SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To ví jenom Bůh a výrobce z  čeho jsou .Měkké se dělají ze zušlechtěné 12050, tvrdé od Bisonu jestli se pamatuju eqivalent 14220 ,TOS mám pocit z nějaký nástrojovky .
Kdyby kolega nebo ty jezdil kolem Popovic (Uherské Hradiště) poslal bych tě s čelistí za kolegou na mašinu a za pár vteřin by to věděl .

Honza007 napsal(a):

Od Tosu jsou nastrojovka uz jsem je kolegum asi 4-5 zihal i tak jsou dost tvrde(musely byt do cervenooranzova  nasledne obrabene plochy a pak do slidy chladnout).

Taky se domnívám, že to bude nástrojovka. Alespoň zde jsme to ve firmě párkrát navařovali, bohužel už nepamatuji označení toho přídavného mat. Ale zde je pro p. Ládese odkaz, jsou tam i doporučené přídavné materiály, tabulky předehřevu atd... bohužel v angličtině, ale orientačně může být užitečná...

http://www.bohler-uddeholm.co.za/media/ … 020502.pdf

"nástrojovka"? što éto? nějaká ocel tř. 19? Ty čelisti musí být houževnaté i tvrdé což 14220 splňuje pouze v cementované vrstvě, co jsem někdy vařil kola nebo hřídele z této oceli tak si žádný problém nevybavuju a drží to asi ještě dnes. Jinak připomínám že do soustruhu lze výstředně upnout tak že se čelisti vyndají a jedna se uchytí o závit nebo dva později. Nebo taky existuje lícní deska. Napiš Vláďo jak to dopadlo.

Žiadnu nástrojovku by som tam nevaril. Treba si uvedomiť, že tieto navárené čeľuste nebudú mať vlastnosti pôvodných, teda ani tvrdosť a ani presnosť a ani to nie je žiadúce. Otláčenie nehrozí, keďže operná plocha bude radovo väčšia, a presnosť bude dostatočná keďže dotyčný si to po navárení pretočí. Materiál 14 220 je idálny, ale viem, že sa takéto veci robili aj z držiakov sústružnických nožov a to by malo byť 11 500. Samozrejme, je nutný predohrev. Na výhrady kritikov, že 11500 nie je určený na zvarovanie, len toľko, že ani pôvodné čeľuste nie sú na zváranie vhodné, ale s predohrevom, prípadne aj s odbrúsením cementovanej vrstvy je zvár dostatočne pevný. V naftovom priemysle sme v 60-tých aj 70-tých rokoch takýchto úprav robili hodne a nikdy nedošlo k deštrukcii

Tu přesnost řešils úúúplně zbytečně ,soustružník s IQ vyšším než houpacího koně ví že po úpravě paken je musí přetočit za pomoci rozpěrného kroužku aby byly v tahu ,a netočil to na plandajících čelistech.
Ten nevývažek se odstraní protizávažím jako se to dělá na licní desce ,jinak při velkné nevyváženosti velkého obrobku může  mašina odpochodovat do věčných lovišť pokud je soustružník mimoň.

senior napsal(a):

Ládes, a pochopil si správne čo chce ten kamo sústružník? Nepotreboval náhodou navariť čeľuste tak, aby to chytalo väčší priemer?

nene,chtěl to takhle-čelisti už byly kraťounký a obrobek těžkej,nevyváženej.S průměrem nemá problém na soustruhu upne do d650.

Editoval Ládes (10-02-2017 18:19:59)

Robi G napsal(a):

V popustenom stave ako poznať cementáciu?

Jedině podle zvýšeného obsahu uhlíku v cementované vrstvě.

Pokud je vrstva cementace dost silna  coz vetsinou je 1-2-3mm tak je videt tedy predevsim pri obrabení stejne jako je jiny odstin svaru zakladniho mat a prechodoveho pasma.Nekdy je to videt dobre jindy hur.Krom toho je i po popusteni pevnost cementovaneho povrchu o neco vyzsi nez  zakladniho materialu proste toho uhliku je tam víc..Celisti jsou i po popusteni dost tvrde a pevne a to 14220 rozhodne není to je po vyzihani blato.Kdo zkusil kovat treba 14 260 poznal o kolik je i pri kovaci teplote pevnejsi nez 14 220.Nakonec se staci podivat na vlastnisti a obsah legur(nato pak u nastrojovych ocelí jinak čelisti do sveraku na frezu jsme delali z nastrojovky mnohokrat a pokud neni frezař trouba a nepokouší se ty celisti obrabet vydrzi velmi velmi dlouho

V řezu jako takovem to moc poznat neni pokud by se řez vyleštil pak to videt je..

Editoval Honza007 (11-02-2017 13:30:38)

Na upínací nástroje jsem našel 12 061 což rozhodně není nástrojovka a z nástrojovek pak 19 452.Borec co se učil pro TOS mi pověděl že právě z té 14 220 ty čelisti taky vyráběli.Pokus o zlomení  3 bodovým ohybem  vřeteno klasického 125mm svěráku York ručně nezvládlo.

Tak co nám o tom "blátu"říká lieratura:Mn-Cr ocel k cementování;vhodná pro strojní součásti k cementování s vysokou pevností v jádře,prokalitelnost 65mm ve vodě,do 40mm v oleji.Přibližná tvrdost zákalné vrstvy 63HRC.Normalizační žíhání je až na 880-920st.Víc už se mi ve Strojnických tabulkách listovat nechce.Napíšu do TOSu,snad mi sdělí z jakého materiálu čelisti vyrábí-ať se tady jen bezvýsledně nedohadujeme.

Tak k tý cementaci ,na LOMU se pozná většinou snadno ,ale komu se podaří něco takového zlomit  tak se používá spíš měření tloušťky na výbrusu a to už není tak jednoduchý ,tak že jak na to ? pokud potřebuju vědět jaká je hloubka cementovaný vrstvy stačí použít ,,tajnou " kapalinu kterou se výbrus potře a ja rázem vidět tloušťku .Pak je verze jen poznat cementaci a to jednoduše píchnout tvrdost (většinou 56-62 HRC )a potom odbrousit milimetr a znovu píchnout ,tam může být tvrdost skoro i poloviční .

Myslím že je to možný ,mě jí odlil kamarád a spotřeba je tak malá že jsem to dál neřešil .