SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Dobrý den,
boužel jsem se dostal do situace, kdy jako diletant, co se svařování týče, musím vybrat svářečku. Vedení společnosti chce najmout údržbáře, který by měl umět i svařovat a z nějakého nesmyslného důvodu zůstala výbava dílny na mě. Chápu, že ideálně by si tohle měl vybrat odborník a nebo sám budoucí údržbář, ale to by byl boj proti větrným mlýnům. Snažil jsem si něco načíst a pochopil jsem základy, ale nevím, jak moc "silná" musí být sváečka jak moc profi.
Materiál s kterým se bude pracovat - nerez jekly max 3 mm tloušťky (výjimečně), obvykle 2 mm + případné přivaření plechu k takovému jeklu, v případě železných U železných profilů se tu pracovalo s tloušťkou nejvíce 4 mm, ale to je tak jednou za rok (obruče kolem hranatého sloupu). Najatý svářeč to zmákl za půl dne i s řezáním a vrtání do zdi. Když to zprůměruji, tak se svařuje tak jednou měsíčně, možná i o něco méně. Naposledy to byl krátký ochoz (1,5 m délky) se 3 schody - drobná konstrukce z nerez jeklů. Jedná se o potravinářský provoz, sváry by neměly být nějaké obří, například nakoupené stroje s nerez konstrukcí mají sváry téměř neznatelné. Neočekávám, ale že to zvládneme i tady, ale směřuji k tomu, že asi bude potřeba používat TIG. Čas nás tlačit nebude. Všechno je vždy plánované.
Moje představa je možná naivní, ale bude vhodný Invertor MMA + TIG asi AC/DC 200 A. Dá se to jako komplet se vším všudy (flaška, hořáky, kukla,...) nakoupit za 30 000 bez DPH (+- 37 000 s DPH)? Doba je zlá a mám na celou akci nějaký rozpočet a svářečka je jen malou částí dílny.
Předem moc děkuji za jakoukoli radu.
Pavel
Offline
Dá sa ak ti nevadí cinsko/poľský stroj, na firmu predpokladám ze nebudeš kupovať jazdený z bazaru, jet tig mini pre príklad máš u vás cca 15000 bez DPH a fľaša nebude lepší nájom na firmu?
Offline
Uvážíme-li, že jsou tu stovky stránek na dané téma, pak se těžko hledá něco ještě lepšího, či ještě novějšího. Možná je tu předpoklad, že někdo za PavelN vymyslí, vyhledá, případně navrhne ideální řešení. Jenže tak to na světě nefunguje.
Pokud firma nemá prakticky žádné skušenosti se svařováním, zřejmě nemá ani kvalifikované svářeče a s vysokou pravděpodobností ani neví, co podle současných předpisů a evropských norem smí svařovat, pak by bylo velice vhodné, aby si nejdříve potřebné informace získala. Pak teprve zjistí, co bude smět svařovat (kupodivu to nezáleží na přání zákazníka) a teprve potom má smysl zabývat se potřebným vybavením nějakého výrobního provozu. Víte například, že nelze na stejném stole, ponku apod. pracovat s uhlíkovými ocelemi a nerezy? A co teprve práce s Al slitinami. Takže mnohem důležitějším problémem než nějaká svářečka je důkladné ošetření případného svařovacího pracoviště ze strany BOZP a výrobních předpisů (prostory, požární ošetření, systémy odsávání svařovacích aerosolů atd.), zařazením oblasti svařování do firemního systému jakosti a kontroly, samozřejmě získání příslušných svářečských Oprávnění pro svářeče. A potom bude třeba zajímavé, po vyhodnocení výrobních možností, pořizovat svářečky. Pro firmu bych nikdy nedoporučil kombinované zdroje! Při poruše jednoho je firma okamžitě bez jakékoli možnosti jiného svařování.
Každý materiál má své požadavky.
Každá svařovací metoda vyžaduje jiný přístup k přípravě svařování.
Metody TIG a MIG/MAG vyžadují zvládnuté zásobování ochrannými plyny.
TIG - čistý argon
MIG - argon s buď kyslíkem, nebo s malým množstvím CO2
MAG - buď CO2 nebo směsný plyn (zpravidla 82% Ar + 18%CO2) podle požadavku ve smlouvě se zákazníkem
Cena svařovacích zdrojů bude v tom všem tou nejmenší položkou.
Offline
Když už je rozpočet do těch 37k, tak alespoň JET TIG II nebo III. Ale taky opět záleží, jestli dotyčný údržbář umí svařovat touto metodou. Pokud ne, tak a umí "céóčkem, tak tak bych dal asi KOWAX GeniMig 250LCD. Je ovšem na 400V. Případně nižší řadu, která je na 230V...
Offline
Tazatel píše, že to chce pro udržbáře a že se jedná o potravinářský provoz. Ne o strojírenský provoz s výrobou svařovaných dílů. Takže se jedná o udržbářské svařování, ne o výrobní svařování. Ten člověk bude spíš mechanik nebo mechatronik nebo elektrikář atd, podle toho, co se v provozu opravuje jako hlavní nebo rovnou "Ferda Mravenec, práce všeho druhu" a jeho hlavní prací bude zařídit, aby ta výroba, třeba salámů nebo naopak nemasových ekologických blivajzů či čeho fungovala dobře a bez prostojů. Tudíž občas bude třeba něco svařit, co prasklo, aby se linka znova rozjela a dělníci čekající na opravu znova pracovali. Mimo toto bude třeba svařovat nějaké stojany, rozšiřovat či upravovat třeba nástěnky pro nějakou vnitrofiremní propagandu nebonavyšovat někde zábradlí, když bezpečák usoudí, že to stávající je příliš nízké atd.
Tazatel zřejmě potřebuje vědět, co si může takový průměrný Ferda Mravenec s průměrnými svářečskými papíry dovolit spravit, svařit na počkání, aby se linka rozjela a co už musí odmítnout, aby případně nešel sedět a firma musí linku odstavit a na opravy musí sehnat specializované a certifikované svářeče, zřejmě taky potřebuje vědět, jak dělat svary vhodné pro přímý styk s potravinami, tam by asi měl uvést prostředí, příslušnou potravinu.
Dále potřebuje asi vědět, jaké plánované úpravy a opravy si může dovolit dělat sám, píše o úpravě obslužné plošiny, přímo v potravinářském provozu asi z nerezu, jinde, třeba do šatny z běžného černého materiálu. A to z bezpečnostního hlediska, aby ho třeba bez papírů nenutili svařovat třeba něco kolem zvedacího zařízení a z ekonomického hlediska, aby ho nenutili třeba do rozsáhlé soustavy obslužných lávek, když speciallizovaný odborný svářeč to udelá mnohem kvalitněji a rychleji. Nebo do výroby židle pro kancelář.
Tazatel tedy pravděpodobně chce navrhnout svařovací metodu a svářečku pro Ferdu Mravence, který ve skutečnosti vedle své hlavní odbornosti téměř neumí svařovat (protože jinak by zřejmě požadoval příliš vysoký plat), aby dokázal svařit téměř všechny materiály, které v provozu mají, bez většího ohledu na vzhled a kvalitu, aby to drželo do doby, než firma na definitivní opravu najme zvenku kvalifikované certifikované svářeče.
Editoval Radim (27-02-2021 01:16:20)
Offline
Podle Jirkati (chapu ze to je podle predpisu) bych na to co jsem kdy svaroval mel mit na pokrytí legislativy asi kolem 12!!!!! Zkousek!!!!!! Delal jsem jak vyrobu tak udrzbu .Jinak samozrejme chapu ze pravidla musi byt na druhou stranu platit pro udrzbarskou dilnu najem za 1 lahev argonu 1 na smesny plyn 1 na cernej 1 smesnej na nerez + soupravu (2 lahve) autogenu a veskery ty dalsi opicarny k tomu mame to tady pěkne šaškistán ktery nikdo nezaplatí!
Offline
Není to dementní aby někdo kdo svařování vůbec nerozumí vybíral svářečku jinému člověku? Údržbáři mívají většinou nějaké levnější mašinky třeba od Omicronu nebo Kuhtreiberu a jsou spokojení. Nerez jde svařovat i klasickým DC TIGem ne? Takže podle mě zbytečná mašina za 30000,- kč.
Offline
Honza007 napsal(a):
Podle Jirkati (chapu ze to je podle predpisu) bych na to co jsem kdy svaroval mel mit na pokrytí legislativy asi kolem 12!!!!! Zkousek!!!!!! Delal jsem jak vyrobu tak udrzbu .Jinak samozrejme chapu ze pravidla musi byt na druhou stranu platit pro udrzbarskou dilnu najem za 1 lahev argonu 1 na smesny plyn 1 na cernej 1 smesnej na nerez + soupravu (2 lahve) autogenu a veskery ty dalsi opicarny k tomu mame to tady pěkne šaškistán ktery nikdo nezaplatí!
JJ, v době socialistické byl údržbář člověk, který většinu placeného času dřepěl ve své dílně a jen občas makal na poruchách. Ve své dílně tak měl obvykle plno času, obvykle taky tam měl všechny možná svařovací zařízení, takže pokud byl pilný, mohl na všelijakém materiálu furt něco zkoušet a i učit se a dělat spoustu těch svářecích zkoušek a certifikátů. A když si to všechno dokázal zapamatovat , tak ve 40 - 50 letech po sametu udivoval zahraniční západní manažery, jak všechno umí svařit, se vším materiálem umí pracovat, všechno opravit...
To dnes už není. Dnes je počet udržbářů obvykle určen tak, že lítají jak hadr na holi od poruchy k poruše, celou směnu se nezastaví, sotva jednu poruchu dají dohromady, aby to jakžtakž pracovalo, už musí na další. A je jedno, jestli původně studovali elektrikařinu nebo zámečníka nebo strojní technologii nebo třeba mechanotronika třeba na pneumatické věci, dnes musí znát základy toho všeho dohromady, aby našli poruchu a stroj spravili. A běžné lehčí stroje se už většinou nesvařují, ale šroubují z polotovarů, třeba z hliníkových konstrukčních stavebnic, takže pokud to povolí, udržbář nesvařuje, ale šroubuje, nebo vrtá otvory a vyřezává závity a zase šroubuje. Když už se dnes něco učí navíc, tak to rozhodně není svařování, protože to dnes téměř nepotřebují, ale třeba něco kolem elektroniky, čidel a řízení, procesorů nebo pneumatiky atd.
Offline
Kolegové, přečtěte si znovu základní dotaz. Vedení firmy a zřejmě ani tazatel nemají pojem o svařování jako procesu, který podléhá nějakým pravidlům. Ta pravidla nijak zvlášť nerozlišují, jestli se jedná o údržbáře, nebo opravdového svářeče. Je typicky české se "nějak" problémům s legislativou vyhnout tvrzením, že to je zbytečné obtěžování lidí apod. Jenže, kolegové, co se stane při sebemenším průšvihu? Kdo bude osoba zodpovědná? Víte, že nejvíce požárů v průmyslových objektech způsobí nějakým způsobem svářeči? A tušíte, že se pak nelze vyvinit? Dnes i malá výrobní firma má zařízení i za desítky milionů. Co potom? Někdo může tvrdit, že zaměstnanec zodpovídá za škodu do max. tří platů. Ano, to ale platí při neúmyslnem poškození zařízení nebo při vadné výrobě. Ale nic z toho ho nezbavuje trestní odpovědnosti. A takové obecné ohrožení už není za tři platy měsíční, ani celoroční. Nebo snad práce bez příslušného Oprávnění není zjevný úmysl? To není jen svařování, takových pracovních činností je dlouhá řada. Jen namátkově - VZV, obsluha složitých zařízení (třeba bagr), práce ve výškách, pod vodou atd. Taky byste tvrdili, že to nějaký univerzální pracovník zvládne "bez papírů", protože to umí?
Šéfoval jsem ve firmě s dvanácti sty zaměstnanci údržbě, která měla přes 80 lidí ve firmě i na montážích. Nepřeju nikomu zažít ten průser, když elektrikář opravoval velkou montážní úkosovačku, zapnul si posuv a nechal tam prst na trubce. Přišel o něj a první požadavek pracovníka z tehdejšího Inspektorátu práce byl: " Předložte oprávnění (zaškolení) pracovníka elektroúdržby na práci s úkosovacím strojem." Samozřejmě ho měl, včetně pravidelného potvrzování o školení BOZP na daném stroji. Takže to byl "jen" pracovní úraz, kde měl hoch nějakou spoluúčast, a tedy menší plnění od pojišťovny. Ve firmě to bylo zaplaceno samozřejmě bez omezení.
To je jeden z důvodů, proč neustále omílám papíry, papíry, papíry.
Offline
Dostáváme se trochu off topic. Ale zajímalo by mě. Je vinný ten, kdo svařoval bez kvalifikace, nebo ten kdo jej pověřil svařováním, i když věděl, že kvalifikaci nemá? Nebo oba dva?
Offline
Pro Martin L - otázka je zcela nepatřičná.
Může pracovníkovi, zaměstnanci, nařídit či pověřit ho, aby řídil "bez papíru" vysokozdvižný vozík, bagr, letadlo?
Pokud člověka "bez papírů" pošle někdo svařovat tlakové potrubí na páru, kdo bude popotahován při průseru s deseti mrtvými? Vsaďte se, že ten "svářeč". On totiž věděl, že to nesmí dělat, protože na to nemá patřičnou kvalifikaci. A nepomůže ani písemné pověření s deseti podpisy a razítky.
Půjdete s řidičákem na malý motocykl řídit třeba kamion? I když to umíte?
Budete se služebním osobním autem jezdit vlevo, protože vám to nadřízený písemně přikázal?
Určitě se najde někdo, kdo bude argumentovat, že na svařování neexistuje zákon jako na provoz na silnicích. Ano, neexistuje, zato ale existují desítky evropských a domácích norem k danému tématu. A samozřejmě budou tací, kteří budou řvát, že normy jsou nezávazné. Ano, jsou nezávazné, ale všechny soudy, případně rozhodčí orgány je považují za minimální úroveň jakékoli činností v praxi.
Offline
Auto si taky můžete koupit bez vlastnictví řidičáku.
Že by byl dělník bezprizorný a nevěděl co smí a nesmí dělat? Půjde tedy třeba jezdit s vysokozdvižným vozíkem? Asi ne, a přitom si takový VZV můžete koupit v bazaru i nový.
Když bude robot svařovat nápravy na osobní auto a svářeč-opravář za robotem neopraví správně chyby a neprovede správně Vizuální zkoušku svarů a náhodou to projde i výstupní kontrolou a auto na vadu nápravy havaruje, tak máte čtyři mrtvé jen to fikne. To už není "jen úraz nebo požár". A svářeč je snadno dohledatelný v pracovních záznamech podle čísla svařence. Už jsem tu kdysi popsal dva případy havárií se závadou zadní nápravy auta z vlastní praxe v AUTOMOTIVE. Při takovém průseru se jde až do konkrétních čísel tavby použitých základních i přídavných materiálů, do zápisů o použitých plynech, kontrolují se i cejchování na redukčákách i třeba na teploměru a vlhkoměru ve skladu svařovacích drátů. A překvapení - i svářeč-opravář za robotem musí mít svářečké oprávnění a dokonce i zakladač do palety robota musí být prokazatelně zaškolen. Ještě by se tu dala vést debata o tom, zda seřizovač svařovacího robota má mít nějaké svářečské vzdělání. A když někdo tvrdí, že ne, tak podle čeho ten seřizovač seřídí robota, aby provedl kvalitní svár? Podle vlaštovek na okně asi ne.
Prostě je potřeba si uvědomovat, že svařování patří do tzv. zvláštních procesů a podle toho je potřeba k tomu přistupovat a nesnažit se stále něco okecávat a očurávat. Je řada firem, které na takovém přístupu totálně zkrachovaly.
Smazat příspěvek #12, na který jsem reagoval, je docela prasárna. Nebo ne?
Editoval jirkati (27-02-2021 23:06:34)
Offline
jirkati napsal(a):
......Smazat příspěvek #12, na který jsem reagoval, je docela prasárna. Nebo ne?
Tohle je přesně ten moment, o kterém jsem psal v jiném vlákně. Stalo se mi několikrát totéž a proto už většinou reaguji s citací.
Offline
jirkati napsal(a):
....
Smazat příspěvek #12, na který jsem reagoval, je docela prasárna. Nebo ne?
Tak starej a zkušenej a pořád ještě neví, že lidi jsou svině ....
Offline
Je už pár lidí, na které nereaguju. Jak vidno, jejich řady se mohou rozšiřovat.
Offline
Zřejmě se jedná o mě. Příspěvek jsem smazal, protože jsem došel k závěru, že k tématu nic rozumného nepřidává. Když jsem jej mazal, tak jsem ještě Vaši odpověď ve vláknu neviděl. Omlouvám se.
Myslím, že není nutné hned předpokládat zlý úmysl :-| :-)
Aby bylo jasné, na co jirkati reagoval, pokusím se parafrázovat můj smazaný příspěvek.
Že je potřeba k řízení auta řidičský průkaz, to je všeobecně povědomo. Že nelze svařovat bez zaškolení už neví každý. Vždyť svářečku jde koupit v Lídlu
Nemusí jít hned o tlakové potrubí. Kdo tohle zvládne, ten už o potřebné kvalifikaci určitě bude vědět. Ale co když se mistr zeptá nevyučeného helfra, jestli umí svařovat a pak jej postaví ke svářečce. Třeba u pásové pily, kde heftuje svazky materiálu. Nebo u svařovacího robota, kde opravuje nedovařené stehy. Je takový dělník povinen vědět, že potřebuje průkaz?
Offline
Děkuji za VŠECHNY reakce. Boužel značná část kritiky je pravdivá a k věci, ale jak jsem psal, nemám na výběr. Úkoly se plní a dostávám je od těch, kteří mi dávají peníze. Co firma resp vedení ví a nebo neví, to mě raději nezajímá. Já jsem jim něco podobného říkal a dostal jsem pořádný sekec. Stávající najímaný svářeč a nebo jak ho nazvat, je podle mě samouk a žádné oprávnění nebo školení nemá. Už jsem se ho na to ptal a celý se kroutil a odpovědi se vyhýbal. A co vím, tak v kraji "obhospořaduje" hodně firem. To je tvrdá realita dnešních podniků, pokud teda není řeč o automobilce a nebo opravdu velkém provozu.
"Ferda Mravenec, práce všeho druhu" - dokonale vystiženo.
To, co by se v naší firmě řešilo není nic světoborného a nestojí na tom bezpečnost provozu. Nejsou to velké ochozy na průmyslovým kutrem na maso, ale fakt takové ty kraviny a dodělávky. Minulý rok to třeba byly chrániče rohů sloupů, pak chrániče zdí, apod. Všechno je to práce, která musí být hned a najímaní firmy je pomalé a následná čekačka třeba měsíc je absolutně nepřípustná.
Čili bude stačit kategorie KITIN 1900 HF, JET TIG AC/DC a nebo raději multifunkce GAMASTAR 196LS, kde je ale jednodušší TIG (Lift-ARC)? Nevím jak moc je složitě s takovým jednodušším TIG pracovat. Děkuji
Offline
S HF zapalováním se určitě pracuje lépe. To bude zaměstnanec na plný úvazek nebo zkrácený či externí pracovník na dohodu o práci?
Offline
PavelN napsal(a):
Čili bude stačit kategorie KITIN 1900 HF, JET TIG AC/DC a nebo raději multifunkce GAMASTAR 196LS, kde je ale jednodušší TIG (Lift-ARC)? Nevím jak moc je složitě s takovým jednodušším TIG pracovat. Děkuji
Ako už niekto spomínal s Tigom ti stačí jedna fľaša s plynom, s Migom ti treba 3 ak chceš zvarat cierny/nerez/hliník pripadne dve fľaše ak chces cierny+hliník mig a nerez lift tig keď už máš ten rozpočet
Btw aj tak ako bolo spomenuté ide hlavne o to na čo má Ferdo papier
Editoval Peho (01-03-2021 17:26:15)
Offline
Jirkati: i když jsem asi jeden z těch na které taky nereagujete, napíši jen svůj názor. I když si to asi nechcete připustit, je spoustu firem kde pracují dělníci bez patřičných kvalifikací. Nemusí to být zrovna jen svářecí. Bohužel jsem mezi takové taky patřil. I když to bude teď znít směšně, ale nakonec jsem si svařečáky před pár lety udělal a jsem z obliga. Ve firmách jsou svářeči:
1. Kteří mají svařečáky udělané trošku poctivě
2. Kteří mají svařečáky udělané na černo(k tomu nemá cenu se vyjadřovat) protože s takovými taky dělám
3. Nemají svářečáky vůbec a přesto svařují a kolikráte i dost nebezpečné věci jako třeba zábradlí na balkony, točité schodiště+zábradlí, různé plošiny ve výškách apod.
Offline
No, podle mne čím víc kombinací různých druhů svařování bude možných, tím víc se ten svářeč firmě prodraží, protože bude potřebovat na ty různé technologie různé svařovací zkoušky a oprávnění. A to bude platit firma. A kvůli poměrně krátkým dobám obnovování těch oprávnění, tuším co dva roky vyjdou ty občasné svařování možná ještě dráž než pohotovost nějakého externího svářečského specialisty nebo najímání externí firmy.
Podle mne je ideální na takové opravy si zvolit jen jednu svařovací technologii, stroj, který je skladný a nepotřebuje žádné zvláštní dodatečné náklady a která má levné ony svařovací zkoušky a oprávnění. A to, co tím svařit nejde, tak prostě nejde, nedá se nic dělat.
Takže technologie MMA, nějaký slušný invertor, k tomu tak 5 druhů různých elektrod na různé materiály, které se v provozu používají a které se asi budou potřebovat svařit či navařit, v malém balení v plastových obalech, aby šly dlouho skladovat. A k tomu sušičku elektrod pro přesušování těch elektrod delší dobu skladovaných.
Zbytek těch 30 tisíc bych využil pro opravárenské dílenské svářečské pracoviště, nějaký svařovací stůl s odsáváním a filtrací zplodin atd. Aby věci, které jsou přenést, šly dělat v klidu a nezasmradila se zplodinami svařování celá výroba.
Editoval Radim (06-03-2021 06:09:22)
Offline
vařit Tigem se talentovaný FerdaMravenec naučí za chvilku - pod dozorem zkušeného (a pedagogicky nadaného ) svářeče.
Sám na to nepřijde dřív než mu dojde Argon nebo netavícíse elektrody.
Raději bych mu dal obyčejný MMA aparát a nerezové elektrody. (+ mořidlo)
Zajímavý že předmětná firma má povědomost o ochraně rohů, sloupů atd. ale KVALIFIKOVANÉHO podnikového BOZP nejspíš nemá.
Ten už by měl mít trochu povědomost co obnáší sváření z pohledu zákona.
Offline
bourač napsal(a):
vařit Tigem se talentovaný FerdaMravenec naučí za chvilku - pod dozorem zkušeného (a pedagogicky nadaného ) svářeče.
Sám na to nepřijde dřív než mu dojde Argon nebo netavícíse elektrody.
Raději bych mu dal obyčejný MMA aparát a nerezové elektrody. (+ mořidlo)
....
Osobně bych tedy 2-3mm nerez elektrodou svařovat nechtěl. Utrhlou ručku na víku, prasklou násypku masomlýnu nebo nohu pojízdného stolku... Zlatý TIG. Předpokladem je, že už to dotyčný umí, když
PavelN napsal(a):
v kraji "obhospořaduje" hodně firem
Offline
Stránky: 1