SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Záleží asi na materiálu a na stejnoměrnosti či způsobu oslabení stěny. Obal obranného granátu je z křehkého materiálu plus je silně rýhovaný. Tlak zevnitř při výbuchu udělá první prasklinu někde v rýze a následně se ty praskliny ve zlomku sekundy rozšíří po všech rýhách a z obalu granátu je hromada zhruba stejných střepin velkých podle toho rýhování.
U tlakové nádoby je obvykle část nádoby plošně vždy slabší než zbytek nádoby. Ať už nepřesností z výroby nebo oslabením, třeba plošnou korozí. Plocha třeba 10x10 centimetrů , 20x20 centimetrů. Oslabená plocha se začne vydouvat a potom je materiál nejvíc namáhán na rozhraní té vydouvající a nevydouvající plochy. tam povolí jako první a pokud je nedostatečně houževnatý, prasklina oběhne dokola kolem oslabené plochy a uvolní se střepina, kterou ten tlak vymrští pryč. Pokud je dostatečně houževnatý, "jen" se rozevře velká prasklina, kterou obsah nádrže za výbuchu "vyfoukne" ve zlomku sekundy ven. To je asi nejhorší možnost.
Když je plášť oslaben bodově, třeba bodovou korozí nebo kouskem špatného svaru, tak povolí a odlétne jen to oslabené místo.
Offline
bosak napsal(a):
potřebovala by opravit. Mám teda pořídit novou? :-D
dej sem foto a místní mozkový trust ti navrhne řešení.
Offline
Na tloušťku stěny 2,5mm jsi si zbytečnš zkomplikoval sváření 2mm spárou. Správný postup: dobře nastehovat a zavařit. Polohovadlo být nemusí, stačí nádobu kulit. Co se týtá ev. výbuchu: Materiál vzdušníků musí být dobře svařitelný, proto bude houževnatý- t.j. žádný obranný granát. Mechanismus porušení stěny popsal Radim až na to, že nejvíce namáhaný materiál bude na vrcholu vytvořené "boule" kde je materiál najvíce zeslabený. Pravděpodobně se štěrbina moc nerozšíří a vzduch unikne. Provádění tlakové zkoušky. Nádoba se naplní celá vodou a natlakuje 1,5x provozní tlak. Při natlakování je dobré nechodit kolem natlakované nádoby "po špičkách" ale vzít dřevěnou palici a nádobu pobouchat. Natlakování může být provedeno i vzduchem, při prasknutí nádoby, která je plná vody se nic nestane.
Online
Famater napsal(a):
....Při natlakování je dobré nechodit kolem natlakované nádoby "po špičkách" ale vzít dřevěnou palici a nádobu pobouchat. Natlakování může být provedeno i vzduchem, při prasknutí nádoby, která je plná vody se nic nestane.
když v ní bude voda, tak se pak večer nemusíš mejt .....
Offline
Praveze voda nic neudela diky zanedbatelne stlacitelnosti. Ta neexpanduje jako vzduch. Jen si to ucurne a je konec. Predpokladem je plny objem vody bez vzduchu.
Offline
No nevím s tím mytím. Od tlaku pár desítek barů vodní paprsek řeže bez problémů maso. Takové "mytí" bych raději nechtěl.
Ale pořád mnohem lepší než když to bouchne natlakované vzduchem.
Offline
Evile, to je nejlepší, ale každý ji nemá. Já si ji sice mohu bez problémů vypůjčit, ale přesto jsem tlakoval (15Bar) přes redukčák argonem.
Online
Radim: Bych to neviděl nějak moc krutě. Wapka mívá hrubo přes 100Bar a taky to neuřízne nohu nebo ruku.
Offline
Famater: Mezera asi velká, ale je lepší nějakou nechat. Pak se může svařovat na nižší proud a bude to dostatečně provařené.
Editoval varok (09-03-2024 17:07:20)
Offline
Roberte je rozdíl náhlé uvolnění mililitr vody ve wapce a hektolitr prasklé nádoby.
Asi jako srážka s mravencem / se slonem.
Nedavno jsem shlédl zajímavý dokument - vodní elektrárna na Sibiři. 10 Kaplanek, průměr cca 10m (každá).
Z principu ve středních otáčkách vibruje, v maximálních běží hladce dokonale. Rusák reguloval potřebnou dodávku do sítě snižováním otáček, jen cca 2x denně, vibrace byly při této regulaci vždy katastrofické, byť jen cca minutu.
Tak dlouho chodil rus pro vodu až se ucho utrhlo. 2tisíce tun těžkou turbínu vibrace vyrvala ze základů a voda s převýšením cca 200metrů celou elektrárnu zdevastovala.
Offline
Offline
Oni asi rusové mají zvláštní dar dělat experimenty. Černobyl také vybouchl protože dělali experiment s chlazením. Tady mě to není moc jasné, protože turbína musí aby dodávala do sítě být přifázována. Kritické otáčky se musejí překonat rychle. (jako při ždímání v aut. pračce). Nejspíš turbínu odstavoval a otáčky jen snížil, aby se nerozbíhala od nuly. A co čert nechtěl, zrovna do kritické oblasti. Určitě to nebylo v provozním předpisu.
Dávám odkaz na informace o vodní elektrárně v HK. To se dříve dělaly náfherné věci.:
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdr … love-58153
Online
alkoholik napsal(a):
https://www.youtube.com/watch?v=_HJZA6GcDSw&ab_channel=JayBrown
Vidíte, jaká to byla hezká sprcha .
Offline
Famater napsal(a):
Oni asi rusové mají zvláštní dar dělat experimenty. Černobyl také vybouchl protože dělali experiment s chlazením. Tady mě to není moc jasné, protože turbína musí aby dodávala do sítě být přifázována. Kritické otáčky se musejí překonat rychle. (jako při ždímání v aut. pračce). Nejspíš turbínu odstavoval a otáčky jen snížil, aby se nerozbíhala od nuly. A co čert nechtěl, zrovna do kritické oblasti. Určitě to nebylo v provozním předpisu.
Dávám odkaz na informace o vodní elektrárně v HK. To se dříve dělaly náfherné věci.:
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdr … love-58153
Na Černobylu to nebyl samovolný experiment(mělo jít o plánovaný bezpečnostní úkol) , nýbrž blbost těch, kteří povypínali co se dalo, ačkoliv se to nemělo... A než se dobrali nápravy, bylo pozdě. Došlo k přehřátí reaktoru a znemožnění jeho ovládání, roztavení, vysokoteplotnímu rozkladu vody na H2 a O2 a obrovskému výbuchu, který vyhodil do okolí vnitřek reaktoru a obrovské množství radioaktivních látek...
Ono něco podobného se stalo na JE Three Mile Island tady v US a také blbostí obsluhy i když v menším rozsahu. Ale také došlo k částečnému roztavení reaktoru a značnému úniku radioaktivních látek.
https://en.wikipedia.org/wiki/Three_Mil … d_accident
Jinak s tou vodní turbínou máte 100% pravdu...
Editoval Frank (10-03-2024 11:24:15)
Offline
Mě se ten příměr s granátem moc nezdá. Ten přeci vybuchne vlivem extrémně rychlého nárůstu teploty a tlaku (jeho hodnota bude asi obrovská) vlivem zapálení určité směsi. To přeci u tlakové nádoby se stlačeným vzduchem nemůže nastat nebo nechápu jak. Dokážu si představit, že bych tu lahev nešťastně připojil třeba na lahev s kyslíkem a otevřel naplno ventil. Nebo třeba kdyby se tam dostala nějaká kapalina a ta se začala roztahovat. Ale za normálních provozních podmínek kompresor nedá více než 10barů, takže nějaká případná porucha plášně snad nezpůsobí nějakou velkou deformaci. Docela by mě zajímalo jestli by někdo dokázal popsat reálnej případ škody způsobené takovouto havárií.
Co se týče tlakové zkoušky...je předepsanej nějakej postup? Někde jsem našel, že v těchto případech se provádí napuštěním vodou asi o určitém tlaku a pak se něco posuzuje.
Offline
Asi nebyl uplně šťastnej, pointa byla v tom tlaková nádoba stejně jako útočnej granát se škubne a rozbalí ideálně bez vzniku střepin, tlaková nádoba nejspíš jenom otevře. Většina kompresorů, ale .... a i plynová lahev je tlaková nádoba.
Výbuch vzdušníku neni tak složitý to vyzkoušet ne? Pro začátek stačí petku od minerálky nafouknout vzduchem do prasknutí, no v hale nám opadal prach i z jeřábu a šlupka to byla pořádná.
Bezpečnej postup zkoušky je popsanej výše. Podobně zkoušíme svařenec hydrauliky, ale čerpadlem a na 300bar k netěsnostem dochází (po vychytání procesu a dodavatele polotovarů je zmetkovitost do 1%), ale nikdy k explozi, ani k výstřiku schopnýmu něco řezat.
Offline
V Černobylu měli udělat předepsaný test, když se z nějakého důvodu vypne reaktor, jestli zbývající energie v páře a v turbíně stačí na regulérní odstavení zařízení. Srazili výkon reaktoru z plného k nule, test provedli a potom potřebovali vrátit reaktor zase na plný výkon, protože elektrárna nejela ve zkušebním, ale už v normálním provozu a stát potřeboval elektřinu. Jenže nevěděli o takzvané xenonové pasti, která v případě prudkého snížení výkonu reaktoru brání nějak dalších 24 hodin návratu reaktoru na plný výkon. Tak zvyšovali výkon, zvedali regulační tyče a ono se nic nedělo. Tak zvedli i havarijní tyče a odpojili pojistky. A ono "to" skokem přešlo na plný ničím neomezovaný konstrukční výkon, stonásobek nebo tisícinásobek nebo tak nějak jmenovitého výkonu. Než si toho těch kritických sekund ve velíně všimli, ono tam byly i nějaké technické nedokonalosti v zobrazování stavu reaktoru, byly už kanály reaktoru natavené a regulační ani havarijní tyče už tam nešlo zasunout ani nechat spadnout. A po pár desítkách sekund toho plného výkonu přetlakem nebo výbucem reaktor bouchnul, víko odletělo, část obsahu reaktoru se rozprskla po okolí a zbytek náplně v otevřeném reaktoru žhavil zbytkovou reakcí a hořením grafitu, který tam byl jako moderátor. A posílal do vzduchu radioaktivní popel.
Offline
Franku, když se to v černobylu stalo, pracoval jsem v energetice a dostával jsem všechny protokoly o mimořádných událostech. také o černobýlu. Tam pokud se ještě dobře pamatuji, chtěli vyzkoušet, jestli se dochladí reaktor využitím elektřiny vyrobené doběhem turbíny. Experiment byl nahlášen patřičným stranickým orgánům. Přitom obsluha mohla experiment přerušit, když viděla, že to nevyjde. Nepřerušili. Nejspíš se obávali reakce těchto orgánů. Tak to bouchlo.
k petce. Ta se roztrhne najednou na rozdíl od ocelového vzdušníku. Proto taková "řacha".
Online
Famater - Radim:
Ano, já o tom měl také tehdy zprávy z první ruky. V té době jsem ještě byl v ČSSR. Z Dukovan už jsem byl vyhozen, ale měl jsem známé v dozimetrii, kteří mně informovali o té havárii asi o dva dny dříve, než sdělovací media... Já to nechtěl zde pitvat do podrobností, jen jsem prostě napsal, že se to stalo blbostí obsluhy... (podstata věci) Podobně jako na Three Mile Island, kde nastala porucha ventilu a oni si nevěděli poradit s náhradním řešením... což bylo též blbostí personálu.
Na té elektrárně jsem byl v rámci firemní exkurze se podívat... Pochopitelně jen kam nás zavedli podívat.
Ještě poznamenám, že tyto dvě typické nehody být nemusely. Na rozdíl od Fukušima, kde se jednalo o přírodní katastrofu. Dalo by se vytknout to, že stavět Nukl. elektrárny v zónách možných silných zemětřesení je také nezodpovědnost.
Editoval Frank (10-03-2024 16:13:41)
Offline
Já jsem v té době studoval na vysoké škole, tam byla radiologická laboratoř . Tam byly měřáky a pracovali tam studenti, co ty údaje roznesli na koleje. Postupně přes známé známých známých známých....se to asi dověděli všichni studenti.
Editoval Radim (10-03-2024 22:20:15)
Offline
Frank napsal(a):
Dalo by se vytknout to, že stavět Nukl. elektrárny v zónách možných silných zemětřesení je také nezodpovědnost.
Tak na druhou stranu, oni Japonci tech moznosti moc nemaji. A dalsi vec, kdyby tam nevypadnnul chladici diesel (ktery byl zaplaven), tak to Fukusima prestala bez jedineho sramu.
Radim: Krome toho, na Hlasu ameriky o tom samozrejme informovali taky, si to vzpominam jeste ted, jsem si ze zkumavky s epoxidem zalitejma koncema tehdy zbastlil parodii na Geigera, a (bohuzel marne) zkusil ukecat ucitelku na zakladce kam jsem tehdy chodil, jestli by me nepustila ve skole na vyvevu.
Offline
Říkalo se tehdy o Fukušimě, že kdyby Japonci přemohli svou asiatskou hrdost a snahu neztrácet tvář a hned po tsunami požádali svět o pomoc, možná by bty dieselagregáty stihlí dovézt. Tam bylo nějak 6 nebo 12 hodin, než se vybily nouzové baterky, které napájely chladicí čerpadla a plus k tomu nějak 24 nebo 36 hodin, než se vnitřky reaktorů přehřály tak, že se to začalo tavit.
Jinak kontejnmenty reaktorů tam byly hermeticky uzavřené, na rozdíl od Černobylu kde byl jenom reaktor a jejich povolený vnitřní tlak byl, jestli si to dobře pamatuji, nějak 50 - 60 barů. A jak tlak uvnitř přesáhl nějak 80 nebo kolik barů, museli otevřít ventily a začít vypouštět přetlak, i když v tom byla radioaktivita, jinak by se jim ty kontejnemty roztrhly a bylo by to podobné jako v Černobylu.
Offline
Kazdopadne pro srovnani. Na ozareni tam zemreli dva lide, jestli si dobre pamatuji, tak ozarenych bylo do stovky. Samotna tsunami zabila 20000.
Offline
Informací o té havárii je dostatek... My jsme ve firmě ještě před havárií dodávali součásti pro TEPCO, (Tokio Electric Power Corp.) jehož součástí byla i Fukušima... to jen pro zajímavost.
https://world-nuclear.org/information-l … ident.aspx
https://www.britannica.com/event/Fukushima-accident
https://www.bbc.com/news/world-asia-56252695
Offline