SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdravím Vás,
NE to určitě není možné.Pročtěte forum,řešilo se to tu.

Tuší někdo, jak probíhá plnění v plnírně? Jakým tlakem? Zda se flaška například chladí a podobně?

Jen trošku teorie:
1, Maximální povolený odběr z lahve je cca 1000 l/hod. Jinak s vysokou pravděpodobností dojde v lahvi k rozkladu plynu s vysokým nebezpečím výbuchu.
2, Acetylen je v lahvi rozpuštěný v acetonu - cca 24 l acetylenu v 1 l acetonu. Při plnění lahve je maximální povolený tlak 20 barů a proces je i tak velice pomalý. Bez toho přetlaku k rozpouštění acetylenu v acetonu téměř nedochází, resp. miniímálně.

Tyto dvě základní nutné podmínky nelze při přepuštění z lahve do lahve nikdy současně dodržet. Ve zcela plné lahvi je přetlak jen cca 17 barů. Při odběru navíc klesá. A jak při tom regulovat průtok pro dodržení podmínky č. 1?
I pouhý pokus by byl velice nebezpečný. Proto rozhodně nedělat!

Pro Pruduch - ono je to jednoduché, při zmiňovaných 200 kPa by odcházelo z lahve skoro 2000 l/hod. a v tom je právě ten problém rizika rozkladu plynu v lahvi.

Byl jsem před lety v jedné plnírně plynů (v Brně) na exkurzi a přesně takhle jsem se ptal techniků také. Odpověď  byla, že acetylén se v celém cyklu výroby neustále chladí, aby jeho teplota příliš nepřekročila 20 °C a přetlak se udržuje 2 - 2,1 MPa. Tvrdili nám, že jsou z bezpečnostních důvodů tak 20 % pod maximálními hodnotami, při kterých může dojít k rozkladným jevům v tomto relativně nestabilním plynu. Zmiňovali se i o explozi, ke které mělo dojít na obdobném zařízení jedné z konkurenčních firem právě z důvodu nedodržení technologické kázně v roce 1991. O té explozi v jednom severočeském městě jsme sice věděli, ale příčiny nabyly nikde zveřejněny.

Díky pánové.. jinak to pdfko z catp jsem samozřejmě četl už dříve, ale tyto odpovědi jsem tam jaksi nenašel (možná jsem jen blbě četl)... Šlo mi čistě jen o to, dozvědět se jak je to se stlačováním acetylenu jako takovýho a jeho (ne)stabilitou při daném tlaku.

Editoval Pruduch (07-01-2012 19:22:42)

jirkati napsal(a):

Jen trošku teorie:
1, Maximální povolený odběr z lahve je cca 1000 l/hod. Jinak s vysokou pravděpodobností dojde v lahvi k rozkladu plynu s vysokým nebezpečím výbuchu.
2, Acetylen je v lahvi rozpuštěný v acetonu - cca 24 l acetylenu v 1 l acetonu. Při plnění lahve je maximální povolený tlak 20 barů a proces je i tak velice pomalý. Bez toho přetlaku k rozpouštění acetylenu v acetonu téměř nedochází, resp. miniímálně.

Jen k bodu 1
Většinou nám na školení říkaly že při větším odběru než cca 1000 l/hod se acetylén nestačí uvolňovat a dochází ke strhávání acetonu z lahve. Tímto dochází k znehodnocování lahve protože aceton je neustále přítomný i v prázdné lahvi- bez acetylenu a množství acetonu se právě nedoplňuje pokaždé. Má se kontrolovat plus "milion" dalších parametrů.  Právě největší problém je při plnění lahví kdy obsluha při plnění nedostatečně zkontroluje množství acetonu v lahvi. Těch věcí pro plnění lahve je o mnoho víc. Zde pro příklad všeobecné pravidla http://www.catp.cz/publikace/infolist-2-09.pdf  Co vím tak množství acetonu je kontrolováno váhou.
K bodu 2
Ve 1 litru acetonu se rozpustí cca 300-400 litrů acetylenu při plaku 1,5 MPa.
Tento tlak umožnuje práve konstrukce acetylenové lahve a její porézní materiál v ní společně s acetonem. Jinak plynný acetylén je sám o sobě nestabilní již od tlaku 0.2MPa proto se nesmí stlačovat hrozí jeho rozklad (exploze).
Ve 40 litrové lahvi je cca 17 litrů (12,5kg) acetonu ve kterém je možno rozpustit cca 6000 litrů  plynného (8kg) acetylenu. 
Díky konstrukci porézního materiálu uvnitř lahve se při případném rozkladu acetylénu dochází k postupnému rozkládání za součastného zvýšení teploty lahve.
Právě porézní materiál a aceton zabraňuje rychlé reakci při rozkládání acetylenu a následné explozi. Proto je vždy nutné kontrolovat teplotu obalu lahví při odebírání plynu a případně chladit a chladit jinak ani porézní materiál nezabrání případné explozi.

Jen úplný hlupák by dělníkovi předepsal použití hořáku s větší spotřebou acetylénu než oněch kritických 1000 l/hod po dobu cca 10 min.
Pokud se láhev začne ohřívat, tak by to poznal při svém leteckém dnu tak po půl až jedné hodině. Ten exotermní proces při rozkladu poměrně nestabilního acetylénu je velice rychlý.
Dá se tu najít popis exploze acetylenové láhve, na které už se nedala udržet ruka, vhozené v bývalé sokolovské elektrárně do požární nádrže. Už nebylo možné ji uchladit.
A taky se tu dá najít popis, jak jeden starý praktik ve Svářečské škole po masivním zpětném šlehnutí sáhnul po chvíli na acetylénovou láhev a zjistil, že už je docela teplá. Vyhnal všechny z dílny, láhev odpojil, vyjel s ní za dílnu, trochu otevřel ventil a zapálil unikající plyn. Za nějaký čas plamen zeslábnul a ani po uzavření lahvového ventilu už teplota nestoupala. Já bych se takového postupu bál a ani jsem o něm do té doby neslyšel.

OT: to me pripomnelo historku (od stryce, pravdepodobne poucny "hrobar varuje" pribeh ze svarecske skoly), jak za dob socialistickych sikulove zkouseli "privatizovat" acetylen do prinesene propanbutanove lahve...
I kdyz vlastne neni to tak davno, co jiny sikula vyhodil do vzduchu chemicku pri kradeni redidla.