SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Charon napsal(a):

... Ale mam-li věřit Speedglasu, že pro ochranu očí dělá maximum, tak 0,1ms na zatmavení stačí...

Kdyz jsem v tom obrazkovani, tak vlozim jeste ten switching time z EN 379.
Jak je vidno, je to dosti vagne definovane. Navic dodatecna moznost pro vyrobce- pokud vam ten cas nevyjde na -5°C, zopakujte si to na +10°C a snad vam to vyjde aspon tak - v tom pripade jen pridejte do normativniho oznaceni poznamku "nepouzivat pod 10°C". 
Takze vyrobce (resp. importer) musi ze zakona jen nejak dolozit shodu s takto vagni formulaci a do obchodniho popisu produktu si muze uvest uz cokoliv chce. Klidne jen teoreticky spoctenou minimalni hodnotu vychazejici z reakcniho casu snimace... naprosto iluzorni a bez vztahu ke skutecnym schopnostem produktu.

Normovane limitni casy:



Legislativne povinne oznaceni:


Legislativni vztah onoho casu k prislusne EN directive:


Z praxe.
Pro porovnani davam jak muzou vypadat dve skutecne odezvy tehoz realneho filtru na 365nm pri mereni na min. a max. sensitivitu.
Modra opet vnejsi sv. zdroj, oranzova min sensitivita, zluta max. sensitivita. Obe reakce trvaji "od nuly do nuly" cca 1.2ms, meni se jen max. amplituda dosazene intenzity. S teplotou pak chodi o desitky procent nahoru-dolu jak amplituda tak trvani.



A nakonec - jak takovy pocatecni zasah vypada v porovnani s intenzitou pracovniho osvetleni (stale 365nm). Ten maly zanedbatelny pindik vlevo je pocatecni zasah filtru s tim reakcnim casem kolem 1ms, to velke vpravo je kdyz za cca 100ms najizdi filtr uz na pracovni uroven DIN9.

Editoval Dawe (11-09-2022 18:34:34)

Dawe napsal(a):

A nakonec - jak takovy pocatecni zasah vypada v porovnani s intenzitou pracovniho osvetleni (stale 365nm). Ten maly zanedbatelny pindik vlevo je pocatecni zasah filtru s tim reakcnim casem kolem 1ms, to velke vpravo je kdyz za cca 100ms najizdi filtr uz na pracovni uroven DIN9.

http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … _small.jpg

Děkuji Dawe. Pěkně podaný i proměřený. Nelíbí se mi tam ta 1ms reakční doby na sepnutí. Ale je to o metodologii jak se má reakční doba sepnutí měřit. Na grafu je doba reakce měřená jako doba od začátku světla do plného stmavení. Ale asi by to mělo být od začátku světla do sestupné hrany intenzity světla odpovídající filtru DIN9 a to by pak těch 0,1ms mohlo být. 

Hodně zajímavý je průběh ztmavení filtru, i když velice pochopitelný. První ztmavení filtru odpovídá maximální snaze o rychlé ztmavení, zřejmě nehledí na možnou saturaci která nastane a pak probíhá postupný zprůhlednění na pracovní hodnotu. Podle průběhu k překmitům nedochází a integrační složka je dominantnější než derivační. Obecně řečeno, raději pomalu a bezpečně než spěchat, ono času je tam dost.

Pro měření jsi použil nějaké speciální nebo běžné UV diody?

Editoval Charon (11-09-2022 20:10:34)

Charon> za malo. Pocatecni rychle zatmaveni filtru a nasledne pomale otevirani mne taky zuajalo (viz muj prvni prispevek v tomto tematu), ale dava to perfektni smysl. Nicmene stare filtry (meril jsem i filtry vic nez 10 let stare) to tak nedelaly a tam byly vyrazne vyssi prekmity saturujici az na urovni LS daneho filtru (coz bylo u meho konkretniho kusu dokonce DIN 2 myslim).
Co se tyce toho reakcniho casu, tak to je prave problem vagni definice...kazdy si muze jeden vysledek interpretovat do jineho cisla.

Diody pro detektory jsem kupoval uz hodne davno, pn# z hlavy nedam. Kupoval jsem ale tak, aby odpovidaly norme popisujici metodiku mereni, tusim ze EN 36x. - pamatuju si ze tam musi byt dodrzeno krom spektralni citlivosti i plateau citlivosti v kuzelu alespon 10° od geometricke osy diod. Pak se taky musi naladit pull-up te diody tak, aby dymanicka odezva (strmost) odpovidala zhruba fyziologii oka z jednoho normou zminovaneho clanku - proto ten limit ve smernici na oscilogramech.

Editoval Dawe (12-09-2022 11:56:51)

Charon> ano, snimaci cast se nejsnadneji zrealizuje jak fotodioda se seriovym resistorem povesena na napetovy zdroj. Na resistoru pak merit ubytek napeti umerny protekanemu proudu, ktery je proporcialni k intenzite svetla. Pokud mas diferencialni sondy, nebo galvanicky izolovane kanaly, pak je lepsi mit tento snimaci resistor mezi katodou a Vcc. Pokud obycejne sondy, pak mezi anodou a GND (pricemz hroty sond na anody a COM sond na GND). Pro +5VDC vychazi nizsi jednotky kOhm, myslim ze 4k7, aby to odpovidalo priblizne dynamice toho oka.
Dopravni zpozdeni na vnejsim snimaci je od sepnuti svetla pak nemeritelne (resp. pod 16ns).

Svetelny zdroj - ciste pro komparativni test reakcniho casu je to snadne. Vyhovi cokoliv zableskoveho, co ti poskytne dostatecne dlouhy zablesk s dostatecne vyraznou odezvou na snimaci. V norme je zmineny pozadavek na vysokotlakou xenonovou vybojku a zaroven v jinem odstavci pozadavek na chromaticnost zdroje dle ISO 10526 druhu CIA A. Coz se vzajemne vylucuje, protoze xenonove vybojky maji prumernou teplotu kolem 4000-4500K, kdezto CIA A je zarovkova teplota cca 2850K.
Ja na toto pouzil vicediodovy LED fotograficky blesk s triggerem, ktery produkoval dostatecne dlouhy 160ms zablesk (striktne dle normy by bylo treba sledovat 500ms, ale dale se nic duleziteho nedeje).  Pocitej, ze je treba vytvorit okamzite osvetleni aspon nejakych 5000 lux abys mel dostatecny kontrast vuci pokojovemu osvetleni. Rychlost (t90 vzhledem k intenzite svetla) spinani svetelneho zdroje by mela byt (kvuli rozliseni odectu casu) pod 10% mereneho casu odezvy filtru - cili formalne pod 0.01ms, realisticky klidne kolem 0.1ms.

K testu kukly zarivkou pred svarenim - to myslim dela snad kazdy kdo ma zarivky . Jinak test tlacitko. Povazuju to za rozumnejsi, nez si hned bliknout do oci.

Editoval Dawe (13-09-2022 10:09:28)

Speedglass i Viking při pohledu do slunce taky ztmavnou a po chvilce roztemní.na blbnutí s rychlostí ztmavnutí mám v baterce o 1500lumenech stroboskop.Po pravdě mně ale oči pálí víc kdxž čumím ve tmě do mobilního plackofonu nebo jiný intenzivnější ledkový zdoj světla

Charon napsal(a):

Podle mého kukly reagují na změnu světla, né na konstantní svit. Tím se daří zařídit necitlivost na vedlejší zdroje světla jako je sluníčko. Pokud ke změně světla nedojde v nějaké době tak kukla zesvětlí.

Největší zabiják očí je světlo od protijedoucích aut v noci a pokud řídíte tak se tomu nelze bránit. Jediná obrana je neřídit za tmy.

Vezmi si takovou Felicii-obyčejná halogenka a úmyslně "matné"světlomety už z výroby. Když ji potkáš ve tmě v protisměru, není problém. Ale takový moderní auta s čirými extra výkonnými(K ČEMU VLASTNĚ?) světly.

@Jirinek, souhlas. Kor když jsou blbě seřízený a svítí do očí. A nejen protijedoucí auta, ale mít takové auto za sebou je také chutovka, všechny tři zrcátka se o to postarají. A pak člověk dělá psí kusy a bezpečnost jde dolu.

Dawe určitě odpoví, ale u moderních kukel jsem to pochopil tak, že ztmaví na maximum bez ohledu nastavení výsledných DIN a pak to zesvětlí na požadovanou hodnotu. Samozřejmě citlivost způsobí, že začne ztmavovat o malinko dřív, ale to je skoro neměřitelné.

Editoval Charon (14-09-2022 16:15:30)

Bohužel v dnešní době po převratu už policie na to kašle . Za bolševika alespoň 1x v roce si všichni jezdivší museli dát světla do pořádku . Dnes alespoň třetina vozidel svítí do nebes . Proto mám střední zrcátko za snížené viditelnosti otočeno dopryč . Nakonec já ho používám jen při předjíždění a to se mi děje málokdy .

Tak že klasika, pěkně se nahrbit a do zrcátka se dívat jen občas.

Problém je ale také v tom, že různé typy aut mají různě vysoko světla. Když se na mě přilepí takové obrovské SUV, nebo tereňák, tak má světla tak vysoko, že mě prosvětluje  i když to má nastaveno správně. Řidiči s takovými auty se lepí asi dost rádi.
Ke kazetám. Mel jsem , vlastně ještě mám, dosud jsem ji nevyhodil ASK 300. Nepozoroval jsem, že by s ní bolely oči. Když nám na SK vykradli nějací spoubčané chalupu, tak jsem svářel mříže. Vypadalo to jako kdybych stavěl věznici. To bylo zapalování a blikání. Trvalo to 3dny. Oči se ale přes to nijak nevzpouzely. Nebolely mě. Kuklu jsem odstavil až s TIGem, protože při malých proudech občas problikávala.

Jirinek napsal(a):

Dawe> Tedy z tvých měření rychlosti zatmavení kukel vyplývá, že je nejlepší pro rychlost zatmavení nastavit kuklu na co největší citlivost?

Mam za to, ze citlivost by si mel kazdy nastavit co mozna nejvyssi, ale tak, aby mu pri danem ukonu nezatmivala prilba nechtene (pohled z okna, do slunicka, zarivky...). Vyssi citlivost znamena, ze zatmaveni se odstartuje uz pri nizsi intenzite svetla, resp. pri jeho nizsim gradientu.  Daval jsem obrazek z toho duvodu, ze pro me prekvapive nektere filtry na vyssi citlivost take rychleji reaguji po odstartovani a razantneji tmavnou (nizsi smernice propusteneho svetla). Tim je vysledna amplituda proniknuvsiho svetla nizsi. Ale pripominam, ani tuhle vlastnost nemusi mit vsechny filtry. Navic to je spis technicka zajimavost, ten pocatecni "blik" je efekt uplne zanedbatelny tak ci tak.