SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Podle typu praskliny a relativně malého opotřebení hlavy (výronku) sekyry bych usoudil na to, že byla původně celá zakalená a popuštěná. Takže to bude kvalitní kovaný materiál se zvýšeným množstvím uhlíku. Pro regulérní svaření to může být problém.
Nejrozumnější by bylo to odnést nějakému kováři, který dokáže správně celý kus vyžíhat, správnou elektrodou do úkosu zavařit, prokovat, prohřát a následně zpět zakalit a popustit. Taková oprava by měla životnost skoro jako nový kus.
Pokud to budeš jen tak svépomocí narychlo řešit sám, tak ohřej celý kus tak na 200 °C, zevnitř zavař jednu vrstvu elektrodou třeba EB 121, pak zvenku vybrousit až do púvodního kořene úkos cca 60 ° a zase s předehřevem vyplnit celý profil sváru. Pak zevnitř i zvenčí zabrousit do hladka, nesmí tam být vruby podél sváru!
Nebylo by lepší používat ocelové nekalené klíny a 10 kg palici. Mně bylo vždycky líto si ničit kvalitní nářadí - právě třeba kalač, i když je k tomu víceméně určený.

Zkus si dát do vyhledávače "kovářství Liberec, Jablonec, Železný Brod" a můžeš dokonce vybírat, kontaktovat, posuzovat.
Pokud byla původní hlava kalače tak odrbaná, pak by nemusela být celá sekyra prokalená, nejspíš jen ostří.
I do "díry" se dá nějaký svár udělat. Jde jen o to, aby při vybrušování kořenové části úkosu nebyla díra skrz.
Ohřev tak velké hmoty vidím tak na tři, čtyři hodiny při troubě na max. Proto by byla lepší výheň u kováře.

Pro inspiraci: nouzová oprava kalače.

Dodnes to drží...

Ahoj kamarádi,
moc Vám děkuju za podporu. Domluvil jsem se s prvním přispěvatelem, pan Ládes, který se mi ozval. Už mám kalač v krabici a zítra ho odnesu na poštu. Bohužel, včera odpoledne jsem musel z Kaškovic zpět do práce v Praze, takže se do Turnova dostanu až Bůh ví kdy, až opatření skončí.
Ještě jedno Vám všem děkuju za Váš čas, za rady a nabídnutou pomoc.
Zdraví
Petr Venclík

Welda napsal(a):

... Rád bych se zeptal na ten ohřev. Kterou variantu jsi nakonec zvolil? A ještě jsem si všimnul že na té části do které se buší, jsi zřejmě provedl několik svarů na opravu malých prasklin. Udrželo to?

Provedeno bez ohřevu. Samodomo-agro-oprava na prasáka. A ty vyspravené praskliny způsobené plastickou deformací kovu  , taky drží.
S odstupem času jsem rád, že jsem to nevybrousil a neprovařil až k díře na násadu. Hódně blbě by se to tam brousilo, i když jsem to měl podložené.
Rád bych připomenul, že ten můj kalač je opravdu odlitek! Zakalený výkovek může na podobné opravy reagovat jinak.
Dokonce jsem tenkrát nakonec šel do chemických zkušeben s odřezkem z úkosu na V-svár. Vyhnali mě, prý jsem toho materiálu měl málo.

Nerezem uhlikovku no neni nad dobrou radu.

bobobo napsal(a):

Já bych to zavařil nerezem a je ...

No ona ta použitá přechodová Limarosta312 je nerezová...

bobobo napsal(a):

... Ono by to nakonec žilo určitě i bez svaru ...

Už jsi někdy mlátil do dřeva (zde ø80cm, v 0.5m, sukovitý čerstvý smrk) "z poza hlavy" srovnatelným nástrojem s defektem ve stejném místě? 

jirkati opět fundovaně nastínil problematiku svařování, vztahující se k tomuto případu, čehož si velmi vážím! A každý si to přebere a vezme z toho do hlavy, co chce.
Pro mne, svařovacího analfabeta, je to přínos a poučení. Kolem domu si polepím (myšleno spoj svarovým kovem) kde co. Jiná situace nastane, když dorazím do zaměstnání (frézař, i svařenců...). Pak je každý, ne čerstvě vystudovaný odborník, ale starý praktik znalý komplexní problematiky, neskutečný přínos! Nejen pro konkrétní firmu, ale hlavně pro lidi, kteří potom musí řešit následné problémy, kterým by se dalo předejít vhodnějším postupem svařování, než předepsal někdo v kanceláři, který viděl v reálu nějakou elektrodu v dětství u dědečka a MAG hořák na youtube...

Editoval davor (09-04-2021 22:58:13)

davor, díky moc. Válí se mi doma prasklá pňůvka. Tak třeba na ni někdy přijde řada.

To by som ti pekne podakoval. Drevo aj sklo pruzia a tlmia. Zelezo nie, mal som tu cest. 5-6 uderov a prsty bolia jak po hodinovej robote s drevenou nasadou

S 312 souhlas. A výborná je dále varianta 307, tj. CrNiMn 18/8/6 a 309LMo, tj. CrNiMo 23/12/3. Prostě vysokolegovaný přechodový typ, aby i po promísení byla výsledná struktura austenitická, nebo lépe austenitická s určitým podílem feritu.
Problém nastává, když si někdo radu "svař to nerezem" vyloží tak, že může použít třeba běžnou potravinářskou 308L nebo 347. Pak má svar po promísení plný martenzitu a bude to křehké.
Jinak ale ideální na ocel s vyšším obsahem uhlíku je slitina na Ni bázi, např. NiCr 70/20. Vysoký obsah niklu způsobí uhlíkovou bariéru, uhlík pak nepřechází do svaru a ten zůstává vysoce houževnatý. A druhou výhodou je, že koeficient tepelné roztažnosti této slitiny je blízký koeficientu tepelné roztažnosti nelegovaných ocelí s vyšším uhlíkem. V průběhu ohřevu a chladnutí tedy nenastává další pnutí a dokonce není spoj ovlivněn eventuálním tepelným zpracováním.
Libovolná prodejna svařovací techniky může zajistit třeba UTP 068 HH v 1 kg minipaku, takže když někomu na něčem záleží...

Frank napsal(a):

@davor

Také na ty královské elektrody E312-16 nebo na TIG dráty ER312 nedám dopustit. Svařil jsem s tím i listové pero kámošovi na veterána a DRŽÍ. Pravda, jede s tím jen občas na nějakou přehlídku...

Tak shrnuto do jediného slova "porod"