SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Potřeboval bych radu z jakého materiálu můžou být čelisti do "univerzál".Známý mně požádal jestli bych mu je kvůli opracování rozměrného a navíc asymetrického obrobku nenastavil.Ač nerad vzal jsem to-jinak by to udělal sám a s ohledem na jeho výbavu matrákový obrobek by ho to jistě zabilo.Nástavba bude(je) ze 14 220,ale co může být materiál čelistí netuším.Podle jiskry při broušení úkosů typuju 0,3-0,5%C,ale nic moc dalšího ne.
Má vize je předehřát na 180-200 a zavařit 307 nebo 309,k dispozici mám ještě 13.08,13.09,13.28,klasiku 12.64(tig dráty),z obalených klasiku 7018,121,123,309 přechodovky,74.78,75.78 po svaření nechat chládnout v izolačním zábalu.Dobrá zpráva je že když jsem si jeden kus špatně stehnul tak to při uražení o kovadlinu ulítlo v té dobře svařitelné 14 220.Svařovat by se to mělo po obvodu hlubokým V svárem(u čelisti jako celku je to v podstatě téměř X)
Děkuji za radu/y
Editoval Ládes (09-02-2017 18:19:42)
Offline
To ví jenom Bůh a výrobce z čeho jsou .Měkké se dělají ze zušlechtěné 12050, tvrdé od Bisonu jestli se pamatuju eqivalent 14220 ,TOS mám pocit z nějaký nástrojovky .
Kdyby kolega nebo ty jezdil kolem Popovic (Uherské Hradiště) poslal bych tě s čelistí za kolegou na mašinu a za pár vteřin by to věděl .
Offline
Od Tosu jsou nastrojovka uz jsem je kolegum asi 4-5 zihal i tak jsou dost tvrde(musely byt do cervenooranzova nasledne obrabene plochy a pak do slidy chladnout).
Offline
Honza007 napsal(a):
Od Tosu jsou nastrojovka uz jsem je kolegum asi 4-5 zihal i tak jsou dost tvrde(musely byt do cervenooranzova nasledne obrabene plochy a pak do slidy chladnout).
Taky se domnívám, že to bude nástrojovka. Alespoň zde jsme to ve firmě párkrát navařovali, bohužel už nepamatuji označení toho přídavného mat. Ale zde je pro p. Ládese odkaz, jsou tam i doporučené přídavné materiály, tabulky předehřevu atd... bohužel v angličtině, ale orientačně může být užitečná...
http://www.bohler-uddeholm.co.za/media/ … 020502.pdf
Offline
Jsou tvrdé,jestli TOSácké netuším(je tam číslo 823) ani nevím jestli jsou origo(je to na 630 "Maďara").Dle informací které jsem nashromáždil panuje největší shoda právě na té 14 220.
Offline
"nástrojovka"? što éto? nějaká ocel tř. 19? Ty čelisti musí být houževnaté i tvrdé což 14220 splňuje pouze v cementované vrstvě, co jsem někdy vařil kola nebo hřídele z této oceli tak si žádný problém nevybavuju a drží to asi ještě dnes. Jinak připomínám že do soustruhu lze výstředně upnout tak že se čelisti vyndají a jedna se uchytí o závit nebo dva později. Nebo taky existuje lícní deska. Napiš Vláďo jak to dopadlo.
Offline
JJ nástrojovek je celá řada ve třídě 19xxxx s různejma vlastnostma od šroubovákovejch až po kovací zápustky .
Offline
Žiadnu nástrojovku by som tam nevaril. Treba si uvedomiť, že tieto navárené čeľuste nebudú mať vlastnosti pôvodných, teda ani tvrdosť a ani presnosť a ani to nie je žiadúce. Otláčenie nehrozí, keďže operná plocha bude radovo väčšia, a presnosť bude dostatočná keďže dotyčný si to po navárení pretočí. Materiál 14 220 je idálny, ale viem, že sa takéto veci robili aj z držiakov sústružnických nožov a to by malo byť 11 500. Samozrejme, je nutný predohrev. Na výhrady kritikov, že 11500 nie je určený na zvarovanie, len toľko, že ani pôvodné čeľuste nie sú na zváranie vhodné, ale s predohrevom, prípadne aj s odbrúsením cementovanej vrstvy je zvár dostatočne pevný. V naftovom priemysle sme v 60-tých aj 70-tých rokoch takýchto úprav robili hodne a nikdy nedošlo k deštrukcii
Offline
Jak to dopadlo se dovím po neděli,ale zatím se to jeví slibně.Lícní deska tam je,bohužel technika která by ji pomohla nasadit na "vřeteník" je v poruše.Upnout ten kus půjde,starosti mi dělá spíš nevývažek tvořící cca 2/3 hmotnosti obrobku.
S přesností jsem dá se říct ve 2 desetinách.Zkusím vložit fotky z průběhu výroby.
url=http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.php?image=./uploads/1544_img_20170209_135937.jpg]
[/url]
Editoval Ládes (10-02-2017 16:15:20)
Offline
Tu přesnost řešils úúúplně zbytečně ,soustružník s IQ vyšším než houpacího koně ví že po úpravě paken je musí přetočit za pomoci rozpěrného kroužku aby byly v tahu ,a netočil to na plandajících čelistech.
Ten nevývažek se odstraní protizávažím jako se to dělá na licní desce ,jinak při velkné nevyváženosti velkého obrobku může mašina odpochodovat do věčných lovišť pokud je soustružník mimoň.
Offline
Ládes, a pochopil si správne čo chce ten kamo sústružník? Nepotreboval náhodou navariť čeľuste tak, aby to chytalo väčší priemer?
Offline
senior napsal(a):
Ládes, a pochopil si správne čo chce ten kamo sústružník? Nepotreboval náhodou navariť čeľuste tak, aby to chytalo väčší priemer?
nene,chtěl to takhle-čelisti už byly kraťounký a obrobek těžkej,nevyváženej.S průměrem nemá problém na soustruhu upne do d650.
Editoval Ládes (10-02-2017 18:19:59)
Offline
No k tem celistem(ty ktere jsem popoustel byly z klasicky od fy TOS) kdyz se pak soustružily byly i tak dost pevné a rozhodně neměly na sobě cementaci (to by bylo poznat protože se doust ubirali (cca 10mm).Takže z 14 220 rozhodne nebyly(netvrdim ze by takove nemohli existovat).Jinak po vyžíhaní v peci jsme soustružili i frezovali matrice(kostky z nastrojovky) co se používa na valcovani zavitu) a to je sakra trvrdy material pokud je tepelne zuslechteny.
Offline
Robi G napsal(a):
To mi je jasné , mal som na mysli či je to viditeľné , napríklad iná farba vrstvy v reze. S popusteným alebo nezakaleným cementovaním som sa ešte nestretol , preto sa pýtam.
No, tak dá se to poznat bruskou podle tvaru jisker, barvou v řezu asi moc ne...
Offline
Pokud je vrstva cementace dost silna coz vetsinou je 1-2-3mm tak je videt tedy predevsim pri obrabení stejne jako je jiny odstin svaru zakladniho mat a prechodoveho pasma.Nekdy je to videt dobre jindy hur.Krom toho je i po popusteni pevnost cementovaneho povrchu o neco vyzsi nez zakladniho materialu proste toho uhliku je tam víc..Celisti jsou i po popusteni dost tvrde a pevne a to 14220 rozhodne není to je po vyzihani blato.Kdo zkusil kovat treba 14 260 poznal o kolik je i pri kovaci teplote pevnejsi nez 14 220.Nakonec se staci podivat na vlastnisti a obsah legur(nato pak u nastrojovych ocelí jinak čelisti do sveraku na frezu jsme delali z nastrojovky mnohokrat a pokud neni frezař trouba a nepokouší se ty celisti obrabet vydrzi velmi velmi dlouho
V řezu jako takovem to moc poznat neni pokud by se řez vyleštil pak to videt je..
Editoval Honza007 (11-02-2017 13:30:38)
Offline
Honza007 napsal(a):
Pokud je vrstva cementace dost silna coz vetsinou je 1-2-3mm tak je videt tedy predevsim pri obrabení stejne jako je jiny odstin svaru zakladniho mat a prechodoveho pasma.Nekdy je to videt dobre jindy hur.Krom toho je i po popusteni pevnost cementovaneho povrchu o neco vyzsi nez zakladniho materialu.
Samozřejmě! Zvláště pokud se zaměříme na podrobné zkoumání tak se ta cementovaná vrstva poznat určitě dá.
Offline
Na upínací nástroje jsem našel 12 061 což rozhodně není nástrojovka a z nástrojovek pak 19 452.Borec co se učil pro TOS mi pověděl že právě z té 14 220 ty čelisti taky vyráběli.Pokus o zlomení 3 bodovým ohybem vřeteno klasického 125mm svěráku York ručně nezvládlo.
Offline
No ony i ty zuby na celistech musi byt dost pevne.Obcas kluci musi frezovat nebo soustruzit zuslechteny material ale ty celisti jsou mnohem tvrdší i vyžíhane je dost těžké obrabet proto předpokladam že nebudou z žádneho blata typu cementaček.Tedy pokud se stale bavime o klasickych celistech od Tosu.
Editoval Honza007 (11-02-2017 17:33:14)
Offline
Tak co nám o tom "blátu"říká lieratura:Mn-Cr ocel k cementování;vhodná pro strojní součásti k cementování s vysokou pevností v jádře,prokalitelnost 65mm ve vodě,do 40mm v oleji.Přibližná tvrdost zákalné vrstvy 63HRC.Normalizační žíhání je až na 880-920st.Víc už se mi ve Strojnických tabulkách listovat nechce.Napíšu do TOSu,snad mi sdělí z jakého materiálu čelisti vyrábí-ať se tady jen bezvýsledně nedohadujeme.
Offline
Hmm, trochu ohřát a švajcnout Welco 1625 a bude to tutovka...
Offline
Tak k tý cementaci ,na LOMU se pozná většinou snadno ,ale komu se podaří něco takového zlomit tak se používá spíš měření tloušťky na výbrusu a to už není tak jednoduchý ,tak že jak na to ? pokud potřebuju vědět jaká je hloubka cementovaný vrstvy stačí použít ,,tajnou " kapalinu kterou se výbrus potře a ja rázem vidět tloušťku .Pak je verze jen poznat cementaci a to jednoduše píchnout tvrdost (většinou 56-62 HRC )a potom odbrousit milimetr a znovu píchnout ,tam může být tvrdost skoro i poloviční .
Offline
Čistě ze zvědavosti.. ta tajná kapalina, není to čistě náhodou roztok jisté cyklické molekuly s jednou OH a třema NO2 skupinama?
Editoval Pruduch (12-02-2017 14:57:22)
Offline
Myslím že je to možný ,mě jí odlil kamarád a spotřeba je tak malá že jsem to dál neřešil .
Offline