SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Vzpomínka na malá tranzistorová radia, napájená 3 nebo 6V a mající papírově mizivý výkon, ale rámusu nadělala dost.
Jednalo se o přístroje s transformátorovými koncovými stupni a zpravidla třemi germaniovými tranzistory v koncovém stupni. Zapojení koncového stupně bylo díky budícímu a výstupnímu transformátoru jen s několika dalšími součástkami a třemi tranzistory. Na vstupu byl 105NU70 a výstupní transformátor byl buzen dvěma GC500. Další součástky byly zhruba tři odpory a jeden kondenzátor. Výkon byl okolo 100mW.
Bylo to v roce 1976, když jsme na MS v ledním hokeji měli před posledním zápasem (tehdá byl úplně jiný systém hry a ve vrcholové skupině bylo pouze šest týmů) šanci získat kteroukoliv medaili. Nakonec nám v zápase Švédsko-SSSR švédové vyhráli zlato, tím že SSSR porazili. Zápas se konal po obědě v neděli a všichni tehdá čekali, jak to dopadne. V jedné neelektrifikované chatové osadě tehdá všichni poslouchali na přijímačích Doris, Dolly a podobných stanici Praha a v osadě to vypadalo, jak když někdo ten zápas pustil do obecního rozhlasu. Tolik rámusu nadělalo asi 40 současně běžících rádií, všichni tehdá něco dělali venku na zahrádce a u každé chaty jedno hrálo. Jediný nedostatek byl, že tehdá nebyl dostatek tužkových baterií pro Doris a ani těch 3V Duplex, které se používaly 2 ks v Dolly nebylo dost. Kdo míval rádio na 9V patentkovou baterii (6F22), ten míval dost často smůlu, ty nebývaly v některých chvílích vůbec.
No vraťme se k IO v koncových stupních. MA0403 byl nepovedený, to jsme si už řekli a dokonce se na tom shodli. MBA/TBA 810, který je dnes typově starý asi 45 let byl na svoji dobu velice dobrý a byl nejen u nás, ale v celé Evropě základem koncových stupňů mnoha přístrojů, radií, TV, magnetofonů a gramofonů. Dodnes je to stále dobře fungující zapojení, jednoduché, nenáročné všemi směry a spolehlivé. Když se podívám na další známé obvody, tak MDA2010 a 2020 byly elektricky poměrně povedené, zásadní chyba bylo použité pouzdro u kterého byl problém zajistit odvod tepla. Pokud se DPS udělala na laminátu - kuprextit - tak se chlazení při pečlivé a přesné práci dalo zajistit. Pokud byla deska z kuprexkartu (bakelitpapír), tak obvykle nevydržela dlouhodobě síly šroubků stahující systém deska - podložka - IO - chladič, došlo k uvolnění kontaktu a IO se přehříval tak dlouho, až odešel. Typ MDA/TDA2005 mající pouzdro s křidélkem montované na stojato už tento problém neměl.
Když vezmu celou plejádu nových IO pro koncové stupně řady TDA, tak musím říci, že jsou typy dobré, střední a špatné, obyčejné a luxusní a napsat, že TDA7XXX je dobré, ba výborné, je nesmysl. Některé typy se právě díky hodně ochuzenému zapojení mohou rozkmitávat a tím, že konstrukce je podřízena napájení 12V v autoradiu a produkci velkého výkonu, tak jsou použita můstková zapojení, která mají také své nevýhody, například vyšší šum. Tyto obvody mívají dost velký odběr naprázdno, v autě to nevadí, zdroj je dostačný a dobíjí se za jízdy, pro napájení ze suchých článků ovšem nepoužitelné. Autoradia tohoto typu ale mají problém s velkou produkcí tepla, což vede k degradaci elektrolytických kondenzátorů a snížení spolehlivosti celého přístroje.
Shrnu-li tato fakta, tak je nutné uznat, že Spectristova myšlenka použití MBA810 v bateriových přístrojích i dnes není špatná. Výkon 4 až 5W může být nejen dostatečný. Dnes je bohužel doba, kdy si mnozí myslí, že pokud si pustí autoradio, že jejich produkci musí poslouchat i celá vesnice, kterou právě projíždějí. Dělal jsem před mnoha léty zvukaře v jednom poloamatérském loutkové divadle a běžně stačilo k ozvučení sálu se zhruba 100 až 120 diváky (obvykle asi tak polovina dětí a polovina rodičů nebo dědečků a babiček) kolem 15W výkonu, všichni slyšeli, byť děti občas švitořily pod dojmem událostí na jevišti. Dnešní obrovské výkony zesilovačů a autoradií jsou zbytečné a většinou také reklamní podvod. Co říci na radiomagnetofon, který má zepředu přilepený štítek 2x200W, ovšem napájení je ze šesti monočlánků R20 nebo ze síťového zdroje 230V 12W. Slušné perpetum mobile! Stejně tak autoradio, které údajně má výkon 4x64W. Pokud by tomu tak bylo, tak by u mnoha vozů nestačil alternátor dobíjet akumulátor.
Editoval VašekP (29-09-2021 09:13:35)
Offline
Vašku. Tie výstupné výkony sú udávané ako tzv. hudobný, alebo dynamický výkon. To znamená, že keď nasraný bubeník do niečoho poriadne treskne, tak v snobskom športiaku môže maníkovi odhodiť zadné sklo. Sínusový výkon je rádovo nižší, ale pre snobov je dôležité číslo, skrátka, kto má väčšieho, vyhráva. Preto sa neoplatí výrobcom udávať RMS výkon, ale tzv. dynamický, prípadne hudobný.
Online
Totiž problém je ale v tom, že impedance repro 8ohm a napětí zdroje 12V neumožní vytvořit výkonovou špičku deklarovaného hudebního výkonu. A ten kabílek k reproduktoru! Je to jak u svářečky co má mít 200A je přidán kabílek s kostřící svorkou jako u nabíječky. Vidím to tak, že se jedná opravdu o "marketing", jak se dnes nazývá manipulace se zákazníkem.
Offline
Hezky se to tady zvrhlo, všichni vzpomínaj na mládí. Takže je čas popojet.
Já když se ráno vzbudím, tak mě bolej záda v místě kříže, a trvá mi dost dlouho, než to rozhejbu ....
Offline
Buď rád že jen záda. Mě celé tělo. A ještě k tomu mě "zhavarovalo" pravé koleno.
Offline
Ony ty malé tranzistoráky byly hlasité při velmi malém výkonu proto, že v nich byl omezený kmitočtový rozsah. Nižší basy než nějak 300 - 500 Hz nehrály, ostatně kdyby hrály, tak by při nich skákaly cívky repráčků do dorazů a prskalo by to. Shora byl kmitočet omezený 5 - 7 tisíci Hz. přitom lidské ucho je nejcitlivější na kmitočet 1 - 2 kHz, a pořád hodně citlivé na kmitočet 4 - 6 Khz, které dokonce zvyšují srozumitelnost, pokud se vytáhnou. A většina basových nástrojů začíná, respektive má dostatečné vyšší harmonické při těch 300 - 500 Hz a ucho je částešně schopné si ty nižší kmitočty, pokud je neuslyší, domýšlet z těch vyšších harmonických. Nejvíc třeba při bicích nebo z všelijak modulovaných elektrických basovkách, ale i klasická akustická basa má nějaké vyšší harmonické. Kdyby ty tranzistoráčky měly hrát celý kmitočtový rozsah od 20 Hz do 20kHz, hlavně ty basy, tak by na stejnou hlasitost potřebovaly příkon minimálně 10x vyšší. Ostatně podobný proces byl i při ozvučování velkých prostor. Kolikrát mělo dříve ozvučování takových prostor poměrně malý výkon, ale přitom velmi velkou hlasitost, a to bylo dosaženo často právě tím, že byly směrem dolů nějak omezeny basy. Ať už uměle kmitočtovou charakteristikou zesilovače nebo použitými repráky, které občas ani nebyly basové, ale jen středokmitočtové. Postupně se staly kvalitní zesilovače o velkých výkonech čím dál více dostupné stejně jako velké basové reproduktory a tak se jakoby výkon ozvučování zvyšuje , při zhruba stejné nebo jen pomalu se zvětšující dostupné hlasitosti. Ostatně ta je kolikrát v ozvučovaných prostorech omezována až prahem bolestivosti přítomných posluchačů či tancujících.
Jinak Dolly 3 byla germaniová klasika. Germaniové tranzistory hrály i při mnohem nižším napětí než křemíkové. Dolly 3, když se seřídil klidový proud koncového zesilovače, hrálo i na jeden monočlánek 1,5 V na středních a dlouhých vlnách. Akorát VKV potřebovalo aspoń 4 volty. U nás jako na venkovské chalupě, kde bylo třeba pravidelně svítit u králíků , u včel, na půdě a leckde jinde, bylo vždy plno baterek a z nich použitých vybitých baterií. Jednu dobu jsem ty baterie, které už nerozsvítily žárovku v baterce, ale ještě v nich něco bylo "dososával" tímto radiem. Na takovou "vybitou" plochou baterku nebo 2 - 4 drátkami pospájené monočlánky fungovalo Dolly ještě měsíce.
Mimochodem germaniovým tranzistorem se dá vysosat i třeba "ekologický" článek typu měděný a železný drát zapíchnutý v citrónu. Takový článek má napětí nějak 0,3 - 0,5 Volt a při takovém napětí už germaniový tranzistor dokáže kmitat a tak vytvořit měnič třeba pro nabití jednočlánkové třívoltové LiIon baterky mobilu. Křemíkovými běžnými tranzistory to pocca 1.5 - 1 V jednoduše nejde. Pro případ třeba dlouhodobého rozpadu elektrické sítě a blackoutu by třeba šlo nabíjet mobil třeba baterkou typu měděný plech, na tom filc navlhčený třeba octem a na tom zinkový plech...
Dodatečně: Ono by vlastně v dnešní době šlo použít něco jako Voltův sloup. To byly tehdy články v sérii naskládané do skleněné flašky, střídavě měděná destička filc zinková destička filc... ve velkém počtu, zalité elektrolytem, takže se dosáhlo dost vysokého napětí. Dneska by je šlo dát do přesného plastového válce a okraje destiček těsnit nějakou plastickou gumou, takže by se to nevybíjelo obtokem proudu kolem těch elektrod.
Editoval Radim (26-09-2021 11:48:09)
Offline
Radim: neodbočuj, téma už je jinde
Offline
Téma je pěkná všehochuť. Jeden můj známý říkával: "Když se ráno vzbudím a nic mě nebolí, tak se leknu, že jsem už umřel".
To, že měly malá radia oříznutý frekvenční průběh, to bylo a je známé a jasné. Tok informací nebyl tímto narušen. Písničku člověk poznal a když ji měl rád, tak ho potěšila (co chybělo si domyslel) a když jsme dali gól, byla radost úplně stejně velká.
Dolly 3 bylo již trochu jinak řešené, koncový stupeň byl beztransformátorový, ovšem stále s komplementárními germaniovými tranzistory. Starší provedení s BT a VT nebylo třeba ani seřizovat a hrálo až do úplného chcípnutí baterií. Těch Dolly byla celá řada a samotný tišťák byl použit ještě v dalších asi dvou typech rádií. Lišily se vlnovými rozsahy a právě koncovým stupněm. Dokonce bylo i Dolly, které se jmenovalo KAPSCH TR3 a bylo vyrobené pro rakouskou firmu stejného jména. Pár kusů se jich dostalo i na náš trh. Toto provedení mělo rozsah FM CCIR 88 - 104 MHz, SV a KV 41 - 49m.
to senior: Hudební výkon je podvod, ale dnes ho používají všichni.
Offline
U tých tranzistorákov z diskutovaného obdobia sa vyskytoval jeden nešvár, spôsobený lajdáckosťou výrobcu. Pomenoval ho v rozsiahlom texte Radim : "když se seřídil klidový proud koncového zesilovače". Tie tranzistoráky s komplementarnými tranzistormi v koncovom stupni mali kľúdový prúd nastavený na veľmi vysoké hodnoty a to aj tie, ktoré obsahovali trimer na nastavenie. Žralo to veľmi baterky.
Online
On ten proud nikdo nenastavoval. V některých přístrojích ani nebyl trimr a tam kde byl, byl nastavený od oka, a když to nezkreslovalo, tak na to nikdo ve výrobě nesahal. Když to žralo baterky, měla kšeft Bateria Slaný a nebo měl běžný majitel smůlu, baterie také občas nebyly. O špatném seřízení koncových stupňů se moc nevědělo. Obvykle požádal známého elektrikáře, aby mu udělal napájecí zdroj ze sítě. Hned bylo o zábavu postaráno, bylo třeba sehnat zvonkový transformátor (tehdá mnoho let nedostatkový) a nějakou tu drobotinu. Těm méně zdatným v elektrotechnice to pak bručelo a nemohli najít proč.
Offline
Hudební výkon není úplnej podvod. Hudební výkon má smysl třeba u zesilovače pro baskytaru, tam jsou to špičky a něco ten údaj říká. Hudební výkon je výkon zesilovače, který je napájený externím tvrdým zdrojem o hodnotě udávané internímu napájecímu zdroji. Takže sinusovej výkon a hudební výkon se nelišíí obvykle řádově, jak uvádí senior. U dobře udělanýho zdroje je to až 100%. (Dobře udělanej zdroj není takovej, kterej vlivem ztrát ve vinutí trafa spadne pod 1,1 střídavého napětí na sekundáru).
Pro reprodukci kompletní hudby smysl nemá, tam se napájení koncového zesilovače někde ustálí a to je prakticky využitelnej výkon. On ani sinusovej výkon není moc praktickej, málokdy člověk poslouchá tak slitou hudbu, aby byl konec buzený konstantně.
Offline
Pafiku. Teoreticky máš pravdu. Ale výrobca väčšinou udáva ako hudobný výkon ktorý musí reprák vyžiariť keď basgitarista drbne do struny, ale keď sa tá struna chveje šťastím že do nej drbol, tak tám už sú decibely o hodne nižšie. Apropo, spočítal si čo sú schopné spracovať elekrolyty pre deklarovaný výkon na 30 až 60-tich hercoch (a to nehovorím o herečkách )
Online
Hudební výkon -n emůžu napsat, že se definuje, protože to není oficiální definice, ale úzus je tak, jak jsem napsal.
A výpočet není o hertzích, ale o ss napětí. Které je jednou 1,1x Uf a podruhé 1,4x Uf.
Offline
Vím, že hudební výkon není normovaný, je to jakási berlička pro výrobce, kterou by ale měli používat poctivě. Pokud mi někdo u zesilovače třeba 10W napíše hudební výkon 15 nebo 20W, tak mu dejme tomu budu věřit. Pokud mi někdo označí zařízení s příkonem 12W a dvěma mizernými korejskými koncovými stupni 2 až 3W za přístroj s výkonem 2x200W tak je to nebetyčný podvod a o tom tady hovoříme především.
Offline
No, moje Dolly 3 mělo koncový zesilovač s trafem a trimr na nastavování klidového proudu koncovými tranzistory. Podle schématu, které pokud jsem mohl posoudit, odpovídalo skutečnosti. Jako koncové tranzistory byly, pokud si to dobře pamatuji GC500 nebo GC508, germaniové trandy s maximálním proudem 0,3 A. Rozsahy dlouhé, střední a VKV. Původní nastavení, na trimru zakápnuto barvou, bylo dost přesně nastaveno na napájení 6V nebo o něco menší a zesilovač přestával hrát při napájení 3 - 4 volty.
Co se týká hudebního výkonu, je to podvod a není podvod. Pokud se objeví občasné špičky, jako například v kvalitním záznamu zvuku a reproduktor je většího výkonu než zesilovač, tak ty špičky může reproduktor podat ve větším výkonu než je zesilovač schopen dodat. Zesilovač totiž tím impulzem rozhýbe membránu reproduktoru, takže v okamžiku, kdy už zesilovač limituje, membrána reproduktoru se pohybuje a jede pořád dál, z energie, kterou dodal zesilovač před limitací. Přirozeně záleží na více věcech. Jak má zesilovač tvrdý zdroj, jak je tvrdý vlastní zesilovač, jak fungují ochranné obvody zesilovače proti přepětí, jakou má zesilovač rychlost přeběhu, pokud vůbec jsou, jaké jsou charakteristiky reproduktoru, protože nad limitací zesilovače už reproduktor většinou kmitá volně. Teoreticky by to až 2 - 3 x většího výkonu než je limit zesilovače dosáhnout mohlo.
Offline
Těch Dolly bylo mnoho provedení. Lišily se zejména vlnovými rozsahy. Úplně nejstarší kusy z r. 1968 měly KV - SV - DV , tedy neobsahovaly vůbec FM - těch bylo velice málo, já jsem ho viděl pouze jednou. Dále bylo provedení DV - SV - FM OIRT 65-74 MHz a KV - SV - FM OIRT. Na vývoz šly přístroje s FM CCIR a většinou KV - SV.
Názvy přístrojů se také měnily, mimo označení Dolly (2, 3) také ještě Twist, TR3 (Kapsch), TR 55. Před jedněmi Vánoci si čs. obchodní domy nechaly vyrobit "svoji značku" PRIOR a nakonec přidám ještě Mambo, které vypadalo úplně jinak, bylo ve větší skříňce, mělo větší oválný reproduktor, ale DPS byla tvarově stejná, upravená jen mírně elektricky.
Také výrobní období se v různých pramenech liší, nejkratší bývá uváděno 69 - 71, ovšem také se uvádí 68 - 73. Více než názvy jednotlivých kusů vypovídalo o konstrukci a vlnových rozsazích typové číslo pro Dolly a Dolly 2: 2816B -(subtyp)5 nebo 6 nebo 13, byla ještě jiná čísla, ta byla pro vývozové typy a Dolly 3 bylo 2821B nebo B3.
V průběhu výroby se měnilo osazení tranzistorů. Ve VF části byly stále vybírané OC 170, lišily se předzesilovací stupeň a koncový stupeň. Předzesilovač byl 2xGC 516 nebo 107NU70 a KC 508 nebo SC 206 (NDR) - to není omyl, změnili polaritu tranzistorů. a použili jeden křemíkový. Transformátorové konce měly buď 2 x SFT 352 nebo 2 x GC 507. V beztransformátorovém konci byly 104NU71 a GC 507. Občas se objevilo i jiné osazení, to byla záležitost hlavně oprav, použilo se, co bylo k mání na stole opraváře. Pokud to uměl, tak to fungovalo. Zásadou bylo pokud možno nevylepšovat vstupní díl FM. Ten byl málo citlivý a s použitými OC 170 se více získat nedalo, to byly tranzistory, které tam v principu nepatřily.
Offline
2816 mně zní povědomě. Nešlo by zjistit, pro zajímavost, kolik se těhdy těch rádií celkově vyrobilo?
OC170 nebo snad i 169 měly mezní kmitočet mám pocit 60 Mhz. Tuším ve zapojení SE, ale v FM části byly zapojeny se společnou bází SB a tam potom má být mezní kmitočet vyšší, snad až 1,5x. Doma , cca 30 km od Ostravy, mně FM hrálo velmi mizerně, ale když jsem párkrát to radio dovezl do Pardubic, tak najednou FM bylo perfektní, několik stanic velmi hlasitě v dobré FM kvalitě. Asi to bylo tím , že vysílače FM byly přímo ve městě. Ale doma s těmi několika radii, co jsem měl možnost zkoušet, bylo tehdy FM mizerné vždy.
Offline
Zajímavé téma. Měl jsem kdysi v ČSSR tento přijímač Tesla T632A.
Vyráběno od : 1971
Vyráběno do : 1972
Aktivní součástky : GC517, 4NU73,4X 2NU73,5X GF505,5X OC170,8X KC508,4X 106NU70,2X GC515,2X GC511,2X GC521,
Rozsahy : VKV OIRT+CCIR
Kupodivu dosti citlivý - poslouchal jsem na tom tehdy(v okolí Kolína) stanice z Rakouska, NSR Polska ap. celkem běžně. Tedy na speciální obrovskou anténu s rotátorem. Bývaly zřídka i takové podmínky, že byly možné slyšet i velmi vzdálené země, jako Sýrie, Egypt... ale spíše výjimečně. Při speciálních atmosférických podmínkách.
http://www.radiojournal.cz/schemata/ts6 … ocId349602
Editoval Frank (28-09-2021 16:23:37)
Offline
Frank napsal(a):
Měl jsem kdysi v ČSSR tento přijímač Tesla T632A
To byl velice povedený stolní stereo přijímač, který vznikl tak trochu náhodou v závodě TESLA Pardubice. Také stál v té době příšernou sumu 4500.- Kčs.
to Radim: Transistory OC 169 a OC 170 se od sebe moc nelišily, katalogové Ft 50MHz nebylo zrovna nic moc. Později se dodával ještě typ OC170vkv. Transistory byly vyráběny podle typů Valvo OC 169, OC 170 a OC 171. Později se v obdobných zapojeních používaly GF 505 nebo dovozové GT 322 nebo GT 328 (SSSR), které byly také doporučené jako náhrada.
Kolik se vyrobilo Dolly a jejich mutací asi nevěděl ani sám výrobce.
Pro ilustraci jen dodám, že jsme s jedním mým kamarádem, sběratelem telefonních přístrojů řešili, kdy se v TESLe Stropkov vyráběl který typ telefonu (na státní linku), aby mohl uvést alespoň nějaké základní údaje u jednotlivých přístrojů v knize, kterou připravil a vydal. Sám výrobce neví co kdy vyráběl a u některých typů ani nevěděl, že to vyráběl!
Offline
Frank napsal(a):
Zajímavé téma. Měl jsem kdysi v ČSSR tento přijímač Tesla T632A.
Vyráběno od : 1971
Vyráběno do : 1972
Aktivní součástky : GC517, 4NU73,4X 2NU73,5X GF505,5X OC170,8X KC508,4X 106NU70,2X GC515,2X GC511,2X GC521,
Rozsahy : VKV OIRT+CCIR
Kupodivu dosti citlivý - poslouchal jsem na tom tehdy(v okolí Kolína) stanice z Rakouska, NSR Polska ap. celkem běžně. Tedy na speciální obrovskou anténu s rotátorem. Bývaly zřídka i takové podmínky, že byly možné slyšet i velmi vzdálené země, jako Sýrie, Egypt... ale spíše výjimečně. Při speciálních atmosférických podmínkách.
http://www.radiojournal.cz/schemata/ts6 … ocId349602
Jo, to byla špica tohle rádio. Vzniklo v rámci tý bolševický akce "jedno procento výroby do maloobchodu" či jak se to jmenovalo. Skoro kkaždej průmyslovej podnik něco pro maloobchod vyráběl.
Mělo unikátní koaxiální anténní konektor, tedy unikátní pro spotřebku. Pardubice ho dávali do radiostanic. Ještě ho mám v šuplíku
Offline
pafik1605 napsal(a):
Jo, to byla špica tohle rádio. Vzniklo v rámci tý bolševický akce "jedno procento výroby do maloobchodu" či jak se to jmenovalo. Skoro kkaždej průmyslovej podnik něco pro maloobchod vyráběl.
Mělo unikátní koaxiální anténní konektor, tedy unikátní pro spotřebku. Pardubice ho dávali do radiostanic. Ještě ho mám v šuplíku
Jo, vzpomínám. Já to tehdy koupil hned jak to začali nabízet, někdy v r.1971. FM na obou normách vynikající, stereo při slabém signálu šlo vypnout, ale Ostereich 3 a Bayern 3 chodila i ve stereo velmi dobře. A samozřejmě mnoho dalších. Slabý byl koncový zesilovač, ale já měl tehdy postavený stereo zesík vlastní výroby 2X100W a veliké třípásmové bedny a to už bylo uspokojivé. Jasně, ocenil jsem ten koaxial vstup. Měl jsem vyrobenou anténu pro CCIR pásmo(délka asi 4m) a rotátor (ovládaný selsyny) přímo od přijímače, kde jsem předělal celou jeho skříňku. Celý jsem to nacpal do věže i magnetofonem, na vrchu ještě byl gramo-shasi...viz foto, bohužel bez vrchní části, včetně mého potomka :
Offline
VašekP napsal(a):
Kolik se vyrobilo Dolly a jejich mutací asi nevěděl ani sám výrobce.
Pro ilustraci jen dodám, že jsme s jedním mým kamarádem, sběratelem telefonních přístrojů řešili, kdy se v TESLe Stropkov vyráběl který typ telefonu (na státní linku), aby mohl uvést alespoň nějaké základní údaje u jednotlivých přístrojů v knize, kterou připravil a vydal. Sám výrobce neví co kdy vyráběl a u některých typů ani nevěděl, že to vyráběl!
Tak ono bylo tehdy hlavně třeba plnit plán a státu odvádět hotové kusy, aby stát dal podniku peníze na prémie a odměny a lidi se nebouřili. Dokumentace a evidence nebyla úplně podstatná a nějaké normy jakosti, které tu evidenci předepisují, byly tehdy ještě úplné scifi. Hlavně ty kusy musely být kompletní a když se zapnou, musely nějak slušně hrát.
Offline
Správná verze poslední věty je ...musely nějak hrát. Bohužel TESLe Bratislava se občas nedařilo, když se šlo koupit radio a člověk měl známého v elektru, tak se pustily tři kusy (když je náhodou měli) a každé hrálo jinak, občas stejnou stanici i v jiném místě na stupnici a pod.! Pak se koupilo to, které bylo nejméně nepovedené na pásmu, které člověk považoval za důležité. Já jsem vždy potřeboval radio, které bylo citlivé na SV a mělo pokud možno rozdělené pásmo KV, takže byť jsem sov. výrobky moc nemusel, tak mi dlouhá léta stávala na stole Spidola, protože srovnatelný ekvivalent od TESLy neexistoval. To byl nejlepší vtip totalitní éry, že "zakázaná" radia (pro mladší - Hlas Ameriky, Svobodná Evropa, Londýn) se nejlépe poslouchala na sov. přístrojích. Byla potřeba citlivost a možnost odladit úmyslně dodané rušení v těsné blízkosti žádaného kmitočtu, to kolikrát neuměla ani radia japonské výroby.
Editoval VašekP (29-09-2021 15:30:13)
Offline
VašekP napsal(a):
To byl nejlepší vtip totalitní éry, že "zakázaná" radia (pro mladší - Hlas Ameriky, Svobodná Evropa, Londýn) se nejlépe poslouchala na sov. přístrojích, byla potřeba citlivost a možnost odladit úmyslně dodané rušení v těsné blízkosti žádaného kmitočtu, to kolikrát neuměa ani radia japonské výroby.
Tak toto podepisuju!!! Také jsem měl několik přijímačů pro pásma SW, jak japonské výroby, tak Tesla, ale nejlepší byla ta SSSR, myslím, že se jmenovala Selena... Ta měla všechna pásma na kterých tehdy vysílaly RFE, VOA, BBC a další.
Potom se mi podařilo sehnat stařičkou flaškovou LAMBDA4 a to byl super stroj. Ale to už jsme jinde...
Offline
Souhlas. Sovětské přijímače měly mezifrekvenční selektivitu realizovanou tzv. filtrem se soustředěné selektivity (mnoho rezonančních obvodů za sebou). Propustná křivka takového filtru se podobá chtěnému obdelníku - přenáší i okrajové části zabrané šířky pásma (9kHz pro AM) bez zeslabení (díky čemuž je zvuk v rámci možností plný výšek), mimo tyto kmitočty útlum prudce padá (nemíchají se do reprodukce sousední stanice a atmosférický/průmyslový šum).
Rádia z Blavy měly dlouhá léta mezistupňové mf transformátory, které vytvářely selektivitu, ovšem propustná křivka se podobala tvarem zvonu z málo strmými boky, což mělo negativní vliv na jakost reprodukce.
Japonské přijímače měly hezký design, no ale obvodově často nic moc (jako ty rádia z Blavy).
Jednou jsem měl v ruce přijímač TESLA IN70 (Tesla Kolín) a zvuk nádherný - uvnitř byl použit magnetostrikční filtr soustředěné selektivity.
Jo Franku, já mám zase Lambdičku V :-)
Offline