SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Zdravím,
rád bych se zeptal, jak správně svařovat pérovou ocel metodou TIG. Svařuji kulatinu o průměru 19mm z této oceli. Svary se následně rovnají na lisu do roviny. Někdy je potřeba místo svaru srovnat i o 1-1,5cm a v takových případech svar praskne, resp. praskne na konci svaru. Tyče jsou vysoustruženy pro svařování "V". Zkoušeli jsme mnoho postupů, také svařování mag, ale problém je stále stejný. Je vůbec možné, aby tyč nepraskla, když se musí někdy hodně rovnat? Tyče tvoří spojenou konstrukci, od každého svaru je cca 36cm na každou stranu k ohybu. Co vnitřní pnutí? Má na to nějaký vliv?
Svařuji to metodou TIG, drát železo 1,2mm, 95A, plyn směs CO2 a Ar.
Díky za případnou radu
Editoval Alivio (16-10-2014 16:08:48)
Offline
No ze svých pokusů s výrobou nože (bajonetu) z pružinovky vím, že je tahle ocel docela mrcha, jak se hned nepopustila tak popraskala. Zkusil bych před namáháním ten svár aspoň ohřát na vyšší teplotu a nechat zvolna vychladnout. (prakticky skoro vyžíhat)
Offline
Existuje jen málo neřešitelných případů v oblasti svařování. Vždy jsou ale potřeba podrobné informace. A ty v tomto případě zcela chybí.
1, Neexistuje žádná "pérová ocel". Každá ocel má svou značku, své chemické složení, svůj materiálový list. Z takových podkladů se s notnou dávkou trpělivosti a znalostí dá vydedukovat, jestli ta ocel je vůbec svařitelná.
2, Ujišťuji každého, že neexistuje přídavný materiál označitelný jako "železo" 1,2 mm. Každý přídavný materiál má svou značku, své konkrétní určení, co se s ním vůbec dá svařovat. V daném případě je nutno určit, jestli je vůbec pro svařovaný základní materiál použitelný.
3, Tvrdší materiály, zvláště s vyšším obsahem C, pokud jsou vůbec svařitelné, tak vyžadují nutné tepelné zpracování. To může být třeba nezbytný předehřev, dohřev po svařování, nebo taky nutnost žíhání sváru a jeho blízkého okolí.
Takže poměrně jednoduchý závěr:
Svařovací technolog ve firmě musí pořádně zabrat, osvěžit si vědomosti a vypracovat takový postup svařování, aby vyhověl vlastnostem svařovaného materiálu, byl použit správný přídavný materiál, správný svařovací postup včetně případného tepelného zpracování. Pokud firma takového technologa nemá tak sice možná ušetří, ale zodpovědnost za vlastnosti svařence na ní stejně leží podle zákona 22 celých 10 let.
Offline
Jak pise Jirkati je v prvni rade potreba vedet co vlastne chci svarovat! Oceli ze kterych lze vyrobit pruzinu jsou min desitky(spise stovky) a ty muzou mit dost rozdilne slozeni.Dale je zpravidla u techto oceli resit predehrev pripadne dalsi tepelne zpracovani(ktere samozrejme vyrobek prodrazi)
Pri kazdem svareni vznika vnitrni pnuti ale v tomto pripade zrejme dochazi k zakaleni materialu v prechodove oblasti . Pokud by doslo k vyzihani pak se to praskani eliminuje.
Offline
Předpokládám, že to bude pružinová ocel max. ČSN tř. 14. Nízkolegovaná, s obsahem C ca. 0,3-0,5, legovaná Mn a Cr. tzn. ocel, která na jednu stranu vyžaduje předehřev, na druhou stranu má vzhledem k nízkému legování docela nízkou popouštěcí teplotu. Takže se zvyšujícím předehřevem to bude méně praskat ale více měknout.
Takže předehřev držte kolem 200°C, max. 250°C.
Přídavný materiál železo 1,2 bude nejspíš obyčejná SG2 odstřižená z cívky, v lepším případě odpovídající WIG tyčka. Levné, ale málo pevné, tam kde svar natahuje uhlík ze základního materiálu naopak tvrdé a křehké. Navíc horší smáčivost.
Přídavný materiál to chce minimálně typu 29/9, tzn. např. UTP A 651. Má vysokou pevnost při vysoké houževnatosti, výbornou smáčivost. Svařují se s tím různé nástrojové oceli, mimochodem i listová pera, třeba vinuté pružiny už ne, ne že by to nešlo, ale styčná plocha je příliš malá a svar přeci jen nedosahuje pevnosti základu. U lisťáků je to dohnáno velkou styčnou plochou.
Offline
Naprosto souhlasím. Svařovat kulatinu z tzv. pružinových ocelí VŽDY nese riziko. Určitě dojde ke změnám tepelně zpracovaného materiálu, což při malém průřezu nesplňuje požadavky na pevnost. Navíc, pokud to pan kolega dělal bez předehřevu, tak to samozřejmě upadne za svárem.
Listová pera jdou, sám jsem je svařoval vcelku úspěšně El. E312-17, nebo TIG ER312, což je myslím ten vámi doporučený mat.
Jinak diskutovalo se zde na podobné téma už několikrát.
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 169#p69169
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 476#p33476
JardaK napsal(a):
Předpokládám, že to bude pružinová ocel max. ČSN tř. 14. Nízkolegovaná, s obsahem C ca. 0,3-0,5, legovaná Mn a Cr. tzn. ocel, která na jednu stranu vyžaduje předehřev, na druhou stranu má vzhledem k nízkému legování docela nízkou popouštěcí teplotu. Takže se zvyšujícím předehřevem to bude méně praskat ale více měknout.
Takže předehřev držte kolem 200°C, max. 250°C.
Přídavný materiál železo 1,2 bude nejspíš obyčejná SG2 odstřižená z cívky, v lepším případě odpovídající WIG tyčka. Levné, ale málo pevné, tam kde svar natahuje uhlík ze základního materiálu naopak tvrdé a křehké. Navíc horší smáčivost.
Přídavný materiál to chce minimálně typu 29/9, tzn. např. UTP A 651. Má vysokou pevnost při vysoké houževnatosti, výbornou smáčivost. Svařují se s tím různé nástrojové oceli, mimochodem i listová pera, třeba vinuté pružiny už ne, ne že by to nešlo, ale styčná plocha je příliš malá a svar přeci jen nedosahuje pevnosti základu. U lisťáků je to dohnáno velkou styčnou plochou.
Offline
Zásadní problémy už byly zmíněny a to jsou materiál pružiny,přídavný materiál a technologický postup.Pružinových materiálů je celá řada a není li znám konkrétní těžko se určuje to ostatní,Pro názornost jsou to 12 042,12 050,12051, 12 061,12 071,12080,12 081,12 090(značeno podle pův,ČSN, dnes se materiál složením a vlastnostmi odpovídající konkrétně 12 061 značí spíš jako C60) 13 180,13 251,13 270,14 160,14 260,15 260,15 261.Prostě a jednoduše pružinových materiálů je celá řada a zdaleka ne všechny jsou svařitelné,některé jdou pěkně svařit i kovářsky(ty dvanáctky;13 180;14 160;15 260),některé za dodržení specifických podmínek,např.14 260,a jiné vůbec třeba ta 13 270.Pnutí by mělo být eliminováno pomalým chladnutím po svaření,případně žíháním svarku(opět nutné znát přesný materiál).
Editoval Ládes (16-10-2014 20:29:31)
Offline
Jak vidno, všichni svařovací odborníci se shodli, bohužel Alivio se nějak nevyjadřuje. Zkusíme počkat.
Offline
Zjistím přesné informace a napíšu je sem. Předehřev ani žádnou jinou tepelnou úpravu nepoužíváme. Pro zatím jsme zvolili jiný postup a sice, že to rovnáme ihned po svaření, takže ještě rudé, zatím to neprasklo ani jednou. Na celé té "konstrukci" (je to židle) jsou 3 svary, ale zbylé dva nepraskají, protože k místu ohybu není kulatina tak dlouhá, jako u toho jednoho, který praská téměř s jistotou.
Pokusím se dnes doplnit co nejvíce informací.
Díky
Editoval Alivio (17-10-2014 05:45:42)
Offline
Alivio, v prvním příspěvku píšeš, že svařuješ metodou TIG a používáš směs CO2+Ar. To bude asi překlep. No pokud ne, tak bych rád znal podrobnosti.
Offline
Jistě že to za tepla nepraská vždyt tam nemá co prasknout v tomhle stavu je ten materiál tvárný.Jinak k upravě těch konců pokud jsem pochopil a děláte je na soustruhu pak tam jsou dvě špičky to je ale špatně měl by tam být X svár.
Offline
JEFF, ne není to překlep, je to směs co a ar (nějaký hi tec nebo tak nějak), poměry neznám. čistý argon používáme jen na bodování.
Honza007, ano kulatina se soustruží a je to X svar.
Jinak je to docela záhadné, ale nepodařilo se mi zjistit přesné označení materiálu, který zákazník dodává, jelikož tuto informaci prý sdělit nechce.
Co se týká přídavného materiálu je to drát GI 113.
Offline
cele je to nejake pomiesane - aj ten zvaraci drat
esab GI-113 v priemere 1.2 ani nerobi
Offline
Alivio napsal(a):
JEFF, ne není to překlep, je to směs co a ar (nějaký hi tec nebo tak nějak), poměry neznám. čistý argon používáme jen na bodování.
Jinak je to docela záhadné, ale nepodařilo se mi zjistit přesné označení materiálu, který zákazník dodává, jelikož tuto informaci prý sdělit nechce.
To by mne tedy zajimalo k jake metode svarovani pouzivate smes Ar-CO? (Snad Ar-CO2, pro MAG, ne?) a proc potom cisty Ar pouze pro bodovani? Priblizte ty metody, ktere pouzivate, prosim? Co a proc je na tom High Tech?
To, ze vam zakaznik nechce sdelit slozeni a oznaceni materialu povazuji za vrcholne kocoukovske. Jsou to totiz jedny ze zakl. ukazatelu svaritelnosti.
Offline
RCP, sorry drát je to 1,6, menší průměr používám při mag svařování.
Frank, taky sorry, je to ar + he, na bodování čistý ar, důvod netuším, takhle to tam dělali celou dobu. Takže stejně tak nevím, proč ht. Svařování není mojí hlavní náplní práce, takže sorry za tu intepretaci dotazů
Offline
Alivio napsal(a):
JEFF, ne není to překlep, je to směs co a ar (nějaký hi tec nebo tak nějak), poměry neznám. čistý argon používáme jen na bodování.
Honza007, ano kulatina se soustruží a je to X svar.
Jinak je to docela záhadné, ale nepodařilo se mi zjistit přesné označení materiálu, který zákazník dodává, jelikož tuto informaci prý sdělit nechce.
Co se týká přídavného materiálu je to drát GI 113.
Vy vyrabite z materialu o kterem nic nevite ani oznaceni???
To co svarite neni X svar!!!
X svar je kdyz srazite materilal ze DVOU stran! Ne kolem dokola.
Nekolik let jsem pracoval i ve stavarine a tam jsme obcas museli nastavovat draty nebo predelavat oka na jerabech.Na svareni tycoviny mam do dneska zkouzky drive se delaly dle TPA 216 cws ANB a takto je bylo povolene svaret (dnes je tato zkouzka znacena jinak) .
Editoval Honza007 (17-10-2014 19:29:26)
Offline
Honza007 napsal(a):
..........
To co svarite neni X svar!!!
X svar je kdyz srazite materilal ze DVOU stran!
a teraz cakam filozoficku debatu....
nieco na sposob Möbiovho pásika - kolko ma vlastne stran?
Editoval rcp (17-10-2014 19:19:10)
Offline
Dvou protilehlych stran.Pokud chce byt nekdo hnidopich pak staci kdyz se podivat na X svar na plechu tam snad neni o cem diskutovat.
Editoval Honza007 (17-10-2014 19:32:44)
Offline
nemyslel som to tak, ako si ma pochopil ....
podla mna je to X-zvar
Editoval rcp (17-10-2014 19:41:51)
Offline
rcp napsal(a):
nemyslel som to tak, ako si ma pochopil ....
podla mna je to X-zvar
Pokud jsou konce kulatiny obrobene do spicky pak se dle me ani dle vyse zmineneho TP nejedna o X svar.
Offline
o spicke sa tam nikde nehovori, a keby aj tam ta spicka bola, islo by aj tak o X-zvar (obojstranny V-zvar), akurat s nulovym otupenim - to je ciste moj nazor, mozno nam to niekto mudrejsi vysvetli
Editoval rcp (17-10-2014 19:56:40)
Offline
O jaký základní a k němu správný přídavný materiál se vlastně jedná? Pořád to ještě nevíme.
A ještě k tomu tvaru svarových ploch - na trubce to bude obyčejný V svar, když zvyšuji tloušťku stěny (zmenšuji průměr otvoru) je to pořád V svar a náhle, při snížení otvoru na nulu je to X svár? Tak to si dovoluji nesouhlasit. A nebo obrácený postup - svařuji silnostěnnou trubku 10 x 4 mm V svárem a kořen totálně provařím. Je to pak náhle X svár? To je jen příklad jak se dokážeme hádat o ničem.
Offline
dik za vysvetlenie, chyba mi tam este jedna informacia - ake oznacenie bude mat teda tento zvar - ci uz opracovany do spicky, resp. s otupenim?
medzcasom som nasiel nejaku omalovanku k bet. vystuham (mozno je to uz naozaj miesanie hrusiek s jablkami) - podla toho naozaj X zvar na tyci vyzera inak:
Editoval rcp (17-10-2014 20:49:43)
Offline
rcp napsal(a):
dik za vysvetlenie, chyba mi tam este jedna informacia - ake oznacenie bude mat teda tento zvar - ci uz opracovany do spicky, resp. s otupenim?
medzcasom som nasiel nejaku omalovanku k bet. vystuham (mozno je to uz naozaj miesanie hrusiek s jablkami) - podla toho naozaj X zvar na tyci vyzera inak:
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … ystuze.jpg
Ano presne takto vypada X svar.
Offline
Stránky: 1 2