SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

S nerezí zas až tak často nedělám,takže spíš uvažuju nahlas:Může a nemusí.Osobně bych šel  od nejjednoduššího řešení-mrknul pro jaký konkrétní ochraný plyn je drát určen a pokud vyhovuje zkusil bych na mašině změnit parametry(směrem nahoru) tak abych byl nucen k vyšší postupové rychlosti a úměrně tomu zvýšil i průtok plynu(za mně je tmavá barva buď zvýšená oxidace vlivem přehřívání lázně nebo nedostatečným pokrytím ochranným plynem-Zvolit jinou hubici,vyšistit difuzor),Následoval by vzorek drátu od jiného výrobce.Ještě se zeptám jakou mašinou se vaří a jestli je přepnutá na "správný ochranný plyn" a jestli bowdenem v hořáku předtím nechodil "černý drát"(kontaminace PM)

alkoholik napsal(a):

Při použítí mag plyn 98%Argon/2%CO2 má svár po obroušení do roviny a vyleštění tmavší odstín a je náchylnější k oxidaci. Mat základní i přídavnej 316. Může to bejt způsobeno plynem? Pomůže použití 98%Argon/2%Kyslík?
Zatím řešeno výhradním pužitím tig, tam ten problém neni. Případně můžu použít ještě mma.
Jde mi o zachování původních vlastností nerez mat., zrychlení a zjednodušení svařování. Jedná se o větší svařence a větší tloušťky od 3mm až 15mm v různých polohách. Předem děkuji za rady.

Se svařováním nerez materiálů jsem prošel 25 let praxí. No, právě z těchto důvodů, co uvádíš, jsme v práci zde v USA, pokud vůbec bylo povoleno svařovat nerez metodou MIG, zásadně používali plyn 98%Ar/2%O2. (Později potom trubičkovým drátem s dodatečnou plynovou ochranou) A správně podotýkáš, že při TIG metodě je vše OK. Proto na většině svařovaných dílů větší důležitosti na kvalitu, nebyla metoda MIG vůbec přípustná.

Ar 98% + O 2% - je pro diskutované svařování správný ochranný plyn. Jenže plyn není všechno. Stačí nesprávné vedení hořáku nebo nesprávné nastavení průtoku ochranného plynu a je na problém zaděláno. Popsaný jev je často způsobený vzduchem v prostoru oblouku. A jak se tam může vzduch dostat? Snadno. Prvním předpokladem je správné vedení  drátu (výlet drátu) v téměř konstantní vzdálenosti od svařovaného materiálu. Změna vzdálenosti drátu způsobí změnu svařovacího napětí se všemi důsledky na hoření oblouku. Druhým problémem je vždy nesprávný průtok plynu. Je zcela mylný předpoklad, že více plynu lépe ochrání svár. Více plynu totiž znamená zpravidla vyšší rychost proudícího media. Čím rychleji medium proudí, tím více vzduchu se do sloupce plynu nasaje. (Každý si může ověřit pravdivost tohoto tvrzení tím, že foukne mezi dva zavěšené listy papíru. Kupodivu se k sobě přiblíží, což znamená podtlak na povrchu proudícího media. Ostatně, ma tomto principu vlastně létají letadla - nad křídlem je podtlak!)
Dále je nutné si uvědomit, že zdaleka není nerez jako nerez. Dnes již existují stovky typů, které se liší nejen chemickým složením, ale často i metalurgickým postupem výroby. Pokud je materiál svařitelný je v jeho materiálovém listu zpravidla uveden i doporučený způsob svařování, někdy i doporučený přídavný materiál.
Málokdo si také uvědomuje, že je značný rozdíl mezi hořením oblouku a přenosem přídavného materiálu do vlastní tavné lázně při různých svařovacích metodách. Prostě TIG a MIG jsou vzhledem k dynamice v tavné lázni naprosto odlišné svařovací metody.

Editoval jirkati (11-11-2023 19:01:26)

Konstrukce, stoly, nohy atd. do potravinářského průmyslu bez přímého styku s potravinama, korozivní prostředí asi nějaké úklidové prostředky a voda.
MMA s elektrodou OK 63.30 je vhodná metoda, co se týká vzhledu barvy sváru? Koupím pár kusů zavařim a uvidím. když to dopadne dobře tak mag a další plyn nebudu ani řešit.
Dík za rady.

Štěpán napsal(a):

Dobrý den
Už léta používám ( mimo metody tig ) pro svařování nerezu metodu Mag tedy svařování v čistém Co2.´ v kombinaci s drátem Bohler Fox core 308 L.
Sváry jsou často broušeny a kartáčovány i leštěny a ani dlouhodobě nevykazují žádné šednutí nebo snad korozi. Díval jsem se, a firma Bohler nabízí tentoi drát i ve verzi 316 ale ten jsem osobně nezkoušel. Zdravím Štěpán

To je pravda a zmiňuji možnost trubičkovým drátem v příspěvku výše. V případě trubičkového drátu se používá i čistý CO2 v některých případech. Ne vždy je to vyhovující a je nutné sledovat doporučení výrobce trubičkového drátu, jaká směs ochranného plynu je vyhovující... Svařování trubičkou není však klasické MIG(MAG) svařování. Spíše to lze připodobnit ke svařování elektrodou. kde hlavní ochrana tavné lázně tvoří  náplň drátu a potom vzniklá struska.

Radim - Ten svarový kov bude vždycky trochu jiný. Bude tam jiná struktura materiálu svarového kovu, jiná bude v oblasti TOO a původní zůstane jen v základním materiálu. Ano, bude tam díky tomu i zvýšené riziko koroze v místech tepelného ovlivnění. Zlepšení může nastat po žíhání ap. úpravách, následnému vybroušení a vyleštění, případně i pasivaci. V normálním prostředí, kde je předmět vystaven jen omývání deštěm, nebo běžnými čistícími prostředky to nebude patrné, ale při trvalém vystavení roztokům solí, zejména chloridům, tam ta koroze může působit velmi rychle.

Vždyť si sám odpovídáš - ta hubice 8 je málo. Použít klidně i třeba 19. Všechno záleží na co nejdokonalejším pokrytí jak tavné lázně, tak širšího okolí sváru.