SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Záleží asi na materiálu a na stejnoměrnosti či způsobu oslabení stěny. Obal obranného granátu je z křehkého materiálu plus je silně rýhovaný. Tlak zevnitř při výbuchu udělá první prasklinu někde v rýze a následně se ty praskliny ve zlomku sekundy rozšíří po všech rýhách a z obalu granátu je hromada  zhruba stejných střepin velkých podle toho rýhování.
U tlakové nádoby je obvykle část nádoby plošně vždy slabší než zbytek nádoby. Ať už nepřesností z výroby nebo oslabením, třeba plošnou korozí. Plocha třeba 10x10 centimetrů , 20x20 centimetrů. Oslabená plocha se začne vydouvat a potom je materiál nejvíc namáhán na rozhraní té vydouvající a nevydouvající plochy. tam povolí jako první a pokud je nedostatečně houževnatý, prasklina oběhne dokola  kolem oslabené plochy a uvolní se střepina, kterou ten tlak vymrští pryč. Pokud je dostatečně houževnatý, "jen" se rozevře  velká prasklina, kterou obsah nádrže za výbuchu "vyfoukne" ve zlomku sekundy ven. To je asi nejhorší možnost.
Když je plášť oslaben bodově, třeba bodovou korozí nebo kouskem špatného svaru, tak povolí a odlétne jen to oslabené místo.

Na tloušťku stěny 2,5mm jsi si zbytečnš zkomplikoval sváření 2mm spárou. Správný postup: dobře nastehovat a zavařit. Polohovadlo být nemusí, stačí nádobu kulit. Co se týtá ev. výbuchu: Materiál vzdušníků musí být dobře svařitelný, proto bude houževnatý- t.j. žádný obranný granát. Mechanismus porušení stěny popsal Radim až na to, že nejvíce namáhaný materiál bude na vrcholu vytvořené "boule" kde je materiál najvíce zeslabený. Pravděpodobně se štěrbina moc nerozšíří a vzduch unikne. Provádění tlakové zkoušky. Nádoba se naplní celá vodou a natlakuje 1,5x provozní tlak. Při natlakování je dobré nechodit kolem natlakované nádoby "po špičkách" ale vzít dřevěnou palici a nádobu pobouchat. Natlakování může být provedeno i vzduchem, při prasknutí nádoby, která je plná vody se nic nestane.

Praveze voda nic neudela diky zanedbatelne stlacitelnosti. Ta neexpanduje jako vzduch. Jen si to ucurne a je konec. Predpokladem je plny objem vody bez vzduchu.

Na tlakové skúšky mam takú pumpu , kde sa naleje voda a pákou sa systém natlakuje.

Radim: Bych to neviděl nějak moc krutě. Wapka mívá hrubo přes 100Bar a taky to neuřízne nohu nebo ruku.

Roberte je rozdíl náhlé uvolnění mililitr vody ve wapce a hektolitr prasklé nádoby.
Asi jako srážka s mravencem / se slonem.
Nedavno jsem shlédl zajímavý dokument - vodní elektrárna na Sibiři. 10 Kaplanek, průměr cca 10m (každá).
Z principu ve středních otáčkách vibruje, v maximálních běží hladce dokonale. Rusák reguloval potřebnou dodávku do sítě snižováním otáček, jen cca 2x denně, vibrace byly při této regulaci vždy katastrofické, byť jen cca minutu.
Tak dlouho chodil rus pro vodu až se ucho utrhlo. 2tisíce tun těžkou turbínu vibrace vyrvala ze základů a voda s převýšením cca 200metrů celou elektrárnu zdevastovala.

Oni asi rusové mají zvláštní dar dělat experimenty. Černobyl také vybouchl protože dělali experiment s chlazením. Tady mě to není moc jasné, protože turbína musí aby dodávala do sítě být přifázována. Kritické otáčky se musejí překonat rychle. (jako při ždímání v aut. pračce). Nejspíš turbínu odstavoval a otáčky jen snížil, aby se nerozbíhala od nuly. A co čert nechtěl, zrovna do kritické oblasti. Určitě to nebylo v provozním předpisu.
Dávám odkaz na informace o vodní elektrárně v HK. To se dříve dělaly náfherné věci.:
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdr … love-58153

Famater napsal(a):

Oni asi rusové mají zvláštní dar dělat experimenty. Černobyl také vybouchl protože dělali experiment s chlazením. Tady mě to není moc jasné, protože turbína musí aby dodávala do sítě být přifázována. Kritické otáčky se musejí překonat rychle. (jako při ždímání v aut. pračce). Nejspíš turbínu odstavoval a otáčky jen snížil, aby se nerozbíhala od nuly. A co čert nechtěl, zrovna do kritické oblasti. Určitě to nebylo v provozním předpisu.
Dávám odkaz na informace o vodní elektrárně v HK. To se dříve dělaly náfherné věci.:
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdr … love-58153

Na Černobylu to nebyl samovolný experiment(mělo jít o plánovaný bezpečnostní úkol) , nýbrž blbost těch, kteří povypínali co se dalo, ačkoliv se to nemělo... A než se dobrali nápravy, bylo pozdě. Došlo k přehřátí reaktoru a znemožnění jeho ovládání, roztavení, vysokoteplotnímu rozkladu vody  na H2 a O2 a obrovskému výbuchu, který vyhodil do okolí vnitřek reaktoru a obrovské množství radioaktivních látek...
Ono něco podobného se stalo na JE Three Mile Island tady v US a také blbostí obsluhy i když v menším rozsahu. Ale také došlo k částečnému roztavení reaktoru a značnému úniku radioaktivních látek.
https://en.wikipedia.org/wiki/Three_Mil … d_accident

Jinak s tou vodní turbínou máte 100% pravdu...

Editoval Frank (10-03-2024 11:24:15)

Asi nebyl uplně šťastnej, pointa byla v tom tlaková nádoba stejně jako útočnej granát se škubne a rozbalí ideálně bez vzniku střepin, tlaková nádoba nejspíš jenom otevře. Většina kompresorů, ale .... a i plynová lahev je tlaková nádoba.
Výbuch vzdušníku neni tak složitý to vyzkoušet ne? Pro začátek stačí petku od minerálky nafouknout vzduchem do prasknutí, no v hale nám opadal prach i z jeřábu a šlupka to byla pořádná.
Bezpečnej postup zkoušky je popsanej výše. Podobně zkoušíme svařenec hydrauliky, ale čerpadlem a na 300bar k netěsnostem dochází (po vychytání procesu a dodavatele polotovarů je zmetkovitost do 1%), ale nikdy k explozi, ani k výstřiku schopnýmu něco řezat.

Franku, když se to v černobylu stalo, pracoval jsem v energetice a dostával jsem všechny protokoly o mimořádných událostech. také o černobýlu. Tam pokud se ještě dobře pamatuji, chtěli vyzkoušet, jestli se dochladí reaktor využitím elektřiny vyrobené doběhem turbíny. Experiment byl nahlášen patřičným stranickým orgánům. Přitom obsluha mohla experiment přerušit, když viděla, že to nevyjde. Nepřerušili. Nejspíš se obávali reakce těchto orgánů. Tak to bouchlo.
k petce. Ta se roztrhne najednou na rozdíl od ocelového vzdušníku.  Proto taková "řacha".

Já jsem v té době studoval na vysoké škole, tam byla radiologická laboratoř . Tam byly měřáky a pracovali tam studenti, co ty údaje roznesli na koleje.  Postupně přes známé známých známých známých....se to asi dověděli všichni studenti.

Editoval Radim (10-03-2024 22:20:15)

Říkalo se tehdy o Fukušimě, že kdyby Japonci  přemohli svou asiatskou hrdost a snahu neztrácet tvář a hned po tsunami požádali svět o pomoc, možná by bty dieselagregáty stihlí dovézt.  Tam bylo nějak 6 nebo 12 hodin, než se vybily  nouzové baterky, které napájely chladicí čerpadla a plus k tomu nějak 24 nebo 36 hodin, než se vnitřky reaktorů přehřály tak, že se to začalo tavit.
Jinak kontejnmenty reaktorů tam byly hermeticky uzavřené, na rozdíl od Černobylu kde byl jenom reaktor a jejich povolený vnitřní tlak byl, jestli si to dobře pamatuji,  nějak 50 - 60 barů. A jak tlak uvnitř přesáhl nějak 80 nebo kolik barů, museli otevřít ventily a začít vypouštět přetlak, i když v tom byla radioaktivita, jinak by se jim ty kontejnemty roztrhly a bylo by to podobné jako v Černobylu.

Informací o té havárii je dostatek... My jsme ve firmě ještě před havárií dodávali součásti pro TEPCO, (Tokio  Electric Power Corp.) jehož součástí byla i Fukušima... to jen pro zajímavost.
https://world-nuclear.org/information-l … ident.aspx
https://www.britannica.com/event/Fukushima-accident
https://www.bbc.com/news/world-asia-56252695