SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

lubajz napsal(a):

U žárového zinku dochází vytvoření relativně silné vrstvy zinku. Jakým způsobem se v takovém případě chrání např. panty,.

Již při projektování je třeba myslet na tyto detaily. Například průchozí díra pro šroub M16, obvykle se vrtá průměr 17mm, pokud věc půjde na pozink je potřeba vyvrtat průměr 18mm.
Ochrana pantů - nejlíp skonzultovat se zinkovnou, připravit to sám nebo udělají oni.
odkaz na seriozní zinkovnu:  https://apollometal.cz/kontakty/

Díky za odpovědi.

Ano, zvážení sekčních vrat bylo prvním krokem. Bohužel, stavební otvor je už teď poměrně malý, takže další snížení i zúžení sekčními vraty instalovanými do otvoru bylo nežádoucí. Navíc mám požadavek průchodu vraty "pěšími" bez neustálého otevírání a zavírání vrat, tj. instalaci klasických dveří integrovaných do vrat. Bohužel tyto dveře to celé dost prodraží. Měl jsem vyhotovenou cenovou nabídku na 55.000 Kč.

Takže padla volba křídlová vrata instalovaná před otvor, tj. bez zúžení/snížení průchodu. Praporkové profily se mi velmi líbí, jenže co jsem dohledal, tak se vyrábí jen pro výplň v tloušťce 30 mm, což se mi na zvažovaný PUR panel zdá málo a navíc je to atypický rozměr (ale sehnat by měl jít). Viz např. tento web:

https://hutni.pro-doma.cz/eshop-jekl-pr … etail-9319

Dají se někde sehnat i jiné "atypické" rozměry těchto praporkových profilů, tj. pro výplň 40 mm? Takže zvažuji použití klasického jeklu 40 x 60 - 80 a klasické navaření pásoviny po obvodu, která vymezí uložení PUR panelů.

Jinak s pracovníky zinkoven mám podobnou zkušenost jako zmiňuje Adamw140, takže zinkování bych se chtěl spíše vyhnout. Jestli tomu rozumím správně, tak "lak" zmiňovaný v jiných vláknech je tedy komaxit - práškové lakování. Máte tedy s komaxitem dobrou zkušenost? A jak vychází cenově ve srovnání se zinkem?

Navíc se konstrukce z tak tenkého materiálu většinou pokroutí, když se zinkuje žárovým zinkem.

Na panty a závity používám Lukopren. Cena zinku je teď u nás ca 29 Kč/kg vč. DPH

zahajskej napsal(a):

Žárový zinek je naprskaný jen vně, u galvanického máš nazinkováno i uvnitř.

Co to je za hňupina? Žárový je zevnitř, protože se musí navrtat otvory kvůli tomu aby to neprasklo a hlavně neplavalo v tom zinku. Galvanický je nanášen "elektrolýzou" a nemusí tudíž být otvory - není tudíž uvnitř...
Více např viz http://www.eurometal.cz/magazin/rozdil- … -detail-60 nebo https://www.antena.cz/zinkovani-rozdil- … nkem-c594/ atd...

Editoval Rellik (05-08-2019 18:36:46)

Když je to slušná firma a pravidelně čistí vany, zinkovou lázeň, tak to není jen hnus. Samozřejmě nebude žárový zinek nikdy jako ten galvanický, ale......

Jo a 55 je docela dost asi bych to udelal levneji.

Proč tam pořád cpeš prášek? Vždyť na venek je to to nejhorší co můžeš použit. Kolik jsi udělal takových vrat ? Když umíš stříkat uděláš  lak jako prášková barva ale nikdy se Ti nesloupne jako prášková .

pat napsal(a):

Proč tam pořád cpeš prášek? Vždyť na venek je to to nejhorší co můžeš použit. Kolik jsi udělal takových vrat ? Když umíš stříkat uděláš  lak jako prášková barva ale nikdy se Ti nesloupne jako prášková .

Prože prášek  je mnohem  víc náročnější  na předúpravu povrchu. Rozpouštědlová  barva drží pomalu na každém  svinstvu, na neodstraněných  okujích, hůř odmaštěném  nebo podrezavělém  povrchu atd. 3 - 6 let, potom  podrezaví  nebo  se začne loupat a to  už  je na reklamaci  pozdě.
Prášek, pokud se naplno  mají  využít jeho  vlastnosti, potřebuje kvalitní  předúpravu povrchu, kvalitní  očištění, odstranění  okují a rzi a přípravu povrchu  třeba fosfátem pod nátěr nebo rovnou  kataforézou. Dávat takové m věci  jako  bránu lakovat  v nějaké  malé  levné  lakovně, kde je jen  práškovací  box a suška a jinak nic je poukaz  na průšvih,  ty žijou  hlavně  dílů  lakovaných  do  vnitřního prostředí, jako  jsou byty ,  kanceláře atd nebo  jim  vozí  dílce už  opatřené  předúpravou  a oni  provádějí  jen  finální  lakování. Proto  se práškovaní  věcí pro venkovní  prostředí  musí  dělat  v úplných  práškovacích  linkách,  kde dílce vstupují  jen  otryskané od okují a silnější  vrstvy rzi nebo  hladké, nezkorodované nezokujené, jen slabě zamaštěné  definovaným  konzervačním  prostředkem, který odmašťovačka v lince umí.
V lince pak  proběhne odmaštění, odstranění  prachu a volně lpících  nečistot, stabilizace či  odstranění  náběhu  rzi a stabilizace kovového  povrchu třeba  oním fosfátem pod nátěr.  Teprve potom  probíhá  vlasní  lakování a teprve tam  se využijí naplno  vlastnosti  práškového  lakování jako  vysoká  mechanická odolnost,  u  venkovních  prášků  v automobilové  nebo  fasádní  kvalitě vysoká  stálost  odstínu a kvality - lesku povrchu -  za 20 let bude ta brána vypadat prakticky stejně jako nová.

Podobně to  je u  žárového  zinku. Většina tloušťky povlaku žárového  zinku  není  zinek, ale slitina FeZn v příslušných  poměrech. To  znamená že na tloušťku  i  vzhled žárového  zinku  má  vliv složení materiálu,  jeho legování  i  nečistoty. Třeba křemík  výrazně zvyšuje tloušťku  zinkové  vrstvy a zhoršuje vzhled. Podobně i  povrch,  hrubě otryskaný  nebo  místy"vytryskaná"  rez z hloubky materiálu, jak  materiál  ležel  venku třeba 5 let. Pokud tedy má  být žárový  zinek  vzhledově kvalitní, musí  se s tím počítat  už  při  výrobě, použít materiál  s hladkým  nezukujeným povrchem,  který  je přirozeně dražší, kvalitní  svary, pokud možno  jednotné  složení  materiálu...

Co  se týká  ceny,  se divím ,že se tady diví,  že povrchovka jedné  brány vyjde třeba i  na 50 tisíc.  Zvlášta pokud se výrobek musí  ponořovat,  v elektroforéze,  v některých  předúpravách,  nejvíc ale v žárovém  zinkování,  s každým  dalším  metrem, který  linka zvládne,  se násobují  režijní  náklady. Neplatí  se potom  cena barvy nebo  odneseného  zinku ,  ale těch příslušných  x minut provozu  linky, po který  to zpracování  trvá.  Třeba žárové  zinkování  velkých  mnohamnetrových  kusů  v celku  je tak  spíš pro  projekty, kde se nemusí hledět  na korunu, jako  pro  státní  zakázky, dotované  projekty, reprezentační projekty firem a podobně.
Pro  dosažené  rozumné  ceny je mnohem  vhodnější  takovou  velkou  bránu  rozdělit na několik  dílů, na kterých  se povrchovka udělá  zvlášť  v rozměrově menších  linkách  a potom  se to  sešroubuje dohromady.
V tomto smyslu  je dobré už dopředu  určit povrchovku, jakou  se to  bude dělat a firmu  s linkou, kde se to  bude dělat. Zjistit, jaké  tam  jsou  technologické podmínky, zvláště maximální  rozměry, které  linkou  projdou, jak  se to zavěšuje a podobné  technologické věci. Prostě aby do jednoho  taktu  takové linky se vešlo  co  nejvíc práce, tak  potom  vyjde taková profesionální  povrchovka nejlevněji.

Já jen ,že soused má plot asi tři roky a je to jako dalmatin . Neví co s tím bude dělat. Když jsem mu říkal že prášek je průser tak byl moudrý. Teď mu nějak moudrost došla. Prý sehnal nějakou barvu .Tak mu říkám že to je zábava na každý víkend. Že to musí otryskat znovu nazinkovat a potom natřít barvou na to určenou. No bráni klučina jsem zvědav jak dlouho. stříkal jsem desítky zinkovaných bran a plotu a v pohodě. I vrata jsem dělal.Když koupíš ty lamely to je ale palba co. To už se oplatí vzít celé vrata v akci a pružiny s výjezdem si někam schovat. Jinak tak mezi náma jestli můžeš tak od toho kšeftu utíkej co můžeš. Já jsem to dělal když chtěl zákaznik stejné  dveře  jako má sekční vrata a byla to pakárna. Proto se ptám kolikrát jsi to dělal.

Já souhlasím s Adamw140, že sekční vrata jsou obecně lepší než klasická křídla. Jenže jak jsem už psal dříve, sekční vrata instalovaná do otvoru mně zúží/sníží už teď malý průchod a za otvor (tj. dovnitř) je také instalovat nemohu opět kvůli zmenšení vnitřního prostoru. Takže mi z toho vychází instalace před otvor.

Nikdo neříka že sekční vrata jsou špatná .To ne je to to nejlepší  ale rolovačka stojí za prdlačku to už raději křídla.