SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Existuje jen málo neřešitelných případů v oblasti svařování. Vždy jsou ale potřeba podrobné informace. A ty v tomto případě zcela chybí.
1, Neexistuje žádná "pérová ocel". Každá ocel má svou značku, své chemické složení, svůj materiálový list. Z takových podkladů se s notnou dávkou trpělivosti a znalostí dá vydedukovat, jestli ta ocel je vůbec svařitelná.
2, Ujišťuji každého, že neexistuje přídavný materiál označitelný jako "železo" 1,2 mm. Každý přídavný materiál má svou značku, své konkrétní určení, co se s ním vůbec dá svařovat. V daném případě je nutno určit, jestli je vůbec pro svařovaný základní materiál použitelný.
3, Tvrdší materiály, zvláště s vyšším obsahem C, pokud jsou vůbec svařitelné, tak vyžadují nutné tepelné zpracování. To může být třeba nezbytný předehřev, dohřev po svařování, nebo taky nutnost žíhání sváru a jeho blízkého okolí.
Takže poměrně jednoduchý závěr:
Svařovací technolog ve firmě musí pořádně zabrat, osvěžit si vědomosti a vypracovat takový postup svařování, aby vyhověl vlastnostem svařovaného materiálu, byl použit správný přídavný materiál, správný svařovací postup včetně případného tepelného zpracování. Pokud firma takového technologa nemá tak sice možná ušetří, ale zodpovědnost za vlastnosti svařence na ní stejně leží podle zákona 22 celých 10 let.

Předpokládám, že to bude pružinová ocel max. ČSN tř. 14. Nízkolegovaná, s obsahem C ca. 0,3-0,5, legovaná Mn a Cr. tzn. ocel, která na jednu stranu vyžaduje předehřev, na druhou stranu má vzhledem k nízkému legování docela nízkou popouštěcí teplotu. Takže se zvyšujícím předehřevem to bude méně praskat ale více měknout.
Takže předehřev držte kolem 200°C, max. 250°C.
Přídavný materiál železo 1,2 bude nejspíš obyčejná SG2 odstřižená z cívky, v lepším případě odpovídající WIG tyčka. Levné, ale málo pevné, tam kde svar natahuje uhlík ze základního materiálu naopak tvrdé a křehké. Navíc horší smáčivost.
Přídavný materiál to chce minimálně typu 29/9, tzn. např. UTP A 651. Má vysokou pevnost při vysoké houževnatosti, výbornou smáčivost. Svařují se s tím různé nástrojové oceli, mimochodem i listová pera, třeba vinuté pružiny už ne, ne že by to nešlo, ale styčná plocha je příliš malá a svar přeci jen nedosahuje pevnosti základu. U lisťáků je to dohnáno velkou styčnou plochou.

Zásadní problémy už byly zmíněny a to jsou materiál pružiny,přídavný materiál a technologický postup.Pružinových materiálů je celá řada a není li znám konkrétní těžko se určuje to ostatní,Pro názornost jsou to 12 042,12 050,12051, 12 061,12 071,12080,12 081,12 090(značeno podle pův,ČSN, dnes se materiál složením a vlastnostmi odpovídající konkrétně 12 061 značí spíš jako C60) 13 180,13 251,13 270,14 160,14 260,15 260,15 261.Prostě a jednoduše pružinových materiálů je celá řada a zdaleka ne všechny jsou svařitelné,některé jdou pěkně svařit i kovářsky(ty dvanáctky;13 180;14 160;15 260),některé za dodržení specifických podmínek,např.14 260,a jiné vůbec třeba ta 13 270.Pnutí by mělo být eliminováno pomalým chladnutím po svaření,případně žíháním svarku(opět nutné znát přesný materiál).

Editoval Ládes (16-10-2014 20:29:31)

Zjistím přesné informace a napíšu je sem. Předehřev ani žádnou jinou tepelnou úpravu nepoužíváme. Pro zatím jsme zvolili jiný postup a sice, že to rovnáme ihned po svaření, takže ještě rudé, zatím to neprasklo ani jednou. Na celé té "konstrukci" (je to židle) jsou 3 svary, ale zbylé dva nepraskají, protože k místu ohybu není kulatina tak dlouhá, jako u toho jednoho, který praská téměř s jistotou.

Pokusím se dnes doplnit co nejvíce informací.

Díky

Editoval Alivio (17-10-2014 05:45:42)

Jistě že to za tepla nepraská vždyt  tam nemá co prasknout v tomhle stavu je ten materiál tvárný.Jinak k upravě těch konců pokud jsem pochopil a děláte je na soustruhu pak tam jsou dvě špičky to je ale špatně měl by tam být X svár.

cele je to nejake pomiesane - aj ten zvaraci drat

esab GI-113 v priemere 1.2 ani nerobi

RCP, sorry drát je to 1,6, menší průměr používám při mag svařování.

Frank, taky sorry, je to ar + he, na bodování čistý ar, důvod netuším, takhle to tam dělali celou dobu. Takže stejně tak nevím, proč ht. Svařování není mojí hlavní náplní práce, takže sorry za tu intepretaci dotazů

Alivio napsal(a):

JEFF, ne není to překlep, je to směs co a ar (nějaký hi tec nebo tak nějak), poměry neznám. čistý argon používáme jen na bodování.

Honza007, ano kulatina se soustruží a je to X svar.

Jinak je to docela záhadné, ale nepodařilo se mi zjistit přesné označení materiálu, který zákazník dodává, jelikož tuto informaci prý sdělit nechce.

Co se týká přídavného materiálu je to drát GI 113.

Vy vyrabite z materialu o kterem nic nevite ani oznaceni???

To co svarite neni X svar!!!

X svar je kdyz srazite materilal ze DVOU stran! Ne kolem dokola.

Nekolik let jsem pracoval i ve stavarine a tam jsme obcas museli nastavovat draty nebo predelavat oka na jerabech.Na svareni tycoviny mam do dneska zkouzky drive se delaly dle TPA 216 cws ANB  a takto je bylo povolene svaret (dnes je tato zkouzka znacena jinak) .

Editoval Honza007 (17-10-2014 19:29:26)

Dvou protilehlych stran.Pokud chce byt nekdo hnidopich pak staci kdyz se podivat na X svar na plechu tam snad neni o cem diskutovat.

Editoval Honza007 (17-10-2014 19:32:44)

rcp napsal(a):

nemyslel som to tak, ako si ma pochopil ....

podla mna je to X-zvar

Pokud jsou konce kulatiny obrobene do spicky pak se dle me  ani dle vyse zmineneho TP  nejedna o X svar.

O jaký základní a k němu správný přídavný materiál se vlastně jedná? Pořád to ještě nevíme.
A ještě k tomu tvaru svarových ploch - na trubce to bude obyčejný V svar, když zvyšuji tloušťku stěny (zmenšuji průměr otvoru) je to pořád V svar a náhle, při snížení otvoru na nulu je to X svár? Tak to si dovoluji nesouhlasit. A nebo obrácený postup - svařuji silnostěnnou trubku 10 x 4 mm V svárem a kořen totálně provařím. Je to pak náhle X svár? To je jen příklad jak se dokážeme hádat o ničem.

rcp napsal(a):

dik za vysvetlenie, chyba mi tam este jedna informacia - ake oznacenie bude mat teda tento zvar - ci uz opracovany do spicky, resp. s otupenim?


medzcasom som nasiel nejaku omalovanku k bet. vystuham (mozno je to uz naozaj miesanie hrusiek s jablkami) - podla toho naozaj X zvar na tyci vyzera inak:
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … ystuze.jpg

Ano presne takto vypada X svar.