářel naslepo a koukal na 100A a postupně jsem měřil na druhém měřáku další hodnoty, nejsou tam zahrnutý ztáty na svářecích kabelech a ztráta na výstupní tlumivce, tu jsem přidal později pro režim MAG, ale má průřez vodiče 20mm2, tak ta ztráta nebude až tak velká.
Offline
presne tak isto osm to robil aj ja, zvaral som naslepo, a kukal na meraky, potom s kamošom a to iste, cim ste to merlai vy? ja napriklad ked zmeram prud multimetrom peaktech tak nameram nejakych 11A, true rms zameral 17A a tak isto aj ručičkovy merak
Offline
Vstupní proud jsem měřil nejdřív klešťákem, měřil každou chvíli asi o 2 -3A víc, stačilo trochu víc zmačknout kleště a proud klesl (asi by to potřebovalo vyčistit od pilinek), tak jsem měřil obyč digit. multimetem, je do 20A. Při svařovacím proudu 160A jsem měřil pomocí měřícího transformátoru, protože proud lítal 19,5A až 20,5A. Pokud by ten proud byl výrazně vyšší, tak by při sváření na max vypadával jistič 16A.
Offline
cudne mi je to ze masina sla dlho dlho na vstupnej poistke T10A, a to sa s nou zvaralo aj na viac nez tych 100A,takze prudy sli aj vyssie, a poistka drzalaaz raz ju porazilo, istič ostal hore, tak som ju len premostil a slapeme dalej
Offline
Udělal jsem kontrolní měření s pulzním zdrojem a měřákem Agilent U1252 (True RMS) a tím co jsem to nejspíš měřil (čína za pár stovek). Hodnoty s Agilentem jsou s hvězdičkou.
Měření na výstupu (stejnosměrné hodnoty)
I2 5,04A* 5,14A
U2 11,73V* 11,80V
na výstupu 59.1W*
Vstup
I1 0,61A* 0,26A (na 20A rozsahu)
U1 229,0V* 222V
na vstupu 139.7VA*
No, sakra rozdíl, to jsem se pěkně zmýlil, ty nesinusové průběhy jsou problém.
Na invertoru jsem měl původně T/16,0 A 5x20 1500A, ta při pokusech na 160A odešla, tak jsem dal T/20,0 A 5x20 1500A ta už drží.
Editoval pt.kbely (27-03-2015 08:48:53)
Offline
no ja osm dnes skusobne meral invertor cemont colt 130, nastavenie 100A vystup, vstupny prud 17-18A
Offline
Zkusil jsem zkratovat tlumivku na vstupu, je z E jader, měřené hodnoty se podle očekávání nezměnily.
Už je mi tedy jasné, proč energetici propagují PFC. Za tu jalovinu tedy musí být asi zodpovědný ty vyšší harmonický, co vznikají při spínání diod, jinak už tedy nevím.
Offline
ja tam bifilarnu tlmivku na vstupe nemam ale zrejme by tam mala byt pretoze ked zvaram par metrov od radiia tak hned ho to pri zvarani zaruši...inač mašinku chcem nechat vsetko v povodnom zneni, kym niečo neodíde, pamiatka na maturu, na strednú
Offline
Taky to tak nechám být, mám zásadu, co funguje, v tom se nešťourám. Ta jalovina bude problém určitě u více svářeček.
Offline
Edison přiznám se že s jalovinou nemám zkušenosti, ale při měření spotřeby jsem vyzkoušel všechny firemní i soukromé ampérmetry, jenž jsou lety osvědčené na obyčejné měření. A většina z nich naměřila různé hodnoty nereálně vysoké, skoro až jednou tolik. Pouze dva z dostupných měřáků mi ukázali schodnou a přitom "reálnou" hodnotu. Asi 15 let starý multimetr metex a ještě starší klešták. Ostatní měřáky byli také staršího až muzejního data. (Novější multimetry co mají jen 10A rozsah jsem netrápil)
Offline
Tak jsem zase vytáhl na stůl ten nedodělaný invertor. Asi jsem přišel na to co mi tam celou dobu zlobí a likviduje tranzistory.
Vzal jsem to vylučovací metodou, až jsem došel k proudovému zpetnovazebnímu trafu. Dokud hořel oblouk, tak proudová vazba chodila spolehlivě. Proto jsem ho považoval za funkční a měl jsem ho tam od začátku do teď. Ale bylo mi divné proč při přilepení elektrody proud vyskočí, že 200A měřáček je mimo rozsah a napětí někdy do 2V a někdy i 12V, ale to už elektroda svítila. ( a to potenciomert zdaleka nebyl naplno)
Tak jsem zkusil namotat improvizované měřící trafo na velký toroidní jádro. Sic se mi snížil max. proud(Namotal jsem o pár závitů méně), ale chová se to rozhodně lépe. Dá se říct že proud při přilepení je dvojnásobný než proud při oblouku a to po celé dráze potenciometru. Takže na max. 80A na oblouku a "jen 160A" při přilepení.
Přidám fotku trafíček. To menší jsem tam měl do teď 47miliH (vinutí v sérii). Původně to byla asi vstupní sítová odrušovací cívka spínaného zdroje. Dle Danykova návodu použil to samé. Tu větší jsem improvizovaně namotal 24miliH.
Je to normální, že proud při přilepení bez antistiku je jednou tolik? Příjde mi to pořád dost.
Máte nějaké doporučení z čeho udělat spolehlivý měřící transformátorek a jaký by měl míti parametry?
Děkuji
Offline
Rozumné navýšení proudu bych nebral jako závadu. Nemusí se vymýšlet Arc Force. Musí se s tím ale počítat (tranzistory, trafo, diody, vodiče). 100 % mi přijde dost, citlivost je daná u Danyka i zatěžovacím odporem 4R7, ten je dost malý. Tedy např pokud p. Skřivánek použil diodový modul DSEI 2x 121 ( IF AVM = 2x 123 A, IF RMS 2x 150A), tak pak nemám s 220A problém(diody v modulu jsou zapojeny paralelně).
U toho invertoru p. Skřivánka přesycení měřícího trafa stejnosměrným proudem nehrozí, protože hlavní trafo je v serii s kapacitou. Použil jsem poměrně malý toroid od Prametu (materiál přesně nevím), zátěž na max je dost velká, rukou odhaduji podle teploty na 2x 2W odporech, tam tak 4W mohou být. Vím, že to ten toroid snese, protože jsem 2 jádra paralelně použil v 8W pulzním zdroji. Přesto jsem zkratový proud měřil a není lineární ani konstantní. Velikost zkratového proudu záleží i na zpoždění RC členu, ten je u Skřivánka vyšší (1k, 10n), Danyk (1k,330p), roli hraje ale i typ měniče a zapojení regulace, ta je u obou invertorů odlišná.
Já jsem naměřil, bez pomocného zdroje.
svářecí proud zkratový proud %
45 55 122
65 93 143
80 120 150
95 140 147
105 155 148
115 165 143
135 185 137
145 200 138
155 210 135
165 220 133
U Danykovýho invertoru se musí dávat pozor, aby se měřící transformátor nepřesytil stejnosměrným proudem, nároky na jádro jsou větší, proto je tam i demagnetizační dioda s odporem, jsou v pořádku? Přijde mi, že ten původní transformátor má jiné počty těch dvou vinutí, ale asi je to optický klam.
Podle mne se to trafo nemotá na to, aby mělo určitou indukčnost, ale aby byl určitý převodový poměr. Tedy např 1:100 nebo 1:75, pak proud tranzistory o velikosti 10A nebo 7,5A, odpovídá 0,1A na výstupu transformátoru a na zatěžovacím odporu to udělá úbytek podle Ohmova zákona. Citlivost na změnu primárního proudu je daná velkou změnou tohoto napětí a na tom jak je toto napětí dále zpracováno (např děliče).
Pokud má být co nejmenší celková ztráta (vysoká účinnost měniče), co nejmenší zatěžovací rezistor(výkonově –rozměry) a co nejmenší jádro měřícího transformátoru, je třeba dosáhnout co největší převodový poměr (nejmenší sekundární proud), tedy co nejvíce závitů (ale pokud možno v jedné vrstvě, protože pak se projevuje vyšší mezi vrstvová parazitní kapacita, tedy dostatečně tenkým vodičem. Ta ztráta na zatěžovacím odporu je daná výrazem I*(I*R). Z toho je vidět, že potřebná velikost napětí (pro dostatečnou citlivost je lepší získat zvětšením odporu, ztráta se zvyšuje pouze lineárně. Protože velké množství závitů s tenkým vodičem se motá dost pracně, volí se rozumný kompromis.
Je potřeba počítat, že špičkový svářecí proud je podstatně vyšší, než nastavený 100A, velikost špičkového proudu záleží z velké části i na velikosti indukčnosti výstupní tlumivky (+ indukčnost kabelů) a špičkový proud tranzistory je závislý na transformačním poměru a na hodnotě špičkového svářecího proudu.
Editoval pt.kbely (05-08-2015 15:24:08)
Offline
To, že se měřící trafo nedá podcenit, se dá poznat i takto: při oživování invertoru p. Skřivánka se kontroluje, zda vypne rychlá nadproudová pojistka, tak, že se na vstup řídící desky (měřící trafo a zatěžovací odpory nejsou připojeny) připojí napětí a to se pomalu zvedá a kontroluje se funkce budiče. Budič přestane pracovat po dosažení cca 31V. Protože zatěžovací odpor je 100R, musí krátkodobě dát s jistou rezervou výkon o špičkové hodnotě U*U/R= 31*31/100=9,6W. Provozně na max proud (pomalá regulace) vypíná při oživování 22,4V, pak trafo musí dávat dlouhodobě špičkový výkon alespoň 22,4*22,4/100=5W, ve skutečnosti v provozu při 60kHz díky zpoždění na RC členu, operáku a řídícího SG, budičů a tranzistorů, parazitních kapacit ten špičkový výkon vyleze podstatě výš, než při statickém měření při oživování. Tedy tu hodnotu 22,4V to přejede a o kolik to přejede, závisí na okamžité impedanci, tedy rychlosti nárůstu proudu v závislosti na čase.
Tento výkon se umoří na zatěžovacích odporech, proto jsem udělal úpravu tišťáku a místo původního 100R/2W dal 2x51R/2W v serii. V tom o případě, pokud je převod trafa 1/100 a zatěžovací odpor 100R, obvod tedy funguje jako převodník- 1A odpovídá 1V (1A na vstupu 0,01A na sek a na 100R je úbytek 1V). Protože je na výstupu převodníku dostatečné napětí, další obvody jsou děliče a omezovače.
Podobně by to šlo počítat na Danykově invertoru. Zde je na malém zatěžovacím odporu malý úbytek, proto přičítá proměnné předpětí.
Offline
Děkuji za rady.
Původní trafíčko jsem mělo 76 závitů dohromady. Demagnetizační dioda zkontrolována. Navinul jsem na velké jádro 75z slabšího drátu ( včera se mi překrývali vrstvy)
Chová se to zhruba stejně jako včera. Když přilepím 2,5, tak mám 150A a při potenciometru naplno bylo 90A s 3,15elek. po přilepení 170A.
Oproti původnímu trafu mi max proud poklesl. Ale to doladím odporem 4R7. Mám tam složený odpor 4R9, tak lehce uberu.
Každopádně je to mnohem lepší než s původním trafem. (A elektrody mi už po přilepení nerůžoví)
Kolega tvořil housenky a zapálil vždy takřka na poprvé, ale mě to nejde. Aspoň vím že příčina je v rukách.
Diody v usměrňovači mám 4x 60APU04PbF 2 a 2 paralelně. Vím že diodami v usměrňovači tečou různé proudy a podle katalogu je to na zkratové proudy jen tak tak, ale poté co tenhle usměrňovač již zažil, kolik elektrod rozzářil do oranžova... Za celou dobu mého laborování mi neodešla jediná dioda v usměrnovači, což nemohu říct o tranzistorech.
Offline
Zde Utaes uvádí že má do zkratu 110A
http://www.utaes.wz.cz/Invertor/Svareci%20invertor.htm
Takže můžu ještě bádat.
Offline
Snížením toho odporu bych čekal, že se svářecí i zkratový proud zvýší. Už se v tom nějak ztrácím. Není přehozen směr vinutí toho měřícího trafa? K jaké změně došlo, v příspěvku #101:
….V současném stavu při přilepení elektrody spadne napětí na cca 2V, ale proud je 100-120A…..
Offline
Ano snížením toho odporu se proud zvýší. Chtěl bych nastavit svařovací proud na 120-130A, ale zatím jsem to neměnil. Měřící trafo jsem už měl jednou nedopatřením obráceně a je to hned znát že je to špatně.
Změn už jsem udělal tolik, že se v tom taky ztrácím. Tak jsem to začal zjednodušovat. Vyndal jsem napětovou vazbu. A dnes jsem vyrušil antistik. Stejně mi nechodil jak měl. Tedy na stole ze zdroje fungoval, vypínal při poklesu pod 10-11V. Ale v invertoru spolupracoval jen na první třetinu potenciometru. A to i poté co jsem tam dal 15V zenerku.
Všiml jsem si takového jevu, ono vlastně přilepená elektroda není zkrat. Je to odporová zátěž. Každá elektroda se chová jinak, různý průřez, krátká či dlouhá, studená nebo teplá.... Takže když přilepím dlouhou 2, kterou už jsem několikrát přilepil a je velmi horká, tak mám při zkratovém proudu na výstupu svářečky 10-12V.
Dnes jsem navinul ještě jeden měřící transformátorek na toroid střední velikosti (menší než včera, větší než původně) A chová se to přesně dle velikosti. Hůře než včera, lépe než původně. No větší jádro už se mi tam nevejde, to velké má průměr 5cm. Můžu dát větší demagnetizační diodu (třeba BA159) a snížit či vyrušit odpor 47R?
Offline
Proud 120-130A, to je na Danykův invertor dost, zvláště pokud se přilepí elektroda a teče tam ještě víc. U mě ty tranzistory zvládají přilepení elektrody s 220A tím, že mám dvojčinný měnič, tedy se na to střídají dvě větve 75A-rových tranzistorů a pak mám dost vysoký převodový poměr hlavního trafa a zapalovací napětí je řešeno pomocným zdrojem.
Nevím v čem je zakopaný pes, že Utaes má při nastaveném proudu 95A do zkratu 110A, může za tím být i to, že máte jinou pracovní frekvenci, moc malou indukčnost hlavní tlumivky (indukčnost není konstantní, např se může přesytit), pokud je celková indukčnost např 2x vyšší, proud stoupá 2x pomaleji a než se tranzistory zavřou, proud nevystoupá tak vysoko.
Můžu dát větší demagnetizační diodu (třeba BA159) a snížit či vyrušit odpor 47R? Nevím, jestli to pomůže. Někdy se místo odporu dává zenerka.
Offline