SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
kuwa tady je betonářů prostě chce to tatru písku, (betoňáku) paletu cementu, míchačku, kolečko. Nějaký šutry.
Fůru roxorů, 6 metrů dlouhejch. Flexu + nějakej vehement na ohýbání.
A něco postavit, hned by nebyl čas ani nálada na plkání na internetu.
Za.anej Bill Gates s tou jeho informační dálnicí.
Offline
bobobo to byla panelárka v HK u Temešváru. Tam jsi ráno přišel, dali ti práci a když jsi šel domů, tak to spočítal a vyplatil. Jako za 1.republiky. Uvedl jsem to jako zajímavost, jak se kdysi dělalo. Ne jako nějaký důkaz, že je vhodné armaturu svářet. Pomáhal jsem susedovi na SK a vázal jsem drátem. Nepotřeboval jsem žádnou mašinu. Jen hřebík sbroušený do záhlé špičky, prostrčený trubičkou a ohnutý do háčku s vrcholem mimo osu hřebíku. Jde to velmi rychle.
Offline
Joe66 napsal(a):
Mag . Napisem to to tu este raz .Kedze som xy krat zazil zvaranie-bodovanie-amaterskej betonarskej ocele.Cize roxorov. Na drobnych stavbach kde som si privyrabal si majitelia s pozehnanim stavebneho dozoru sami ukladali zelezo . Vacsinou to boli,pristavby,prerabky rodinnych domov,ci letne kuchyne alebo garaze. Tak vacsinou ked si to zelezo viazali .Tak rucne a stikali kliestami to bolo zdlhave . Lebo nikto nechcel na jedno pouzitie vycalovat 400 a viac eur za akumulatorvy ,,viazac zeleza,,. A ver tomu,ze ked mas zobrat do ruky-odmotat z kotuca drot-stiknut a dat ho o dvojmo a previazat nim zelezo + stikackami ho ucvaknut+ zase odmotat drot z kotuca . Tak jednoduchsie a rychlejsie je to zelezo pobodovat rutiliovymi elektrodami s dlhsim kablom a nastavenim na vacsi prud na zvaracke . A vtedy to ,,odsypa,, rychlejsie. A roxoyry sa nikdy nepouzivali mensieho priemeru ako 1cm.Ze o odpaleni nemoze byt ani reci ! A rozpon pri takych stavbach-izbach aj ked je do neakych 7metrov-co uz je velka izba-malo kto taku robil. To nema vplyv ci su tie roxory pobodovane -len aby drzali spolu alebo zviazane drotom. Ze zase zbytocna hlaska. Vies kolko takych stavieb je postavenych a doteraz stoja ? Xy Kdezto pri dnesnych projektantoch -teoretikoch by som sa obaval keby mali postavit neaku novu priehradu. Na 100percent by bola zbytocne predrazena+dlho sa stavala+ mala xy probleomov-priesaky .A otazka ci by vydzala neaku 30 ci storocnu vodu Nedavno som cital,ze bol otvoreny neaky novy dialnicny usek a uz ho museli zatvorit lebo most vykazoval neake poruchy A na tom moste muselo pracovat a navrhovat ho xy ludi. A aj tak to dodrbali . A v podobnych pripadoch sa da pokracovat. Ze s takym jednoduchym ulahcenim-bodovanim 16roxorov na stavbe garaze ci izba s rozpatim 4x4m-co je bezny rozmer izieb u nas sa to ani neda zrovnavat Ale pobavil si ma ,ze roxor 8mm. To akurat tak kari sietovina
Ručné viazanie je zdlhavé?... Neviem po akých stavbách si chodil Ty a akých "viazačov" si tam videl, no čo ja vidím a poznám viazačov, tak tým to ide tak šikovne, že než Ty ako-tak zadratuješ jedného spoja, on za ten čas má urobené 3 - 4. Nie je nič rýchlejšie, samozrejme, okrem tých novodobých viazacích aku-mašiniek ...
Offline
Dával jsem sem obrázek, jak jsem kari sít svařil z menších kusů. To z menších kusů byl jeden z důvodů, proč jsem to svařoval, přesah v místě spoje byl mnohdy 0 až několik málo cm. Při pořádném provaření očekávám, že to puzzle bude mít větší pevnost než v případě vázání. Když není materiál, tak se improvizuje. A že jsem šel na doraz se ukázalo hned při dalším vytváření výztuže do betonového víka na kanál, kde jsem po pracném pátrání na pozemku dal dohromady, 70cm roxoru, kus hromosvodového drátu a kus pletiva a tam jsem opět musel svářet, aby to nějak drželo tvar.
Joe66 napsal(a):
.....Tak rucne a stikali kliestami to bolo zdlhave . Lebo nikto nechcel na jedno pouzitie vycalovat 400 a viac eur za akumulatorvy ,,viazac zeleza,,. A ver tomu,ze ked mas zobrat do ruky-odmotat z kotuca drot-stiknut a dat ho o dvojmo a previazat nim zelezo + stikackami ho ucvaknut+ zase odmotat drot z kotuca . Tak jednoduchsie a rychlejsie je to zelezo pobodovat rutiliovymi elektrodami s dlhsim kablom a nastavenim na vacsi prud na zvaracke . A vtedy to ,,odsypa,, rychlejsie. A roxoyry sa nikdy nepouzivali mensieho priemeru ako 1cm.Ze o odpaleni nemoze byt ani reci ! .........
Já mam zkušenost trochu jinou, kde vychází vázání drátkem oproti svařování jako královská technologie na pracnost a i rychlost. Drátek jsme namotali na hranol a pak ho v jednom místě přestříhaly a tím získali svazek stejně dlouhých drátků. Při vázání se odebíraly jednotlivé drátky, ty se jednou omotaly kolem vázaného místa a na koncích přehnuly, do přehnutí se strčil vazač drátků, párkrát zakvedlalo zápěstím a šlo se na další místo. To se dělalo na zdi široké 45cm ve výšce 6metrů (z druhé strany 2m a kousek) bez lešení. Lezlo se po zdi, na které se vytvářelo bednění pro věnec, nebo z žebříku. Nebo při armování podlahy a věnce se chodilo po zdech a vznikajícím keramickém stropu (tem mi v jednom místě umělec prošlápl, když ztratil rovnováhu, naštěstí se umělci nic nestalo a zůstal viset na zdi). Je nemyslitelné, že by tam někdo tahal svářečku a spojení dělal svařováním. To že bezpečnost práce dostala na frak je jasný. Ale se svářečkou a kuklou by se tam jeden neudržel a spadnul.
Jako závazek si dávám, nafotit a dát sem fotku skoro profesionálního přípravku na vázání drátu v ceně pár korun.
Editoval Charon (08-01-2023 10:09:33)
Offline
Vela zavisi od situacie,miesta ,materialu, kladacieho planu ..... .Ale napriklad ked je zelezo ulozene a pripravene. Tak niekde s dlhym kablom ku elektrode to ide ako po masle a rychlejsie .Pretoze jednou rukou pridrzis roxor a druhou na 2sekundy bodnes a hned nato to dalej zopakujes. Kdezto strmienkovu vystuz v prekladoch rychlejsie poviazes a tu tenku by som ani nezvaral + pracnejsie by sa tam dostavala elektroda na zvyslu vystuz . Ze to je podla situacie.A podla toho kto co mal aky matros zohnany na stavbe. Ale jasne,ze na vacsej stavbe sa to uz realizuje profesionalne. No ale firma si za to zoberie aj ine peniaze . Ale pointa je ,ze na domacich stavbach sa bezne zvaralo a aj zvara a drzi to a aj to bude drzat ked sa to robi s rozumom a ludmi co sa motaju okolo stavbariny neake roky. Lebo nie kazdy si dava stavat dom,ci pristavbu ci garaz firmou . Stale to tak bolo. Ale dnes uz je taka doba,ze mladi ludia si davaju stavat vsetko na zakazku a parodia je ,ze tie stavebne firmy nechcu platit. Tak zamestnavaju mamlasov co o stavbarine nemaju ani tusaka .
Offline
Joe66 souhlas, a v tom je ten svět krásný, že každý máme trochu jinou zkušenost.
Jak jsem se zaúkoloval, tak zde máte obrázek přípravku na vázání drátků.
Vyrobil mi ho tehdy tatínek podle slovního popisu, tak snad rozměry nejsou klíčovy. Pro představu, to světlý prkno pod ním je široký asi 8-9cm a kolíky na sazlepení děr jsem používal 8mm v průměru. Zevrubným pohledem na přípravek jsem zjistil, že je to vyrobené z hřebíku, čímž zdravím Famatera který používal něco podobného. Hřebík se v dřevěném držadle volně protáčí. Pokud někdo bude potřebovat rozměry, tak dejte vědet a já to přeměřím. Na to jak je to primitivní to udělá spoustu práce, nic to neváží a nejspíš vám to ani na stavbě neznárodní.
Editoval Charon (08-01-2023 21:29:04)
Offline
Rad by som podotkol pre neznalých čitateľov fóra(určite tu zablúdia aj takí), že pri viazaní oceľovej výstuže betónu sa stykujú oceľové prúty s presahom +/- 50 krát priemer prútu v závislosti od pevnostnej triedy použitého betónu,... To len aby bolo jasné, že tak ako zváranie aj viazanie výstuže má svoje pracovné postupy. (Aby nejakého blázna nenapadlo zaliať do betónu výstuž bez presahu...)
Ale priaznivcov zvárania zrejme viac poteší odkaz nižšie, ktorý je náhľadom toho ako to v praxi vyzerá, keď sa v projekte počíta so stykovaním oceľovej výstuže betónu pomocou zvarov...
http://old.allforpower.cz/UserFiles/fil … rZubor.pdf
Offline
MAGu dík, velmi zajímavý dokument. Docela mě zaujalo, že v tahu to skoro vždy prasklo dál od sváru, mimo oblast která byla dotčená teplem sváru.
Mezera na slide 20 je kvůli teplu svařence a roztažnosti železa? Označil jsem jí na obrázku červeně. Nebo jde o ošetření místa, kde by to bylo citlivější na ohyb? Při svařování do podložky (vaničky) nic takového nedělají.
Editoval Charon (08-01-2023 22:01:23)
Offline
Jo MAGu , a ty velký teoretici by mohli na tu zabetonovanou plně svářenou konstrukci vylezt a skočit , aby byl klid od blbostí . Víc takovýchto dokumentů . děkuji .
Offline
Ked sme uz odbocili od zvarania k tej stavbarine . Tak ma niekto bohate skusenosti s tymi vrtakmi s specialnou korunkou co roxor v betonovej konstrukcii prevrtavaju bez problemov ? Mal som jeden pozicany a bol som milo prekvapeny ako bezproblemovo sa nim vrtala betonova stena plna zeleza . Ked sa narazilo na roxor tak len trochu dlhsie sa vrtalo.Zatial co pri klasike sdmax treba vedla navrtat novu dieru . Sdmax prevrta 1mm plech v betonovej deke v pohode ale roxor uz neda. Viem ,ze su tie vrtaky kurevsky drahe a nemal by som pre nich caste vyuzitie ako napriklad pri jadrovej vrtacke . Ale zaujima ma to ci s tym niekto robi bezne.Ze neake vyhody a slabiny takych vrtakov ? Ma niekto s nimi skusenosti ?
Offline
Charon napsal(a):
Joe66 souhlas, a v tom je ten svět krásný, že každý máme trochu jinou zkušenost.
Jak jsem se zaúkoloval, tak zde máte obrázek přípravku na vázání drátků.
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … 113119.jpg
Vyrobil mi ho tehdy tatínek podle slovního popisu, tak snad rozměry nejsou klíčovy. Pro představu, to světlý prkno pod ním je široký asi 8-9cm a kolíky na sazlepení děr jsem používal 8mm v průměru. Zevrubným pohledem na přípravek jsem zjistil, že je to vyrobené z hřebíku, čímž zdravím Famatera který používal něco podobného. Hřebík se v dřevěném držadle volně protáčí. Pokud někdo bude potřebovat rozměry, tak dejte vědet a já to přeměřím. Na to jak je to primitivní to udělá spoustu práce, nic to neváží a nejspíš vám to ani na stavbě neznárodní.
Vďaka za obrázok. V poslednom období som bol na zopár stavbách a veľmi dobre sme si poslúžili nižšie uvedeným prípravkom a očkovým drôtom. Lacné riešenie, a šikovná robota s tým... doporučujem.
https://www.serwisbudowy.com/sk_SK/p/Ma … xMQAvD_BwE
https://www.fuego.sk/Drt-Strend-Pro-WGT … EYQAvD_BwE
Offline
bobobo napsal(a):
Jo MAGu , a ty velký teoretici by mohli na tu zabetonovanou plně svářenou konstrukci vylezt a skočit , aby byl klid od blbostí . Víc takovýchto dokumentů . děkuji .
Tak to podepisuji!!! Od samého začátku jsem zde tvrdil, že se roxory na stavbách běžně svařovaly...
Offline
Frank napsal(a):
bobobo napsal(a):
Jo MAGu , a ty velký teoretici by mohli na tu zabetonovanou plně svářenou konstrukci vylezt a skočit , aby byl klid od blbostí . Víc takovýchto dokumentů . děkuji .
Tak to podepisuji!!! Od samého začátku jsem zde tvrdil, že se roxory na stavbách běžně svařovaly...
Tady ale nikdo netvrdil, že se nesvařují, jen že je to z mnoha různých důvodů jednodušší dělat bez svařování na většině staveb (nikdo nepopíral, že přehradu či chladicí věž elektrárny bez svařování nepostavíte, ale taká tam musíte mít kvalifikované lidi jak na svařování, tak na testování a na té JE se dělají jak trhací zkoušky, tak RTG svarů). A všimněte si na tom odkazu jak svařování s příložkou (takže v místě spojení nevadí svarem snížená mez kluzu, protože tam je větší průřez), tak záběrů z trhacích zkoušek i RTG. Nevím, kdo z vás na stavbu stropu rodinného domu chce tahat RTG a platit svářečskou firmu ze stavby JE.
Offline
Pracoval jsem cca 13 let na armovně tenkrat jsem mel dokonce i zkoužky na svaření výstuže (dokonce se s nima daly svařet i jeřabová oka)
Běžně se svařeli betonařske oceli typu V .
Offline
habaso napsal(a):
Frank napsal(a):
bobobo napsal(a):
Jo MAGu , a ty velký teoretici by mohli na tu zabetonovanou plně svářenou konstrukci vylezt a skočit , aby byl klid od blbostí . Víc takovýchto dokumentů . děkuji .
Tak to podepisuji!!! Od samého začátku jsem zde tvrdil, že se roxory na stavbách běžně svařovaly...
Tady ale nikdo netvrdil, že se nesvařují, jen že je to z mnoha různých důvodů jednodušší dělat bez svařování na většině staveb (nikdo nepopíral, že přehradu či chladicí věž elektrárny bez svařování nepostavíte, ale taká tam musíte mít kvalifikované lidi jak na svařování, tak na testování a na té JE se dělají jak trhací zkoušky, tak RTG svarů). A všimněte si na tom odkazu jak svařování s příložkou (takže v místě spojení nevadí svarem snížená mez kluzu, protože tam je větší průřez), tak záběrů z trhacích zkoušek i RTG. Nevím, kdo z vás na stavbu stropu rodinného domu chce tahat RTG a platit svářečskou firmu ze stavby JE.
Právě, že tvrdil! To zde bylo první vůbec, co mně sem přivedlo - příspěvek #12 a některé následné názory. A nakonec ten trhací test dokazuje, že ani TOO neznamenalo, že se to přetrhne právě tam Na to právě jsem poukazoval, že by se měl udělat takový test kvůli ověření ztráty pevnosti a z toho vycházet...(Vůbec jsem neměl na mysli stavbu nějaké soukromé garáže ap.) A sám jsem zde popisoval, jak se svařovala montovaná konstrukce paneláků v 70tých létech... a dokonce i tehdy chodil stavební dozor a ty důležité sváry vizuálně kontroloval.
Rozumně vzato, nemá smysl svařovat tam, kde by to bylo komplikovanější a zdlouhavější, než vázání drátem, nebo přímo technologií zakázáno. O tom se pochopitelně nepřu.
Offline
Všimol si niekto podľa foto, že na vzorke V1 - tupý zvarový spoj do podložky, kde sa to pri skúške ťahom pretrhlo v TOO je viac zvaru ako na vzorke V2 a pravdepodobne tam bolo vneseného viac tepla?
Offline
Franku myslím, že jste si jen ne úplně přesně s kolegou rozuměli. Vzhledem k tomu, že linkoval normy o svařování výztuže, tak jsem si celkem jistý, že i on stejně jako já netvrdil, že to nejde, jen že to není nejjednodušší. Ale myslím, že na tom jsme se už shodli všichni
Editoval habaso (09-01-2023 21:52:41)
Offline
HABASO NELŽI .
Offline
MAG napsal(a):
Všimol si niekto podľa foto, že na vzorke V1 - tupý zvarový spoj do podložky, kde sa to pri skúške ťahom pretrhlo v TOO je viac zvaru ako na vzorke V2 a pravdepodobne tam bolo vneseného viac tepla?
Poloha při svařování můj typ(předepsaný byly PA,PC a PF) a na stoupačku bývají ty sváry "mohutnější
Offline
bobobo napsal(a):
HABASO NELŽI .
Také Tě zdravím a přeji, ať se máš v životě o něco lépe, abys měl menší potřebu zaplevelovat diskuze důkazy, že občas máš problém s pochopením psaného textu.
Offline
MAG - všiml jsem si, ale, je zajímavé, že je právě jediný. Těžko říci a brát to jako důkaz... možné to je. Upřímně, já bych řekl, že by se právě tam v té TOO měly přetrhnout všechny. Přece jen ta TOO by měla mít za následek určité snížení meze kluzu a celkové pevnosti. Nicméně je to důkaz, že ta TOO až tak kriticky pevnost neovlivnila. Když jsem pracoval ve Svářečské škole, tak se tam trhací zkoušky prováděly a až na výjimky materál povolil právě v TOO.
habaso - Pravda je, že tato konverzace na dálku není to pravé a vzniká vzájemné nepochopení.
Editoval Frank (10-01-2023 13:26:09)
Offline
Frank -Tie zvarové spoje sú podľa mňa veľmi dobre technologicky navrhnuté a mám za to, že dosť záleží od typu spoja a polohy zvárania ako podotkol Ládes. A s tým súvisiace množstvo a koncentrácia vneseného tepla v TOO. Problém vidím s koncentráciou tepla v polohe PF v kombinácií s tupým zvarovým spojom.
Obrázok pre predstavu mojej myšlienky:
Offline
Dělávali jsme v zasadě 3 pracovní zkoužky jedna byla prut cca ∅12
delky ca 450mm na na ni kolmo cca 50mm od konce koutakem navařeny kolíček o delce cca 80mm to šlo na trhačku pak dalsí také ∅12 ale kolíček uprostřed a delka cca 500 mm a to se ohybalo a nakonec dva pruty cca ∅16 nebo 20 preplatované cca 160mm 10mm od zacatku 50 mm svar pak 40 mm mezera a pak zase svar 50 mm a nakonec zase 10 mm volny konec (ty rozmery taham z hloubky sve děrave pameti takze nemusi byt 100%).I ty poslední sly na trhačku
Jinak zkoušky ve sv škole (tenkrat patrila pod Energomontaze Lbc)(dnes hruza fabrika v Lbc coz je ale odbihani od tematu )
jsem delaval na hladkych tycich na tupo ∅20mm X svar ve vodorovne poloze a pak na svislo (prstynky) oboje se rengenovalo a ohybalo.
Offline
Niečo zo zvárania roxorov: https://youtube.com/shorts/f2dYBPXnlh0?feature=share
Offline