SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
|
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
To Coolbertos - napsal jsem, že se na oblouku uplatňuje řada fyzikálních zákonů.
U svařovacího oblouku tedy musí platit že U = I x R. Daný zákon se se změnami jednotlivých veličin vyrovnává velice snadno. Jestliže "natáhnu" oblouk zvýší se elektrický odpor v obvodu. To znamená, že poklesne procházející svařovací proud a stoupne napětí na oblouku. To má při svařování značný vliv, protože napětí urychluje kapku z natavené špičky elektrody. Velká rychlost při dopadu kapky znamená rozstříknutí tavné lázně a tedy mnoho kuliček okolo sváru.
Proto se ve Svářečské škole učí, že ideální délka oblouku u obalované elektrody je průměr jejího jádra.
U metody MIG/MAG se zase učíme, že správný výlet drátu z průvlaku je 10 x jeho průměr. Tím je zaručený správný elektrický odpor celého obvodu. "Natahování" oblouku znamená prodloužení výletu drátu. Ten delší drát má zase větší elektrický odpor, stoupne tedy napětí .....
U metody TIG je to zcela obdobné.
Offline
Jirkati, tady musím trochu oponovat. To co píšeš úplně neplatí, protože u MMA je proud regulován přibližně na konstantní hodnotu. Proto souhlasím s Varokem.
K#18: právě proto, že to je složité jsem se ve svém příspěvku dopustil schválně zjedndušení. U MIG MAG v kapkovém přenosu a nejen je nastavení dynamiky velmi podstatné. Že nastavení dynamiky u automatů není sranda nepochybuji. Ale kdo z nás má v garáži automat, že?
Offline
Famater - nenuť mně hledat fantastická laboratorní videa z brněnského Linde někdy z r. 1990. Byly tam záběry jak na různé parametry a způsoby svařování MIG/MAG, tak na problémy při svařování MMA bazickými a tehdy poměrně rozšiřujícími se možnostmi využívání rutilek. Oscilogramy elektrických dějů při obou zmíněných metodách, zpomalené záběry z hoření oblouků obou metod se zobrazením zkratových i sprchových procesů přenosu. Nejen pro mně to byl vynikající celodenní zážitek. (Jako vedlejší informace byla návštěva stanice na "výrobu" argonu a dalších plynů ze zkapalněného vzduchu, návštěva plnírny plynů do tlakových lahví, včetně plnírny acetylénu se všemi souvisejícími činnostmi.)
Ta zmíněná videa mám někde na starých videokazetách a nejdřív bych musel opravit videorekordér a vyřešit přegrabování do PC a pak teprve vypálit na DVD.
Že mi oponuješ je naprosto správné, ale žádná svářečka nedává konstantní proud. Když se postavíš k MMA svářečce s digitálem, který zobrazuje současně aktuální proud a napětí, tak uvidíš, jak se při běžném svařování obě hodnoty rychle mění. Je tam vidět každý milimetr měnící se délky plazmového jádra hořícího oblouku.
Offline
to jirkati: Zvarujem väčšinu času s rutilkami tak 80-90% v pomere ku bázickým elektródam. S rutilom zvarím 2mm plech spokojne a v kukle si všimnem na konci zvaru rožhavený plech okolo zvaru aj koniec zvaru je placatejší ale bazická elektróda mi príde agresívnejšia aj na 50A a rutilovka kľudne aj 80A ale prepáliť to ide tažšie. Napríklad keď robím dieru s rutilom 2mm elektróda nastavím kľudne 120A a krúživím pohybom vyrežem dieru do 2mm plechu ale tiež to trvá určitý čas(2-4 otocky na priemer požadovaný). Dosť mi vadí v kukle bielomodrá žiara oblúku bázickej elektródy, koľkokrát sa bojím že kukla nestmavla. Elektróda keď je príliš dlhý oblúk zvukovo viac syčí tak to zas nemám ale snažím sa ju netlačiť do materiálu úplne.
Offline
Famater si hraje na absolutno . Jistěže se napětí a proud mění v závislosti na délce oblouku . Ví každé svářečské mimino . A mimino ví , že právě tato závislost je větší u MMA zdroje a to schválně , u MXG je ten rozdíl v desetinách V a přesto se ukáže . Zdroj MXG má tzv. plochou charakteristiku . Pochopitelně se tlumivka používá i v MXG . Tzv. všemi známá WLSP má pořádný kus materiálu s odbočkami a ty si svařeč nastaví v praxi nejlépe . U nových zdrojů je vlastnost tlumivky-běžné čívky , nahrazena dynamickými vlastnostmi zdroje , řízenými procesorem .
Kůle , zvaž diskutovat s tímto ---- http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=14153 .
Online
BUBUBUBU napsal Ale prd zapomněl . Kdyby to dělal , tak by se pochlubil . Další z ňafalů . Těch tady bylo .
Zase samé žvásty ,raději ukaž nějakou svou práci kterou nám dlužíš .
Na mém příspěvku jsi jaksi podezřele skončil MACHŘE a tady zase prudíš.
Varokovy ŇAFALE nesaháš ani po kotníky.
Offline
Jen sebevrah chce bazickou elektrodou svařovat tenké plechy. Levné invertorové svářečky většinou nemají tlumivku a to se nejvíc projevuje právě na tenkých bazických elektrodách. Nejde jen o zapálení, na to má největší vliv napětí na prázdno, jde i o udržení oblouku. Při malých proudech je absence tlumivky nejvýraznější. Na svářečku napájenou 220V stačí malá tlumivka do 180A. Mám to vyzkoušeno a je to opravdu velký rozdíl. Pokud se nechcete zdržovat úpravami svářecího zdroje, kupte si elektrody OK 46.00 a nemusíte nic řešit.
Offline
Bobobo, slez už konečně s toho svého pomyslného piedestálu univerzálního znalce. Nejsem žádné svářečské mimino, proto vím, jaký je rozdíl v regulaci zdroje MMA (TIG) a MIG MAG. Na MMA skutečně se mění jak napětí, tak proud. Napětí podle strmosti V-A charakteristiky zdroje. Ta bývá i invertorovývch zdrojů velmi strmá. To je důvod proč jsem napsal, co jsem napsal jako odezvu Jirkatimu. Měl jsem na mysli statické charakteristiky. A jinak so se týká pořádné tlumivky ( nebo elktronické) v podstatě píšeš co jsem napsal já. U zkratového režimu je dynamická charaktaristika úplně zásadní.
Pro Jirkatiho: Můj původní příspěvek se týkal právě dynamických vlastnosti svářečky, kde jsem chtěl upozornit na velmi zjednodušené vnímání vlivu tlumivky. A také proč s některými svářečkami bývají potíže s bazickými elektrodami. Nechtěl jsem zabíhat do nějaké "hluboké" teorie. Pokud by o to šlo, dokázal bych sejmout oscilogramy V a A na hořící elektrodě. Ale to by nebylo v této diskuzi moc přínosné.
Offline
Já bych jen poznamenal, že v oblouku v podstatě neplatí ohmův zákon. Vodivost oblouku určuje okamžité množství iontů, které se dokáže z pevné hmoty, elektrody a obalu, případně trochu i svařovaného kovu, dostat do vznosu do formy tuším plazmy. To množství je dost proměnlivé, takže neplatí, že když se elektrody oddálí třeba dvakrát, že příslušně jakoby na dvojnásiobném odporu klesne proud a stoupne napětí.
Offline
ZDENÁL: Aha, ty úplně levné svářečky nemají tlumivku vůbec? Tak to se omlouvám. Viděl jsem pár rozebraných mašinek, jak na vlastní oči tak obrázky a vždycky tam nějaká tlumivka byla. I když někdy jen taková ta jednoduchá na tom prstýnku, nebo jak se tomu odborně říká, ale byla.
Offline
Nemají a pak nechtějí svařovat bazickými elektrodami.
Offline
to ZDENÁL: Tak to ma teší že som vybral správne na test elektródu aby som ukázal ako sa to chová na tejto zváračke. Zváral som profily 30x30x3 kombinované s 30x30x2 2,5 bázickou elektródou na 80A, bolo to celkovo 16-18 kútových spojov a maximalne na dvoch takto sa spravil prepal cca 2-3mm dierka. Mňa len udivuje ako je schopná 2mm bázická elektróda na 50A spraviť dieru ak ma teplo kam unikať do 360 radiusu a mne sa takto podarilo kraj kde teplo má len polkruh spokojne zavariť. OK 46 elektródy som už raz mal ale teraz sa mi ich nepodarilo zohnať(bázické kupujem na kusy nie cele balenie).
Ďakujem všetkým kto prispel do diskusie cením si toho veľmy. ![]()
Offline
Ešte som poriadne nepotestoval hlinené podložky plastické a tu je výsledok
. Celkom haluz sledovať ako uniká plyn cez roztavený kov. Zvárane z ľava do prava. Poslednú husenicu som chcel dotiahnuť do konca kov bol roztavený po celej húsenici ale skapal obluk ako inač... Nabudúce vysušené podložky bez gejzíru.![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Offline
Zapojení výstupního trafa je zajímavé .
Online
Coole, přestaň dělat pokusy a začni se učit svářet. Nic nemůže nahradit praxi. Spoustu problémů se vyřeší sama. Co se nevyřeší, na to můžeš zeptat tady. Vždy se najde někdo, kdo dobře a věcně poradí. Ale na polemiku ci málokdo čas udělá.
Offline
Kdysi když se ještě běžně neprodávaly ani klasické trafosvářečky pro hobby použití, průmyslové jako WTU 315, 400 a nevím co ještě byly velké, těžké a drahé, tak si banda dělali svářečky podomácku. To se člověk naučil teprve svařovat. Většinou jen rutilky nebo kyselé elektrody, střídavý proud a jedene. Po čase se začly vyrábět a prodávat ty čínské malé hobby trafosvářečky, které kolikrát neměly na prázdno napětí ani těch 45V při kterých se dá rozumně zapálit el. oblouk a taky si člověk musel poradit. Dnes už jim nacpou vymakané invertorové mašiny a ještě si stěžují. Nechápu.
Před pár lety mě poprosil jeden starší pán co měl kousek ode mě garáž jestli bych mu neopravil spodky vrat, že má garáž ještě v jiném areálu. COčko se mi nechtělo tahat tak invertor MMA, pár basických elektrod a jedeme. Nakonec rám z nějakých L profilů asi 4mm stěna, to by šlo, ale opláštění plech odhadem 1,5mm? To bylo teprve porno. 😄 Měl jsem jen bazické elektrody 2 a 2,5mm a mašinku Gama 1900L hf co mám. Co jste tady psali tak bych příště raději už koupil rutilky. No co už, taky to muselo jít.
Offline
To Coolbertos - Jak ti radí Famater přestaň si hrát a začni se učit svařovat. Máš zřejmě utkvělou představu, že nastavíš nějaký svařovací proud a nějak se trefíš do svařování. Tak to nefunguje. Buď se chceš doopravdy učit svařovat a pak přestaň se svými "pokusy" a začni s učením od počátečních kroků zapálení až po stabilní udržení oblouku. Toho dosáhneš když se vykašleš na budíky (displeje), dáš si svářečku k ruce a budeš se snažit najít své možnosti průběžnou regulací svařovacího proudu za chodu, bez nějakého hlídání velikosti proudu. Až to zvládneš v poloze PA tak můžeš postupně zvedat koncovou stranu svařence třeba po 20 stupních až po polohu PF. Pro začátek je dobré používat materiál o tl. cca 5 mm, aby nehrozilo protavení. Až zvládneš toto, můžeš začít se stejným postupem s polohou PB. U svarů v PB si snadno můžeš ověřit kvalitu sváru jeho rozlomením.
To, co tu popisuju tě naučí ve Svářečské škole za dva týdny. Pokud budeš mít dobré základy, stačí ti tzv. zaškolení, to trvá tak týden.
Tvůj systém podivných pokusů nikdy nepovede ke kvalitním svárům. Bohužel.
Offline
To Famater aj jirkati: Tak mám toho dosť čo porobiť a na tom sa aj učím nemám materiál 5mm na hranie. Ako prvé čo som si spravil bol stojan na uhlovú brusku 125mm plne nastaviteľne uhly poprípade doraz na rez a tak varené s rutilkami.
Ešte som nevyskúšal podložku tak sa na mňa nehnevajte. Mne šlo aby ste podľa pohľadu mohli určiť či mašinka potrebuje tlmivku a odpovedi sa mi dostalo. Ďakujem že ma chcete hnať k lepším výsledkom a zlepšovať sa ale ja ako hobby zvárač som spokojný napríklad mam lis na ovocie 5T a materiál ma vyšiel na 30euro a funguje parádne(hever páka s troch trubičiek a už nepretlačil ani kvapku oleja). Obruče som varil nerezovou tá veľmy pekne zapaľuje oblúk. Výfuk som bratovi povaril uchyty dva bazicka 2mm a ruru na prierez pod uhlom, nerez 2mm elektróda 65A na gamme 166 a v servise testované a tesnosť 100% a jazdí už pár mesiacov a žiaden problém. Ja chápem že ako profíci to musí aj vyzerať ale ten pocit ako to slúži a plní svoj účel je super.
Offline
to varok: Mám tu po otcovi dve trafo zváračky na 380V viem že jedna je na kostru fúrika prirobená ale nikdy ma nenapadlo ich nejako využiť. obrárok hore kde som varil 30x30x3 na 30x30x2 bude stolík na akvarko pôdorysu 80x35cm. Mám toho veľa na hlave čo porobiť teraz by som chcel stojan na uhlovú brúsku 230mm aby som pozdĺžne vedel profil prerezať na polovicu alebo plech 1x2m vedel strojovo presne rezať. Rutilky sú super ale napríklad na lis na ovocie som použil bázické alebo na stôl pre ryby tiež bázické ale na stojan na brúsku určite rutillové. Rutilové mám doma na krabice napr. Goldrox 2 a 2,5,Dnipro ultra 2mm, PL Metalweld rutweld extra 2mm 2,5 a 3,2ky, Dedry 2,5ky a moje najoblúbenejšie Deawoo DAWD6013-2 50-80A(2KG za 7,5euro) taka lesklá čierna struska ale super hladký svar za mňa lepsie jak er-117. Ak by niekto vedel kde kúpiť DAWD6013-2,5ky okrem Malaysie dajte vedieť zobral by som ich.
Offline
Stránky: 1 2