SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

1. Při svařování to mít vliv nebude
2. Tohle je docela oříšek pokud to budete zkoušet vč. připojení zátěže (čili inventoru) obával bych se aby nezareagoval varistor i v něm . Zkoušel jste třeba klasickou (wolfram vlákno) žárovku o 60W?
3. F1 pojistku bych řešil podle stykače, pomocí multimetru změřit proud a zaokrouhlit nahoru. Staré stykače se doutnavkou s R1 určitě nesepnou a proč uvažovat zkrat na R1?

Kompletně se obávám docela velké odezvy než kontakty rozepnou...
Je to jen můj názor k vašemu návrhu.

Editoval MiraGSX (17-11-2008 00:01:39)

Risa: zdravim. Idea je vzasade spravna. Problem je v dulezitych detailech.
1) Prvni a zasadni chyba je volba ochranneho prvku. Varistor a transil pouze OMEZUJI prepeti na uroven vetsi, nez je jmenovita hodnota. Tedy varistor 250V muze pri aktivaci mit "na sobe" klidne 300V pri proudu v radu amper. Proto se pri prepeti i pres snahu ochranneho prvku rele sepne.
Takze reseni by mohl byt jiny prvek. Lepsi funkci bude plnit trisil resp. tyristor nebo triak. Pri prepeti u techto prvku dojde k (rizenemu) sepnuti a napeti je po aktivaci rovne ubytku na prechodu. Ten je v radech jednotek V a neumozni tak sepnuti rele. Navic vykonova ztrata na prvku je mnohem mensi, a lze tak navrhnout spolehlivejsi ochranu.
2) rele je  samo o sobe take dost nespolehlivy prvek (speceni kontaktu a pod.). Dnesni soucastky umoznuji realizovat ochranu podobnou te Vasi, jen primo v napajeci lince invertoru. Toto umisteni navic zajisti i dalsi funce. Kuprikladu levny triak (dvojice tyristoru) napric napajeci linkou a pojistka 25A ve spojeni  s jednoduchym ridicim obvodem ochrani invertor "skoro pred vsim" a to vcetne kratkodobych spicek v siti. Samozrejme je potreba jeste doplnit par drobnosti kolem. Ale i tak bude cena soucastek vcetne "smeti" do 200,-.
Samozrejme se toho da vymyslet vic, ale jsem linej to ted jen pro info rozepisovat... Pokud bude zajem, napad rozvest vic do detailu.

Editoval pkod (17-11-2008 18:59:04)

Risa: pozor na par detailu. Hlavne na teplotni zavislost reference na hlidani prepeti. Potom take je potreba osetrit strmost rustu proudu (hlavne triaky). urcita narazite na dalsi detaily pri realizaci. Kazdopadne tyristory pro "trvaly" proud cca. 30A zvladnou opakovane vybavit jistic 25A char. C (osobne jsem nedobrovolne zkousel). Takze ta pojistka tam muze byt jen pro pripad "hrebiky v pojistkach".

Ahojte.Ak si doma urobite svoju redukciu z 3 x 400 V na 1 x 230 (20 A) a budete ju pouzivat len u Vas doma,tak je ta "ochrana ",podla mna uplne zbytocna.Ale ak predsa,treba najprv napatie odmerat,potom vyhodnotit (komparatorom) a az nakoniec,pri spravnej hodnote (230 V) ho s opozdenim nejakym prvkom (rele,stykac,optotriak) pripojit.A nie opacne.To,s tym skratovanim triakom (antiparalelnym zapojenim tyristorov) pri prepati a naslednym prepalenim poistky urcite odpravi aj triak (tyristor 1 a 2).

zdravím
dnes jsem si půjčil autotranf.s regulací napětí do 280V,a zjistil,že toto zapojení dobře funguje do asi 100V .takto zapojený tyristor má docela krátkou odezvu(asi 1/2periody) ALE!  Na vyšší napětí,se tyristor tic106 prorazí .Nepomohlo ani zapojení ochranné diody,proti žávěrnému napětí.Prostě se přetížil proudově.Při měření jsem zistil,že vypínací proud pojistky je cca.600A  za 2msec.to je docela dost na TIC,který má impulzní proud do 30A.
kdo bude chtít co nejkřatší  reakci ,tak asi použije při F=1A triaky s proudem 16A a vic,ale nemám to odskoušené v provozu na 400V
asi nejlepší  bude zapojit s triakem do serie výkonový rezistor ,řádově ohmy,sice se prodloučí rakcní doba,ale triak to v impulzní režimu přežije
O víkendu zkusím něco sesmolit na 230v,a do týdne ,až přijdou součástky, to odskouším na 400V

Tak jsem si sestavil něco jednoduchého ,ze šuplíkových zásob.Je to jen zkušební zapojení, na 230 V,pro ovření funkce.



Jako ZD2 jsem použíl 2 zenerky zapojené v závěrném směru,do serie.Triak ,co jsem měl doma,je BTB16/600,s max.impulsním proudem 160A / 20ms ,s max.proudem do řídící elektrody 50 mA .Hodnota R4 vyšla na 8 ohmů, 3x 22ohmů /2W,paralelně,drátové
Stykač je zapojený  na přímo,bez tlačítek,abych videl(slyšel),zda procvakne.

Při F = 0,25A je reakce okamžitá,jenom proud stykače je 0,2A
Při F = 0,5A  ,reakce je slušná ,stykač se ani nehne, R4 jsou vlažné,
Při F = 1 A    ,stykač sem tam procvakne,
Při F = 2 A    ,stykač sepne asi na 0,5s a s  R4 se zakouří

V tomto zapojení je použita D1 (1N4007)  a zenerky  ZD2(2x75V) ,takže triak propouští jen kladnou půlvlnu napětí,kdyby se  místo nich
použil diak nebo obousměrný transil ,s vhodným průrazným napětím,tak reakce jsou rychejší.

do budoucna  ho upravím na 400V,jde vlasně o to ,aby nereagoval na AC 230V(spičkově 330V) ,a zktratoval při AC 400V (spičkově 560V)


Vhondé bude koupit stykač s varistorem,nebo ho dovybavit



jedná se vlasně o jednoduchý triakový regulátor,nastavaný tak ,aby zkratoval pojistku v co nejkratším čase při při vyšším napětí než je dáno
tranzilem/diakem/zenerkou. A to vše tak,aby to součástky přežily bez poškození

Editoval risa (22-11-2008 19:25:21)

risa napsal(a):

... ať se vám nerozletí odpory a triak na všechny strany,jako mě před chvílí.

Ríšo, nebylo by jednodušší si na invertor udělat jednu spešl zásuvku, které můžeš věřit? A při zapojování do cizí zásuvky nebo prodlužováku si to nejřív osahat voltmetrem? Myslím, že by to mohlo být bezpečnější než exploze součástek při vývoji té ochrany

Ale jinak držím palce. Hlaš pokroky, jo?

ezopaci << zrovna to chci napsat. K ochraně by šel použít stykač, který spíná na 400 V, ale ještě nespíná na 230 V. Výstup do invertoru je pak zapojen přes jeho rozpínací kontakt. Buď použít stykač s cívkou na 400V a ověřit, že na 230 V nesepne, nebo upravit spínací napětí pomocí předřazeného odporu. Vlastní výstup pak zapojit přes další stykač ovládaný tlačítkem a samodržný kontakt. Postup zapínání je pak takový, že se ochrana zapojí na síť a stiskne se startovací tlačítko. Bude-li připojeno 400V sepne první stykač a druhý pak nebude možno startovacím tlačítkem sepnout. Ten první stykač ani nemusí být výkonový, může být nakonec zapojen jenom v obvodu ovládání druhého stykače.

Editoval mtajovsky (24-11-2008 10:00:15)

To je blbost. Stykač nemůže odebírat proud, když není sepnutý. Jinak pokud by byl stykač na 400V, tak by ho 230V nemělo aktivovat. Věřím ale, že pokud by se mechanicky sepnul, tak by ho možná těch 230V udrželo. To je obecně známo u relátek, že pokud je cívka relé stavěná na 12V, tak je potřeba skutečně těch 12V k sepnutí (nebo o něco málo). Ale k tomu, aby se kotva relé ”ještě” udržela stačí menší napětí. Příklad: sepnu relé 12V z laboratorního zdroje a postupně zmenšuji napětí a kotva odpadne až třeba pod 6V...

A jo, pardon. Já jsem to blbě pochopil. Už je mi to jasný, jak to bylo myšleno.....

Asi bych zdůraznil, že ten první "stykač" vůbec nemusí být výkonový stykač  s cívkou na stř. proud. Může to být i ss ovládací relé, které bude blokovat hlavní, "druhý" stykač. Obvod ovládacího relé pak skutečně může být vyladěn na nespínání při 230V, může tam být usměrňovač a odpor nastavený podle požadované citlivosti. Pak i odpadá potíž se změnou proudu v neuzavřeném mag. obvodu.

pcman napsal(a):

vím že poslední příspěvek je skro rok starý, ale přesto se zeptám zkoušel tu ochranu někdo v praxi ? dík za odpověď

No, to by mě taky zajímalo. Tak pište!