SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Navařit to půjde, zejména pokud máte TIG. Materiálů je dnes dostatek v požadovaných tvrdostech návaru. Já osobně preferuji cobalt-chrom slitiny. Po návaru nemusíte součástku nijak tepelně upravovat. Tyto slitiny jsou velmi otěruvzdorné a poměrně houževnaté, takže nepraskají, ani se neodlupují. Horší jak to chcete obrábět.

zelenac napsal(a):

Frank,Tig by sa zohnal,aj clovek co s tym vie a obrabat sa to bude brusenim,takze ziadny problem.Len neviem ci sa to dobre spoji,je to dost velka hmota.

Pokud půjde o zkušeného TIG svářeče tak by problém s navařením být rozhodně neměl. Ta cobalt-chrom slitina by měla být pod označením RCoCr-A.Má teplotu tání menší než oceli, takže se spojuje velice dobře. Je velmi málo náchylná i k tvorbě pórů během svařování. Návar má tvrdost až 50HRC.
Nevím jaká je požadovaná tvrdost, potřeba zjistit jakou má originál součástka. Možná by vám postačilo použít TIG drát nerez ER312, popřípadě i elektrodou (MMA) by to šlo. V tom případě hledejte  E312-16, nebo E312-17, tu lze vařit i střídavým proudem.

Doporučuji průměr elektrody 2,4mm. Pro tu slitinu Co-Cr by elektroda byla ECoCr-A. Pokud byste požadoval větší tvrdost, tak ECoCr-B nebo ECoCr-C, ale tu už jinak než broušením neobrobíte. Před svářením předehřát aspoň 250°C. Po navaření nechat pomalu vychladnout.

JardaK napsal(a):

Ty kobaltové slitiny jsou drahé a pro uvedený účel zbytečné. Navíc, má-li být návar bez trhlinek, vyžadují předehřev. Firmy, které u nás renovují kardany, obvykle používají nízkolegované slitiny tvrdosti kolem 300-350 HB po navaření. Naopak ten návrh 312 je asi to nejlepší, co může udělat. Výborná svařitelnost, vysoká pevnost, velmi dobrá tažnost. Tvrdost po navaření 220-250 HB, ale zpevňuje tlaky za studena i přes těch 300 HB. Další možností je 307. Ta dokonce zpevňuje až na 450 HB a přitom je velmi dobře svařitelná, pevná a velmi houževnatá. A levnější. Navíc jak 307, tak 312 mají po navaření 200-220 HB a budou se i lépe opracovávat. A až kardan párkrát zabere, zpevní se. Takže pro upřesnění: 312 je slitina ca. 30%Cr a 10%Ni, např. UTP 65D, Böhler FOX CN 29/9, 307 má 18%Cr, 8% Ni, 7%Mn a je to např. Böhler A7, UTP 63, atd. Z těch vyložených návarovek jsou to slitiny s ca. 0,2%C + Mn, Cr, Ti apod., prostě ca. 350 HB tvrdost. To je ale tvrdé hned a proto horší na opracování.

Jasně, možnosti jsou i další. Nevím jak u vás, ale zde je cena těch kobaltovek elektrod skoro stejná jako těch vysocelegovaných nerezek. Škoda že jsem tak daleko, mohl bych panu kolegovi poskytnou něco i zdarma. Firma teď vyřazovala velké množství TIG drátů RCoCr-A, asi 10Kg jsem zachránil, jinak dalších asi 30 putovalo do šrotu.

Tak u nás je elektroda 312 od slušného dodavatele tak za 600-700,- Kč/kg, od neslušného i přes 1000,- Kč (ti tomu dávají dovětek "zlatá elektroda" a podobné supernázvy
307 pak za 300-350,- Kč/kg a návarovka jako UTP DUR 350 tak kolem 200,- Kč/kg, tedy u těch slušných.
No ale kobaltové slitiny jsou ca. 3x až 5x dražší.

Frank napsal(a):

JardaK napsal(a):

Ty kobaltové slitiny jsou drahé a pro uvedený účel zbytečné. Navíc, má-li být návar bez trhlinek, vyžadují předehřev. Firmy, které u nás renovují kardany, obvykle používají nízkolegované slitiny tvrdosti kolem 300-350 HB po navaření. Naopak ten návrh 312 je asi to nejlepší, co může udělat. Výborná svařitelnost, vysoká pevnost, velmi dobrá tažnost. Tvrdost po navaření 220-250 HB, ale zpevňuje tlaky za studena i přes těch 300 HB. Další možností je 307. Ta dokonce zpevňuje až na 450 HB a přitom je velmi dobře svařitelná, pevná a velmi houževnatá. A levnější. Navíc jak 307, tak 312 mají po navaření 200-220 HB a budou se i lépe opracovávat. A až kardan párkrát zabere, zpevní se. Takže pro upřesnění: 312 je slitina ca. 30%Cr a 10%Ni, např. UTP 65D, Böhler FOX CN 29/9, 307 má 18%Cr, 8% Ni, 7%Mn a je to např. Böhler A7, UTP 63, atd. Z těch vyložených návarovek jsou to slitiny s ca. 0,2%C + Mn, Cr, Ti apod., prostě ca. 350 HB tvrdost. To je ale tvrdé hned a proto horší na opracování.

Jasně, možnosti jsou i další. Nevím jak u vás, ale zde je cena těch kobaltovek elektrod skoro stejná jako těch vysocelegovaných nerezek. Škoda že jsem tak daleko, mohl bych panu kolegovi poskytnou něco i zdarma. Firma teď vyřazovala velké množství TIG drátů RCoCr-A, asi 10Kg jsem zachránil, jinak dalších asi 30 putovalo do šrotu.

tvrdé chromování,nanašení povlaků,jak se to dela? je to slozite?

Chromovanie nie je nic pre mna,je tam vytlacene zhruba O.3mm a to musim vyvarit.Problem je,ze ked pytam v zvracich potrebach ten legovany drot ci elektrody,cumia na mna ako na  blba.Takze je problem zohnat par elektrod

Editoval zelenac (05-05-2011 21:39:52)