SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
To bude bez podrobné znalosti materiálu, ze kterého je kloub vyrobený, neřešitelné. Může to být nějaká verze ocelolitiny, ale taky jemnozrnná povrchově kalená ocel. Zkuste trochu upřesnit. Některé firmy nabízejí na internetu renovace homokinetických kloubů, ale ne všechny typy. Takže asi záleží materiálu.
Editoval jirkati (15-01-2011 23:09:23)
Offline
Navařit to půjde, zejména pokud máte TIG. Materiálů je dnes dostatek v požadovaných tvrdostech návaru. Já osobně preferuji cobalt-chrom slitiny. Po návaru nemusíte součástku nijak tepelně upravovat. Tyto slitiny jsou velmi otěruvzdorné a poměrně houževnaté, takže nepraskají, ani se neodlupují. Horší jak to chcete obrábět.
Offline
To bude urcite ocel,je to vykovok.Je to z Rumunskeho Ara,stare tak 30 - 40 rokov,predna poloos.Myslim ze vtedy Rumuni moc specialne veci nemohli mat,takze to by nemal byt nejaky zazrak.Ked sa z toho robili malotraktory,tak sme to pri skracovani zvarali elektrodou na navaranie zubov na bagre a drzalo to.Len to bolo namahane na krut a tu je to vymackavane tlakom.
Jirkati,firmy na renovaciu som nasiel 2,z toho 1 renovuje tak,ze to prebrusi komplet,teda oslabi a druha nerobi na Ara.
Frank,Tig by sa zohnal,aj clovek co s tym vie a obrabat sa to bude brusenim,takze ziadny problem.Len neviem ci sa to dobre spoji,je to dost velka hmota.
Offline
zelenac napsal(a):
Frank,Tig by sa zohnal,aj clovek co s tym vie a obrabat sa to bude brusenim,takze ziadny problem.Len neviem ci sa to dobre spoji,je to dost velka hmota.
Pokud půjde o zkušeného TIG svářeče tak by problém s navařením být rozhodně neměl. Ta cobalt-chrom slitina by měla být pod označením RCoCr-A.Má teplotu tání menší než oceli, takže se spojuje velice dobře. Je velmi málo náchylná i k tvorbě pórů během svařování. Návar má tvrdost až 50HRC.
Nevím jaká je požadovaná tvrdost, potřeba zjistit jakou má originál součástka. Možná by vám postačilo použít TIG drát nerez ER312, popřípadě i elektrodou (MMA) by to šlo. V tom případě hledejte E312-16, nebo E312-17, tu lze vařit i střídavým proudem.
Offline
Vdaka Frank,skusim zohnat tie elektrody a skusim urobit zvar na vyradenej poloosi.Hadam vytiahnem z kolne aj triodynu,nech je to poriadna zvarka a ak sa nezadari,skusim zohnat tu zliatinu na TIGa.Cislo k tej zliatine netreba?Elektrodu pouzit tensiu,ci hrubsiu?
Offline
Doporučuji průměr elektrody 2,4mm. Pro tu slitinu Co-Cr by elektroda byla ECoCr-A. Pokud byste požadoval větší tvrdost, tak ECoCr-B nebo ECoCr-C, ale tu už jinak než broušením neobrobíte. Před svářením předehřát aspoň 250°C. Po navaření nechat pomalu vychladnout.
Offline
Ty kobaltové slitiny jsou drahé a pro uvedený účel zbytečné. Navíc, má-li být návar bez trhlinek, vyžadují předehřev. Firmy, které u nás renovují kardany, obvykle používají nízkolegované slitiny tvrdosti kolem 300-350 HB po navaření. Naopak ten návrh 312 je asi to nejlepší, co může udělat. Výborná svařitelnost, vysoká pevnost, velmi dobrá tažnost. Tvrdost po navaření 220-250 HB, ale zpevňuje tlaky za studena i přes těch 300 HB. Další možností je 307. Ta dokonce zpevňuje až na 450 HB a přitom je velmi dobře svařitelná, pevná a velmi houževnatá. A levnější. Navíc jak 307, tak 312 mají po navaření 200-220 HB a budou se i lépe opracovávat. A až kardan párkrát zabere, zpevní se. Takže pro upřesnění: 312 je slitina ca. 30%Cr a 10%Ni, např. UTP 65D, Böhler FOX CN 29/9, 307 má 18%Cr, 8% Ni, 7%Mn a je to např. Böhler A7, UTP 63, atd. Z těch vyložených návarovek jsou to slitiny s ca. 0,2%C + Mn, Cr, Ti apod., prostě ca. 350 HB tvrdost. To je ale tvrdé hned a proto horší na opracování.
Frank napsal(a):
Doporučuji průměr elektrody 2,4mm. Pro tu slitinu Co-Cr by elektroda byla ECoCr-A. Pokud byste požadoval větší tvrdost, tak ECoCr-B nebo ECoCr-C, ale tu už jinak než broušením neobrobíte. Před svářením předehřát aspoň 250°C. Po navaření nechat pomalu vychladnout.
Offline
JardaK napsal(a):
Ty kobaltové slitiny jsou drahé a pro uvedený účel zbytečné. Navíc, má-li být návar bez trhlinek, vyžadují předehřev. Firmy, které u nás renovují kardany, obvykle používají nízkolegované slitiny tvrdosti kolem 300-350 HB po navaření. Naopak ten návrh 312 je asi to nejlepší, co může udělat. Výborná svařitelnost, vysoká pevnost, velmi dobrá tažnost. Tvrdost po navaření 220-250 HB, ale zpevňuje tlaky za studena i přes těch 300 HB. Další možností je 307. Ta dokonce zpevňuje až na 450 HB a přitom je velmi dobře svařitelná, pevná a velmi houževnatá. A levnější. Navíc jak 307, tak 312 mají po navaření 200-220 HB a budou se i lépe opracovávat. A až kardan párkrát zabere, zpevní se. Takže pro upřesnění: 312 je slitina ca. 30%Cr a 10%Ni, např. UTP 65D, Böhler FOX CN 29/9, 307 má 18%Cr, 8% Ni, 7%Mn a je to např. Böhler A7, UTP 63, atd. Z těch vyložených návarovek jsou to slitiny s ca. 0,2%C + Mn, Cr, Ti apod., prostě ca. 350 HB tvrdost. To je ale tvrdé hned a proto horší na opracování.
Jasně, možnosti jsou i další. Nevím jak u vás, ale zde je cena těch kobaltovek elektrod skoro stejná jako těch vysocelegovaných nerezek. Škoda že jsem tak daleko, mohl bych panu kolegovi poskytnou něco i zdarma. Firma teď vyřazovala velké množství TIG drátů RCoCr-A, asi 10Kg jsem zachránil, jinak dalších asi 30 putovalo do šrotu.
Offline
Dakujem pani,uz vidim ako sa bude predavac v zvaracich potrebach ksichtit ked mu tam zacnem hadzat tieto cisla.
Offline
Tak u nás je elektroda 312 od slušného dodavatele tak za 600-700,- Kč/kg, od neslušného i přes 1000,- Kč (ti tomu dávají dovětek "zlatá elektroda" a podobné supernázvy
307 pak za 300-350,- Kč/kg a návarovka jako UTP DUR 350 tak kolem 200,- Kč/kg, tedy u těch slušných.
No ale kobaltové slitiny jsou ca. 3x až 5x dražší.
Frank napsal(a):
JardaK napsal(a):
Ty kobaltové slitiny jsou drahé a pro uvedený účel zbytečné. Navíc, má-li být návar bez trhlinek, vyžadují předehřev. Firmy, které u nás renovují kardany, obvykle používají nízkolegované slitiny tvrdosti kolem 300-350 HB po navaření. Naopak ten návrh 312 je asi to nejlepší, co může udělat. Výborná svařitelnost, vysoká pevnost, velmi dobrá tažnost. Tvrdost po navaření 220-250 HB, ale zpevňuje tlaky za studena i přes těch 300 HB. Další možností je 307. Ta dokonce zpevňuje až na 450 HB a přitom je velmi dobře svařitelná, pevná a velmi houževnatá. A levnější. Navíc jak 307, tak 312 mají po navaření 200-220 HB a budou se i lépe opracovávat. A až kardan párkrát zabere, zpevní se. Takže pro upřesnění: 312 je slitina ca. 30%Cr a 10%Ni, např. UTP 65D, Böhler FOX CN 29/9, 307 má 18%Cr, 8% Ni, 7%Mn a je to např. Böhler A7, UTP 63, atd. Z těch vyložených návarovek jsou to slitiny s ca. 0,2%C + Mn, Cr, Ti apod., prostě ca. 350 HB tvrdost. To je ale tvrdé hned a proto horší na opracování.
Jasně, možnosti jsou i další. Nevím jak u vás, ale zde je cena těch kobaltovek elektrod skoro stejná jako těch vysocelegovaných nerezek. Škoda že jsem tak daleko, mohl bych panu kolegovi poskytnou něco i zdarma. Firma teď vyřazovala velké množství TIG drátů RCoCr-A, asi 10Kg jsem zachránil, jinak dalších asi 30 putovalo do šrotu.
Offline
JardaK napsal(a):
Tak u nás je elektroda 312 od slušného dodavatele tak za 600-700,- Kč/kg, od neslušného i přes 1000,- Kč (ti tomu dávají dovětek "zlatá elektroda" a podobné supernázvy
307 pak za 300-350,- Kč/kg a návarovka jako UTP DUR 350 tak kolem 200,- Kč/kg, tedy u těch slušných.
No ale kobaltové slitiny jsou ca. 3x až 5x dražší.
Tak to je na první pohled velmi podobné. Tedy míním ty kecy kolem "Gold Electrodes" ap.
Jinak cena E312-16 se tady pohybuje ca. US $7000 za tunu. To je $7 za kilo. Pochopitelně maloprodejci prodávají podstatně dráž, asi $9 - 12 za libru, což je přibližně $ 20 - 26 za kilo. To víte, na maličkých lidičkách se musí vydělat i v USA.
Tak nějak podobně je to i s tím Stellitem. Ta ECoCr-A (Cobalt 6) je i tady pchopitelně asi 2X - 3X dražší. Záleží kde kupujete. Naše firma kupuje od Japonců (fy Mitsubishi). Pokud vím tak nejlevnější jsou dodavatelé z Indie a Číny. Ale tady v USA strašně moc záleží na dohodě. Jak vy říkáte ten slušný vám to prodá za několikanásobně levnější cenu než ten neslušný. A řekl bych, s postupující krizí, že těch neslušných je převaha.
Editoval Frank (18-01-2011 16:35:22)
Offline
tvrdé chromování,nanašení povlaků,jak se to dela? je to slozite?
Offline
Na hraní doma na vytvoření "jakési" kovové vrstvy to složité není. Na vytvoření skutečně funkční kovové vrstvy s dobrou přilnavostí a dobrou výdrží to na práci doma není, je třeba to dát do nějaké galvanovny. Všelijakých kroků a lázní s přesně definovaným chemickým složením, dobou, teplotou a dalšími parametry je moc a musí být udělány přesně.
Offline
Chromovanie nie je nic pre mna,je tam vytlacene zhruba O.3mm a to musim vyvarit.Problem je,ze ked pytam v zvracich potrebach ten legovany drot ci elektrody,cumia na mna ako na blba.Takze je problem zohnat par elektrod
Editoval zelenac (05-05-2011 21:39:52)
Offline